Pravdu mají dle mého soudu ti, kdo tvrdí, že donbaští separatistické porušili organizací nedělních voleb Minský protokol. V podmínkách dohodnuté cesty k míru bylo jasně stanoveno, že vláda, resp. parlament v Kyjevě přijme zákon, který umožní povstalecké správě zorganizovat vlastní místní volby. A tento zákon byl skutečně přijat; avšak volby se měly vypsat na 7. prosince, ne na 2. listopadu, a měly to být volby komunální, zatímco lidé v Doněcké a Luhanské lidové republice si v neděli volili parlamenty a prezidenty.

Jenomže — záleží na tom? Je sice zajímavé sledovat, jak Putinova vláda ohýbá termín „místní volby“ z minského ujednání s podobnou kreativitou, s jakou ohýbal Bushův kabinet v roce 2003 formulaci „přinutit ke splnění mezinárodních závazků“ z rezolucí o Iráku. Ale co víc? Podmínky příměří byly od 5. září porušeny nesčetněkrát.

U doněckého letiště se stále bojuje, dohodnutá třicetikilometrová zóna bez těžkých zbraní dosud neexistuje a podle pátečních čísel OSN zahynulo v bojích na východní Ukrajině od jara 4035 osob, z čehož 300 za posledních deset dní. Tak jakápak dohoda...

↗

Vítěz prezidentských voleb v Doněcké lidové republice, dosavadní „premiér“ Alexandr Zacharčenko. Foto Twitter

Zda byly nedělní volby v tzv. Doněcké a Luhanské lidové republice opravdovými volbami, to ať posoudí každý podle svých oblíbených odborníků. Z běžného zpravodajství bylo zřejmé, že ve volebních místnostech hlídali ozbrojenci, že roli mezinárodních pozorovatelů hrála agentura ABSE, jejíž zkratka se v ruštině vyslovuje podobně jako OBSE, ale kterou řídí rakouský fašista Ewald Stadler, i že na billboardech a v televizích bylo vidět jen dosavadní vůdce separatistických republik, třebaže kandidovali i jiní.