Na východ Ukrajiny přišla zima, i konflikt zamrzá

Petr Jedlička

Příměří dohodnuté v září v Minsku bylo konečně nastoleno i fakticky, o další sbližování však zatím nikdo moc nestojí. Znalci se přou, zdali klid zbraní přečká alespoň katolické Vánoce.

Bílá opuštěná krajina, technika pokrytá sněhem, vojenské hlídky v šálách a beranicích. Takové výjevy lze vidět nejčastěji ve fotogaleriích a videoreportážích pořízených na východní Ukrajině v posledním týdnu. Zachycení civilisté působí především unaveně. Stále si stěžují na důsledky války, nad dříve obvyklými nářkem a hněvem však převažují smutek, rutina a tichá zoufalost.

„Všechno tu jakoby zamrzá. Ulice, život, plány do budoucna, ale i boje (...) Klid zbraní není ani teď absolutní, střelba je ale slyšet jen izolovaně a pouze jednou dvakrát za den,“ hlásil do nedělního vysílání BBC Fergal Keane, reportér stanice vyslaný do oblasti.

Příměří platné formálně od dohody v Minsku z 5. září bylo v minulém týnu konečně nastoleno i fakticky — od 9. prosince jsou hlášeny pouze ojedinělé incidenty s minimálním počtem obětí. Další setkání kontaktní vyjednávací skupiny, tj. zástupců Ruska, separatistů, OBSE a vlády v Kyjevě, se ovšem stále odkládá.

Podle aktuálních odhadů OSN zahynulo v bojích na východě Ukrajiny od dubna přibližně 4700 lidí, na 1300 z toho přitom od vyhlášení zářijového příměří. Asi čtvrtinu z celkového počtu tvoří příslušníci ukrajinské armády a prokyjevských polovojenských jednotek.

Domov opustil v důsledku konfliktu více než jeden milion lidí.

Co bude dál

Jak ukrajinská armáda, tak separatisté by měli teď odsunout veškerou těžkou techniku do vzdálenosti nejméně 15 kilometrů od frontové linie. Pak se mají vést rozhovory nejprve o výměně zajatců, jichž drží armáda na 800 a separatisté přes 640, a poté o širší dohodě, která stanoví pravidla soužití Ukrajiny a separatistických entit v alespoň střednědobém výhledu.

Podle pondělního prohlášení prezidenta Petra Porošenka bude kyjevská strana postupovat tak, aby zajistila návrat všech ukrajinských zajatců domů do Vánoc.

Fronta se za poslední měsíc příliš nepohnula, přesto umíralo v průměru 13 lidí za den. Nahoře situace v půli listopadu, dole současná. Repro WikiMedia Commons

V odpovědi na otázku, zda stávající klid vydrží, se znalci rozcházejí. Dle jedné skupiny podnítí Rusko do Nového roku další konflikt — svědčí pro to prý jednak intenzita, s jakou dnes nakupuje zlato, a jednak chystaná vojenská cvičení u ukrajinských hranic.

Dle druhé skupiny hovoří naopak většina faktů pro zakonzervování současného stavu. Rusko v posledních týdnech stáhlo od ukrajinské hranice celkem 17 tisíc mužů, zmírnilo rétoriku (už například nenazývá kyjevský režim „fašistickým“ ani „juntou“) a po šesti měsících se konečně dohodlo s Ukrajinou na obnovení dodávek plynu.

Otevřeně posiluje Rusko zatím jen posádku na Krymu — na základě zadání ministra obrany Sergeje Šojga „rozvinout plnohodnotné a samostatné uskupení různých druhů vojsk“ byla na poloostrov dodána zásoba střel s plochou dráhou letu a zdvojnásoben počet tamních stíhaček. Ani sám Vladimir Putin přitom nenaznačil, že by jeho vláda plánovala území tzv. Novoruska nějakým způsobem připojit.

Energie, dávky, konvoje

Vláda v Kyjevě a zvláště prezident Porošenko se zároveň snaží v poslední době uvolnit blokádu, kterou se rozhodli na separatistické území uvalit po tamních říjnových volbách. Východ by měl být nově i ze západu zásobován plynem a elektřinou. Dorazit mají též léky a základní potraviny.

Nedořešená zůstává otázka výplaty důchodů a sociálních dávek, jejichž příjemcům na Donbase dal v listopadu premiér Jaceňuk na vybranou: buďto se odstěhujte, nebo vyčkejte, až oblast osvobodíme.

Separatisté se přitom nechali slyšet, že o příslušný finanční transfer nestojí a že občané jejich republik nebudou splácet na oplátku půjčky, které si vzali u ukrajinských bank.

Na území ovládaném separatisty nepracuje od poloviny minulého měsíce žádný úřad placený z celoukrajinského rozpočtu, zavřená zůstává většina podniků i bank a nefungují bankomaty. Centrální banka tam rovněž nedodává ukrajinské peníze.

Drtivá většina zásob, zboří a materiálu se dostává na Donbas stále různými cestami z Ruska. Podle zpráv pozorovatelů OBSE nekontroluje stát Ukrajina 409 kilometrů své východní hranice.

Ruské ministerstvo pro mimořádné situace vyslalo do oblasti oficiálně devět „bílých“ humanitárních konvojů s celkem 12tunovým nákladem. V současnosti se podle jeho pondělního vyjádření chystá desátý, a to i s vánočními, resp. novoročními dárky.

Zástupci OBSE v závěru listopadu uváděli, že rusko-ukrajinskou hranici překračuje konvoj neoznačených kamionů v průměru jednou za tři dny.

Další informace:

RFE/RL Live Blog: Ukraine In Crisis

Reuters Ukraine’s frozen war brings dramatic changes to world economy

Reuters Ukraine to close state offices, bank services in rebel-held east

Al-Džazíra Ukraine human rights 'deteriorating rapidly'

AFP Coal crunch forces Ukraine to seek Russian power supplies

BBC News Fergal Keane: 'The ceasefire in Ukraine is an illusion'

BBC News Ukraine to hold Nato vote when membership criteria are met

TASS 14 fighter jets brought into service in Russia’s Crimea air regiment

    Diskuse
    December 16, 2014 v 6.01
    Petr Uhl
    Separatisté? To je západní náhražka za slovo „teroristé“, které užívá Porošenko, Jaceňuk a lidé z jejich vládního aparátu a jejich médií. Část východní Ukrajiny ovládají přece povstalci (vzbouřenci), a většina z nich se přiklání k jednotné (ovšem federalizované) Ukrajině, o kterou usiluje – od včerejška už otevřeně – i vláda Ruské federace. Tendence k separatismu tam posiluje stálé časté bombardování, při němž umírají lidé ve svých bytech, na hřištích a na ulicích. Nikdo z lidí, kteří tam žijí, si nemyslí, že je bombarduje „Putinovo Rusko“
    December 16, 2014 v 9.17
    Separatisté
    Já ten pojem používám schválně, protože mi přijde nejvíce odpovídající realitě. Federace jako cíl byla většinou povstaleckých elit (resp. těch, kdo za ně mluví) opuštěna nejpozději na začátku července, od té doby se dovolávají úplného osamostatnění. Federalizaci Ukrajiny prosazuje jako svou oficiální pozici pouze Rusko. I když se můžeme domnívat, že povstalci by se pod jeho tlakem s nějakou formou federace nakonec smířili, je to stále jen dohad. Oficiální pozice reprezentací DLR i LLR je po už řadu měsíců separatistická.

    Jinou otázkou přirozeně je, co dnes chtějí na východě obyčejní lidé. Tuto si ale netroufám posuzovat.