je jen v perexu (přepokládám, že redakčním), autorka sama nedává najevo, zda v existenci ruské propagandy u nás věří.

Pro toho, kdo by si snad chtěl udělat vlastní názor na to, zda ten "jistý internetový portál" je opravdu označován za nástroj ruské propagandy jen proto, že publikoval překlad rozhovoru s Putinem, podotýkám, že jde zřejmě o Aeronet.

http://aeronet.cz/news/video-nejsem-zadny-pritel-nebo-zenich-zapadu-chranim-zajmy-sveho-lidu-uvedl-putin-pro-nemecky-bild-takto-by-meli-mluvit-i-cesti-politici-cz-titulky/

Dobrý den, o Aeronet nejde. O propagandu se jistě snaží všechny velmoci, o tom můj komentář není. Je o tom, že jsou skandalizováni lidé (prostřednictvím nosičů), kteří mají jiný názor nebo upozorní na to, co se stalo kupříkladu v Oděsse. Odmítám jakékoli seznamy, které mají někoho skandalizovat. Jak seznamy na White Media, tak seznamy "ruských agentů".

Vlády i Evropská Unie vymýšlejí společnou strategii proti ruské informační válce.

A do toho přijde "naivní" (?) paní Cerquierová a cituje nám tady Baštu se Schneiderem, jakožto věrohodné a morální autority.

Sic!

tak o který "jistý internetový portál" jde ? Možná ten rozhovor byl publikován i jinde, ale proč ten portál tajit?

Pane Kubičko, jednalo se v tomto případě o První zprávy, kde pan Bašta občas publikuje. Nemusíte s názory na tom webu souhlasit, ale logicky je mu nepříjemné, když ten web je nazýván jako nástroj ruské propagandy, protože tím dochází ke skandalizoaci autorů, lidem je podsouváno, že je to ruská propaganda. Přitom pan Bašta tam píše vlastní názory a není v zajetí žádné propagandy... Proti takovému nálepkování je nutné se ohradit. Pane Kolaříku, rozhodně nebudu příspívat k rusofobii tím, že budu vše označovat za ruskou propagandu. Opakuji, že o propagandu se jistě snaží všechny mocnosti, ale v textu jde o úplně něco jiného. O to, že zde dochází ke skandalizaci lidí kvůli jinému názoru. Hezký den všem.

Uvádět extrémistu Jaroslava Baštu ("Jaroslav Bašta: EU plánuje afrikanizaci Evropy - VlasteneckeNoviny.cz") jako nezávislého odborníka je asi nový nejnižší bod, kam DR mohl poklesnout.

Vlastenecké noviny nečtu, takže o podobném textu slyším prvně, co se týče uprchlíků, mám názor naprosto jasný - jsem pro solidaritu s nimi, což dávám najevo texti i aktivitami, takže vůbec není nutné mi cokoli jiného podsouvat. Myslím, že kdo chce pochopit podstatu textu, pochopí, kdo ji nechce pochopit, bude se zase točit na tom, co kdo kde napsal, pokoušet se skandalizovat atd. Právě proti tomu, aby lidi byli skandalizováni, jsem text psala. Takže pokud chcete diskutovat, prosím, bez skandalizace kohokoli. Od J. Bašty jsem v poslední době četla text o Ukrajině, jiné ne.

Ano, ano, skandalizovat někoho jen na základě toho co "někde napsal", kam bychom se to dostali! Člověk si chtíc-nechtíc s úsměvem vzpomene na články pana šéfredaktora J. Patočky o úrovni jiných médií.

označily Evropské hodnoty za "nástroj ruské propagandy" jen kvůli publikaci rozhovoru s Putinem? V jejich zdůvodnění, proč je zařazen mezi weby šířící dezinformace, se o tom rozhovoru vůbec nepíše.

Dobrý den, paní Cerqueirová,

tahle debata už běžela v době, kdy pan Smotana vydal seznam proruských webů v ČR a SR. Vyplynulo z ní, že hlavní je rozlišovat právě mezi rozdílným názorem a propagandou. A že existují metody, jak tohoto odlišení dosáhnout.

První otázkou je, jestli vnímáte existenci ruské propagandy jakožto nástroje ruské zahraniční politiky, který má vést skrze dezinformační kampaně k dosahování ruských státních zájmů v zahraničí (například u nás). Na toto téma toho bylo napsáno vcelku hodně, na cílené úsilí zničit debatu pod články si stěžoval editor diskuzí na Guardianu (https://www.theguardian.com/commentisfree/2014/may/04/pro-russia-trolls-ukraine-guardian-online), ale i jiná mezinárodní média. Weby s nejasným původem a vlastnickou strukturou a přitom ideově jasně cíleným a často zdroji nepodloženým obsahem se objevily i v ČR a v mnoha dalších zemích (u nás hlavně Aeronet, ale i dost dalších). Něco jsem k tomu napsal už v době, kdy se to začalo diskutovat: http://a2larm.cz/2015/04/co-dava-silu-ruskym-trollum/.

V případě, že se shodneme na tom, že Rusko tento nástroj prosazování svých zájmů používá, pak se musíme vymyslet, jak zajistíme, aby tyto jejich nástroje nenarušovaly demokratickou diskuzi u nás. A to už obnáší nějakou regulaci, označování a nálepkování. Znamená to ale zároveň, že musíme zajistit, aby nenastal hon na čarodějnice jen proto, že má někdo jiný názor. Cestou ke kvalitní debatě není neoznačovat nikoho za proruskou propagandu (protože máme z velkého množství důvěryhodných zdrojů informace o tom, že tahle propaganda sem proudí, takže bychom si jen nechali zničit jakousi veřejnou diskuzi), ale vypracovat kvalitní metodologii, která s velkou přesností určí, jestli o propagandu jde nebo ne. A ta se rozhodně nemůže opírat jen o to, jestli je někdo spíš pro Zemana nebo proti němu, pro Putina nebo proti atp.

Metoda označování proruských webů, kterou postupně rozpracovali lidé kolem pana Smotany - a kterou by měl doufám nový úřad na boj proti ruské propagandě rozpracovat ještě lépe - se nezaměřuje jen na obsah článků, ale taky na způsob financování webu, otevřenost jeho vlastnické struktury a dalších ukazatelů. Zároveň ale přece nejde - jako to navrhujete vy - zrušit označení webu za proruský jen proto, že tam někteří lidé publikují své názory bez jakékoli jiné než ideové motivace. Píšících lidí je plno a každý web je schopný si najít pár nadšenců, co rádi napíší o svém pohledu na svět a zároveň tím nevědomky propůjčí legitimitu jinak dost pochybnému projektu. Rozhodně pak hrozí, že budou za součást ruské propagandy označováni i lidé, kteří s ní nemají nic společného. To je problém. Nicméně je taky na každém autorovi, jestli mu stojí za to psát na web, který je ne z ideového, ale z profesionálního hlediska takhle sporný. Jak byste prosazování ruských zájmů skrze informační politiku u nás řešila vy?

Pane Boháči, díky za konstruktivní příspěvek. Myslím, že o propagandu se snaží všechny mocnosti, tedy určitě bych nevyčleňovala Rusko a netvářia se, že jiné země se o propagandu, vylepšování obrazu o sobě samých, nesnaží. Postavit to proto tak, jak staví Evropské hodnoty, je pro mě nepřijatelné a považuji to za hon na čarodějnice. Myslím, že člověk si umí určit, které médium mu vyhovuje, nebo ne, nepotřebuje k tomu nějaký seznam, co je špatné a co správné. Stejně tak odmítám ten útvar na ministerstvu "pro pravdu", je to cesta do pekel :-(

konstatování, že všechny mocnosti se snaží o propagandu, je nanicovatou banální nivelizací. Zajisté uznáte např. rozdíl mezi propagandou nacistického Německa (v podání dosud všeobecně známého J. G.) a propagandou řekněme Velké Británie. Ono vůbec platí, že čím horší stát, tím silnější ničím nenarušovaný tok propagandy.
V naší zemi máme dost zkušeností se sovětskou propagandou. Zastavení šíření "Zpráv" okupanty bylo požadavkem, za nějž se obětoval Jan Palach.
Ruské vedení nyní stupňuje omezování svobody projevu uvnitř vlastní země, mj. i ve věci hodnocení historie, vč. intervence v roce 1968. Lži a nepokryté hrozby patří již ke standardnímu arzenálu mocnosti, jejž používá navenek.

"Dostupné informace o redakci, vlastnické struktuře a financování:
Šéfredaktorem Prvních zpráv je Radomír Pekárek. Ostatní členové redakce známí nejsou a zprávy nejsou podepsány konkrétními jmény, s výjimkou externích komentátorů. První zprávy publikují množství komentářů od politiků všech parlamentních stran s výjimkou TOP 09, nejčastěji ODS, KSČM a ČSSD. Přinejmenším některé z nich bývají uveřejněny bez vědomí jejich autorů.

Web působí, že je financován převážně z reklamy. Provozovatelem webu je firma Easy Communications s.r.o., za kterou kromě šéfredaktora Radomíra Pekárka stojí Jan Holoubek a Jan Fulín, a jejímž polovičním vlastníkem je společnost OUR MEDIA, do jejíhož portfolia patří předně Parlamentní listy
.
Charakteristika obsahu:
Příkladem dezinformace publikované na serveru může být zpráva o údajných výhružkách Velké Británie, že použije jaderné zbraně proti Islámskému státu. První zprávy se také podílely na šíření teorie, že náměstkyně amerického ministra zahraničí pro evropské a euroasijské záležitosti Victoria Nulandová jela neočekávaně do Kaliningradu na setkání s poradcem prezidenta, aby ho varovala před údajně chystaným útokem NATO a odvrátila tak třetí světovou válku. Informace byla zcela nepodložená a Nulandová do Ruska přiletěla plánovaně, šlo o brainstorming nad možnými řešeními podmínek minských dohod. Dále se První zprávy přidaly k celé řadě alternativních médií klamně informujících o údajném znásilnění třináctileté školačky uprchlíky v Německu.

Na rozdíl od ostatních webů na subdoménách Parlamentních listů je web méně extrémní a expresivní. Nalezneme zde hodně překladů a interpretací cizích článků, často s proruským vyzněním."

Domnívám se, že ochrana před zneužíváním liberálních medií za účelem neurotizace obyvatelstva, spočívá v úmorném úsilí o informovanost kritickou "nadpolitickou" nezávislou mediální činností.
Řešení otázek křivého nařčení je záležitostí justice.
Jakýmkoliv nečestným zájmům - a nejen mocností - je možné čelit pouze schopností soudnosti většiny.
Pokud se většina z nás alespoň trochu vyzná v propagandistickém galimatyáši postmoderny, zůstanou investice do jakkoliv mazaných triků a podvodů vyhozené.
Trump varovně pozdravuje .......bych dodal.

Samozřejmě, že se o to snaží. Jenže příkladem US propagandy u nás je například Rádio Svoboda - prosazování US zájmů má otevřeně v popisu práce. Mám k tomu dvě otázky: 1) kolikrát jste tam zaznamenala nějaké informace, které by se zásadně odkláněly od reality? 2) Jak ovlivňuje Rádio Svoboda politiku a veřejnou debatu v ČR?
Na obě otázky je dost těžké odpovědět, protože tahle americká propaganda nemá velké ambice a ČR prakticky nezasahuje. Oproti tomu ve státech SNG je to často jeden z mála zdrojů kvalitních informací. Ano, je třeba brát v úvahu, že Svoboda má liberální zaměření a postoj "US jako maják demokracie" a podle toho si vybírá respondenty a komentátory. Nicméně faktičnost informací mě zatím tuším nezklamala. Další příklady US nebo jiné západní propagandy na českém mediálním truhu máte? Neříkám, že se o vylepšení svého obrazu jiné země nesnaží - samozřejmě, že snaží. Ale chtěl bych vidět nějaké konkrétní příklady. Z Ruské strany Vám jich můžu dát za poslední rok plno. Psala jste o tom, že se neinformovalo o katastrofě v Oděse. Jaká informace Vám v našich médiích konkrétně scházela? V květnu 2014 toho byly plné noviny. Moc se nepsalo o ruské verzi, že šlo o práci SBU (ukrajinské tajné služby), protože pro toto tvrzení nebyl žádný důkaz.

Tvrdíte, že by si každý měl určit sám, které médium mu vyhovuje a které ne. To má člověk poznat na základě selského rozumu, kde píší pravdu a kde nepokrytě lžou? Vždyť média jsou tu právě od toho, aby nám zprostředkovávala události, která nemáme čas nebo možnost sledovat naživo sami a zasazovala je do kontextu. Pravdivost a přesnost je snad nejvyšší hodnotou médií, která jim dává smysl. Bez pravdivosti a přesnosti nepotřebujeme média, stačí nám číst beletrii. A jak má člověk poznat, jestli média mluví pravdu, když nezná ani jejich provozovatele, ani jména autorů, ani zdroj financí a účel?

Žijeme v době, kdy může psát úplně každý a snad každý najde i místo, kde mu jeho sebepodivnější myšlenky či nepodložené informace vydají. Z mého pohledu není tahle demokratizace tisku vůbec špatný trend, protože může časem značně kultivovat veřejnou debatu a naučit lidi lépe poskládat své myšlenky předtím, než s nimi vyrazí do světa. Na druhou stranu je v takové záplavě informací dobré mít autority, které nám řeknou, jestli právě tento konkrétní příspěvek není naprosto vycucaný z prstu. Dříve tuhle úlohu plnily samy redakce, kterých bylo omezené množství a lidé za informace platili. Riskovat svou důvěryhodnost tehdy znamenalo riskovat prakticky všechno, co médium mělo.

Dnešní doba je jiná. Obsahy jsou zadarmo, redakcí je nekonečné množství a informace nepřijímáme jako jeden tištěný novinový celek vypovídající o předešlém dni, ale jako záplavu článků na různá témata a z nejrůznějších zdrojů, které množství lidí vnímá prostě jako "zprávy z fejsbůku".

A teď je otázka, jak se v tom má člověk vyznat? Jak poznat, jestli nějaký web kontroluje, kdo a co na něj píše, nebo klidně pouští autory, kteří si informace z neprofesionality nebo záměrně cucají z prstu? A co když je právě pro tyto autory web stvořen? To, co navrhujete, bohužel vede k tomu, že lidé za pravdu nepovažují to, co je pravdivé, ale to, o čem si myslí, že by klidně pravdivé mohlo být (jak napsala Katharine Viner v jednom skvělém longreadu na Guardianu: https://www.theguardian.com/media/2016/jul/12/how-technology-disrupted-the-truth). Žijeme v době, kdy prostě nějaké autority, které budou kontrolovat kvalitu informací potřebujeme. Už proto, že každý prostě nemá čas na to kontrolovat zdroje až k samotnému vzniku každé konkrétní informace. Spíš je škoda, že se tímhle zabývají zatím jen Evropské hodnoty, se kterými se sám taky moc neshodnu. To, jestli by se tomu měl věnovat stát... To je otázka. Lepší by rozhodně bylo, kdybychom měli síť důvěryhodných médií a think-tanků různého ideového zaměření, které by tuto roli plnily. Nicméně to nemáme a tak na záplavu šířící se k nám dnes z Ruska stát zareagoval po svém. Není to podle mě ideální řešení, ale nechat to sem bez komentáře proudit je snad ještě horší. Asi bych se teď ptal státu, jak zajistí, ať jde jen o dočasné řešení a časem tuto úlohu převezme občanská společnost.

To říkal Lenin o nahrazení Marxovy diktatury proletariátu diktaturou komunistické strany také -- je to dočasné řešení, než ...
Aby instituce byla účinná, musíte ji dát prostředky a ona je pak nejúčinněji používá ke svému zachování.

Kremlin Watch mi vadí stejně málo jako White Media (i když ty mám raději, líbí se mi ta surreálná kombinace intelektuální neschopnosti a rešeršistické odovědnosti) -- to jest téměř vůbec. A považuji oboje za obdobně přínosné, to jest vůbec.
To, proč to "téměř" před vůbec, předvedl Jarda Bašta. Inteligentní a statečný chlap, u kterého se s věkem stále více vyhraňuje jeho sklon k ostře jednostranným soudům. Nemyslitelné, že by se nechal koupit, ale pokud ano, stejně by ho nikdo nekoupil, pro svoji paličatost by byl k nepoužití. A Kremlin Watch stvrzuje jeho mírnou paranoiu vytvářením seznamů "nepřátel svobodného světa". Ono vytváří atmosféru čtení "vždy jde jen o propagandu, nikdy o věc". A to po čertech ruší předpoklad demokratické diskuse.

Deskripce nových nástrojů propagandy založená na nově vytvořené metodologii -- vynikající. Ǔčast státu, proč ne? Ve formě grantů, veřejných zakázek, instituční podpory příslušných pracovišť. Ale státní instituce pro uvádění propagandy na pravou míru? To mohl vymyslet jen chovanec ...

"Žijeme v době, kdy prostě nějaké autority, které budou kontrolovat kvalitu informací potřebujeme."

A pak jsou také armády řadových pěšáků, kteří od nich dostávají "notičky", které potom pilně opisují a rozšiřují. V popisu práce to nazývají "aktivita v internetových diskusích".