Zpřesnění plánů pro odchod bojových jednotek z Afghánistánu, spuštění aliančního protiraketového deštníku, ale i řadu informací o financování válek, na nichž se členové NATO podílejí — to vše přinesl poslední summit Severoatlantické aliance, který proběhl v 20. a 21. května v severoamerickém Chicagu. Do domovského města Baracka Obamy zavítali představitelé 28 členských a 22 dalších zemí. Summit zároveň provázely mnohatisícové protesty.

Téma Afghánistán bylo dle agenturních zpravodajů diskutováno nejdéle. Zástupci osmadvacítky potvrdily strategický plán z roku 2010, který počítá s odchodem všech bojových jednotek alianční mise ISAF do konce roku 2014. Afghánská národní armáda má velet bojovým operacím už od příštího léta.

Státy Aliance též znovu slíbily, že budou financovat afghánskou policii a armádu i po svém stažení, konkrétně do roku 2024.

Podle prezidenta Obamy je proces odchodu „nezvratný“. Není však jasné, zda mají Afghánistán opustit také ty americké jednotky, které dle oficiálního zadání likvidují struktury Al Káidy. Podle závěrů summitu mají v zemi po roce 2014 zůstat jen školitelé, vojenští přidělenci a instruktoři; řečené jednotky ale působí mimo strukturu ISAF.

„Nic takového jako ideální načasování odchodu neexistuje. Přijatý plán nám ale umožní odejít odpovědně (...) Konec více než desetileté války je na dohled,“ řekl americký prezident na závěrečné tiskové konferenci.

Kdo to zaplatí?

Popsané termíny byly více či méně dohodnuty na dřívějších summitech. Většinu pozorovatelů proto nepřekvapily. Poměrně nová však byla otevřená debata nad dalším financování války i již zmíněného budování afghánských bezpečnostních složek.

Podle vyjádření čelních představitelů Aliance bude Afghánistán na bezpečnostní výlohy potřebovat v průměru 4,1 miliardy dolarů (80 miliard korun) každý rok po dalších dvanáct let. 2,3 miliardy dolarů mají přispívat Spojené státy a jejich spojenci mimo NATO. Další 1,3 miliardy mají zajistit evropští členové Aliance. Afghánská vláda samotná má na armádu a policii platit zbylou půl miliardu.

Česká republika by měla dle předběžných vládních odhadů přispívat na afghánskou válku jedním milionem dolarů, tj. necelými 20 miliony korun každý rok.