Summit Severoatlantické aliance v Newportu ve Walesu byl očekáván kvůli ukrajinské krizi se zájmem. Po jugoslávské krizi se ohnisko napětí znovu vrátilo do Evropy, a to v rozsahu, že se začalo mluvit o nové studené válce či dokonce hrozbě války velké. K tomu nechtěně přispělo, že jsme vzpomínali sté výročí vzniku první války světové.

Bylo zřejmé, že připravovaný program summitu se bude muset upravit, i když alianční velení od původního ustupovat nechtělo. Ukrajinská krize se měla jen ostatními programovými body prolínat. Nastalá situace vedení NATO zaskočila, žilo si poměrně v poklidu, asymetrické války se vedly mimo evropské území.

Jednání se tak stalo testem alianční akceschopnosti, jaká okamžitá a dlouhodobá opatření jsou její členové schopni a ochotni přijmout. Z těch okamžitých připadala logicky v úvahu již probíhající, jako je letecké hlídkování nad Pobaltím, v našem případě aktuálně nad Islandem, a posílení jeho protivzdušné obrany. A dále rozšíření námořní přítomnosti v Baltickém a Černém moři. Má být i víc společných vojenských cvičení.

Aliance přijala Akční plán připravenosti. Má zajistit pomoc ohroženým členským zemím. Je patrný odvrat od zahraničních misí a již akutní návrat k teritoriální obraně euroatlantického prostoru. Ale to může být jen přáním. Z Afghánistánu zřejmě nebude jen tak snadné odejít. I když se počítá i s tzv. nulovou variantou, že v roce 2015 tu spojenci už nebudou.

Prezident Hamíd Karzáí na summit ani nepřiletěl a dva prezidentští kandidáti se ještě nedohodli, kdo vlastně bude vládnout. Zlí jazykové tvrdí, že brzy zase Taliban. Navíc vznikla tři ohniska nová — Irák, Sýrie a Libye, nemluvě o těch méně rozsáhlých v dalších afrických zemích. Ta alianci brzo zaměstná víc, než jsme si připouštěli.

Za inovaci lze označit vytvoření jednotek rychlé reakce, jakési hrotové síly k poskytnutí bezprostřední pomoci ohroženým členským zemím. Má být realizována do osmačtyřiceti hodin od rozhodnutí zasáhnout. VJTF - Very High Readiness Joint Task Force by mělo být součástí již existujících aliančních sil rychlé reakce (NRF). Také ty mají být reformovány.

Zprvu se hovořilo o tom, že VJTF budou ve velikosti divize, zůstalo u brigády v počtu čtyř tisíc vojáků. Britský premiér David Cameron, nejspíš inspirátor návrhu, nejdříve nabídl 3500 vojáků, poté počet snížil na tisíc. Jednotka představuje méně než půl procenta počtu aliančních vojsk.

Prezident Hamíd Karzáí na summit Severoatlantické aliance ani nepřiletěl. Foto isafmedia, flickr.com

Česká republika se zavázala přispět sto padesáti vojáky s vrtulníky, méně než procentem početního stavu armády, resp. 2,5 procenty vojáků schopných nasazení (z cca dvaceti tisíc našich vojáků je to zhruba šest tisíc). Neznamená to zvýšení početních stavů, jen vyčlenění konkrétního počtu vojáků z 601. skupiny speciálních sil v Prostějově.