Německo: sto napadených žen. Jedna znásilněná. Jak reagovat?

Jan Šícha

Silvestrovské útoky v Kolíně nad Rýnem se v Německu berou jako zkouška právního státu, ve které obstojí. Levice chce, aby právo dosahovalo i do zón bezpráví, kterým se dosud vyhýbalo jako tabu.

Kdybych odsud musel utíkat, usadil bych se v Kolíně nad Rýnem. Pulsuje, je zvyklý na cizince, je tam spousta chytrých lidí a báječných výstav, práci vám dají bez předsudků o vašem příjmení.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Vernisáže se konají v řetězové posloupnosti, takže jich stihnete hodně. Pro Čechy je tam trochu zabydleno od Petra Parléře i od našich exulantů od osmašedesátého výše, kteří převzali tamější pohodu a vypracovali se.

Co v Kolíně nad Rýnem nemusím, je masové bláznění kolem karnevalu a podobných příležitostí. Desetitisíce, statisíce opilců a řev. Každoročně. Město v chaosu, který se excesivně stupňuje. Padají komety, dámy i konfety, tradá, tradá, tradá, jak zpívá Radůza.

Pak je v Kolíně na Rýnem jedno z nejhloupěji architektonicky vyřešených míst v Evropě. Dole nádraží, nahoře katedrála, vše v odstupňovaných betonových plochách. Katedrála sedí na obrovském panelu, a tam se právě koncentrují opilci. V klidných dnech se na panelu u katedrály po pravé straně krouží na kolečkových bruslích.

Tam se to stalo. Mezi katedrálou a nádražím, na betonové ploše. O silvestrovské noci, kdy případné volání o pomoc není slyšet a stejně zní jako řev mezi řevem. Co se stalo?

Tam se to stalo. Mezi katedrálou a nádražím, na betonové ploše. Foto WMC

Celkem asi tisíc mladých mužů o silvestrovské noci v hloučcích obstupovalo mladé ženy. Pachatelé byli opilí, byli mezi nimi lidé původem ze severní Afriky, kteří na stejném místě ve všedních dnech provozují kapesní zlodějnu.

Muži, o nichž se zatím neví, jak byli navzájem domluveni, kradli ženám peněženky, mobily a osahávali je. Do kalhot sáhli i policistce v civilu.

Jedna událost splňuje právní definici znásilnění, patnáct událostí je klasifikováno jako sexuální útok. Co se stalo, policii došlo až v následujících dnech, kdy přibývala hlášení napadených. Číslo oznámených případů se v Kolíně nad Rýnem zatím pohybuje kolem devadesáti. V Hamburku se podobných případů stalo devět, ve Stuttgartu dva.

Jak Němci reagují? V Kolíně nad Rýnem byl zřízen krizový štáb, už se vyjádřila vcelku kompletní politická reprezentace odshora dolů, proti násilí se konala ohlášená demonstrace s výslovným upozorněním, že náckové mají zůstat doma.

Náckové řádí na internetu, spousta slušný občanů se přidává a řve, že mimo jiné chce i nadále svobodně v opilosti řvát a nebát se při tom ruky cizince pod sukní. Mluví se o nové dimenzi násilí. O vzniku zón bezpráví.

Heribert Prantl v Süddeutsche Zeitung použil figuru, která je mi blízká. Konstatoval, že k případům z Kolína a Hamburku existuje ještě mnoho otevřených otázek, ale jedna jasná odpověď. A ta stojí v trestním zákoníku.

Německý zákon o azylu nechrání lidi páchající kriminální činy. Ti budou okamžitě vyhoštěni. Není to německá zvláštnost, ale zákon s oporou v Ženevské konvenci o uprchlících z roku 1951, paragraf 3, odstavec 2. Prantl dále přechází ke konstatování, že práce socializuje. Příchozí mladí muži musí co nejdříve pracovat.

Společnost, která z těch nejlepších důvodů přijala milion lidí, si čím dál jasněji definuje svá pravidla. Říká tedy společně s českým prezidentem „toto je naše země“ a „není tu místo pro všechny“. Jenže k tomu má milion lidí zvenku skoro v obýváku a používá humanistický imperativ.

Čekání na vraždu a levicová odpověď

Milion lidí skoro v obýváku je hodně a Němci to vědí. V hlavě i pod nehty. Jako by se čekalo na vraždu. A ona přijde, chtělo by se říci. I kdyby se mezi milionem příchozích nenašel vrah, zaplatí to nějaká tajná služba a vraha vyrobí.

Destabilizovat demokracii je přeci snadné. Německo se samo učinilo zranitelným. Čekání na vraždu zpomaluje údy a zatemňuje rozum. Ničí dynamiku společnosti. Ano, tento pocit se v Německu uhnizďuje a ti, kdo tam rozhodují, proti němu bojují.

Levicové kruhy v Německu na vraždu strnule nečekají. Upozorňují na to, že zóny bezpráví v Německu dávno existují, jenže vskrytu. V domácnostech migrantů, často několikáté generace, kde jsou ženy vdávány proti své vůli, násilí, i sexuální, se nedostane nikdy na světlo, ženy nesmějí pracovat. Poté, co se jeden z nejvýraznějších veřejných prostorů v Německu stal jednou velkou zónou bezpráví, levice požaduje, aby se zákon probudil i tam, kam není vidět.

Silvestrovské události v Kolíně nad Rýnem tak možná vyvolají reakci, která dopadne i tam, kde by si nikdo nedovolil protestovat, protože jakási pravidla říkají, že daná osoba na protest nemá právo. Události v Kolíně nad Rýnem pomáhají zvýraznit, co to právo je. Jestli kritické množství těch, kdo jdou za právem, zůstane ve většině nebo převáží ti, kdo čekají na vraždu, zůstává samozřejmě otevřenou otázkou.

Ale tak vypadá život. A „svobodný svět“, jak se v češtině říkalo z Hlasu Ameriky za komunistů, a pak se to říkat přestalo.

    Diskuse
    January 6, 2016 v 20.54
    Být humanisticky vstřícní k lidem hledajícím pomoc a bezpečí a zároveň důsledně vyžadovat dodržování zákonů ode všech, domácích i přistěhovalých, to je řešení současné těžké situace. Jan Šícha nepouští humanistický étos a zároveň pojmenovává věci pravdivě. Nepotřebujeme zdvořile lhát, chceme-li být demokraty.
    LV
    January 6, 2016 v 23.16
    Jaké čekání na vraždu?
    V dubnu bylo v Palermu zatčeno 15 muslimů ta to, že během plavby přes Středozemí naházeli do moře 12 křesťanů. Zbytek křesťanů se zachránil, jenom díky tomu, že se jim podařilo ubránit.

    Abraham Ukbagabir napadl v srpnu nožem matku a jejího syna v Ikei ve Švédsku. Jako důvod uvedl, že se tak rozhodl protestovat proti rozhodnutí neudělit mu asyl a deportovat ho do Itálie, kde měl povolení k pobytu.

    M. Kamara přešel do imigračního centra v Pelagonii v červnu. Do dvou měsíců stačil zavraždit kvůli fotoaparátu, mobilnímu telefonu a bačkorám manželský pár na penzi.

    Změnilo to něco?
    LV
    January 6, 2016 v 23.38
    Pachatelé vyhoštěni nebudou, neb mají, na rozdíl, od obětí lidská práva
    Británie. Asylant z Iráku. Posadil se za volant bez řidičského průkazu. Způsobil nehodu. Byl vyhoštěn? Nebyl.
    Takže co udělal? Ano, sedl za volant a opět bez řidičského průkazu. Tentokrát zabil devítileté dítě. Vyhoštěn nebude, má lidská práva.

    Ten exhibicionista z Austrálie, co překazil regatu, potencionálně ohrozil životy lidí, dostal několik měsíců, ale také nebude ve jménu lidských práv vyhoštěn.

    Našla jsem před časem na Webu, něco o vykradené pumpě v Německu. Vybílili ji migranti - alkohol a cigarety. Bylo na rovinu řečeno, že deportováni nebudou. Ptala jsem se na to německého kolegy, vysvětlil mi, že deportace je drahý špás.
    LV
    January 7, 2016 v 1.43
    Tady máte typickou levičáckou reaci
    Znásilnění? Jak psinézní.
    http://denikreferendum.cz/clanek/21142-kdo-konecne-znasilni-ty-nase-zeny

    Podívejte se na datum, kdy to bylo zveřejněno. Den potom, co bylo publikováno, že sedmdesátiletá Mercedes Ibanez byla nejen podřezána jako ovce a následně vyhozena z okna, ale ještě před smrtí znásilněna.
    Reakce pravověrného levičáka. Cha, cha.

    O necelý měsíc před tím oběhla svět správa, že škola v Bavoří poslala rodičům dětí dopis, ve kterém je nabádala, aby dcery nenosily minisukně, halenky na ramínka, neb vedle školy je ubytovna pro asylanty a mohlo by dojít ke "kulturnímu nedorozumění".
    Reakce pravověrného levičáka. Cha, cha. J

    V dva měsíce před tím oběhla svět zpráva, že osmnáctiletý Guled Mohamad dostal za brutální znásilnění ani ne dvanáctileté 180 hodin veřejných prací. Pro srovnání Harry Taylor dostal za to, že nechal ve veřejných prostorách letiště ateistické materiály 100 veřejných prací a podmínku.
    Reakce pravověrného levičáka. Cha, cha.

    Že 34letý Somálec znásilnil na parkovišti ženu takovým způsobem, že to nepřežila a pokračoval v "činnosti" i po její smrti (mimochodem nebylo klasifikováno jako vražda a deportován nebude, byť má na kontě seznam přestupků dlouhých jako moje ruka)?
    Reakce pravověrného levičáka. Cha, cha.


    Po celé Evropě páchají cizinci 4krát až 5krát více vražd a znásilnění než domácí.
    Za dvěma ze tří znásilnění v Oslu jsou muslimové. Vedou Somálci a Iráčané. Uni Wikan nabádá krajanky, aby se více zahalovaly, když teď mají tu údajně báječnou multikulturní společnost, nemohou se přece chovat jako dříve.
    Za třemi ze čtyřech znásilnění v Kodani jsou muslimové.
    Reakce pravověrného levičáka. Cha, cha. Kdo nám konečně znásilní naše ženy?



    Otevřeně řečeno, nechtěla bych si vybírat mezi pravověrnými levičáky a konvičkovci, ale pokud k tomu výběru budu donucena, budu brát konvičkovce.
    Odporná míra nenávisti a neuvěřitelný primitivismus na obou stranách, ale nenávist konvičkovců není alespoň namířena proti mně osobně.
    LV
    January 7, 2016 v 2.31
    Znásilnění můžete trestat, co budete dělat ze sexuálním obtěžováním?
    Když dělala Wikan výzkum v Ománu v 70tých letech, zjistila, že ženy nejenže vyházejí ven pouze zahalené v dlouhé abáji a s obličejovou maskou, ale ani takto zahalené se nikdy nevydávají na hlavní ulici a nebo tržiště, ale pouze se plíží postranními uličkami.

    Jaký definovala Mernissi hlavní rozdíl mezi naší civilizací a arabským světem? To, že ulice je u nás veřejný prostor, v arabském světě je ulice prostorem mužů. Žena nemá na ulici, co pohledávat. Jak je všeobecně známo, opravdu ctnostná muslimská žena opouští domov pouze dvakrát v životě. V den své svatby a v den své smrti.
    Žena je na ulici vetřelcem a jako s takovou se sní také zachází. Proto chodí zahalená, snaží se být neviditelnou. Proto je tak důležitá škola. Dívka, která chodí do školy jde do školy a ze školy, tedy jde dvakrát denně po ulici.
    Že to psala Mernissi před 40ti lety? Ano, ale ono se to od té doby příliš nezměnilo.

    Autorka knihy "Mužům vstup zakázán" popisovala dost barvitě, jak byla na ulici v Jordánsku obtěžována i za doprovodu manžela a jak nepříjemné pro ni bylo se po ulici pohybovat. To je pár let stará kniha.

    Téměř 100% Egypťanek má zkušenost se sexuálním obtěžováním a 60% Egypťanů se přiznává, že ženy na ulici obtěžuje. V jiných zemích regionu to není lepší.

    Holandsko zažilo vlnu sexuálního obtěžování žen na plážích
    mládeží marockého původu. V Británii jak levice, tak pravice uvažuje o oddělených vagonech pro ženy.

    Kolik jsme měli různých skandálů na Západě s imámy, kteří hlásali, že nezahalená žena je oprávněně předmětem obtěžování?


    3 ze 4 muslimů v Nizozemí věří, že ženy v Evropě mají příliš mnoho práv a svobod. Co chcete dělat s tímhle?
    January 7, 2016 v 10.40
    Paní Vytlačilová, je se cítim zatím pořád ještě jako levičák.
    I když nevím, co vy vnímáte jako pravověrný. Přesto zásadně protestuji proti jakémukoliv zlehčování problémů s migranty. Naopak.
    Chtěl bych aby z veřejného prostoru zmizela tzv. politická korektnost, což je dnes už synonymum pro cenzůru.
    Její původní smysl totiž dávno zmizel a teď je to lakování problémů na růžovo. Nejlepší nahrávky na smeč ultrapravici. Dnes už mají informace rychlejší pohyb a to, co se dalo dříve zatloukat, dnes vyjde rychle na povrch.
    A navíc si nemyslím, že by politická kokektnost byla problémem jen levice, jak je jí podstrkováno. Merkelová není levíčák a ani Brusel není v područí levice.
    Takže díky za médii /u nás hlavně nelevicovými/ utajované informace.
    A nebojte se levičáků. Všichni nejsou takoví, aby jste musela hledat ochranu u Konvičky. Zde, zaplaťpámbůh, není reprezentativní vzorek levice /včetně mě/.
    PM
    January 7, 2016 v 11.7
    Co dělat s lidmi v afektu
    není jednoduchou záležitostí. Mnohdy si žádají trpělivou a namáhavou strategii objasňování funkce liberálně demokratického režimu.
    Otázkou je, které levicové či pravicové strategie jsou vhodnější k léčení panických reakcí občanů obdařených nedůvěrou v možnosti demokratického režimu.
    V postkomunistickém prostoru jde o otázku natolik žhavou, že volajícími po hašení konvičkou se to tu jen hemží....... bych dodal.
    IH
    January 7, 2016 v 12.4
    Jsou dvě krajnosti: názory jako uhlířská víra a názory na zapískání
    Na příspěvcích L. Vytlačilové mě zaujalo několik sdělení, na něž reaguji níže.
    Arabští muži jsou zvyklí chovat se násilně k ženám. Skoro bychom se měli ptát, proč tedy ze svých „zaslíbených“ zemí odcházejí do Evropy? Jenže ono je to trochu jinak. Zaprvé většina imigrantů je mladých a také mladí Evropané jsou daleko rizikovější co se agresivity týče než jejich starší spoluobčané nebo než ženy. V muslimských zemích nacházejí mladí muži jen velmi těžko příhodné volné partnerky. K tomu je tíží vlastní nezajištěnost. Přestože jsme informováni o postupu radikálního islámu, je skutečností jistá forma rozsáhlejší sekularizace a s ní spojená atraktivita Západu (Evropy) jako svobodné společnosti. Je ovšem třeba vzít v úvahu jinou kulturu příchozích a její projevy. Také neřídké velmi trpké zkušenosti příchozích. Což ovšem neznamená generální pardon. Naopak, jak se často uvádí na příkladu New Yorku svého času, základ prevence kriminality spočívá v netolerování ani drobných deliktů. Mělo by se to vztahovat např. na graffiti. Prostě zřetelná platnost pravidel.
    Celkově mám pocit jistého deja vu. Podobně bylo před 26 lety po amnestii prezidenta Havla. Možná, že bychom už měli být z takových zkušeností poučenější. Při přípravě na to, co nastupuje záhy po projevené vstřícnosti. Také však na hraní onou kartou: „Vidíte!“ a „Já to říkal!“
    Nemám rád ani různé formy točení se „korouhviček“. Ano, umějme uznat omyl, ale nenechme se ovlivnit vlnobitím zpráv jediného typu.
    Řeknu to na rovinu, i když mě může někdo označit za cynika. Je to otázka užití příhodného zoomu. Je v pořádku, když při vyslovení slov dění v Indii (má už dost přes miliardu lidí) bude nejčastější asociací konkrétní „vražedné znásilnění“? Je zajisté dobře, že případy v navenek puritánské zemi (kde vznikla Kámasútra) budí rozruch, bylo by však vůbec myslitelné, že by nebylo možné najít nějaký takový případ, aby dostal publicitu? Podobně v téže zemi např. o upalování vdov. V době prudkých proměn milujeme stereotypy. A pak je tu Česko, země klecových lůžek. A bude Kolín (nad Rýnem) s katedrálou, u níž probíhá to osahávání. (Nešlo by to spojit taky s kněžími?) Upřímně řečeno, byl by zázrak, kdyby doopravdy došlo v poslední době v Německu k ojedinělému znásilnění ze strany přistěhovalce. Je tedy logické, že L. Vytlačilová má obdobných případů po ruce celou řádku. Vzpomeňme si ještě na náš ráný případ výsměchu Americe, za její posedlost „harašením“, či za případy zřizování oddělených koupališť. No jo, oni tam tuto „naši“ čerstvou zkušenost mají už dlouho, vlastně od začátku. Mezi Němci a Syřany bude nejspíš méně rozdílů, i emočních, než mezi lidmi původem z Irska a z Afriky. A když jsme už u těch kulturních rozdílů, ty platí také v čase. Třeba nbaše bujaré podnikové oslavy 80. let se také neobešly bez četných případů „harašení“.
    Uvedené není ani pro imigraci, ani proti. (Ani pro Spartu, ani pro Slávii.)
    AV
    January 8, 2016 v 9.17
    Líbí se mi, jak to napsala Lenka Vytlačilová. Děkuji. Také se mi v posledních dnech opakovaně vybavil zmiňovaný článek Lukáše Senfta.

    Z článku jsem poněkud konsternován. Levice upozorňuje na zóny bezpráví? Jako bych žil na jiné planetě. Má to být pokus o přisvojení si zásluh, nebo další variaci na téma, že muslimové jsou nejčastějšími oběťmi násilí ze strany muslimů? A kdo čeká na vraždu? Co tím chtěl básník říci? Že si pravice chce vyrobit kauzu pro odstranění demokracie, aby přestalo přijímání migrantů, které je demokraticky v rozporu s vůlí většiny občanů? Nechápu. Já myslím, že je v Evropě už několik nevyužitých případů, u nichž může začít levice dokazovat, že jde o dílo tajných služeb. Každopádně mi to připadá jako mlžení tváří v tvář nepohodlnému tématu.
    JN
    January 8, 2016 v 11.25
    Asi budeme svědky
    stále větších kotrmelců, jejichž snahou bude neztratit tvář.
    + Další komentáře