Mluvme bez vytáček o Kolíně nad Rýnem. A také o nás

Jakub Patočka

Mluvit bez vytáček o tíživých událostech v Kolíně nad Rýnem jistě není příjemné nikomu, kdo hledí na příchod uprchlíků se vstřícností. Je to ale nutný předpoklad k tomu, abychom stejně poctivě mohli mluvit také o nás.

Na konci textu, v němž jsme osobností roku 2015 vyhlásili jakoukoli a každou dobrovolnici pomáhající vloni uprchlíkům na pražském hlavním nádraží, jsme napsali, že pravda o uprchlících a láska k lidem v nouzi zvítězí nad lhaním o uprchlících a nenávistí k neznámému. Má-li ale jakákoli pravda zvítězit, nelze před ní uhýbat ani tehdy, je-li nám vyloženě nepříjemná.

„V Deníku Referendum zní kritické hlasy emancipovaných žen, které analyzují, ale nenaříkají. A debaty se účastní i muži.“
×

Co se stalo o silvestrovské noci v Kolíně nad Rýnem, jak se to stalo i jak se s tím zachází, je humanistův zlý sen. I když zatím neznáme odpovědi na některé otázky, jež jsou pro celkové zhodnocení dějů podstatné, základní obrysy událostí jsou zřejmé.

Před nádražím v Kolíně nad Rýnem operovalo ohromné množství mladých mužů převážně ze severní Afriky, kteří osahávali, okrádali a ponižovali ženy. Police nedokázala veselící se Kolíňanky ochránit. Většina kompetentních německých médií o věci podala zprávy pozdě a liknavě. V Německu se podle všeho stala řada chyb a mnoha z nich se patrně dopustili lidé konající v nejlepších úmyslech.

Byly útoky na silvestrovské útoky na ženy zorganizované předem?

Berme to ale popořadě: kdo byli násilníci? Většina poznatků směřuje ke gangům mladíků ze severní Afriky, kteří kolem kolínského nádraží působí jako kriminální živly dlouhodobě.

Do karet jim hrál čas: na Silvestra se v Kolíně nad Rýnem obvykle řádí způsobem, který si tady asi ani moc nedokážeme představit. Tím pádem nebylo asi hned jasné, co je ještě bujaré veselí a co už jsou děje za hranou zákona. Meze tolerance jsou v ten den všude posunuté. Randál je takový, že leckteré výkřiky, jindy nepřeslechnutelné, zaniknou, anebo působí jako součást spontánního veselí.

Subkultura severoafrických kriminálníků v Kolíně nad Rýnem se nadto vcelku zákonitě snaží současnou situaci v Německu obratně využít ke svému prospěchu. Integrovat se je Německu zatím nepodařilo, v mnoha případech o to nejspíš ani nestojí. Jedná se o ekonomické migranty, které by patrně vyhostilo, kdyby vyhošťování fungovalo účinněji než dnes: ač už dnes tu funguje účinněji než skoro kdekoli jinde v Evropě.

Němci jsou metodičtí a delikventy vyhošťují. Vedle toho je prostě pravdou, že imigrantské komunity generují za určitých kulturních předpokladů ze svého středu skupiny se sklony ke kriminálním aktivitám skoro vždy a všude: viz irské či italské menšiny v USA.

Bylo tedy předvídatelné a je srozumitelné, že delikventi v komunitě mladých Severoafričanů vzali uprchlickou krizi a velkoryse humanistický přístup Německa k ní jako příležitost. Patrně mnozí z mládenců, kteří by na jakýkoli typ povolení trvalého pobytu dosáhli obtížně, se pokusili vydávat za uprchlíky ze Sýrie.

K tomu výkladu navádí i zpupnost, s níž se někteří pachatelé násilností na ženách kolínským policistům vysmívali: jenom nás seberte, my tu klidně třeba i před vámi roztrháme svoje doklady, beztak hned dostaneme jiné; jsme přece „Syřané“, které paní Merkelová pozvala. Je přitom samozřejmě možné, že přímo na místě se k účasti na odsouzeníhodném jednání nechali strhnout i někteří z nových žadatelů o azyl. Tak či tak je jasné, že Německo bude všechny pachatele násilností bez okolků vyhošťovat do zemí jejich původu.

Základní otázkou ale zůstává, jak je možné, že se útoky na ženy ve větším počtu udály ve více městech současně. Možné výklady jsou dva: buď se ve Stuttgartu a Hamburku jednalo o jednotlivosti nesprávně s kolínskými událostmi spojené a v Kolíně prostě nadkritické množství opilých příslušníků přistěhovaleckých gangů začalo vyvádět jako pominutí, anebo celou věc někdo centrálně organizoval.

Toto je nyní v německé debatě nad kolínským případem asi nejpodstatnější otázka. Stalo se Německo obětí něčího předem promyšleného ataku? Německý ministr vnitra už takovou otázku položil. Jednalo se o plán někoho, kdo takovou akci vymyslel, aby podlomil německou vstřícnost vůči migrantům? Sil, které by něco takového mohly chtít zorganizovat, si umíme představit mnoho.

K důsledkům patří rezignace policejního ředitele a omluva ZDF

Nicméně doklady o tom zatím nemáme, a tak pracujme s fakty. K těm patří, že policie v Kolíně nad Rýnem nejednala včas a ještě se celou věc pokoušela tutlat. Proč? Možné důvody jsou dva: jednak proto, že žádná instituce se nechlubí ráda vlastním selháním. Jednak proto, že se bála rozdmýchávání vášní proti cizincům. Oba důvody jsou legitimní, nicméně ředitel kolínské policie už musel rezignovat.

A pak tu máme média. Vlivný německý komentátor Alan Posener se domnívá, že prostě neměla včas věrohodné zdroje, a pak také trochu ještě dřímala ve svátečním období.

Ale to není celé. Německá média prostě většinově přejí cizincům a uprchlíkům. Nikdo nechtěl zveřejňovat nepříznivé zprávy dřív, než byly potvrzené. Řídí se jakousi obdobou právní zásady „in dubio pro reo“, čili zde: „v případě pochybností, pišme tak, abychom neohrozili zdejší kulturu vstřícnosti vůči uprchlíkům“.

Je to ušlechtilý motiv a poctivý novinářský přístup. Nicméně televizní stanice ZDF, která se v informování o událostech zpozdila oproti ostatním velkým médií, se za své pochybení omluvila.

V Německu se stala nepřijatelná událost, kterou není správné relativizovat tím, že se mnozí z Němců — či mnozí z Čechů — dopouštějí násilí na ženách i při jiných příležitostech. Události v Kolíně nad Rýnem nebyly Oktoberfestem a traumata obětí odsud nelze relativizovat poukazy na přetrvávající maskulinní stereotypy v našich společnostech či na nepřijatelné předsudky o příčinách znásilnění. Je především třeba podniknout kroky, aby se něco podobného nemohlo opakovat.

Němci ale berou věc vážně a přesně tak k ní přistupují. Už tu máme rezignaci kolínského policejního ředitele a omluvu jednoho z hlavních médií. Vláda rovněž zjednoduší procedury pro vyhošťování delikventů.

Změní se ale celkový přístup Německa k uprchlíkům? Tak to ani náhodou. Němci prostě podniknou kroky, aby nebylo možno jejich dobroty zneužívat, ale dobrými být nepřestanou. Je to jejich plán jak konstruovat vlastní národní totožnost.

Lze čekat, že novináři i policisté budou svědomitěji a bez velkorysosti zacházet s prohřešky cizinců. Samozřejmě i proto, aby neposkytovali záminky k propagandě segmentů společnosti, které se uchylují k rasistickým, nenávistným paušalizacím, jež se v Německu vyskytují zatím výhradně mimo hlavní politický i mediální proud. Většinově ovšem ani německá politika, ani německá veřejnost nehodlají podobným tendencím v ničem ustupovat.

Je to přístup normální sebevědomé evropské demokratické společnosti: poučit se z chyb, dbát o to, aby se neopakovalo to, co bylo špatné, a nepřipravit se přitom o to, co bylo dobré. Pomáhat lidem v nouzi v každém případě dobré je.

Bez vytáček také o nás, o Češích

U nás se také po Novém roce děly strašné věci. Web nacistů zveřejnil soukromou korespondenci veřejně činných lidí se záměrem diskreditovat je za snahu posunout českou politiku k větší vstřícnosti vůči uprchlíkům. Činí to už před dva roky. Ale nikdo v policii nerezignoval. A žádné z médií citujících nacisty se za to prozatím neomluvilo. Tak jako se neomluvilo ani žádné z českých médií od Echa po Novinky, jež byla již dříve usvědčena z lhaní o uprchlících...

Specifickou kapitolou jsou v tomto ohledu české reflexe událostí v Kolíně nad Rýnem. V přívalu špatně skrývané škodolibosti se tu rochní nejobludnější postavy schopné strefit se do písmen na klávesnici. Takový obránce evropských hodnot jménem J. X. Doležal vybízel ty nejušlechtilejší mezi námi, aby se nechaly znásilňovat. Na rozdíl od kolínského policejního ředitele, pokud víme, J. X. Doležal zatím o svou práci nepřišel. Pořád pracuje v médiu, jež tu spolutvoří veřejné mínění.

Ohavnost Reflexu je ale jen prozatímním dnem způsobu, jímž s uprchlickou krizí zacházejí mnohá česká média. Novinky.cz, média vydavatelství Mafra či Echo24 systematicky vybírají ze zahraničního zpravodajství útržky, jež vyvolávají nenávist proti uprchlíkům, a naopak opomíjejí prakticky vše, co je vůči nim laskavé.

Jedná se o platformy, jež dobrovolně rezignovaly na solidní zpravodajství, bezostyšně těží z eskalace nenávisti, na níž se samy cynicky podílejí. Nenávistnou propagandu tu provozuje většina médií hlavního proudu s čestnou výjimkou vydavatelství Economia a většiny médií veřejnoprávních a řady menších médií působících na webu.

Dominantní česká reflexe vývoje v Německu je mimořádně ostudná. Němci mají samozřejmě předvídatelné problémy. Přijmout v osmdesátimilionové populaci za jediný rok milion uprchlíků prostě nemůže nepřinášet problémy. A je vlastně s podivem, že nejsou větší.

Udělali Němci svou otevřeností k uprchlíkům chybu? Samozřejmě, že ne. Jejich přístup je zodpovědný, protože předchází humanitární katastrofě. Prchají-li ze Sýrie lidé, podobní zoufalcům, kteří už ve svém městě snědli domácí zvířectvo i listy na stromech a jejichž děti už přesto týden nic nejedly, o nichž také po Novém roce informují světová média, jen cynik nebude hledat cesty jak nabídnout pomocnou ruku.

Nalháváme si, že do Evropy přicházejí nezvladatelné počty lidí. Pravda je ale taková, že vloni sem přišlo méně než půl procenta evropské populace. Kdybychom ve všech zemích Evropské unie přijali odpovídající díl, nejednalo by se o nic, co bychom společně nedokázali zvládnout.

Němci mají dnes problémy proto, že byli i naší neochotou pomáhat donuceni vzít si mnohem více než jedno procento své populace. Západoevropské země se nedočkaly od nás solidarity, kterou měly za všechnu pomoc, již nám dlouhodobě poskytují, veškeré právo očekávat.

Dnes se při pohledu ze Západu musíme jevit jako komiksový syčák, který se založenýma rukama sleduje člověka hroutícího se pod tíhou naloženého břemene, posmívá se mu kdykoli zakolísá, a s cynickým šklebem doufá, že nakonec upadne, aby mu mohl vítězoslavně říct: „Kiš, kiš, neříkal jsem, že to neunesete?“

Dva až tři miliony uprchlíků ročně by Evropská unie dokázala zvládnout, pokud by se o ně spravedlivě podělila. Vyspělé západoevropské země to samy zvládnout nemohou bez viditelných obtíží. Pokud pomoc uprchlíkům hodláme sabotovat, způsobujeme svým počínáním konec Evropské unie jako politického projektu. A to přesně z toho důvodu, jimž mnozí obmyslně zaštiťují své počínání: svým přístupem zavile odmítajícím uprchlíky popíráme nejzákladnější evropské hodnoty.

Obrana evropských hodnot

O obraně evropských hodnot tu dnes mluví kdejaký nácek, který sotva zvládl veršovat vlast/slast/mast, už si myslí, jakým není básníkem. Český přínos k tvorbě evropských hodnot a jejich českou reprezentaci představují ale postavy jako Hus, Komenský, Palacký, Havlíček či Masaryk.

Podstatou jejich české koncepce evropských hodnot, jež tvoří základ naší národní, na větších, silnějších sousedech vyvzdorované existence, je víra v emancipační sílu žitého křesťanství. Abychom parafrázovali největšího současného nositele evropských hodnot, papeže Františka: budeme-li se zastávat nezištně slabších a pomáhat lidem v nouzi, posílí nás to a učiní nás to lepšími. Ve sporech o smysl českých dějin se svého času prosadilo přesvědčení, že spočívá právě v takovémto přístupu ke světu.

Z debaty o uprchlících a evropských hodnotách by se neměl vytratit základní poznatek: evropským hodnotám, jejichž vyznávání jsme kdysi pokládali za „smysl českých dějin

Zjevy jako Tomáš Ortel či J. X. Doležal i další podobní tak zvaní národní obhájci evropských hodnot ve skutečnosti zastávají čingischánské hodnoty, jež tudy prosvištěly, ale na rozdíl od skutečných hodnot evropských, spočívajících v přesvědčení o emancipační síle lidskosti, se naštěstí nikdy neusadily. Roztahují se tu až teď, kdy jako bychom pod příkrovem informačních technologií ztráceli ponětí o tom, co jsme vlastně zač.

Úkol integrovat do společnosti lidi přicházejících z jiných kultur není ničím malicherným. Nikdo také netvrdí, že integraci islámských menšin do evropské společnosti neprovázejí problémy, někde třebas i zásadní problémy. Ale podstata evropských hodnot tkví právě v přesvědčení, že se všechny dílčí problémy podaří díky osvobodivé síle evropského humanismu zvládnout.

V našich reflexích dění v Kolíně nad Rýnem nemluvíme ani tak moc o Němcích. Mluvíme o sobě. A důležité je přitom vědět, že přístup Německa k uprchlické krizi, jehož nositelem není jen Angela Merkelová, ale rozhodná většina německých křesťanských i sociálních demokratů, a také komunistů, liberálů a zelených, je skutečným uplatněním evropských hodnot tak, jak se je i nám pokoušely vštípit největší osobnosti našich dějin. Cynický odpor k východiskům současné německé politiky vůči uprchlíkům, jaký se dnes prosazuje na příliš mnoha místech u nás, naopak základní evropské hodnoty popírá.

    Diskuse
    January 11, 2016 v 12.29
    Je to závažné téma.
    Tím pádem by to chtělo přistupovat k němu bez dogmatů a s pokud možno přesnými údaji.
    Autor píše v závěru o rozhodné většině "německých křesťanských i sociální demokratů, a také komunistů, liberálů a zelených", kteří, dle něj, podporují politiku Merkelová.
    Ta "rozhodná většina" se dá ověřit kde? Kde jsou nějaké statistiky, z nichž autor čerpal?
    Včera na nějaké slovenské televizi zaznělo, že Dánové protestují proti kontrole na hranicích. Doplněno záběrem na místo protestu, kde max 100 mladých lidí pochodovalo dokola s transparenty. Hádám, že to nebyli všichni Dánové. Tudíž jasná mediální manipulace.
    Jestliže chceme skutečně konat dobro, nemůžeme lhát. Nemůžeme bagatelizovat nebezpečí proto, protože se nám to nehodí, nemůžeme zveličovat to, co se nám hodí.
    Dále - pokud by podstata evropských hodnot měla spočívat v přesvědčení, že se všechny dílčí problémy podaří díky osvobodivé síle evropského humanismu zvládnout, tak Panbůh s námi a zlý pryč! A není ani rozhodujícíc, že toto "přesvědčení" sdílí pod tlakem událostí čím dál míň lidí.
    Přesvědčení je na oné. Tady je potřeba koordinované práce ekonomů, bezpečnostních složek, sociologů a vůbec všech odborníků, kteří mohou posoudit současná rizika migrace i rizika, která do budoucna přinese. Žádné studie o těchto rizicích nejsou k mání. Snad proto, že nevyhovují "politické korektnosti"?
    Ve mě současný přístup evropských a hlavně německých politiků budí obavy. Na stovky trestných činů a přečinů, spáchanými migranty /syrskými ponejvíce, i když autor se snažil kulatně psát o "Severoafričanech"/ německá policie reagovat nedokázala, ale když nespokojení Němci šli svoji vůli vyjádřit, hned bylo dost vodních děl a policistů. Připomíná to situaci u nás, kdy nepřizpůsobivé není možno postihnout ale protest proti jejich chování je vždy perfektně zvládnut.
    Vrátím se k mým obavám. A budu citovat:
    "Evropská kultura, evropská civilizace čelí problému své další existence. Obavy z pokračující islamizace evropského kontinentu nejsou iracionální a chorobné. Islám je učení příkladně totalitní a cítí potřebu nastolit svou vládu na celém světě.
    V holandském Rotterdamu dnes tvoří přistěhovalci a jejich rodiny 47 % obyvatelstva, starostou je muslim Ahmed Abouta¨led z Maroka a městu vévodí 4 obrovské mešity. Původní obyvatelé postupně Rotterdan opouštějí...
    Ve Francii dnes tvoří muslimové přes 11 % obyvatelstva. Z novorozených dětí je podíl muslimů již 30%.
    V dánském městě Kokkedal magistrát, kde je již 5 z 9 členů městské rady muslimů, odmítl vydat peníze na vánoční strom /7 tisíc dánských korun/, přičemž nedlouho před tím ten samý magistrát vyčlenil z rozpočtu města 80 tisíc dánských korun na oslavy muslimského svátku Kurban Bajrám. Avšak nyní otázka již nestojí tak, jak svátky slavit. Evropská kultura, civilizace čelí problému své další existence".
    Mám mladou dceru a malou vnučku. Nechci, aby prožily život v područí islámu, kde žena nemá téměř hodnotu. A to vše hrozí, možná jen proto, že nějakým aktivistům se nezdají varovná fakta, která ukazují na nebezpečí islámu pro Evropu.
    Migrace je velmi závažné téma. Přistupujme k ní tak. Neřiďme se přesvědčeními, ale pokud chceme najít vychodisko, ptejme se těch, kteří nám mohou dát kvalifikovanou odpověď.
    I "neziskovky" by teď měly potlačit svůj lovecký instinkt a pouvažovat. Aby se jejich krátkodobý zisk časem nezvrhl v jejich konec. Kdo dohlédne nejdál, vyhrává...
    PK
    January 11, 2016 v 12.35
    Odpověď panu Ševčíkovi
    na jeho otázku

    "Ta "rozhodná většina" se dá ověřit kde? Kde jsou nějaké statistiky, z nichž autor čerpal?"

    Asi je to pro Vás divné a nečekané, ale i v Německu existují pravidelné výzkumy veřejného mínění, průzkumy volebních preferencí, průzkumy oblíbenosti politiků atd.

    Stačí to takto?
    January 11, 2016 v 20.20
    Je těch znepokojivých zpráv až příliš na to,
    aby se dalo psát o obraně evropských hodnot zároveň a zároveň obhajovat obhajovat nekontrolovanou migraci. Tohle se už začíná značně rozporovat.
    Například : http://www.czechfreepress.cz/evropa/na-verejnost-unikla-policejni-zprava-o-nasili-migrantu-v-nemeckem-koline-cteni-jen-pro-otrle.html .
    Pane Kolaříku, kde předkládáte ty výzkumy veřejného mínění, potvrzující autorovo tvrzení? Je to divné a neočekávané, ale psát jen o existenci průzkumů mi k potvrzení onoho tvrzení nestačí. A opakuji, že chci, aby mé děti a vnoučata žili v bezpečí, svobodě a ne pod diktátem nějakého náboženského hnutí. Proto nehodlám podporovat nějakou pseudohumanitu, neověřený experiment, který se zjevně nevyvedl, stejně jako se nevyvedl multikulturalismus.
    Pokud mě chce někdo z mých obav vyvést, prosím studie odborníků, kteří mají k věci co říct. "Přesvědčení" mě nepřesvědčí.
    PK
    January 11, 2016 v 20.44
    Pane Ševčíku
    Samozřejmě že nic "nepředkládám". Spadl jste snad z višně, nebo co? Jsem snad Váš poskok, nebo jak si to představujete?

    Ty průzkumy jsou pravidelně prezentovány v německých sdělovacích prostředcích. Buďto si je najděte, nebo se spokojte s mou informací, nebo si dělejte co uznáte za vhodné.
    JV
    January 11, 2016 v 21.26
    Dobro a milosrdenství
    Dobro se má konat pro dobro samé. Nikoliv proto, že za to něco je, že budeme dobře vypadat, že se nám obdarovaný odvděčí, že si tím očistíme špatné svědomí atd. Dobro se má konat i tehdy, jsme-li vysmívání těmi, kteří z tisíce a jednoho objektivního důvodu dobro dělat nechtějí, ba dokonce i tehdy, pohrdají-li naším dobrodiním ti, jimž je poskytujeme.

    Tak je to správné, tak nás to učí křesťanství, tak se choval Ježíš, takový příklad dávají světci, takovým příkladem šli a jdou tisíce bezejmenných. Počínaje Angelou Merklovou, která svou odvahou plout proti proudu ukázala, že je opravdovým státníkem, a konče poslední dobrovolnicí na hlavním nádraží v Praze.

    Incidenty z německých měst jsou jistě závažnými událostmi, které do řádně fungující společnosti nepatří, avšak nejsou to jevy zdaleka tak znepokojující, jako nedávné pogromy českých nacistů s cílem páchat násilí – ne-li přímo hrdelní zločiny - na Romech. Díky statečným občanům, dobře připravené policii a také štěstí k tomu nedošlo. Není bez zajímavosti, že se české pokusy o pogromy na Romech, při nichž šlo o životy, obešly bez morální paniky, jakou naše společnost nyní věnuje osahávání žen v Německu.

    Nyní k nezákonnostem v německých městech. Osobně mi připadá takové obstoupení jedné nebo několika žen tlupou domluvených mladých mužů v podmínkách křepčícího silvestrovského davu značně problematické. Vždyť s těmi ženami tam museli být také muži, kteří k nim patřili, anebo muži z jejich domácího prostředí. Že by nezakročili a nedošlo k potyčkám mezi muži domácími a těmi, kteří měli ženy osahávat, mi připadá podivné. Nepřekvapilo by mne, kdyby se nakonec zjistilo, že šlo o provokaci ze strany kruhů nepřátelských vůči uprchlíkům.

    Za další. Nezvladatelní mladí svobodní muži, jsou-li ještě pohromadě, to je problém na celém světě. Nejen mezi emigranty, nejen v Německu. V emigraci to může být ještě o to horší, že ti lidé jsou vykořeněni ze svého původního prostředí. A ještě něco: sexuální touhy tu hrají svoji roli. Navíc jsou ještě posilovány všudypřítomnými dráždidly. Mediálním byznysem s nahotou a pornografií počínaje a málo uváženým způsobem oblékání některých dívek konče.

    Nad nezákonným jednáním jistě nelze mávnout rukou, ale vedle prostředků nápravy daných zákonem, mezi něž patří i vyhoštění, by mělo být soudcům k dispozici i milosrdenství. Také to nás učí a především toto nás učí křesťanství. Ostatně Západ není bez viny, co se týče válečné situace v Sýrii i v dalších státech Středního východu.

    V každém případě si všichni zapovězme sebemenší generalizování a házení do jednoho pytle. Časem bychom v takovém pytli, byť s jiným nápisem, mohli skončit také my „slušní“. Že se Němci takové chyby nedopustí, o tom bych si troufl nepochybovat.

    Dobrou noc, Jiří Vyleťal
    January 11, 2016 v 21.46
    Jste tak laskavý, pane Kolaříku.
    Prostě slušný a ohleduplný humanista. Vzor křesťanské ctnosti. Mám se toho od vás moc učit.
    January 11, 2016 v 21.56
    Pane Vyleťale, radil bych smazat ten příspěvek.
    Je v něm pohrdání ženami téměř srovnatelné s islámským. Křesťanství je přece už mnohem dál. A dobro musí být spojeno s pravdou. K té se nemůžete dopracovat, když z obětí děláte viníky. A prostudujte si význam slova pogrom, než jej použijete.
    MP
    January 11, 2016 v 23.20
    P. Ševčíku,
    nejdřív byste si měl položit otázku sám sobě, jestli jste ochoten nechat se případně vyvést z vašich názorů, nebo jestli jen hledáte potvrzení a utvrzení těchto názorů.

    Pokud je to u vás ten první případ (v což doufám), pak můžeme začít třeba tím, že uvedete, z jakého úžasného zdroje jste to ve svém úvodním příspěvku citoval.
    Jistě uznáte, že když někdo píše o islámu, že je to totalitní ideologie, tak mu asi - eufemisticky řečeno - není nakloněn, že. Je pak věrohodná statistika, kterou předkládá?
    MP
    January 11, 2016 v 23.32
    Skláním se před německým lidem,
    který ve své velké většině projevil a projevuje velkou rozvahu a úžasného demokratického a liberálního ducha i soucit. Skláním se před ženami, které protestovaly v Kolíně s transparenty "Ne sexismu", a zároveň také "Ne rasismu". Nelze snad dostatečně ocenit jednu z účastnic, která jasně řekla, že je rozhněvány útoky, k nimž došlo, ale ještě více jsou rozhněvány tím, jak se tyto nešťastné události snaží zneužít rasisté a xenofobové.

    Ano, toto je jiné Německo a toto jsou jiní Němci než ti, kteří kdysi řvali "Ein Volk, ein´ Heimat, ein Führer" (je to tak, p. Ungere).
    Stydím se naopak za české politiky a mnohé intelektuály. Ich bin ein Deutscher.
    JN
    January 12, 2016 v 2.5
    Pane Vyleťale, kdysi jsem byl svědkem podobné situace v pražském metru.
    Do asi z poloviny naplněného vagónu, kdy plošiny u dveří byly ještě téměř volné, se těsně před zavřením dveří najednou jedněmi dveřmi rychle nahrnulo něco přes deset mužů. Abych byl nekorektní, mohu uvést, že ti muži nebyli tmavé pleti a byli velmi přizpůsobiví. Vytvořili na plošině u dveří velkou tlačenici, ačkoliv jinde bylo ještě docela volno. Uprostřed té tlačenice se ocitl pár japonských turistů. Japonec byl vyhozen z chumlu ven a i když se statečně pokoušel svou partnerku bránit, dostal prostě ránu a byl odstrčen. Za hrozného křiku té Japonky útočníci zcela v klidu pokračovali ve své "práci", na další stanici vystoupili a odkráčeli, jako by se vůbec nic nestalo. Zůstala tam otřesená plačící žena a její bezradný a znejistělý muž. Ve vagónu bylo mnoho lidí, bylo tam jistě víc mužů než bylo těch útočníků. I Vy byste tam třeba, pane Vyleťale, mohl být. Jak byste se zachoval?

    Pokud jste nikdy nic podobného nezažil, chápu, že Vám může být divné, že ti partneři své ženy nebránili. Ty napadené ženy by však takováto nedůvěra, to, že je někdo může pokládat za provokatérky, jejichž cílem je vyvolávat nenávist k migrantům, takováto nedůvěra ty ženy může strašně zraňovat a jejich blízké takovýto přístup bude pobuřovat a radikalizovat proti migrantům. To už se bohužel asi i děje a jednou z příčin může být počáteční snaha úřadů a tisku ty útoky před veřejností utajit nebo je bagatelizovat.

    Máte pravdu, že to nakonec může být i provokace "ze strany kruhů nepřátelských vůči uprchlíkům", stejně jako třeba teroristické útoky v Paříži. Provokatéry však nebylo těch 130 mrtvých obětí, stejně jako v Kolíně nad Rýnem nejsou provokatérkami napadené ženy.
    Mě ta situace už opravdu docela připomíná divadelní hru Maxe Frische Pan Biedermann a žháři. Všem ji vřele doporučuji.

    Přeji Vám, pane Vyleťale, všechno dobré v novém roce, mějte se pěkně.
    + Další komentáře