Volby v Polsku: Vítězství PiS potvrzeno, může vládnout sama
Petr JedličkaPro konzervativně-populistický blok kolem vládní strany hlasovalo přes 43,6 procenta voličů — o šest procent více než minule. Opozice v Sejmu bude však pestřejší a dík volební dohodě ztratil PiS nakonec těsně senátní většinu.
Nedělní parlamentní volby v Polsku vyhrál jednoznačně konzervativně-populistický blok vytvořený kolem strany Právo a spravedlnost (PiS) pod vedením Jaroslawa Kaczyńského. S konečnou platností to potvrdily údaje ze všech hlasovacích místností zveřejněné v pondělí pozdě večer. Při volbách do důležitější dolní parlamentní komory — Sejmu — získal blok kolem PiS celkově 43,6 procenta. To je o šest procent více než při minulých volbách v roce 2015 a znamená, že PiS se satelity obsadí nadpoloviční většinu křesel.
Menšího úspěchu docílila formace v senátní části voleb, kde kvůli předvolební dohodě většiny opozice získala nakonec 48 mandátů ze sta, a tím ztratila těsně většinu. Vzhledem k jednobarevné převaze v Sejmu bude však blok PiS moci vládnout i v příštích letech opět sám, bez koaličních partnerů.
„Máme před sebou další čtyři roky práce, neboť proměna Polska musí pokračovat a musí to být změna k lepšímu (...) Zvítězili jsme. A zvítězili jsme navzdory silné frontě, která se proti nám postavila,“ uvedl v povolebním projevu sám Jaroslaw Kaczyński.
Opoziční strany kandidovaly letos rovněž v blocích a všem významným se podařilo do sněmovny proniknout. Občanská koalice kolem standardně pravicové Občanské platformy, liberální formace Nowoczesna a polské strany zelených získala 27,4 procenta. To je přibližně o pět procent méně, než měly strany tohoto bloku minule. Přesto budou mít liberálové 43 senátorů ze sta a 134 poslanců ze 460, a zůstávají tak hlavní opoziční silou v zemi
Třetí za PiS a liberály skončil ve volbách blok levice kolem postkomunistické SLD, důsledně levicové Razem a levicově-liberální Wiosny se ziskem 12,6 procenta. V minulých volbách skončily přitom všechny levicové strany pod pětiprocentním prahem pro vstup do sněmovny, a tak i ony letos slaví.
Svoje poslance bude mít dále též třetí opoziční blok, a to Polská koalice kolem agrární Polské lidové strany a protestní formace Kukiz´15, se ziskem 8,55 procenta — o 5,4 méně, než měly jeho členové v součtu v roce 2015, ovšem nad pětiprocentní hranicí, kterou lidovcům některé průzkumy odpíraly.
Co když se ale v 21. století ukáže, že nemusí? Čína, Polsko, Maďarsko... i Trumpově Americe se daří...
Jestli čtete anglicky, zkuste občas nahlédnout třeba sem:
https://kunstler.com/writings/clusterfuck-nation/
Vládnoucí režim v Polsku naprosto nestoudně před volbami přímo rozhazoval všemožné sociální benefity, s jasným účelem získat pro sebe volební hlasy. A lid se bez sebemenších zábran nechal koupit.
Co je na tom celém nejvíce paradoxní (a zároveň tragické): polská PiS - která se nachází v trvalém stavu odporu vůči EU a jejím hodnotám - tato svá sociální opatření může do značné míry rozdávat jenom díky masivním subvencím ze strany právě této EU! Nikdo jiný nedostává z EU takové subvence , jako stále ještě velmi agrární Polsko!
Polsko dovedlo využít členství v EU zatím snad nejlépe z nových zemí a všichni rozumní politikové to tam vědí. Z evropských peněz zvedlo nejen svůj potravinářský průmysl, ale vybudovalo celou novou generaci dálnic a železnic.
A pokud jde o to vítězství -- ono by zas bylo s podivem, kdyby vládní strana, za níž je pětiprocentní růst a tříprocentní nezaměstnanost, oslabovala...
Teprve nověji se situace usadila a vznikly dva hlavní bloky, liberálové a konzervativci. Asi stěží právě v Polsku mohli setrvale vítězit prvně jmenovaní. Není, myslím, nakonec možno vládě vyčítat, jestliže uplatňuje sociální politiku výrazněji a přesvědčivěji než to činily (a činívají) liberální strany (či před nimi socialisté).
Přikláním se k názoru, že výsledky voleb v Polsku odrážejí především ideovou rozpolcenost země. Soudím tak i pod dojmem z dokumentárního filmu Dobrá změna v Polsku. Evropská orientace je sympatická, její stoupenci by si však měli uvědomit, že sama může v národě stěží nahradit víru v správnost trvání na dlouhé národní zkušenosti a tradičním katolickém hledisku.
Všechny ty aféry s likvidací nezávislého soudnictví, s plnou podřízeností státní televize vládnoucí straně, s antihumánními postoji vlády v otázce migrace atd.atd. - to všechno je zapomenuto, hlavně když si můžeme naprat nácka. (Respektive s těmi reakčními pahodnotami vládnoucí strany se nemalá část polské veřejnosti ovšem sama ztotožňuje.)
Stále tu zůstává ten protimluv: PiS se programaticky staví proti hodnotám EU - a přitom za své volební vítězství vděčí do značné míry právě subvencím této EU.
Na straně jedné nelze přehlížet, že se ve volebních výsledcích zase jednou ukázal rozdíl mezi liberálním, urbánním západem země - a mezi jejím agrárním, konzervativním (respektive ultrakonzervativním) východem.
Ten liberální tábor má zřejmě jednu fatální nevýhodu: milióny Poláků (a tedy potenciálních voličů) pracují a žijí někde na Západě. Dá se předpokládat, že ti v daleko vyšší míře "načichli" duchem liberalismu; ale jenom relativně malá část z nich jde k volbám. Takže liberální tábor tímto ztrácí hlasy.