V pátek 30.10.2015 byl v Lidových novinách zveřejněn můj kritický komentář ke způsobu informování České tiskové kanceláře o komunálních volbách na Ukrajině. ČTK jsem vytýkala například interpretaci zrušení voleb v Mariupolu a Krasnoarmijsku. Příčinou nebyly nesrovnalosti v seznamech voličů, ale machinace s hlasovacími lístky politickými silami napojenými na oligarchy.

Vytýkala jsem i zcela faktické nesrovnalosti: ČTK píše o Mariupolu jako o největším městě Donbasu. Mariupol ale přitom není ani součástí Donbasu. Odvolává se také na list Delo, který ale nevychází od roku 2009. V neposlední řadě dává ČTK také prostor lidem, kteří figurují na sankčních listech Evropské unie (Sluckij, Pušilinov).

ČTK na svých webových stránkách stejného dne zveřejnila reakci na můj článek, která mě opět zneklidnila. Argumentaci této veřejnoprávní instituce a její chápání všestranného a objektivního zpravodajství považuji za nepřípustné. Při čtení zmíněné reakce jsem se nemohla ubránit dojmu, že její autor z velké části využil nějakou stávající šablonu reakce na stížnosti o informování ohledně dění na Ukrajině. Mé konkrétní dotazy a podněty pak ignoroval.

ČTK konstatuje: „Nebylo by obtížné dokázat, že agentura pracuje s ukrajinskými, povstaleckými i ruskými zdroji vyváženě podle charakteru a obsahu jednotlivých událostí.“ Pokud bych se řídila zkušeností se zprávami této tiskové kanceláře na základě třech okomentovaných případů, docházím k závěru, že tomu tak není. Zaznívalo pouze stanovisko jedné barikády.