Příslušníci vsetínské kriminální policie v minulém týdnu vyslýchali několik zaměstnanců Dezy. Prohledávali dokonce jejich mobilní telefony — nikoliv však s cílem postoupit s vyšetřováním zářijové ekologické katastrofy na řece Bečvě, ale s cílem vypátrat informátory, kteří poskytli fotografie a další poznatky o havárii na kaustifikační jednotce reportérům Deníku Referendum. Havárie se udála jen několik hodin před otravou řeky Bečvy.

Počínání vsetínských kriminalistů podtrhlo narůstající pochybnosti DR o úloze, kterou ve vyšetřování ekologické katastrofy Policie České republiky hraje. Současně během uplynulého víkendu telefonoval mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka jednomu z místních rybářů, aby jej informoval, že „Deza je z toho venku“.

Na dotaz, jak na to přišel, Karel Hanzelka Deníku Referendum sdělil jen to, že může opakovat vyjádření, které poskytl Reportérům ČT: „Deza otravu ryb nezpůsobila. Je to technicky nemožné. Jsme o tom přesvědčeni a jsme přesvědčeni o tom, že se to již prokázalo. Bohužel nemohu hovořit o detailech, protože nás policie zavázala k mlčenlivosti. Žádali jsme policii, aby nás mlčenlivosti zbavila, ale nevyhověla nám.“

Vyšetřovatel vsetínské policie Jiří Hovorka v rozhovoru pro Deník Referendum, který v úplnosti přineseme zítra, nezpochybnil, že policie telefony zaměstnancům Deza prohlížela. „Pokud se někdo cítí být poškozen jakýmkoli úkonem, který dělal policejní orgán, může podávat stížnosti,“ řekl DR na přímý dotaz, zda policie prohlížela telefony.

Dozorující státní zástupce Petr Bareš v rozhovoru s DR přitom kategoricky vyloučil, že by soud v případu vydal příkaz, který by policii nahlížení do mobilů zaměstnanců Dezy umožnil. Prohlížení telefonů zaměstnanců Dezy Policií České republiky se tedy dělo bez soudního příkazu a bez vědomí dozorujícího orgánu. A mohlo být tedy nezákonné.

Poznatky redaktorů DR budí podezření, že vsetínská kriminálka ve skutečnosti přímo spolupracuje s Agrofertem, korporací premiéra Babiše, která valašskomeziříčskou chemičku Deza vlastní. Ta je od první chvíle v případu otravy řeky Bečvy, jedné z největších ekologických katastrof v dějinách České republiky, z pohledu veřejnosti ústředním podezřelým, i když státní úřady soustavně hovoří o „vyšetřování spousty firem“.

Narůstající pochybnosti o postupu Policie České republiky

O tom, že prošetřování otravy řeky Bečvy provází od samého počátku spousta závažných nedostatků, jsme opakovaně psali. Doložili jsme, že státní orgány, zejména Česká inspekce životního prostředí, hrubě chybovaly při zajišťování vzorků, a současně vyvinuly mimořádné úsilí, aby odklonily pozornost k areálu rožnovské Tesly. Řádně nepostupovaly ale ani další instituce jako Povodí Moravy či obecní úřad ve Valašském Meziříčí, který je ovládaný politickým hnutím ANO.

Ať už byl laxní postup při zajišťování vzorků vody, bentosu a uhynulých ryb záměrný, nebo šlo o čirou nekompetenci a chaos, lze jej pokládat za hlavní důvod pro to, že státní úřady odmítají už čtyři měsíce v rozporu se zákonem poskytnout jakékoli informace o své práci na šetření ekologické katastrofy. Konkrétně o tom, kde, kdy a jaké vzorky odebraly a jaké hodnoty v nich naměřily.

Úřady evidentně nestojí o to, aby si veřejnost udělala přesný obrázek o jejich práci. Patří se ale také připomenout, že vůbec nejrychleji odebrané vzorky vody z místa ekologické katastrofy, jež zajistili rybáři, Česká inspekce životního prostředí bez využití zlikvidovala.

Právě v tomto světle působila opakovaná kategorická prohlášení Policie ČR, že na kauzu Bečva neuvalila žádné informační embargo a že státním úřadům nebrání a nemůže bránit v tom, aby zveřejnily poznatky získané jejich vlastní činností, jako signál, že se vsetínští kriminalisté případ snaží řádně vyšetřit. Na základě nových poznatků DR jsou však tyto naděje otřeseny v základech.

Pochyby nicméně narůstaly dlouhodobě. Zaprvé vsetínským policistům trvalo déle než měsíc, než vyslechli rybáře, kteří byli prvními svědky havárie přímo na místě. Někteří z nich nebyli vyslechnuti dodnes.

Zadruhé víme, že vsetínští vyšetřovatelé odrazují občany, kteří jim poskytli v případu jakékoli informace, od toho, aby své poznatky zveřejnili jako soukromé osoby hrozbou několikamilionové pokuty. Taková hrozba ovšem nemá oporu v zákoně.

Stalo se tak již v případě občanů, kteří podali trestní oznámení pro podezření na další — zatím neprokázanou — nehodu, která se mohla 20. září v Deze odehrát. Stejně tak vsetínská policie odrazovala i rybáře od zveřejnění jejich poznatků o průběhu otravy a jejích souvislostech.

Vyšetřovatel Jiří Hovorka sice Deníku Referendum dokola opakoval, že policie jen osoby podávající vysvětlení poučovala o ustanoveních o mlčenlivosti podle trestního řádu, všichni svědci, s nimiž Deník Referendum hovořil, však věc podávají jinak. Věc pochopili tak, že jim hrozí milionové pokuty, budou-li hovořit o svých poznatcích s médii. Cítili se zastrašení.

Zatřetí dozorující státní zástupce Petr Bareš už měsíc po havárii řekl deníku iRozhlas, že v možnost nalézt viníka spíše nevěří: „Šance je vždycky, ale upřímně řečeno, kdybych si měl tipnout, tak dvacet ku osmdesáti.“ Svá slova sice později pro DR revidoval, řekl, že se takto vyjádřit neměl. Nyní je však na místě je připomenout a klást si otázku: indikují, že vyšetřování mělo být od začátku vedenou do autu namísto toho, aby stanovilo, kdo je vinen?

Začtvrté, ačkoli jsme už 30. října doložili, proč je z hlediska fyzikálních zákonů prakticky nemožné, aby byl zdrojem otravy takzvaný rožnovský kanál, který se nachází tři a půl kilometru nad prvními uhynulými rybami, vsetínská policie s touto variantou podle několika zdrojů DR nadále pracuje. Údajně na základě testů, kdy sledovala rozptyl barviva, které sama vypustila do řeky. U toho se zastavme, protože je to pro pochopení, v čem a jak policie selhává, zásadní.

Policie podle našich zdrojů tvrdí, že testy s barvivem prokázaly, že i kdyby jed vytekl z takzvaného rožnovského kanálu, zabíjel by až v místech pod Dezou. To je ale v naprostém rozporu s tím, jak řeka v daném úseku vypadá.

Zopakujme si, že rožnovský kanál ústí do Bečvy tři a půl kilometru nad místem, kde byly nalezeny první mrtvé ryby. A skutečná apokalypsa nastala ještě o tři sta metrů toku řeky níže pod mostem v Choryni. Mezi rožnovskou výpustí a zdokumentovaným počátkem otravy jsou dva masivní jezy, které vodu důkladně promíchávají. Je zde i několik peřejí.

Jakýkoli pokus, který indikuje, že do řeky vnikla látka, která by nejprve život v řece na těchto tři a půl kilometrech nijak nezasáhla, zato pak by po průtoku daleko mírnějším jezem v Choryni rozpoutala peklo trvající po dalších čtyřicet kilometrů toku, je prostě prováděný špatně. Ostatně policie vůbec netuší, jaká látka, v jakém množství, o jaké hustotě a v jakém časovém úseku do řeky vnikla — její pokusy jsou tedy irelevantní, anebo záměrně konstruovány tak, aby odklonily pozornost.

Dotaz v daném smyslu vyšetřovatel Hovorka odmítl komentovat. Oldřich Havelka, ředitel firmy EnergoAqua, která spravuje areál bývalé Tesly Rožnov, odkud vede takzvaný rožnovský kanál, ale Deníku Referendum potvrdil, že Policie ČR provoz prověřuje. Vyžádala si pro soudního znalce dokonce údaje za tři roky zpětně.

Zapáté, opět hned několik na sobě nezávislých zdrojů DR potvrdilo, že vsetínská policie prověřovala havárii na kaustifikační jednotce v Deze. S cílem prověřit trasu kanalizace, do níž unikla toxická směs z kaustifikační jednotky na fenolce, do ní policie údajně vypustila jakési míčky.

Ty měly z kanalizace vyplout v dešťové laguně, kde se zadržuje voda dále používaná v technologických procesech v Deze — tedy nikoliv voda, které se přímo vypouští do Bečvy. Z toho policie vyvozuje, že se toxické látky nemohly dostat do řeky.

Pokud se policie skutečně spokojila s takovýmto závěrem, nelze než konstatovat, že se patrně vůbec neseznámila s interním havarijním plánem biologické čistírny odpadních vod Dezy. Píše se v něm mimo jiné: „…odtok uniklých závadných látek (je) prioritně podchycen kanalizační sítí areálu DEZA, a. s. Nejpravděpodobnější možnou cestou havarijního úniku jsou kanalizační výpusti a svody.“

To, že policejní míčky vyplavaly v dešťové laguně možná svědčí hlavně o tom, že Deza před policejním vyšetřováním uměla zajistit, aby se tak stalo. Deník Referendum možné cesty, jimiž se mohly toxické látky z Dezy do Bečvy dostat, prověřuje a připravuje na to téma analýzu. Už nyní můžeme říct, že to bylo možné.

Nemáme ale k dispozici možnosti, jaké má policie. Tu mohly k důkladnějšímu hledání stop uvnitř podniku vést doklady o tom, že v Deze panuje pracovní kultura tutlání problémů, šlendriánu a „provozních událostí“.

Ve veřejných zdrojích se takových dokladů objevuje dostatek. Jinými slovy, kriminalisté měli při vyšetřování Dezy počítat s tím, že její vedení udělalo opravdu vše pro zametení stop a nemá pražádný zájem na řádném vyšetření věci: havárii na kaustifikační jednotce Deza nejprve zatloukla a od jejího odhalení ji bagatelizuje.

Zašesté, vsetínští vyšetřovatelé ani nikdo jiný z příslušníků Policie České republiky dodnes neprojevil zájem o informace, které jim redaktoři Deníku Referendum opakovaně nabízeli, a to i v otevřeném dopise policejnímu prezidentovi, jenž zůstává po čtyřiceti dnech bez odpovědi. Jednalo se o zásadní poznatky, které nemůžeme publikovat, poněvadž je s našimi prostředky, metodami práce a etickými standardy nemáme jak blíže prověřit. Pro kriminalisty, kteří by chtěli případ skutečně vyšetřit, mohly ale být mimořádně užitečné.

Zasedmé, když jsme se minulý týden dostavili sami do sídla Policie České republiky ve Vsetíně, abychom ji upozornili na konkrétní silné podezření, které by mohlo vést k objasnění celé kauzy, a to včetně popisu metody, jak je policie může prověřit, vyšetřovatelé odmítli poskytnout šéfredaktorovi Deníku Referendum kopii protokolu, který po něm přitom chtěli podepsat. V bezprostředně následujících dnech pak začali pátrat po tom, kdo ze zaměstnanců Dezy Deník Referendum informoval o havárii na kaustifikační jednotce.

Proč tato časová souslednost? Obává se někdo, Deza či snad i sama policie, že se k reportérům DR donesou z těchto zdrojů další informace související s tímto konkrétním podezřením? Měla akce „zakleknutí“ na zaměstnance Dezy účinkovat jako zastrašení zdrojů? Nevyšlo to.

Kdyby to vyšetřili, k čemu to bude?

Redaktoři Deníku Referendum se pokoušeli zjistit o způsobu, jakým je vyšetřování vedeno a o současných poměrech v české policii poznatky, které by umožnily pochopit, proč vyšetřovatelé nestojí o opakovaně nabízené informace. A také v jakých podmínkách pracují.

Zdroj velmi dobře obeznámený s obecnou situací v Policii České republiky nabídl analýzu, kterou je potřeba brát s jistou rezervou, protože se neopírá o konkrétní poznatky o vsetínských vyšetřovatelích, a už vůbec ne o kauze samé, ale přesto má svou hodnotu. Naznačuje, jak se nyní mezi vsetínskými kriminalisty na Hlásence 1516 může o případu „otrávené Bečvy“ přemýšlet.

Podle konzultovaného experta vsetínští policisté nemají vůbec žádnou motivaci případ vyšetřit. „Oni vidí, jak se vleče Čapí hnízdo, kde jsou jasné důkazy. Vidí, že Babišovi všechno projde. Okradl Evropskou unii a prošlo mu to. Jel ovlivňovat svého syna Andreje juniora jako svědka ve svém trestním případu. Kdyby to udělal kdokoli jiný, jde okamžitě do koluzní vazby. Ale on ne. Kriminalisté si v této situaci říkají: ‚Dobře, my ukážeme na Dezu, ale co z toho budeme mít? Viníky nepotrestají, a ještě půjdou po nás.‘“

Podle citovaného experta žádnou motivaci nedostávají ani od nadřízených. Policejní prezident Jan Švejdar byl jmenován ještě během vládnutí čistě menšinového kabinetu ANO, čili ministrem Metnarem, de facto tedy Andrejem Babišem. „Švejdar Hamáčka samozřejmě nebere vůbec vážně, když něco potřebuje, jde rovnou za Babišem a právě jemu je loajální,“ říká konzultovaný bezpečnostní expert.

Co to znamená pro případ Bečva? „Nemyslím si, že policejní prezident rovnou říká: ‚Kluci, zameťte to pod koberec.‘ Ale stejně tak neříká: ‚Vyšetřete to, padni, komu padni. Je to zásadní, veřejností sledovaná kauza!‘ Nejspíš říká něco takového: ‚Hoši, je to politická kauza, tak opatrně, jo?‘ Stručně řečeno, nijak je nemotivuje a spíš posílá signály, ať si dávají pozor,“ uzavřel svou úvahu znalec policejního prostředí.

Agrofert a ANO mají v sázce skoro vše

Z případu otrávené Bečvy se stalo politické téma, svým významem dokonce dalece přesahující vlastní zločin otrávené řeky. V tom se už dnes podobá kauze Čapí hnízdo.

Premiér Andrej Babiš ve věci nasadil nemalý díl své osobní prestiže. Poslanci Blahovi (ODS), který poukázal na podezření vůči Deze, při interpelacích doporučil, ať si nechá změřit IQ. V totožné diskusi hrubě napadl i Deník Referendum, což bude řešit v občansko-právním sporu soud.

Naproti tomu se téma stalo dalším bitevním polem pro Babišovy kritiky — ve Valašském Meziříčí se konají pravidelné demonstrace. A heslo Deníku Referendum #BečvaNevyšumí promítala největší současná česká občanská iniciativa Milon chvilek pro demokracii na Karlův most.

Opoziční poslanci opakovaně téma zařazují na pořad jednání Sněmovny. A je vysoce pravděpodobné, že budou-li k tomu mít munici, budou chtít vyvozovat důsledky minimálně vůči vedení České inspekce životního prostředí a ministerstva životního prostředí.

Ministr životního prostředí Richard Brabec, bývalý ředitel jiné chemičky Agrofertu a majitel stranického průkazu číslo 002 v politickém hnutí ANO, je pro Babiše nepostradatelným spojencem. Současně jeho chování vzbuzuje vážné podezření, že o věci ví mnohem víc, než je mu milé, a než by kdy chtěl říct.

Deza přitom není ledasjaký podnik v Babišově holdingu. Předseda jejího představenstva Zbyněk Průša je také předsedou představenstva Agrofertu. A člen představenstva Deza Pavel Pustějovský je valašskomeziříčským poslancem politického hnutí ANO. Deza je srdcem politicko-ekonomického holdingu ANO-Agrofert.

V letošním osudovém volebním roce by usvědčení Dezy z toho, že Bečvu skutečně otrávila ona, mohlo být pro Babišův holding těžkou ranou. Celá mašinérie Agrofertu, který už od roku 2013 prostřednictvím politického hnutí ANO přebírá moc nad některými klíčovými složkami veřejné správy, tak má nepochybně za stěžejní prioritu, aby se Dezu podařilo z podezření vysekat: protože jen zahrát věc do autu by už teď patrně nestačilo.

Za nejpravděpodobnější příčinu otravy řeky dnes provoz Dezy — po zveřejnění informací o ututlané havárii — považuje značná část veřejnosti, která případ sleduje. A reakce Agrofertu ostatně takové podezření zatím spíše posilovaly.

Stížnost GIBS, podnět Nejvyššímu státnímu zastupitelství

Deník Referendum podá podnět Generální inspekci bezpečnostních sborů k prošetření postupu vsetínských kriminalistů. Jakkoli také o nezávislosti GIBS máme pochybnosti, protože podle našeho přesvědčení nebylo náhodou, že Andrej Babiš vyvinul tak mimořádné úsilí, aby se zbavil jejího předchozího ředitele, přece jen pokládáme stále za správný přístup občanů demokratického státu dávat institucím příležitost osvědčit se.

Současně se obrátíme na Nejvyšší státní zastupitelství se souborem podnětů, které by podle nás Police České republiky měla prošetřit a které jsme chtěli až do minulého týdne sdělit kriminalistům ve Vsetíně. Nyní je ale podle nás zapotřebí prověřovat i kriminalisty ve Vsetíně.

Své poznatky předáme rovněž vybraným poslancům a senátorům. Jsme přesvědčeni, že možné zneužití institucí veřejné správy k privátním zájmům premiéra, jakkoli by v principu nebylo ničím novým, by v daném případě představovalo zcela mimořádné ohrožení samých základů demokratického státu.

A pro všechny instituce, které se na vyšetřování případu podílejí, máme v daném kontextu zásadní informaci: letos se budou konat volby. Co to může znamenat z hlediska prověřování legality účinkování každé jedné státní instituce od České inspekce životního prostředí přes státní zastupitelství až po Policii České republiky, lze nyní dobře studovat na Slovensku.

Máte-li další podrobnosti k případu, můžete se s nimi obrátit na naše zabezpečené emaily: zuzana.vlasata@protonmail.com, jpatocka@protonmail.ch.