Ruské strašidlo obchází jen pražské kavárny

Filip Šimeček

Filip Šimeček polemizuje se staršími texty DR, které varovaly před weby přebírajícími ruskou propagandu. Dosah webů, jako je Aeronet, je podle něj tak malý a obsah tak bizarní, že o nějakém významném šíření ruského vlivu zde nemůže být řeč.

O vlivu takzvaných „ruských dezinformačních webů“, které vedou „propagandistickou válku proti Západu“ a slovy liberálních novinářů „představují větší hrozbu než Islámský stát“, se píše už i v Deníku Referendum. Tato zprvu marginální záležitost zmiňovaná v nepočetných kavárenských diskusích Člověka v tísni se stala takřka celonárodní debatou. Přesto jsem stále přesvědčen, že jde o nafouknutou bublinu z dílny aktivistů hanlivě nazývaných pražská kavárna.

Klíčovým a neoddiskutovatelným argumentem je fakt, že mediální diskurs je i přes údajné Putinovy dlouhé prsty stále stejný. Nikde jsem se nedočetl, že USA už nejsou spojencem České republiky, že by měla být zrušena zastupitelská demokracie, případně že neoliberální kapitalismus by měl být nahrazen alternativním ekonomickým modelem. A názor, že by se mělo zrušit NATO, čtu pravidelně pouze na anarchistických webech. Dokonce i myšlenka osvobodit politické vězně Západu zůstává stále veřejně nepublikovatelným extremismem.

Hlavy konspirátorů

Vrtalo mi to hlavou. Jak můžou mít Rusové takový vliv, když o jejich webech nikdo neví a rusofobové na panelových debatách obvykle nebyli schopni uvést konkrétní příklad internetových adres? Pak se ale hráz mlčení protrhla a veřejnost se mohla dozvědět, čí pravda je tedy ta falešná. Seznam dezinformačních webů se objevil na internetu!

Začněme oblíbeným Aeronetem. Bulvární anonymní plátek plný bláznivých konspiračních teorií budí nedůvěru už jen nadpisy článků. Téměř nikdo z mých přátel či rodinných příslušníků ho nezná. Chytřeji na to šli v Parlamentních listech. Dojem „nezávislosti“ vytvoří tak, že vedle sebe postaví radikálně levicového a radikálně pravicového komentátora a čtenář už si to své vybere sám. Co to má ale společného s ruskou propagandou? Mezi další příklady dezinformačních webů patří Protiproud Petra Hájka. To má být vtip? To si Karel Strachota či Šimon Pánek opravdu myslí, že průměrně mediálně gramotný čtenář bude věřit středověkým bludům bývalého tiskového mluvčího Václava Klause?

Pokud zde funguje nějaká dezinformační kampaň, je to stále ta prozápadní. Repro DR

Zkrátka: údajné „proruské“ weby jsou jen okrajovou skupinkou xenofobních, bulvárních či konspiračních stránek, které skoro nikdo nečte a nikdo je nezná. Lidé, kteří mi posílají řetězové e-maily typu „Gang muslimských přistěhovalců osm hodin znásilňoval postižené blonďaté děvčátko“ zcela jistě v životě neslyšeli ani o Aeronetu, ani o Zvědavci. A kdybych opravdu pilně negoogloval, neslyšel bych o nich ani já.

Kdepak, vše je při starém. Pokud zde funguje nějaká dezinformační kampaň, je to stále ta prozápadní, která nám říká, že jsme došli na konec dějin, žijeme v nejlepším z možných světů, globální kapitalismus je jediná alternativa a ekonomické krize jsou prostě chřipkou, která holt zákonitě zanechá oběti.

A mýty o stalinské zombie, která jen čeká na to, až bude moci obsadit ruskými tanky Evropu, je stará minimálně tak jako můj politický aktivismus. Už v roce 2006, kdy se naplno rozjela činnost iniciativy „Ne základnám“, byli protiradaroví aktivisté označeni za proruské agenty bohatě sponzorované Vladimirem Putinem.

Kde jinde by na své aktivity vzali peníze? Psala pravicová média. Přitom když jsme tenkrát na schůzích přepočítávali nastřádané dvacetikoruny, abychom mohli natisknout dostatek letáků na demonstraci, všem nám samozřejmě vrtalo hlavou, kde sakra ty ruské statisíce jsou, když se o nich všude píše.

Zůstaly ale jen v hlavách konspirátorů.

    Diskuse (44 příspěvků)
    Eva Hájková, penzistka
    January 21, 2017 v 10.53
    Souhlasím. To přílišné podezírání kdekoho může být spíš na škodu.
    Myslím si, že pokud bychom uměli vytvořit nějakou funkční alternativu ke kapitalismu nebo aspoň zajistit trochu větší spravedlnost, nepřitahoval by lidi nějaký blbý putinovský populismus a ruská propaganda by neměla úspěch.
    Podobně jako rodiče, kteří chtějí děti uchránit před konzumací drog (které jsou taky všude, ačkoliv jsou zakázané), musejí především doma vytvářet příznivou atmosféru, příznivé klima pro jejich vývoj. Pak bude velmi málo pravděpodobné, že jejich děti drogám podlehnou.
    AM
    Aleš Morbicer, invalidní důchodce a audiofil
    January 21, 2017 v 11.53
    Jen mě trochu mate, že jsou německá a další evropské rozvědky pod tak silným vlivem pražské kavárny.
    JP
    Josef Poláček, Invalidní důchodce a student
    January 21, 2017 v 13.12
    Tak tohle opravdu sedí... ;-)
    Eva Hájková, penzistka
    January 21, 2017 v 15.5
    Rozvědky?
    Naše BIS před několika lety zařadila ProAlt mezi extrémistické organizace. Proč by měl rozvědkám vůbec někdo věřit?
    AM
    Aleš Morbicer, invalidní důchodce a audiofil
    January 21, 2017 v 15.17
    Na druhou stranu je fakt, že nějaké přímé fake akce těchle webů nejsou časté. Ten tlak je neznatelný, ale neustálý....

    Třeba současná vybičovaná nenávist k tzv. neziskovkám. Když se vydáme proti proudu času, zjistíme, že poprvé se do neziskovek (Sorosových) opřel Vladimír Putin ve svém projevu o stavu federace v roce 2014.
    Od té doby se to šíří nejrůznějšími kanály až do situace, kdy dnes Okamura v rozhovoru pro Parlamentní listy tvrdí, že neziskovky podporované Sorosem jdou přes mrtvoly a vraždí v zemích, kde působí, vlastence.

    A nikdo na toho prolhaného zmetka nemůže, má imunitu.

    Takhle to funguje.
    RK
    Rudolf Kadlec, student
    January 21, 2017 v 15.39
    Panu Šimečkovi
    “Téměř nikdo z mých přátel či rodinných příslušníků ho [Aeronet] nezná.”

    Aeronet jako takový opravdu nejspíš zná málokdo. Jenže Aeronet je jen článek řetězu. Dobře se na něm ilustruje, jak ruská propaganda funguje, ta však opravdu nestojí a nepadá s Aeronetem. Ruská propaganda se v principu nemůže soustředit do jednoho či dvou webů, to by bylo v příkrém rozporu se základní “logikou” jejího fungování; využívá toho, že se zdá sotva uvěřitelné, že by se šířila na podstatně větším počtu webů. Vezmou-li se jako celek, mají mnohem větší dopad.

    Je dost pravděpodobné, že z čtenářské obce DR je v podstatě nikdo nesleduje, a pokud ano, nevěří jim. O tendenci zavírat se do “bublin” a nevidět, co se děje mimo ně, se nicméně napsalo dost na to, abychom to zde tematizovali. Problém s proruskými propagandistickými weby získává živnou půdu tím, že velká část část lidí věří pitomostem jako těm hoaxům, které zmiňujete, což je problém sám o sobě. Znepokujuje Vás, že jim věří tolik lidí? Pokud ano, je důvod se znepokojovat i kvůli ruské propagandě (možná ještě víc, viz dále).

    “Bulvární anonymní plátek plný bláznivých konspiračních teorií budí nedůvěru už jen nadpisy článků.”

    Vřelý souhlas. Ale opět: u velké části lidí nedůvěru nebudí (citovali ho svého času např. Hašek se Škromachem, to nejsou Pepové z Horní Dolní). Navíc asi žádný proruský zdroj nebyl tak často kriticky propírán jako Aeronet, což se nejspíš doneslo i velké části z těch, kteří podobné stránky vyhledávají; ne všichni se tváří v tvář takovému “propírání” ještě více utvrdí, že právě zde se dočtou “pravdu”. Aeronet se stal “symbolem”; jinak byste se na něj nesoustředil, jinak bych se na něj nesoustředil já v diskusi pod článkem pana Kubičky. Je třeba si pořád uvědomovat, že je to pouhý “symbol”.

    “Chytřeji na to šli v Parlamentních listech. Dojem „nezávislosti“ vytvoří tak, že vedle sebe postaví radikálně levicového a radikálně pravicového komentátora a čtenář už si to své vybere sám. Co to má ale společného s ruskou propagandou?”
    “Zkrátka: údajné „proruské“ weby jsou jen okrajovou skupinkou xenofobních, bulvárních či konspiračních stránek, které skoro nikdo nečte a nikdo je nezná.”

    K tomu mám několik poznámek. Určitě byste netvrdil, že Parlamentní listy patří ke stránkám, které nikdo nezná, ale neuvádíte ani, že je ve Vaší úvaze řadíte k “údajným proruským webům”, takže není potřeba to rozpitvávat. Parlamentní listy nejsou nástroj ruské propagandy, rozhodně ne zjevný, a pokud je do této kategorie někdo řadí, je to zavádějící. Jejich záběr je široký, patří opravdu ke skupině “xenofobních, bulvárních a konspiračních stránek”, které se prezentují tak, že “nikomu nevnucují, co si máme myslet”; pět minut Židé, pět minut pan Hitler.

    Ačkoli xenofobní, bulvární a konspirační “zaměření” proruské propagandistické weby charakterizuje, ani zdaleka nestačí, abychom o nějakých stránkách mluvili jako o nástroji ruské propagandy. Pokud máte pocit, že ti, kteří upozornují na ruskou propagandu, předpokládají opak – a Váš článek tak vyznívá – jedná se opravdu o hluboké nedorozumění. (Ani proruské názory jako takové ještě nenaznačují, že máme před sebou propagandu.)

    Tyto weby nefungují tak, že poskytnou oběma stranám prostor, včetně strany, která bude lhát a tvrdit nesmysly. Protistraně neposkytnou prostor vůbec. A shodou okolností (!) všechny informace a hodnocení na nich obsažená vyznívají ve prospěch Ruska, a další shodou okolností (!) také proti Západu. Tady nejde o obecnou tendenci, tady jde prostě o to, že o USA a Rusku se na těchto webech píše velice často, ale VŽDY je jasné, kdo je padouch, a kdo hrdina. To je stěžejní indicie, spolu s tím, kolik prostoru se tam “hodnému” Rusku a “zlé” Americe či EU věnuje.

    Nakolik takto fungují i ostatní ruské propagandistické weby, a nakolik jsou sofistikovanější (byť obecně je pro ruskou propagandu primitivnost tohoto typu příznačná), by samozřejmě stálo za důkladný rozbor.

    (Vaše formulace “údajně proruské weby” je skutečně pozoruhodná. Vážně si myslíte, že jsou proruské “údajně”? Důkazy, že je financuje Rusko, Vám nepředložím, protože je prostě nemám; že jsou proruské, je nad slunce jasnější. Pokud je to z Vaší strany neobratná formulace, má moje poznámka okrajový význam. Pokud je vážně máte za “údajně proruské”, je naopak stěžejní.)

    Primitivní jednostrannost, o níž se sami snadno přesvědčíme, není vše. Od určitého momentu se samozřejmě nelze odvolávat na vlastní úsudek, a je třeba věřit; pak je otázkou, komu a čemu. (Nemluvím o ignorování faktů! Ale poctivě: kdo z nás, kteří na proruskou propagandu poukazujeme, ty weby studoval opravdu systematicky? Jenže tuto otázku lze otočit: kolik času jí ti, kteří se diví, proč se ruská propaganda řeší, věnovali? Většinou asi platí, že buď nezdravě mnoho, a pak jsou v jejím vleku, nebo nezdravě málo, a pak se diví, že někdo tu propagandu řeší. Vždyť sám píšete, že ty weby neznáte.) Situace je taková, že nejen Chovanec, ale třeba i generál Pavel (http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/politika/general-pavel-ruska-propaganda-je-moc-sofistikovana_402516.html ) varují před ruskou propagandou. (Lze se ptát, co o tom generál Pavel ví; ale také, proč by se vyjadřoval, kdyby o tom nic nevěděl.)

    Chovanec pro mě není vůbec důvěryhodný, ale není pro mě natolik nedůvěryhodný, abych věřil, že hrozbu propagandy zveličuje nebo si jí vymýšlí. (Krom toho patří v ČSSD do křídla, které má k rusofobii daleko.) Pro ty, kteří věci nemají skutečně důkladně nastudovány sami, mezi něž se řadím, zní volba nějak takto: věřit, nebo nevěřit, že si z nás lidé z ministerstva vnitra nebo i odjinud z “oficiálních” míst dělají dobrý den, když varují před ruskou propagandou, příp.že je to jednoduše součást jejich vlastního propagandistického úsilí? Co myslíte, co si tím Chovanec či Pavel sledují? “Cenzuru” (jako výslovný účel svého počínání)? Je to součást soupeření s Ruskem, soupeření stejně legitimního jako inkriminované weby? Jsou skrytí rusofobové? Vyjadřují se o věcech, kterým nerozumí? (Chtějí odvádět pozornost od globálního kapitalismu?…) Proč by Chovanec zřízením zvl.útvaru na m.v. riskoval, že narazí, a bude se křičet o cenzuře, kdyby šlo o pár neškodných webů (narazil a křičí se)? Ne, to není řečnická otázka, prosím o odpověď.

    “Kdepak, vše je při starém. Pokud zde funguje nějaká dezinformační kampaň, je to stále ta prozápadní, která nám říká, že jsme došli na konec dějin, žijeme v nejlepším z možných světů, globální kapitalismus je jediná alternativa a ekonomické krize jsou prostě chřipkou, která holt zákonitě zanechá oběti.”

    Pod článkem pana Kubičky jsem opakoval do omrzení, že zde nejde o to, nakolik by nás ruská propaganda měla znepokojovat ve srovnání s globálním kapitalismem atd. Pan Kubička také psal, že se ve svém článku nemůže zabývat vším. Nemusíte diskusi věnovat pozornost, přesto mě překvapuje, že s tímto odstavcem přicházíte. To, že pan Kubička psal o ruské propagandě, zatímco není autorem článků o neoliberalismu, a že já diskutuju na nějaké a ne na jiná témata, vůbec nic nevypovídá o tom, co o těchto tématech soudíme, a že je podle nás ruská propaganda větším problémem. (Usuzovat z poměru prostoru, který se věnuje tomu či onomu, na obsah názorů můžete smysluplně u celých sdělovacích prostředků, ne moc u jednotlivců, kteří jen občas něco “vypustí”.)

    (“O vlivu takzvaných „ruských dezinformačních webů“, které vedou „propagandistickou válku proti Západu“ a slovy liberálních novinářů „představují větší hrozbu než Islámský stát“, se píše už i v deníku Referendum.” - Odkazuje se přitom na článek pana Kubičky. Pan Kubička psal, že představují větší hrozbu než Islámský stát? Možná to někde jinde uvedl, ale o ničem takovém nevím. Pokud ne, je nekorektní ho s tím spojovat. A možná ještě spíš než o nekorektnosti to svědčí o zkratkovitém vnímání problému; o tom, že se staví slaměný panák, ale jako stavění slaměného panáka se to nevnímá.)

    Pan Kubička vtipnou formou upozorňoval na to, jak mnozí považují téměř za nepřijatelné upozorňovat na “ruskou propagandu”, s tím, že kdo na ní upozorní, tomu se hned připíše řada postojů, které nezastává nebo zastávat nemusí (ale může!): “Také je zde potřeba zdůraznit, že navzdory možné existenci slona jde hlavně o to, že ti, co slonovi věnují největší pozornost, rozhodně nejsou naši kamarádi. Kdybychom s nimi souhlasili, znamenalo by to, že patříme do jejich party a souhlasíme i s jinými věcmi, které říkají.” (Zdá-li se Vám, že propaganda je “myš”, dosaďte na místo slona myš, a vyznění bude podobné.) Dokud píšete o tom, že weby asociované s ruskou propagandou nemají široký okruh čtenářstva, držíte se věcné linky, ale jakmile do diskuse vtahujete globální kapitalismus, tenhle pocit přestávám mít (pokud nesouhlasíte, jsem naprosto otevřený kritice toho, co píšu).

    Závěrem taková “perlička”. J.Smotana, autor známého "seznamu", se podle vl.slov k ruské propagandě dostal, když se setkal s termínem “juvenilní justice”; pátral po jeho významu, a došel k závěru, že jde o konstrukt propagandy. (Opravdu se vyskytuje na “podezřelých” webech, zatímco jsem se s ním v žádném seriózním médiu nesetkal.) Markéta Šichtařová a Vladimír Pikora patří k nejcitovanějším ekonomům v médiích. A používají termínu “juvenilní justice”: http://sichtarova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=529509 K tomu, kde se vzal, zde: http://denikreferendum.cz/clanek/23050-jak-se-mezi-ceskymi-politiky-rozsirila-nakaza-juvenilni-justice . Zaměřuju se teď primárně o ten samotný pojem, ne na to, co se za ním má skrývat. I kdyby z toho spousta byla pravda, čemuž nevěřím, museli se Šichtařová s Pikorou s termínem “juvenilní justice” někde setkat.

    Nechávám otevřené, kde ho slyšeli; zjevně ho nejen slyšeli, ale také nabyli přesvědčení, že ti, od kterých pochází, nejsou žádní propagandisté. Co z toho lze vyvodit? Že okruh konzumentů ruské propagandy je úzký, že jsou to jen hlupáci, kteří věří každému hoaxu? Co by si Šichařová s Pikorou pomysleli o e-mailu, který by je zpravoval, že podle nového tajného nařízení budou muslimové dostávat dvakrát větší sociální dávky než ostatní? Vysmáli by se mu nejspíš. Juvenilní justici se nevysmějí. Proč? Nevím, ale nezdá se mi ve světle toho, že by ruská propaganda byla tak primitivní a okrajovou záležitostí.

    Jiří Kubička, psycholog
    January 21, 2017 v 18.24
    Nihil novi sub sole?
    Nesouhlasím. Svět se mění a česká mediální scéna se mění s ním. Ve světě od Indie přes Turecko, Polsko, Francii až po USA probíhá to, čemu Václav Bělohradský říká „idemtitární konzervativní kontrravoluce“ Liberální demokracie nenachází dostatečnou odpověď, levice zůstavá stranou a v řadě zemí je zcela marginalizována. Zabydlela se v boji s pravicí a neví, co v situaci, kdy pravolevé rozdělení politického spektra přestává být tím nejdůležitějším. Její reakce je ta, že za celý ten průšvih můžou liberálové a mají, co si zasloužili. Nějaký Trump, Le Penová, Zeman, Orbán či Putin nás nebudou odvádět od toho podstatného, co jsme věděli už dávno.

    Identitáři jsou na straně lidu proti elitám, proti těm jsme taky, tak jsme vlastně na stejné straně, jen se nám bůhviproč nedaří lid oslovit.

    Nejvlivnější textové médium jsou dnes pravděpodobně Parlamentní listy. O těch vyšel v DR jeden článeček, ve které je hodně silných slov, ale málo analýzy. Zato proti Respektu je zde nějaký výpad každou chvíli. Bizrnější weby jako je aeronet jistě tak velký přímý vliv nemají, ale pan Kadlec dobře vysvětlil jak dezinformace kolují a na jejich původ se zapomíná. Slyšíme je pak i v „mainstreamu“, objevily se i v několika článcích v DR a v diskusích došlo i na Protokoly sionských mudrců. 

    Ty weby, o kterých je řeč, nemají často ruské zájmy jako svou hlavní agendu. Ale ta se propojuje s agitací proti uprchlíkům, Evropské unii, islámu a koneckonců i levici. Za tu jsou ostatně pokládáni i „levicoví intelektuálové“ z Respektu
    .
    Nic ve světě není úplně nové, ale ta propojení alt-right agendy s nečekanými spojenci po celém světě dost nové je, a bylo potřeba na to také reagovat něčím novým. 

    Ale pro pana Šimečku „nic nového pod sluncem“, není důvod se znepokojovat, jediné, co je skutečně důležité je bojovat proti neoliberalismu a opakovat to, co jsme říkali už před lety.

    Možná by stálo za zamyšlení, zda by také levice nepotřebovala nějaké nové myšlenky, aby nezůstala úplně stranou. Jinak z ní zůstane jen takové zajímavé retro diskutující mezi sebou v levicových zákoutích Pražské kavárny. 

    MP
    Martin Profant
    January 21, 2017 v 19.28
    Rudolfu Kadlecovi
    Podíval jsem se onehdá na zprávu o juvenilní justici odkazovanou Michalem Ďorděm na DR a docela mě zaujala. Tím, co nedokazovala.

    Přesvědčivě ukazuje ruský původ pojmu v prostředí konzervativní náboženské pravice a kultivaci na konspiračních serverech. Putin se sice v posledních letech s tímto prostředím trochu více sblížil, ale stále je řeč o uskupeních, která jsou v opozici vůči jeho vládě.

    Označení "pro-kremlin propaganda" e na základě faktických údajů zprávy nepříliš odůvodněné.

    V Rusku se smíchala imperiální nostalgie, bída a snaha navázat na ideje předsovětské éry v dost ohavném koktejlu. Kdysi mi vyrazil při české návštěvě dech Nikita Michalkov, když opakoval recyklované nacionalistické hrůzy z Dostojevského Deníku spisovatele (bez milosti stylu a humoru, který tu ohavnost před stopadesáti lety zmírňoval u velkého romanopisce). Od té doby jsem si přečetl při náhodném zabroušení na ruské servery dost o xtém Římě, eschatologickém poslaní pravoslaví atd., abych věděl, že to nebyla individuální potrhlost pana režiséra. Není to ale propaganda, bohužel -- té se jde bránit lépe než patologiím národního ducha.

    Stále trpím představou, že je celkem lhostejné, odkud bláboly o juvenilní justici pocházejí, spíše stojí za to uvažovat, proč mohou být úspěšné v českém prostředí? Proč se Chovancovi zdá výhodné citovat Aeronet?

    Dokonce i kdybych uvěřil, že jsou Rusové schopni tak inteligentně cílené propagandy, že míří právě na vazbu chorobných míst českého či evropského veřejného mínění, příjdou mi důležitější ty patologenní jevy než případný spouštěč.

    Dokonce mám takový levičácky předsudek, že ledaskdo klade důraz na ten spouštěč, abychom nemuseli mluvit o těch patologických jevech.

    Jiří Kubička, psycholog
    January 21, 2017 v 20.48
    Panu Profantovi
    Není jedno, odkud informace pochází, protože je to někdy potřeba k tomu, abychom posoudili, jaké jsou pro ni důkazy.

    Například se skoro sto let tradovalo, že špenát obsahuje neobyčejné množství železa. Pak se zjistilo, že ho neobsahuje o nic víc než jiná listová zelenina.

    Zdrojem té chýry byl jeden jediný rozbor zroku 1870, kd se autor pravděpodobně spletl o desetinnou čárku při přepisování laboratorních výsledků.

    Dnes už si lidé většinou nemyslí, že je nezbytné do dětí narvat špenát úplně za každou cenu, ale zase mnoho rodičů zcela zbytečně týrá zdravé děti bezlepkovou dietou. Jelikož opravdu existuje celiakie a pár dalších zdravotních stavů, kdy lidem gluten škodí, tak se se slovem "lepek" spojilo to, že je to něco obecně špatného a vyhnout se mu prospěje každému. Důkazy pro to nejsou prakticky žádné. Římské legie dobyly velký kus světa na dietě založené hlavně na pšenici a dalších obilninách,

    Používání slova "juvenilní justice" pro jakési zločinné spiknutí by mělo relativně vzdělaně lidi trknout, ale netrklo. Juvenilní jusitce je prostě justice, která je personálně nebo i instucionálně oddělena od obecných soudů.V některých zemích to tak mají v jiných ne. Není vůbec žádný důvod se domnívat, že juvenilní justice je zaměřena na to, aby děti odebírala z rodin co nejčastěji.

    Nevím, v jakém slova smyslu jsou Ruská pravoslavná církev či konzervativní náboženské kruhy opozicí k Putinovi. Na vidění Západu jako beznadějně morálně zkorumpovaného se ovšem se základní linií ruské státní ideologie shodne.
    RK
    Rudolf Kadlec, student
    January 21, 2017 v 22.27
    Panu Profantovi
    Jak má konzervativní náboženská pravice daleko k ruskému režimu, to záleží na úhlu pohledu; z toho mého blízko. Stejně jako Zjuganovova komunistická strana, která si spíš než s marxismem rozumí se sovětsko-ruským imperialismem, nebo nacionalistický klaun Žirinovskij. To podstatné (přinejmenším podle “západních” měřítek) – zvláštní ruský konzervatismus a imperiální myšlení – Zjuganov a Žirinovskij sdílejí, navzájem i s Putinem.

    Hlavní není, kdo přesně lži šíří. Lež jako taková by mi nezačala vadit méně, kdyby se ukázalo, že pochází odjinud, než jsem si myslel původně. (Kdybych měl více informací o tom, že propagandu opravdu prokazatelně šíří ruský režim, utvrdil bych se v negativním názoru na něj, ale ne na tu propagandu.)

    Vaše úvaha o tom, zda je to, co se označuje za ruskou propagandu, režimní propaganda, nebo něco jako “patologie národního ducha”, je (bez ironie) velice zajímavá. Existuje dost indicií, že daná internetová aktivita je tak dobře organizovaná a je jí tolik, že by to pár “aktivistů” sotva zvládlo. Přesto je třeba vzít vážně následující: co když nejde nutně o ty, kteří jednoduše každý den dostávají přesné pokyny, co psát (i když, myslím, ani o ty nebude nouze), a ty prostě bez dalšího "technicky" vykonávají, nýbrž také o ty, kteří upřímně věří tomu, co píšou – byť by to podle našich standardů patřilo do kategorie úplných blábolů?

    Pokud vím, nebylo spolehlivě zdokumentováno, že propagandisty řídí režim (prokázána byla velká míra koordinace příslušných “aktivit”, která už o nějakém významném “krytí” svědčí). (Dlužno podotknout, že pokud by je řídil a podařilo by se to zdokumentovat, byla by to značná nedbalost kompetentních míst, jíž by se snažila vyhnout; a navíc, jaký důkaz by v principu byl dost silný, abychom mohli říci, že je režim "jako takový" angažován?) Je asi opravdu třeba neuzavírat se a priori myšlence, že z velké části máme co do činění s blouzněním, které je v souladu s vlastním přesvědčením blouznících.

    Vzápětí by nás mohlo napadnout (taky to nastolujete): do jaké míry jsou lidé, kteří se podílejí na tvorbě obsahu těch webů, placeni za propagandu (ať už kýmkoli v Rusku či ruském prostředí), a do jaké míry se činí z “přesvědčení”? Do jaké míry tedy vůbec psát o propagandě či lžích? Nejsem žádný znalec ruské duše, ale asi se prolne obojí v míře pro nás obtížně představitelné. Rusové mají zpravidla (nechci paušálně generalizovat) zvláštní schopnost “autosugesce”, ba co víc, nevnímat rozdíl mezi "autosugescí" a realitou, jakkoli je z povahy věci nelehko postižitelný. Stalin asi do velké míry věřil, že za hladomor vyvolaný kolektivizací mohou buržoazní živly. Chruščov věřil tomu, že je reálné do pár let předstihnout USA, jinak by to nesliboval (a neriskoval tak, že se znemožní, jak se pak stalo). Dnešní Rusové věří, že se je Západ snaží zničit či alespoň zahnat do kouta, a velká část z nich, historie nehistorie, odmítá připustit, že se Stalina dělo víc špatného než “přehmaty”.

    Možná nejsme důsledně vzato konfrontováni s propagandou (byť si nejsem jistý: když si Stalin namluvil, že zemědělství sabotují kulaci, a když takto oficiálně vysvětloval hladomor, pakliže už ho někomu vysvětlovat musel, taky bychom nejspíš řekli, že jde o propagandu – prostě proto, že si to z povahy věci mohl namluvit jen částečně) ani ideologií (ideologie působí subtilně a nutí člověka nevidět celou pravdu, ale neumožňuje mu ignorovat pravdu zcela). Zasloužilo by si to mnoho pozornosti, nicméně dokud mě nenapadají lepší slova než ideologie a propaganda, zdá se mi lepší užívat to druhé.

    Nechci “propagandistům” nic podsouvat; nepřekvapilo by mě však, kdyby i psaní na zakázku chápali mnozí autoři inkriminované “tvorby” - bez nějaké přetvářky, byť pouze vnitřní – jako společensky žádoucí uvádění dezinformací “zkorumpovaných” masmédií na pravou míru. K takové spekulaci ovšem nejsem dost kompetentní. Důležitějším než zákoutí jejich psychiky se mi však jeví, že představují hrozbu pro veřejný diskurz.

    Zda jsou důležitější patogeny nebo spouštěč: četl jsem, že třeba na Poláky se ruská propaganda nezaměřuje tak jako na nás nebo na Slováky. Pokud je to pravda, je zároveň zřejmé, že patogen se “skrývá” v nás, ale nespočívá asi jednoduše v nedostatku kritického myšlení, které by Poláci měli rozvinuté, zatímco my ne (nebo nedej bože v neoliberalismu, který někteří – netvrdím, že i Vy – viní paušálně za všechno). V čem pak, to je mnohem složitější; nejspíš by to nějak souviselo s historií; na druhou stranu, co vědí ti, kteří se informují z všelijakých pofiderních zdrojů, o českém panslavismu atd.? Tápu. Existuje spousta nedořešených otázek, některé z nich jste nastolil; škoda,že články vždy začínají tak nějak od "začátku", a k těmto "subtilnostem" už se nedostanou. (Naštěstí ale článek pana Šimečka není mimo, jako někdejší článek p.Cerqueirové, a umožňuje věcnou polemiku, aniž by se začínalo na "zelené louce".)

    Obecně nemám nic proti tomu, vidět “objektivní podmínky”, které “předurčují” ledacos z toho, co máme často tendenci vidět jako záležitost svobodné volby. Ale ne všechno dokážu “objektivními podmínkami” omluvit. Jsou prostě nějaké hranice. Když přebírá ceny Ortel, a málokdo po něm požaduje byť jen distanci od minulosti (minulosti, kterou odbývá neurčitými frázemi), připadá mi např. “poněkud dost” nevhodné zdůrazňovat, že ochota tolerovat rasismus má “objektivní” kořeny, jakkoli je to samozřejmě pravda; podobně tady s psaním, stejně jako hltáním nesmyslů a lží. Vražda má také “objektivní” kořeny, a obecně nerelativizujeme její špatnost (byť se ty “objektivní” kořeny pokoušíme v rámci možností rozplést při rozhodování o výši trestu a byť je vražda závažnější než lež).

    (Chovanec naštěstí, aspoň doufám, Aeronet necituje. To bychom se pak nemohli divit, kdyby se vyrojily spekulace, že “jeho” centrum pro potírání dezinformací, v souvislosti s nímž se objevilo tolik kritiky “cenzury”, zavedl, aby kritický přístup k ruským dezinformacím znemožnil. - Jen pro odlehčení.)
    + Další komentáře