Jen jeden člověk byl od minulého týdne zabit v oblasti někdejších intenzivních bojů na mezi ukrajinskými ozbrojenými složkami a Ruskem podporovanými separatisty. Režim příměří vyhlášený před měsícem v Minsku, ale fakticky respektovaný až po dobytí města Debalceve 18. února, tak víceméně platí. Před jeho přijetím zde umíraly desítky lidí každodenně.

Jak ukrajinský prezident Petro Porošenko v pondělí, tak generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ve středu navíc potvrdili, že „separatisté“ stáhli velkou většinu těžké techniky za sedmdesátikilometrovou nárazníkovou zónu kolem fronty. Totéž prý učinila i ukrajinská strana.

„Podle Stoltenberga není jasné, kam byla ruská technika stažena, tedy kde se momentálně nachází. (...) Podle Porošenka zůstává ještě nějaká těžká technika u doněckého letiště. (...) Na frontě nicméně panuje klid (...) a také ukrajinská strana má v oblasti ještě nějaká děla a raketomety. S jejich stažením prý čeká na separatisty,“ hlásila do středečního vysílání BBC Katya Adlerová, ukrajinská zpravodajka britské stanice.

Podle druhé dohody z Minsku uzavřené v polovině února mezi Ukrajinou, Ruskem, OBSE a separatistickou reprezentací má po oficiálním stažení těžké techniky následovat ověřovací fáze, kvůli níž bylo na východ Ukrajiny povoláno na pět set inspektorů OBSE. Inspektoři mají mít k dispozici satelitní monitoring, radiolokační techniku i drony s kamerami.

Ve chvíli, kdy OBSE uzná, že byla všechna těžká technika stažena, začne oficiální dialog mezi představiteli ukrajinské vlády a zástupci separatistů o organizaci nových voleb na separatistickém území, ovšem dle ukrajinského práva. Výstup z dialogu pak musí nejpozději do 19. září schválit ukrajinský parlament.

Pak mají následovat rozhovory o správně-finančních transferech mezi oběma celky, amnestie, znovuotevření hranice a vlastní volby. Kontrolu nad rusko-ukrajinskou hranicí po celé délce má obnovit ukrajinská armáda do konce roku 2015. Ve stejné době by měla vstoupit v platnost decentralizační ústavní reforma, která dá nově zvolené správě Doněcké i Luhanské oblasti více pravomocí.

Zbraně pro Ukrajinu?

Jakkoliv se na Donbase dnes už neválčí, celý přilehlý region se dle pozorovatelů intenzivně připravuje na nové boje. Na Ukrajinu míří z USA a Británie další vojenští poradci, kteří by měli pomáhat s výcvikem nové ukrajinské armády. Ta má mít podle čerstvě schváleného zákona o třetinu více příslušníků než stará — v celku s ostatními ozbrojenými složkami 250 tisíc osob.

Vedle instruktorů posílají USA na Ukrajinu také vojenskou techniku: obrněné transportéry, radary a drony v celkové hodnotě 75 milionů dolarů. Již dříve tamní armádě dodaly neprůstřelné vesty, vysílačky a zařízení s nočním viděním.

Agentury připomínají, že jak transportéry, tak drony jsou nevyzbrojené. Prezident Obama totiž přes velký tlak z Kongresu dosud dodávky zbraní na Ukrajinu nepovolil. Rusko naopak pokračuje — podle informací NATO — v plnohodnotném vyzbrojování separatistických bojovníků a jejich výcviku ve speciálním středisku u Rostova na Donu.

Polsko cvičí dobrovolníky, Litva radí jak organizovat odboj

Z Kyjeva i od řady analytiků stále zaznívají hlasy, že Ruskem vyzbrojené jednotky na východní Ukrajině se pouze přeskupují a dozbrojují a že v dohledné době zahájí novou ofenzívu podél jižního pobřeží, přejdou přes Mariupol a pokusí se otevřít cestu na Krym.

Státy sousedící s Ruskem se přitom obávají ještě rozsáhlejší ofenzívy. Patrné je to v posledních dnech zejména v Pobaltí a v Polsku, které spustilo 1. března program dodatečného vojenského výcviku pro dobrovolníky, o nějž je podle ministerstva obrany nečekaně velký zájem. Polsko plánuje rovněž vydat v dalších deseti letech postupně 37 miliard dolarů na modernizaci a dozbrojení vojska.

Agentury si dále všímají příprav na ruskou invazi na Litvě, kde má parlament hlasovat o obnovení konskripce a kde již ministerstvo obrany vydalo stostránkovou příručku pro občany s poučením, co dělat v případě války. Příručka obsahuje pravidla chování v krajních situacích i na bojišti, popis procedur a změn ve vládě a fungování státu v případě napadení i rady, jak organizovat odboj.

Cvičí se všude

Přípravy v Polsku, Litvě i na vlastní Ukrajině pak ještě doplňují velká cvičení NATO a ruské armády, jež začala vesměs minulý týden a mají trvat přibližně do poloviny dubna. NATO cvičí protiponorkové a protiletadlové operace v Černém moři, kam vplula minulou středu velká alianční flotila. Rozsáhlé manévry se chystají také v Pobaltí, kam od pondělka dorazilo několik tisíc amerických vojáků a celkem 750 kusů těžké techniky.

Ruské vojenské sily cvičily minulý týden rovněž na Baltu, na Krymu a v Tatarstánu. Tento týden se koná cvičení letectva v Stavropolském kraji, protiletecké obrany u Kaliningradu a dělostřelectva ve Volgogradské oblasti.

V rámci NATO bylo již loni schváleno v důsledku války na Ukrajině zřízení nové jednotky rychlého nasazení o síle pěti tisíc osob. Nyní se debatuje nad plánem na vybudování až šesti nových základen s velitelskými centry a stálou posádkou u ruské hranice.

Naplnění příslušného plánu by znamenalo porušení dalšího politického slibu Rusku z 90. let, totiž že v postsovětském prostoru takovéto základny nebudou. Tlak na posílení obrany ze strany pobaltských států, které jsou bez další pomoci NATO schopny vzdorovat případnému útoku jen 72 hodin, ale nyní výrazně zesiluje.

Rusko naopak stále posiluje vojenskou přítomnost na Krymu. V posledních dnech se objevila dokonce oficiální vyjádření, že Rusko „má právo“ rozmístit na poloostrov jaderné zbraně. Příslušná tvrzení však byla zveřejněna vždy s dovětkem, že ruská vláda o něčem podobném zatím neuvažuje.

Další informace:

RFE/RL NATO Leaders Say Russia 'Still In Ukraine'

RFE/RL In Ukraine's West, Patriotism Is One Thing. Fighting's Quite Another

Al-Džazíra Ukraine's Mariupol still on edge as fighting wanes

CommonDreams.org As Hawks Urge Obama to Send Weaponry to Ukraine, EU Officials Push for Peace

AP EU chief speaks out against arms supplies for Kiev

Polskie Radio Poles line up for military training

RT Poland to launch civilian military training in response to Ukrainian crisis

BBC News Lithuania to reintroduce conscription over security concerns

The Guardian The demonisation of Russia risks paving the way for war