Balkánská uprchlická cesta: popis stavu

Petr Pospíchal, Magdalena Pospíchalová

Autoři v listopadu procestovali balkánskou uprchlickou cestu. Sestavili z ní podrobnou analýzu situace, možností dalšího vývoje a připravili na jejím základě návrhy dalšího postupu humanitárního zajištění migrace.

Cílem naší cesty bylo navštívit místa, jimiž prochází balkánská migrační trasa od uzavření maďarsko-srbské hranice ze strany Maďarska pro průchod uprchlíků, čili přibližně od konce srpna letošního roku. Souborná návštěva řady míst na dané trase v průběhu několika dnů měla podle našeho záměru ukázat ucelený pohled na celou trasu a aktuální migrační pohyby po ní, kromě toho jsme chtěli rovněž sledovat:

  • zajištění základních životních potřeb běženců
  • organizace přesunů po Balkánské trase
  • chování státní moci vůči uprchlíkům
  • rozsah dobrovolnické pomoci
  • odhad potřeb humanitární pomoci
  • navázání kontaktů s dobrovolnickými skupinami
  • sběr dat pro koordinátory dobrovolnické pomoci
  • odhad dalšího možného vývoje migrace na Balkánské trase
  • Hlavní nádraží ve Vídni
  • hraniční přechod Šentilj (Slovinsko/Rakousko)
  • hraniční přechod Gornja Radgona (Slovinsko/Rakousko)
  • hraniční přechod Razkrižie (Slovinsko/Chorvatsko)
  • registrační tábor Dobova (Slovinsko, poblíž hranice s Chorvatskem)
  • uprchlický tábor Slavonski Brod (Chorvatsko)
  • uzavřený uprchlický hraniční přechod Berkasovo (Srbsko/Chorvatsko)
  • předávací stanoviště Šid (Srbsko, poblíž hranice s Chorvatskem)
  • shromažďovací stanoviště Adaševci (Srbsko, poblíž hranice s Chorvatskem)
  • Azylové informační centrum v Bělehradě
  • uprchlický tábor Preševo (Srbsko, poblíž hranice s Makedonií)
  • uprchlický hraniční přechod Miratovac (Srbsko, poblíž hranice s Makedonií)
  • registrační tábor Gevgelia (Makedonie, poblíž hranice s Řeckem)
  • uprchlický tábor Idomeni (Řecko, poblíž hranice s Makedonií)
  • Soluň (Řecko)
  • Sofie (Bulharsko)
  • registrační tábor Dimitrovgrad (Srbsko, poblíž hranice s Bulharskem)

Naše trasa nám však umožnila získat časový snímek celé trasy v průběhu několika dnů a sebrané poznatky, jakkoliv nemohou nahradit četné kontakty a informace koordinátorů, mohou pomoci vytvořit ucelený obraz situace, kterou jsme nahlíželi v několika různých aspektech. Předpokládáme, že naše zpráva bude užitečná pro ty, kteří znají situaci na balkánské trase především z mediálních výstupů či z jednotlivých přímých zdrojů, nebo pro ty, kteří ocení systematický a ucelený pohled na problematiku. V další části textu podrobně popíšeme potřebnou humanitární pomoc.

Následuje popis situace v jednotlivých navštívených místech:

1)Hlavní nádraží Vídeň, situace v sobotu 21. listopadu odpoledne:

Počet uprchlíků méně než sto, průběžně odjíždějí a přijíždějí. Uprchlíci mají dostatečné zázemí v dosud neotevřené části nového vídeňského hlavního nádraží, hala je však velmi studená, ve větším chladu bude přebývání uprchlíků velmi obtížné. Dobrovolnické zajištění velmi dobré, na místě okolo dvaceti místních dobrovolníků.

Materiální zajištění dobré, ale průběžně je nutné opatřovat šatstvo, potraviny a další potřeby z dobrovolnických sbírek. Spotřeba všech shromážděných věcí je dost vysoká, dobrovolníci pracují velmi systematicky. Atmosféra ve využívaném prostoru nádraží byla velmi přátelská a vlídná. Policie nebo jiná státní moc nebyla přítomna. Uprchlíci mají volný pohyb nejen v prostoru užívané části nádraží, ale mohou odejít kamkoliv.

2)Hraniční přechod Šentilj (Slovinsko/Rakousko), situace v sobotu 21.listopadu ve 21:00

V bezprostřední blízkosti státní hranice je na slovinské straně umístěn uprchlický tábor Šentilj, je situován poblíž dálnice, při zastavení u první benzínové stanice za hraničním přechodem je tábor vidět, hledá se velmi obtížně. Na webu Refugee Voluntary Map umístění zaznačeno dosti nepřesně.

V době naší návštěvy bylo v kempu asi 600 lidí. Kapacita je okolo 5000 osob, ale do poloviny listopadu bývala v některých dnech i tato kapacita nedostatečná. Nízký aktuální počet uprchlíků si místní dobrovolníci vysvětlují zadržováním uprchlíků z ostatních zemí (kromě Sýrie, Afghánistánu a Iráku) na makedonsko-řecké hranici.

Uprchlíci přijíždějí do blízkosti tábora vlakem z chorvatsko-slovinské hranice. Nádraží je asi kilometr od tábora. Zdržují se v táboře jen krátkodobě, do chvíle předání rakouským úřadům.

V táboře v současné době nepůsobí žádní čeští dobrovolníci. Pokud by byl mezi českými dobrovolníky zájem o pomoc v tomto táboře, byla by tam práce přibližně pro deset lidí, ale situace se rychle mění a tudíž potřebnost další dobrovolnické pomoci je třeba vždy zjišťovat aktuálně. Přijímají ovšem pouze registrované dobrovolníky. Materiální pomoc nepotřebují.

Přímo do tábora jsme se nedostali. Policie nebyla viditelná, ale místní dobrovolníci respektují omezení vyhlášená policií. Sami místní dobrovolníci jsou dost podezíraví, prý měli špatné zkušenosti s novináři. Nejviditelnější na místě působí iniciativa Slovinská Filantropie. Dobrovolníky koordinuje Tiasa Arka (+38668173324).

3)Hraniční přechod Gornja Radgona (Slovinsko/Rakousko), situace v neděli 22.listopadu v 11:00:

V městečku Gornja Radgona se nedaleko nádraží (asi dva kilometry od rakouských hranic) nachází uprchlický tábor, uprchlíky přivážejí především z registračního tábora v Dobově na slovinské straně slovinsko-chorvatské hranice. Nachází se přímo v městečku nedaleko nádraží a asi dva kilometry od rakouských hranic.

Tábor má kapacitu asi 800 míst a je umístěn v areálu regionálního výstaviště. Uprchlíci na místě dostanou jídlo a mohou také přespat, pak se vydávají na cestu pěšky přes hranice podle toho, kolik lidí je schopna rakouská strana přijmout.

Na místě působí Červený kříž, UNHCR, Charitas a Slovinská Filantropie, a také dobrovolníci, kteří třídili oděvy a připravovali jídlo. Místních dobrovolníků je na místě údajně dostatečný počet. V době naší návštěvy bylo v táboře jen několik uprchlíků, kteří čekali na lékařské ošetření.

Areál není ohrazen, ale je střežen nepřetržitě přítomnou policií. Byli jsme vpuštěni dovnitř bez ukázání osobních dokladů a pod slibem, že nebudeme fotografovat. Kdyby na místě bylo větší množství uprchlíků, zřejmě bychom se dovnitř nedostali.

Kontakt: Martina Borko - borkotina87@gmail.com, +38651363922

4)Hraniční přechod Razkrižie (Slovinsko/Chorvatsko), situace v neděli 22. listopadu ve 13:00

Na obhlídku této lokality mimo hlavní trasy na hranici s Chorvatskem jsme se vydali přesto, že jsme měli informaci, že místo už není využíváno, abychom ověřili, jestli se situace nezměnila. Po jakémkoliv táboře či uprchlících nebyla zjevná žádná stopa.

5)Registrační tábor Dobova (Slovinsko, poblíž hranice s Chorvatskem), situace v neděli 22. listopadu v 17:30

Lokalita se nachází severně nedaleko od dálnice z Lublaně do Záhřebu, poblíž hraničního přechodu Rigonce-Harmica. Je využíván velmi intenzivně, do městečka přijíždějí uprchlíci vlakem z Chorvatska a po zastávce, která znamená registraci všech jednotlivých osob, desinfekci, odpočinek a občerstvení, buďto pokračují přímo dál přes slovinské území na hranici s Rakouskem, nebo jsou odvezeni do tábora vzdáleného asi dva kilometry směrem na hranici s Chorvatskem, kde přespí, případně jsou lékařsky ošetřeni.

Tábor je vybaven velkými vyhřívanými stany a funguje také jako odbavovací místo pro rozvoz autobusy, aby nebyli všichni uprchlíci soustředěni pouze na vlakové trase. Čeští dobrovolníci pomáhají hlavně pod hlavičkou Červeného kříže na nádraží. Dobrovolníky po předchozí registraci (trvá obvykle dva dny) rádi přijmou.

Ve chvílích naší návštěvy bylo v táboře několik set uprchlíků, část z nich právě nastupovala do autobusů k další cestě. Materiální zajištění bylo dostatečné, na místě bylo několik desítek pracovníků humanitárních organizací i dobrovolníků.

Tábor je střežen policií, ke vstupu nám postačovala, podobně jako později i na jiných místech, visačka z festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě. Opatrné a neprovokativní fotografování bylo tolerováno.

Přímý kontakt s uprchlíky však nebyl možný. Nádraží v Dobově bylo prázdné, je využíváno k registraci (přímo na nástupišti jsou využívané nádražní budovy, pro potřeby registrace) a desinfekci uprchlíků po vstupu na slovinské území.

Zde je také často nárazově potřeba dobrovolnické pomoci, kterým zde pomáhá trochu zajišťovat týlovou podporu dobrovolnická německo-švýcarská skupina (mají postaveny stany hned u zadního nástupiště za plotem). Uprchlíky se dobrovolníci snaží vybavit potřebným oblečením, pokud bylo k dispozici, dát jim připravené balíčky jídla a vysvětlit, kde se nacházejí a kam bude pravděpodobně směřovat jejich další cesta.

Kontaktní osoba z Mezinárodního Červeného kříže: Barbara +38651658299

6)Uprchlický tábor Slavonski Brod (Chorvatsko), situace v neděli 22. listopadu ve 21:00

Tábor je v současné době jediným pobytovým zařízením na chorvatském území, ve vzdálenosti 108 kilometrů západně od srbského Šidu, odkud jsou přiváženi uprchlíci. Je umístěn při samé říční hranici Chorvatska a Bosny a Hercegoviny, za průmyslovou zónou na okraji Slavonského Brodu poblíž obce Gornja Vrba.

Tábor je tak zcela mimo běžné přístupové cesty, vlakové soupravy zajíždějí přímo dovnitř areálu. V době naší návštěvy v něm bylo okolo 6000 uprchlíků. Celková oficiální kapacita tábora je 5000 osob, v případě nouzových podmínek až deset tisíc.

×