Afghánská národní armáda (ANA) přišla za prvních šest měsíců tohoto roku o víc než 24 tisíc příslušníků. S odvoláním na statistiky Severoatlantické aliance na to minulý týden upozornil deník Washington Post. Příslušný počet dezertérů odpovídá asi sedmině stavu, jehož by měla afghánská armáda dosáhnout do příštího září — do okamžiku, kdy hodlá americký prezident Obama stáhnout zbytek 33tisícového kontingentu, jenž vyslal do země po svém nástupu do funkce.

Podle redaktorů amerického listu jsou afghánští velitelé na dezerce zvyklí. Velká část vojáků totiž pravidelně utíká v čase sklizně, kdy jejich rodiny potřebují pomoc na poli.

Tento rok nicméně zběhl přibližně dvojnásobný počet lidí než za stejné období v loni. Jednoznačné zdůvodnění přitom nikdo nedává.

Podle afghánského generála, kterého Post cituje, může za vlnu dezercí z části benevolentní přístup afghánské vlády — jeden z dekretů prezidenta Karzáího totiž znemožňuje zběhnutí trestat. Pokud se navíc zběh do určité lhůty vrátí, není za dezertéra vůbec považován.

Další část viny nesou dle průvodních komentářů nedostatečné schopnosti nových velitelů vojáky zvládat. Důstojníci prý často rozhodují zbrkle, upírají vojákům jejich nároky (včetně jídla) a protěžují svoje oblíbence či příbuzné.

Svou blíže neurčenou roli sehrává podle deníku i přímá korupce.

Afghánská vláda se s pomocí finančních zdrojů z USA a dalších zemí NATO snaží vybudovat 170tisícový vojenský a 134tisícový policejní sbor, jež mají v roce 2014 převzít plnou odpovědnost za bezpečnostní situaci v zemi. Za tímto účelem probíhá již několik let masivní nábor. Do září 2009 více vojáků armádu opouštělo, než do ní vstupovalo; poté se trend měl obrátit. Nyní publikovaná čísla ovšem ukazují, že problém s dezercemi se opět vrací. Děje se tak i přesto, že vojáci pobírají zvýšený žold a v zemi současně neprobíhají žádné rozsáhlejší boje.

„Jestliže budeme ve stejné situaci i za tři a půl roku (...), pak máme problém,“ shrnul svůj dojem z jevu kanadský generálmajor Michael Day, zástupce velitele výcvikového střediska NATO v Kábulu.

Konkrétní čísla

V Afghánské národní armádě sloužilo na začátku léta oficiálně 152 tisíc mužů, u afghánské policie dalších 118 tisíc. Vedle toho působí v zemi celkem 123 500 zahraničních vojáků. 99 tisíc z toho představují Američané (89 tisíc v rámci mise ISAF Severoatlantické aliance, 10 tisíc v čistě americké operaci Trvalá svoboda), 9500 Britové, 4800 Němci, 4000 Francouzi a zbytek vojáci dalších 38 států. Česká republika má dnes v zemi 512 mužů a žen.

Síly afghánského Tálibánu tvoří dle průměru odhadů 40 tisíc mužů; povstalci ale nabízejí rekrutům vyšší mzdu než Karzáího vláda. Podle zjištění BBC z letošního jara dostává branec Tálibánu za každý den boje 10 dolarů (170 korun), tedy až 310 měsíčně. Rekrut ANA bere přibližně poloviční žold, který se po několika měsících v akci zvyšuje o 50 až 60 procent.

Američané hodlají do konce roku stáhnout 10 tisíc vojáků, 23 tisíc dalších do příštího září a 50 tisíc do tří let. Současně s nimi mají odcházet i vojáci z ostatních zemí.

Rok 2014 jako datum plného předání odpovědnosti za bezpečnost v zemi schválily definitivně všechny členské státy NATO na loňském summitu v Lisabonu.

Bezpečnostní situace

Zda se celková bezpečnostní situace v Afghánistánu zlepšuje, nebo naopak, je obtížné říci. Podle deníků jako Daily Telegraph či New York Times se území pod kontrolou Tálibánu neustále zmenšuje, útoků ubývá a zdárně pokračuje i výstavba infrastruktury. Podle Guardianu, Independentu či Democracy Now je v zemi naopak stále větší chaos, počet obětí narůstá a prostí Afghánci Západ čím dál víc nenávidí. Analýzy OSN z minulého roku potvrzují spíše druhý pohled, studie NATO a zapojených rozvojových organizací zase první.

Diskutabilní je také úspěch v tažení proti Al-Káidě. Vedle Usámy bin Ládina zabitého letos v květnu se spojeneckým silám podařilo zneškodnit přibližně polovinu káidistických velitelů, jejichž totožnost byla v uplynulých letech odhalena. Buňky Al-Káidy jsou v příslušné oblasti stále méně aktivní. To však nemusí znamenat, že byly zneškodněny.

Invaze do Afghánistánu začala v říjnu 2001 jako unilaterální akce Spojených států a několika přidružených zemí. NATO zřídilo v zemi svou misi ISAF až v roce 2003.

Za deset let bojů padlo či bylo zajato na 38 tisíc bojovníků Tálibánu, 9 tisíc příslušníků bezpečnostních sil afghánské vlády a přes 2500 vojáků ze zahraničních jednotek (více než 1600 z toho Američanů). Zabito bylo též 14 až 35 tisíc afghánských civilistů. Alianční vojáci mají z tohoto počtu na svědomí více než čtvrtinu.

Další informace:

The Washington Post More Afghan soldiers deserting the army, NATO statistics show

Newser Afghan Desertion Rates Soar as US Withdraws

AntiWar.com Data Shows Afghan Troops Deserting at Growing Rates