Nebezpečná dojmologie Stanislava Humla
Radek BatelkaPoslanec ČSSD Stanislav Huml se pokusil podpořit svou kolegyni Pavlínu Nytrovou v boji proti adopcím dětí homosexuálními páry. Jeho práce se zdroji dosahuje stejně tragické úrovně.
Rozmach sociálních sítí a zlidovění publikačních možností je meč o dvou ostřích. Kromě lepšího přístupu k informacím rovněž zaplavil mediální prostor gigantickým množstvím smyšlených, lživých, překroucených a jinak nekvalitních informací.
Schopnost pracovat s médii a informacemi, stejně jako reflektovat vlastní klamy a předsudky, se stává sofistikovanou kvalifikací, kterou mnozí postrádají i v té nejzákladnější podobě. Stávají se tak snadnou kořistí nejrůznějších hoaxů a propagandy. A zdaleka nejde jen o lidi, u nichž je neschopnost práce s informacemi pouze osobním problémem.
Jednou z chronických obětí nekvalitních informací je poslanec ČSSD (dříve Věcí veřejných) Stanislav Huml. S dětskou bezelstností surfuje po serverech jako Protiproud, We are here at home nebo blogy astrologa Baudyše a následně nejen šíří jejich dezinformace dále, ale především na nich coby volený zákonodárce zakládá svoje politické rozhodování.
Právě díky nekompetenci v posuzování informací se poslanec Huml připojil ke své stranické kolegyni Pavlíně Nytrové, která se rozhodla vystoupit z politické neexistence kampaní proti adopcím homosexuálními páry.
Na Nytrovou, která díky své nulové informovanosti o tématu zpočátku tvrdila, že nesmíme povolit gay adopce, protože údajně nemáme informace o jejich vlivu na vývoj dětí, navázal Huml tím, že ty informace máme a údajně dokazují, že výchova homosexuálním párem děti psychicky poškozuje.
Za pozornost stojí, kde a jak oba ke svým názorům dospěli. Všechen odborný informační a poradenský aparát, který mají poslanci k dispozici, zůstal nevyužit. Poslankyně Nytrová se k tématu nechala nabrífovat v odpoledních diskuzích pod články na serveru Novinky, zatímco poslanec Huml se vzdělal četbou serveru Protiproud.
Právě článek z Protiproudu, který poslanec Huml použil jako zdroj pro utvoření (nebo spíše potvrzení) svého postoje, je názornou ukázkou rozdílu mezi seriózními informacemi, a účelovou propagandou:
Pomineme-li přítomnost mnoha formálních znaků neseriózního zdroje, jako je přepjatá emocionální zabarvenost spojená se sugestivním tlačením čtenáře k zaujetí postoje autora, odvolává se článek Protiproudu na jednu studii, která údajně dokazuje vyšší výskyt psychických problémů jako důsledek výchovy homosexuálním párem.
Kdyby byl poslanec Huml schopen základní práce s informacemi, udělal by jednu triviální věc - věnoval by alespoň pár minut ověření informací z Protiproudu. Zjistil by, že článek zamlčuje zásadní okolnosti citované studie. Její autor D. P. Sullins totiž není pouze „profesor sociologie“, ale rovněž katolický kněz, učitel na Catholic university of America a především poměrně známý anti-LGBT aktivista.
A co je nejpodstatnější, jeho studie je dávno známa svou odbornou nekompetentností a zásadními metodologickými chybami. Mezi hlavní patří to, že Sullins porovnával děti z funkčních rodin, kde heterosexuální rodiče spolu žili v manželství, s dětmi, jejichž homosexuální rodiče spolu v manželství nežili. To samo o sobě vůbec neposkytovalo data pro možné závěry ohledně vlivu výchovy v homosexuálním manželství na děti, které Sullins učinil.
Avšak ani sebelepší práce s informacemi nezaručuje takové poznání pravdy, které by bylo úplné.
K úplnému poznání pravdy se lze dopracovat jedině tak, že se na danou problematiku dokážeme dívat z hledisek, jež překračují dočasné lidské zájmy.
Vše dobré přeje, Jiří Vyleťal