V souvislosti s majdanskými událostmi od listopadu 2013 byla zpochybněna legitimita ukrajinského parlamentu, který v únoru 2014 svrhl pod tlakem kyjevských náměstí prezidenta Janukoviče. Jeho zastánci novou moc označili za fašistickou juntu a rozpoutal se politický konflikt, který již trvá bezmála rok.

Jedním z obecně uznávaných požadavků na obnovení stability země byly od počátku předčasné nejen prezidentské, ale i parlamentní volby. Uspořádat volby v zemi zasažené tak hlubokým mocenským střetem však není jednoduché. Přeci jen jsou tyto volby cítit střelným prachem. A tak respekt k výsledku těchto voleb a tím i k legitimitě nové vlády bude určitě pro mnohé s otazníkem.

Připomeňme, že původní „majdan“ v Kyjevě sice začal jako projev nespokojenosti s ekonomickou a sociální situací, s korumpovanou mocí oligarchů a s nimi spojenými kořistnickými elitami. Stal se z toho ale tvrdý politický střet o další orientaci země moderovaný z části zvenčí.

Rusko možnost rozšiřování EU, ale zejména NATO bralo jako ohrožení svých zájmů, marně se však snažilo vynutit si u rozhodování v postsovětském prostoru jakési neformální právo veta. V reakci na možnost „natoizace“ Ukrajiny pak byla rozpoutána krymské krize, bohužel na úkor mezinárodního práva.

Připojení ukrajinského Krymu s ruskou vojenskou základnou v Sevastopolu k Rusku bylo provedeno rychle a rázně. Od Ukrajiny tak bylo odděleno na 1,8 milionu voličů. Zde si už lidé zvykají na to, že zůstanou součástí Ruska. Konflikt se separatisty na východě Ukrajiny ohrožující celistvost země se ale stal chronický a čítá již kolem 3700 obětí.

↗

Prezident Porošenko zvolený v předčasných volbách v květnu 2014 řádně vyhlásil předčasné parlamentní volby na 26. října. Foto archiv SD, USA

Jsem přesvědčen, že navzdory oboustranné propagandistické válce je zřejmé, že v podstatě jde o imperiální konflikt o kontrolu nad geopoliticky strategickým územím. Lidé jsou tam do občanské války a iredentismu strženi emocemi a z velké části nacionální ideologií a neuvědomují si, že v zájmu velkokapitálu tam vlastně probíhá válka chudých proti chudým.

Nový prezident Porošenko zvolený v předčasných volbách v květnu 2014 řádně vyhlásil předčasné parlamentní volby na 26. října t.r. Politický zápas ale v zemi získal agresivní charakter a vláda v Kyjevě nedokázala předejít excesům.

Nejde jen o oděský masakr, existenci soukromých batalionů a nasazení vojenské techniky na východě země. Strana regionů, vítěz předchozích voleb, byla prakticky rozbita. Opoziční politici byli fyzicky napadáni, byl zahájen inkviziční soud s Komunistickou stranou Ukrajiny.

Na východě separatisté operují s umělým iredentistickým konstruktem Novorusko, jehož jádrem je odboj ozbrojených rebelů v Doněcku a Luhansku. Zde byly parlamentní volby odmítnuty, volební komise na více jak polovině území ani nebyly zřízeny. Ve válečné zóně nebyly zřízeny ani jednomandátové obvody s tím, že po uklidnění situace mohou volby proběhnout později, na to to ale zatím nevypadá.