Ano, je to skutečně tak. Mimořádné zasedání ministrů zahraničí zemí EU ze čtvrtka 29. ledna, jehož se účastnil poprvé také ministr z řecké Syrizy Nikos Kotzias, sice nepotvrdilo obavy, že nová řecká vláda bude automaticky blokovat všechny protiruské sankce a rozbíjet dosavadní politiku EU; obecný rozměr věci je ale neoddiskutovatelný.

Stručně řečeno: Nová řecká vláda má kromě svých hospodářských, sociálních a dalších pokrokářských plánů všechny předpoklady být mezi evropskými nejvíce proruská, anebo přesněji — nejvíce blízká současnému ruskému režimu.

↗

Nový řecký ministr zahraničí Nikos Kotzias mezi kolegy z dalších zemí EU. Foto archiv TheTOC.gr

Nejde tu přitom o nějakého trojského koně, jak se dnes rádo říkává; o nějakou léčku, jíž by teď nějaký Láokoón investigativec odhalil. O přístupu Syrizy k protiruským sankcím, o hlasováních jejich europoslanců i o cestách předsedy Alexise Tsiprase do Moskvy se mluví v Řecku od léta 2014. Zhusta se to vše propíralo i v celé zimní kampani.

I ten Řek, který nesledoval zpravodajství či předvolební debaty, si všiml alespoň některé z novinových karikatur, jež pracovaly s postavou Tsiprase a ruského medvěda, se kterým se Tsipras buďto líbal, nebo objímal, anebo mu alespoň otevíral dveře do EU.

Co konkrétně ale bude ona proruskost nové řecké vlády znamenat?

Přístup k Ukrajině

Pozorovatelé staví svou prognózu, že se Tsiprsova vláda posune blíže k Rusku, na čtyřech různých základech: aktuálně-politickém, čistě věcném, ideologickém a pragmatickém. Každý z nich přitom předznamenává poněkud jinou politiku.

V prvním, tedy v aktuálně-politickém základu prognóz se poukazuje především na sérii kroků, vyjádření a gest ve vztahu k situaci na Ukrajině. Syriza kritizovala přístup Západu už k dění na Majdanu. Jako legitimní pak uznala odboj východní části země a dokonce i referendum na anektovaném Krymu.

Dále odsuzovala, jak již řečeno, protiruské sankce s tím, že EU poškozují a že jde o pomyslnou střelu do nohy. Četní zástupci Syrizy přejali také při výkladu ukrajinské krize kremelský slovník a slovy fašistický a banderovský věru nešetří.

S touto optikou hlasují europoslanci Syrizy už od léta proti všem protiruským deklaracím, jimiž se Evropský parlament zabývá. V září 2014 nepodpořili ani asociační dohodu mezi EU a Ukrajinou.

Podobně jako zástupci Syrizy ovšem vystupují — až na několik výjimek — reprezentanti všech významných stran, které se v zemích EU hlásí k důsledné levici. Obvykle tak činí s argumentem, že Ukrajina může sociálně a hospodářsky přežít jen v postavení mezi Ruskem a Západem a dobrými vztahy s oběma. Syriza navíc uvádí, že vzhledem k politice doporučované z Bruselu v uplynulých letech Řecku nemůže ani Ukrajina čekat od EU nějakou spásu, spíše naopak.

Proti přijetí asociační dohody s Ukrajinou a dalším inkriminovaným návrhům hlasovali v Evropském parlamentu vždy také poslanci z KSČM, německé Linke či španělského Podemos. Shodný názor s důslednou levicí má přitom v tomto bodě i národovecká frakce v EP, k níž se hlásí jediný europoslanec dnešního koaličního partnera Syrizy — Nezávislých Řeků (ANELu).

Export a turisté

Druhý základ předpovědi chování Tsiprasovy vlády je čistě věcný — ekonomický. Vzájemný obchod mezi Řeckem a Ruskem je větší než mezi Řeckem a Německem. Za poslední zdokumentovaný rok, tedy 2013, šlo přibližně o 9,3 miliardy eur. Na dobrých vztazích mezi oběma zeměmi přitom závisí do nemalé míry prosperita dvou odvětví pro současné Řecko klíčových: zemědělství a turistického ruchu.

V oblasti zemědělství je Rusko tradičně jedním z hlavních odběratelů řeckých oliv a ovoce. Loňské sankce však — resp. ruská odpověď na ně — znemožnily export veškerých zemědělských plodin, a tak řečtí pěstitelé přišli dle propočtů dnešní vlády o 430 milionů eur.