Až noviny napíšou „zrušte demokracii“, bude na aktivismus pozdě

Veronika Víchová

Názory na závažnost hrozby ruského dezinformačního vlivu se různí, jak dokládá i dosavadní diskuse na stránkách Deníku Referendum. Veronika Víchová z think-tanku Evropské hodnoty upozorňuje, že nebezpečí není radno bagatelizovat.

Cílem organizátorů ruských dezinformačních kampaní je proniknout do českých médií, zahltit lidi falešnými informacemi a oslabit vůli společnosti k odporu. Nejedná se o domněnku nebo o snahu dělat z komára velblouda. Projevy těchto snah vidíme na internetu denně a míru rizika dokládá řada průzkumů i konkrétních případů.

Na nebezpečí z východu upozorňuje česká Bezpečnostní informační služba ve své výroční zprávě za rok 2015. Ve zpravodajské komunitě není jediná. Podobná varování jsme mohli zaznamenat třeba v Estonsku nebo v Německu.

Monitorování dezinformační kampaně se věnují centra v Evropské unii i v NATO. I debata v USA kolem ovlivňování prezidentských voleb, vazby některých kandidátů na vysoké politické pozice v Evropě na Kreml či jejich souhlasné postoje s jeho agresivní politikou napovídají, že hrozba není smyšlená.

I pokud se zaměříme striktně na média, šíření dezinformací pocházejících z ruských zdrojů rozhodně nepředstavuje výjimku. Dalekosáhlé důsledky měl případ třináctileté holčičky Lisy žijící v Německu, původem z Ruské federace. Poté, co ruskojazyčná média informovala, že Lisa byla znásilněna uprchlíky, strhly se napříč Německem demonstrace rodilých Rusů, přestože oficiální zdroje brzy tuto informaci vyvrátily.

Na nebezpečí přicházející z Ruska upozorňuje i výroční zpráva BIS z loňského roku. Foto Mauro, flickr.com

Lživé zprávy mají potenciál způsobovat politické nepokoje. A v závěru je vlastně docela jedno, jestli pocházejí přímo z Kremlem financovaných zdrojů. Podstatné je, že napomáhají jeho zájmům a přispívají tak ke snižování důvěry v demokratický systém a seriózní zpravodajství. Podle nedávno dokončeného Auditu národní bezpečnosti může taková situace vést k nárůstu podpory extremistických stran, ke snaze o změnu ústavního zřízení a zpochybňování členství v západních strukturách jako NATO nebo EU. Debata o dezinformacích se u nás sice poměrně rozvinula, rozhodně ale ještě není čas plácat se po zádech a namlouvat si, že jsme z nejhoršího venku.

Ďáblu se nejvíce daří, když na něj nikdo nevěří

Jednu skutečnost nelze popřít: návštěvnost webů typu Aeronet nebo Protiproud, které svým obsahem patří k „přitakávačům“ Kremlu, nešplhá příliš vysoko. I přesto podle průzkumu zhruba čtvrtina Čechů těmto takzvaným „alternativním“ zdrojům důvěřuje více než těm seriózním. Podle agentury Median zároveň okolo 70 procent obyvatel považuje falešné zprávy a propagandu šířenou cizím státem za závažnou internetovou hrozbu. Otázkou tedy je, kde se mohla stát chyba?

Velké množství lidí získává informace o aktuálním dění ze sociálních sítí, zejména z Facebooku. Právě ten představuje nejplodnější platformu pro cirkulaci falešných a manipulativních zpráv. Jednotlivé webové stránky, které se tváří jako zpravodajské, mezi sebou články přebírají a sdílejí. Jejich sdělení se tedy v závěru mohou dostat k mnohanásobně většímu počtu čtenářů, než by se mohlo zdát.

Situaci pak umocňuje skutečnost, že až 40 procent mladých lidí nedokáže v médiích dezinformaci rozeznat, přestože zkušenost napovídá, že právě ti jsou s moderními sdělovacími prostředky sžití nejvíce. Podle Českého rozhlasu pak byly nejpopulárnější zprávy z dezinformačních stránek na Facebooku sdíleny častěji než ty vyprodukované seriózními zpravodajskými weby. Sdílení samozřejmě není nejprůkaznějí ukazatel, data ale všeobecně naznačují, že problém s dezinformacemi rozhodně máme.

Jeden z těchto webů, Aeronet, který pečlivě tají identitu svých autorů, již v infiltraci mediálního prostoru uspěl, a to dokonce dvakrát. Vzpomeňme na haló, které způsobila falešná zpráva o červených kartách, kterými demonstranti 17. listopadu v Praze vyjadřovali nesouhlas s politikou prezidenta Miloše Zemana, a které měla údajně rozdávat americká ambasáda. Tato dezinformace se z online prostoru dodnes zcela nevytratila a dezinformační weby ji nadále prezentují jako potvrzený fakt.

Minulý rok v únoru Aeronet publikoval smyšlený dohad o tom, že převlečený policista, takzvaný „muž v hnědé bundě,“ tajně organizoval protiimigrační protesty. Video, které text doprovázelo, sdíleli lidé na sociálních sítích a během několika dní se dočkalo přes půl milionu zhlédnutí. Jeho autorem byla facebooková kampaň We Are Here At Home.com, která velmi profesionálně oslovuje specifické cílové skupiny se zprávami podněcujícími k nenávisti se zaměřením na xenofobii, rasismus a náboženskou nesnášenlivost.

V současnosti má jejich stránka téměř 80 tisíc fanoušků. Co na tom, že valná většina článků, které na Aeronetu a jemu podobných webech vyjdou, jsou natolik bizarní, až se skutečně nechce uvěřit, že by obsah těchto webů někdo mohl brát vážně. Odkazy na některé texty Aeronetu se dokonce objevily na facebookových profilech našich politiků, bývalého hejtmana Jihomoravského kraje za ČSSD Michala Haška nebo bývalého místopředsedy Senátu z téže strany Zdeňka Škromacha.

Prevence je lepší než odboj

Manipulativnímu a dezinformačnímu webu Parlamentní listy se zase úspěšně daří řadit k mediálnímu mainstreamu, a to i přesto, že podle studie Masarykovy univerzity využívá k psaní o tématu zahraniční politiky více manipulačních technik než oficiální ruský web Sputnik. Spíše než o prvoplánovou pro-kremelskou propagandu se u vydavatele v tomto případě jedná o ekonomicky motivovanou snahu využít jakýchkoliv prostředků, aby přilákal čtenáře, a absenci jakékoli žurnalistické etiky. To ale není důvod nevěnovat pozornost Ruské federaci v roli šiřitele dezinformací.

Problém nevyřešíme tím, že propadneme panice a začneme svalovat veškerou vinu za všechno zlé na ruskou dezinformační kampaň. Naše země má i mnoho jiných problémů, kterým je třeba se věnovat. Avšak pouze společnost, která je schopná nebezpečí pojmenovat a vést o něm diskusi, se mu může ubránit. Důležité je podněcovat uvědomělost a odolnost společnosti, podporovat mediální gramotnost a občanské vzdělávání tak, abychom se dokázali i do budoucna jakékoliv dezinformační kampani bránit bez většího vypětí sil. Je třeba o těchto výzvách otevřeně mluvit, ne je zlehčovat.

Už dnes řada lidí aktivně pracuje na tom, aby situaci změnili. Studenti Masarykovy univerzity se pokoušejí atraktivním způsobem učit mladé lidi (v projektu Zvol si info — pozn. red.), jak ověřovat zprávy a rozpoznávat dezinformace. Organizace Člověk v tísni objíždí základní a střední školy a s projektem Jeden svět na školách vzdělávají žáky a zvyšují jejich mediální gramotnost. Web Demagog.cz přispívá do debaty faktickým ověřováním výroků českých politiků. Jednotlivé projekty ale zatím nemají dostatečné kapacity a finance, aby mohly dlouhodobě ovlivnit celospolečenský vývoj.

Dezinformační projekty, které v České republice fungují, napomáhají šířit rétoriku ruského režimu a obhajují jeho agresivní politiku, ať už z přesvědčení, z hlouposti, nebo s vidinou ekonomického zisku. Jedním z typických příkladů takové falešné zprávy je informace, že na ukrajinskou vládu mají klíčový vliv fašisté. Šířily ji jak dezinformační weby, tak někteří politici s prokremelskými postoji. V současnosti této dezinformaci u nás věří více než 30 procent populace.

Naše seriózní média zatím dezinformace a prokremelské postoje nepřejímají. Pokud bychom se ale do takové situace dostali, cesta ven bude mnohem náročnější. Správný čas pro aktivní řešení je právě nyní.

    Diskuse (131 příspěvků)
    JP
    February 21, 2017 v 14.34
    "Podporovat mediální gramotnost"
    Ano, z čistě obecného hlediska je právě tohle to jedině správné, co je možno - a nutno - dělat: už od mladé generace důsledně vyučovat a trénovat schopnost oddělit "zrno od plev", zprávy a informace pravdivé od těch manipulativních, respektive vyloženě lživých. A dozajista patří uznání každému, kdo se v tomto boji proti veřejně působící lži angažuje.

    Jenže - celá věc ve skutečnosti není tak zcela jednoduchá. Bylo řečeno, že takto přímo, lineárně to platí jenom v obecné rovině. Když se ale podíváme na zcela konkrétní rámcové podmínky, v kterých by tato společenská osvěta měla probíhat, pak dostaneme obraz podstatně problematičtější.

    Zopakujme si znovu základní cíl: naučit především mladou generaci odlišovat zmanipulované informace od objektivní pravdy.

    Jenže: jakou naději, jaký účinek může mít taková osvěta mít ve státě, který je celým svým politickým uspořádáním postaven p r á v ě na manipulaci veřejným míněním?

    Co takové politické strany, které jsou základními sloupy tohoto politického systému? Kdy ony ve svých vzájemných volebních půtkách svým potenciálním voličům poskytují skutečně pravdivé, objektivní informace? Vždyť základním a primárním cílem jejich volebních kampaní není nic jiného, nežli právě z m a n i p u l o v a t emotivními hesly mysli potenciálních voličů, aby svůj hlas daly právě jim!

    A je možno jít ještě o rovinu hlouběji: k tomu, co Marx nazýval "materiální základnou společnosti". V této své reálné materiální základně je tato společnost založena na n a d produkci a n a d konzumu: a veškeré úsilí celé této produkčně-komerční sféry je zaměřeno opět jenom na to, potenciálního zákazníka prostřednictvím podprahově-emočního působení zmanipulovat tak, aby si kupoval více a více těchto konzumních produktů!

    Zkrátka, jednou jedinou větou: máme zde dánu společnost, která je jak svou materiálně-produkční existencí, tak svým státně-politickým uspořádáním založena na řízené manipulaci s lidskou myslí; jak je možno za těchto okolností reálně očekávat, že právě zde bude možno úspěšně vzbuzovat a vyučovat schopnost být vůči takové manipulaci imunní?... Vždyť by tím tento systém jenom podkopával sám sebe, svou vlastní existenční základnu...
    PK
    February 21, 2017 v 15.9
    Mně to nevadí, pane Poláčku
    Já si klidně budu "podkopávat sám sebe, svou vlastní existenční základnu..." tím, že se budu snažit být vůči manipulacím imunní, a předávat tuto schopnost jiným.

    A doufám, že takových, kteří neodpoví na cokoliv sáhodlouhými litaniemi planého řečnění, je nás víc.
    February 21, 2017 v 19.28
    Gremlinovy voči!
    Kdyby falešné zprávy a konspirační teorie nenahrávaly Kremlu, nevadily by?

    Evropské hodnoty by se měly z té své rusofobie léčit dřív, než odhalí Kreml i za Breitbartem a Fox News.

    Ačkoliv odhalení, že Donald Trump je Putinova loutka, už se objevilo, že? Pozdě varovat.
    February 21, 2017 v 19.45
    Fašismus na Ukrajině
    Citované „odhalení‟, že Ukrajinci staví koncentrační tábory pro Rusy, nosí uniformy SS, nebo co je to na těch fotkách za insignie, a používají jako úřední jazyk němčinu, je hodně bizarní, nicméně skutečnost je zlá dost:
    http://a2larm.cz/2017/02/ukrajina-po-majdanu-valka-a-totalitni-tendence/

    Kdo má zapotřebí vymýšlet falešné zprávy o ukrajinském fašismu, když se fašismus na Ukrajině skutečně rozmáhá a sápe se po moci nad státem? Žeby vážně ruská propaganda, která musí vyčítat Ukrajině nesmysly, protože všechno, co je tam doopravdy špatně, mají v Rusku taky?
    February 22, 2017 v 10.10
    řečnická otázka
    Kde se stala chyba? ptá se docela správně autorka článku v kontextu faktu, že čtvrtina lidí věří spíše konspiračním webům.

    Odpověď je prostá: Čím víc budou mainstreamová média lhát, tím víc budou lidi utíkat k bizarním, avšak alespoň nezávislým informacím.

    Pro příklad bych nechodil daleko. "Pán v hnědé bundě" možná nebyl žádný dirigent neonacistického komparzu, nicméně s největší pravděpodobností šlo o tajného policistu. A vezmeme-li v potaz, že policejní provokatéři se na veřejných shromážděních za nezájmu médií vyskytují stále více, lidé přirozeně hledají ta média, která o nich mluví.

    Podobně je to s proti či prozápadní propagandou. I kdyby USA vybombardovaly celý svět, mainstreamová media si nikdy nedovolí ve spojení s Amerikou použít pojem státní terorismus či ohrožení demokracie. Lze se pak divit, že lidé raději čtou weby, kde vidí opačný extrém?
    TT
    February 22, 2017 v 10.15
    Selektivní
    Hoaxy z Ruska jsou směšné. Jestli Aeronet uspěl podle EH 2x, tak není co řešit. Vzpoměňme na to, kolik stovek hoaxů o Romech či uprchlících se objevilo v tzv, seriozních médiích a EH to klidně přehlížely. Vlastně ne. Tvořily další - o tom jak jsou uprchlíci nebezpeční.

    Zloděj křičí, chyťte zloděje. To je případ EH a dalších bijců ruské dezinformační kampaně. To, že nás tu 26 let krmily nesmysly je OK. Ruská kampaň je dobrá pro organizace typu EH, že mají na co získávat prostředky, a odvádět pozornost od skutečně problémových dezinformačních kampaní - proti sociálně vyloučeným, proti demokratickým strukturám, proti aktivistům, kteří se snaží prosazovat spravedlnost, proti občanské společnosti.

    EH jsou jen užiteční idioti sociálního kryptofašismu.
    PK
    February 22, 2017 v 10.29
    Zdejším bolševikům se protáčejí panenky
    Samozřejmě, že pro lidi, kteří podporují tak dubiozní spolky jako Proalt nebo "Ne základnám", jsou EH " jen užiteční idioti sociálního kryptofašismu".

    "I kdyby USA vybombardovaly celý svět" - dobrá magořina :-)
    February 22, 2017 v 21.52
    Obyčejný fašismus
    Falešné zprávy a konspirační teorie nejsou vynálezem Kremlu, Kreml není jediným, kdo se jich snaží využívat k prosazování svých zájmů, natož jediným, kdo je vytváří a šíří, a jejich nebezpečnost rozhodně nespočívá v tom, že nahrávají Kremlu.

    V podstatě jsou jak konspirační teorie, tak falešné zprávy velmi stará věc, novinkou je jen jejich hromadné šíření prostřednictvím nových médií. Nejedná se přitom o nic jiného než starý známý princip fašismu — napodobit to, co ohrožuje vládnoucí třídu, pokřivit to a použít to k poštvání jedněch ovládaných proti druhým, k odklonění hněvu ovládaných od vládnoucí třídy a k jeho proměně ve vzájemnou nenávist, k odvrácení revoluce vyvoláním války.

    Nová média umožnila publikovat masám, na webu nejsou k založení novin potřeba miliardové investice. Sociální sítě umožnily lavinové šíření jakýchkoliv zpráv. Co s tím? Přece publikovat masivně jakékoliv zprávy. Dalo se to pěkně pozorovat na českém webu. Nakrátko narušily monopol pravice na zpravodajství Britské listy a Deník Referendum, ale stačilo investovat do Parlamentních listů, a už se masy srocují spíše k boji proti uprchlíkům, neziskovkám, Romům a nezaměstnaným než proti daňovým rájům, bankám, nadnárodním korporacím a oligarchům. ProAlt měl štěstí, že stačil odumřít dříve, než by musel vysvětlovat, zda podporuje Alternativu pro Německo.
    February 23, 2017 v 11.16
    Proč levici tak často ujíždí vlak?
    Protože chodí pozdě.

    Levice je ze všech politických směrů nejkonzervativnější. Je zásadová, ovšem také málo schopná reagovat na nové podněty novými myšlenkami, málo kreativní, myslí si, že už všechno ví a nic ji nemůže překvapit. Vystačí s s myšlenkovou výbavou z roku raz dva.

    Současná proruská propaganda je součástí širšího proudu „konzervativní identitární kontrarevoluce“. Ta není ovšem jen proruská, je také protiuprchlická, protrumpovská, prolepenovská, nacionalistická, pro „tradiční hodnoty“, proti homosexuálům atd. Je to opravdu jev relativně nový, před deseti lety by nikoho nenapadlo, že se do jednoho šiku zařadí Klaus, Orbán, Zeman, Putin, Keller, Trump, konzervativní katolíci s částí ČSSD a KSČM.

    K tomuto jevu radikální levice v podstatě nemá co říci, leda to, že je vše při starém, nenechme se rušit v boji proti neoliberálům. Podobně si němečtí komunisté nevšimli Hitlera a až do konce Výmarské republiky bojovali hlavně proti sociální demokracii.
    JP
    February 23, 2017 v 15.1
    Zmeškaný vlak
    Že by si němečtí komunisté "nevšimli Hitlera" až do konce Výmarské republiky, se nedá takto bez dalšího říci. Byly tu velké boje mezi oběma tábory, a byly to boje doslova na nůž, kdy poté v ulicích německých měst zůstala ležet nejedna mrtvola. A je také nutno konstatovat, že až do vypuknutí hospodářské krize 1929 téměř nebylo koho si všímat: voličský potenciál NSDAP se až do té doby pohyboval někde kolem 3 procent.

    A svým způsobem dokonce není nijak nelegitimní otázka, jestli komunisté těmi svými pouličními boji proti fašistům nepřispěli nakonec právě k vítězství Hitlera: německý lid byl už unaven těmi neustálými srážkami a bitkami, toužil konečně po pořádku. Ten "pořádek" který pak přišel, byl ovšem pořádek ordnerských tlup.

    Co se ovšem toho bonmotu týče, že "levici proto ujíždí vlak, protože chodí pozdě" - tak ten by mohl být skutečně nemálo inspirativní.

    Bývaly doby, kde levice byla dějinně progresivním elementem, kdy to byla ona a jenom ona, kdo přicházel s novými koncepty, s novými idejemi. A dneska? Pan Kubička ten postoj (radikální) levice vystihuje docela přesně: Všechno jedno, hlavně se nenechme rušit v našem posvátném boji proti neoliberálům.

    Jakkoli tento boj může být oprávněný a potřebný - konec konců je to zaseknutí se na jedné jediné myšlence, která není nikterak kreativní, a navíc - přes veškerou vnějškovou bojovnost - je nakonec jenom čistě defenzivní.

    Takže: vlak nám i nadále ujíždí; a my ani vůbec nevíme, co je to vlastně za vlak, kam jede a kdo jsou vůbec jeho pasažéři.
    + Další komentáře