Ledno-únorová ofenzíva ukrajinských separatistů skončila. Přijde další?

Petr Jedlička

Frontové boje po dobytí Debalceva ustaly, pokračují jen dílčí přestřelky. Během měsíční ofenzívy zemřelo přibližně 800 osob. Dle části pozorovatelů se již válčit nebude, dle jiné ještě o Mariupol a podle třetí až do doby, než se podaří Rusku spojit Krym s Donbasem.

Výměny zajatců, ospalé hlídky, postupné přesouvání těžké techniky. To je dle pozorovatelů obraz, který převládal v posledních dnech na převažující části fronty mezi jednotkami ukrajinské vlády a proruskými separatisty. Z několika míst byla i přes víkend hlášena střelba. Příměří dohodnuté před týdnem v Minsku se ale od dobytí Debalceva v zásadě dodržuje.

„Zdá se, že ledno-únorová ofenzíva proruských povstalců skončila. Je ale otázkou, zda nepřijde další,“ hlásil v sobotu z Doněcku do vysílání BBC Paul Adams, pověřený reportér stanice.

Separatisté vydrželi útočit soustavně od druhé poloviny ledna, kdy se po vyostření střetů u doněckého letiště zhroutilo již tak dost děravé příměří platné oficiálně od podzimu. Během následných týdnů dobyli separatisté právě doněcké letiště a v minulém týdnu po uzavření nového příměří Debalcevo, v němž leží významný železniční uzel.

Mimo tato dvě místa se fronta během ofenzívy pohnula jen málo, většinou navíc v neprospěch povstalců. Na severu Luhanské oblasti se separatistické jednotky stáhly za řeku Doněc, na jihozápadě Doněcké oblasti za Kalmius.

V počátcích ofenzívy se povstalcům podařilo proniknout na předměstí Mariupolu, k jejímu konci však byly příslušné oddíly zatlačeny zpět do vesnic u Novoazovsku.

Nahoře fronta před Vánoci, dole současný stav. S výjimkou tzv. debalcevské kapsy k výraznějšímu posunu nedošlo. Repro Wikimedia Commons

Od poloviny ledna doposud bylo na východní Ukrajině zabito dalších přibližně 800 osob — bojovníků i civilistů. Celkový počet obětí konfliktu počítaný od loňského dubna se tak dle odhadů OSN zvýšil na 5700.

Podle poslední dohody z Minsku, uzavřené za přítomnosti Angely Merkelové, Françoise Hollanda, Vladimira Putina a Petra Porošenka, má nyní vzniknout na obou stranách fronty nárazníková zóna bez těžké techniky. Poté by měly ukrajinské orgány začít postupně opět přebírat dohodnutý díl správy nad separatistickými entitami.

Proces by měl být završen vznikem velkého autonomního celku, novými volbami a obnovením ukrajinské přítomnosti na celé rusko-ukrajinské hranici na konci letošního roku. Znalci nicméně upozorňují, že tanky a obrněná vozidla s hlavněmi pod 100mm dohoda jako těžkou techniku nevnímá, a tak mohou být boje i v budoucnu velice rychle obnoveny.

Co dál s východem

Mezi pozorovateli lze v současnosti rozlišit celkem šest variant předpovědí dalšího vývoje. Dle první vše probíhá podle zadání Ruska, resp. Vladimira Putina, který se snaží získat kontrolu nad všemi pobřežními částmi Ukrajiny tak, aby spojily v jeden celek Krym, moldavské Podněsteří a separatistické entity na východě Ukrajiny. To předpokládá ovládnutí oblasti od Mariupolu po Oděsu, a tudíž další brzkou ofenzívu.

Podle druhého výkladu chtějí vyprovokovat další boj naopak Spojené státy, jež hodlají dodávat Ukrajině zbraně, Rusko obklíčit a postupně vyčerpat. Také zastánci tohoto pohledu předpokládají brzký boj, ale dle nich jej vyprovokuje ukrajinská strana.

Třetí výklad počítá s tím, že povstalci dobudou s pomocí ruské techniky ještě Mariupol jako důležitý přístav, ale dále už nepotáhnou.

Podle čtvrtého výkladu se naopak fronta nepohne, avšak Rusko se bude dále snažit ukrajinskou moc oslabovat podporou a podněcováním protestů proti Kyjevské vládě. Dlouhodobým cílem Ruska na Ukrajině má být dle tohoto výkladu všeobecný chaos, pád současného ukrajinského režimu a nástup, resp. podnícené zvolení nového stabilizačního režimu — podobného, jako byl kdysi režim Viktora Janukovyče.

Zastánci pátého výkladu tvrdí, že Rusko sankce a podpora separatistů natolik vyčerpaly, že už od přímé angažovanosti na východě Ukrajiny upustí, separatističtí bojovníci se rozptýlí (či vrátí do Ruska) a režim v Kyjevě si dokáže získat tamní obyvatelstvo zpět.

A konečně šestý výklad předpovídá, že konflikt klasicky zamrzne a že budou existovat dvě oddělené státní entity vedle sebe — právě jako v Podněsteří nebo na Kypru. Ruskem dnes po zuby vyzbrojení separatisté totiž mohou jakoukoliv snahu o reintegraci východu účinně mařit.

Téměř žádný z pozorovatelů neočekává, že by se v nejbližších týdnech ještě sporadicky nestřílelo. Zároveň ale zmizely z hlavního proudu v posledních dnech i výklady, dle nichž se postup separatistů — resp. Rusů — nezastaví, dokud neovládnou celou sféru vlivu někdejšího SSSR.

Další informace:

BBC News Ukraine conflict: Why is east hit by conflict?

BBC News Ukraine crisis: Prisoner swap boosts ceasefire

BBC News Ukraine ceasefire: New Minsk agreement key points

The Guardian Ukraine truce rocked by Kharkiv blast

The Guardian Pro-Russia victors vow to ignore deal for ceasefire in Ukraine

RFE/RL Live Blog: Ukraine In Crisis

Al-Džazíra Life on Ukraine's front line