Situace v Afghánistánu se opravdu zhoršuje, ukazují mapy OSN
Petr JedličkaDeníku Wall Street Journal se podařilo získat mapy, do nichž OSN zaznamenává vývoj bezpečnostních poměrů v Afghánistánu. Srovnání situace z března a října 2010 je dalším z příspěvků do tematické diskuse, kterou stále víc ovládá střet dvou výkladových protiv.
Navzdory oficiálním prohlášením prezidenta Obamy, Pentagonu i představitelů NATO se bezpečnostní situace v Afghánistánu během roku 2010 opět zhoršila. Takový závěr je možné učinit z bezpečnostních map vyhotovených pro vnitřní potřebu OSN. Jejich kopie zveřejnil v pondělí americký list Wall Street Journal.
Mapy a průvodní zprávy nabízejí srovnání bezpečnostní situace v bezmála čtyřiceti afghánských regionech na konci března 2010 se stavem v říjnu stejného roku. Zatímco ke zlepšení došlo jen ve dvou oblastech v provinciích Kundúz a Herát, zhoršení bylo zaznamenáno v rovných šestnácti regionech.
„Ano, v roce 2010 bylo skutečně problematičtější v jistých částech země působit,“ cituje AFP reakci Kierana Dwyera, vedoucího tiskového oddělení afghánské mise OSN.
„Museli jsme čelit cíleným útokům na humanitární pracovníky a vládní představitele, v jejichž popisu práce bylo pomáhat lidem,“ uvedl dále s tím, že k mapám samotným se nemíní vyjadřovat, neboť jde o vnitřní dokumenty OSN, uniklé pololegální cestou.
Vedle notoricky známých provincií Hílmand, Kandahár a dalších oblastí v jihovýchodní části země se přitom na mapách objevují i regiony s „vysokou rizikovostí“ v centrální a severní části státu. Zde dlouho žádní povstalci nepůsobili a soudilo se, že jde o příkladně stabilizovanou zónu.
„Spolu s nárůstem intenzity střetů na jihu se náhle objevila ohniska odboje i v oblastech, kde dříve žádné podobné problémy nebyly,“ doplnil Dwyer.
Kde je pravda?
Legalita samotné invaze byla ze strany USA a UK odvozena úplně stejně jako za vietnamské války - z všeobecného práva na kolektivní obranu. Napadeným zde právně nebyly jen USA, ale i Severní aliance, která USA jakoby přizvala do obranného spojenectví. Jde tedy o aktivaci článku 51 Charty OSN, ne čl. 4 Washingtonské smlouvy, na který naráží Daniel.
V USA byli navíc všichni bojovníci Tálibánu oficiálně prohlášeni za napomahače terorismu. Američtí lidskoprávní právníci napadli tento výklad před Nejvyšším soudem a ten jejich námitky uznal. Mnozí tvrdí, že právě po tomto zásahu do právní obhajoby akce byl iniciován vznik mise ISAF. Časově to sedí výborně...