Státy NATO potvrdí rok 2014 jako datum odchodu z Afghánistánu

Země NATO zahájily dvoudenní summit v Lisabonu. Podle předběžných zpráv se zatím shodly na roku 2014 jako na datu předání kontroly nad Afghánistánem místním orgánům a na tom, že Írán neoznačí jako přímou hrozbu raketového útoku.

(rbs)

19.11.2010 13:40

Afghanistan_nato

Jenom pod velením NATO slouží v Afghánistánu 119 500 vojáků. Foto isafmedia, flickr.com

Hlavy a ministři zemí NATO zahájili v pátek dvoudenní summit v Lisabonu, který se bude zabývat převážně válkou v Afghánistánu a schvalováním nového systému protiraketové obrany, do něhož by se měla zapojit celá Evropa, Turecko i Rusko.

Spojenci podle agentury AFP stvrdí oficiálně novou afghánskou strategii, která určuje rok 2014 jako datum předání zodpovědnosti za bezpečnost ve většině provincií afghánské armádě a policii. Členské státy tak mají poprvé za devět let konfliktu, který stál životy 2 200 aliančních vojáků, určit pravděpodobný scénář odchodu ze středoasijské země.

Francouzští diplomaté ve čtvrtek také potvrdili, že summit přinese dohodu ohledně celoevropského protiraketového štítu. Závěrečná deklarace ale nebude na nátlak Turecka identifikovat Írán jako potenciální hrozbu.

Turecký prezident Abdullah Gül před deseti dny prohlásil, že označení sousedního Íránu za hrozbu je špatné a Ankara ho neschválí. „Jisté země jsou znepokojeny tím, že by byli jmenováni jejich sousedé,“ prohlásil minulý týden nejmenovaný americký diplomat pro AFP.

Podle francouzských vyjednavačů se o jmenování Íránu vedla složitá diskuse, ze které vyplynulo, že Írán nebude označen za přímou hrozbu raketového útoku na členy aliance. „To se ve slovech dokumentu, který máme přijmout, vyskytovat nebude,“ řekl doslova zástupce francouzské prezidentské kanceláře pod podmínkou anonymity.

Otázka zařazení Íránu na seznam zemí, které jsou ohrožením pro bezpečnost členů NATO obecně, je ale podle agenturních zpráv prozatím stále nedořešená.

Deštník, škrty, protesty
Kromě protiraketového štítu a další strategie v Afghánistánu bude osmadvacet členských zemí na summitu jednat také o přijetí celkové strategické koncepce pro budoucí směřování aliance, jaderném odzbrojování a bližší spolupráci s Ruskem.

Jednání se účastní i ruský prezident Dmitrij Medveděv, který by měl dle očekávání potvrdit principiální souhlas se zapojením Ruska do systému protiraketové obrany. Zda ovšem přistoupí na nějaký konkrétní závazek, není prozatím jisté.

Ruská armáda by se kromě štítu měla zapojit také do alianční mise v Afghánistánu, kam by měla dodávat vojenskou techniku včetně vrtulníků a podpořit logistiku jednotek NATO umožněním širších transportů a zásobování přes své území.

Součástí summitu bude také jednání o restrukturalizaci velení NATO ve snaze omezit úřednický aparát a s ním spojené výdaje. Podle předběžných informací by se měl snížit počet agentur aliance jako je logistická, komunikační nebo tréninková z nynějších čtrnácti na tři. Snížit by se měl i počet velitelství, která by se zároveň měla uzpůsobit tak, aby mohla být rychle a efektivně přesunuta na potřebná a často velmi odlehlá místa jako je například Afghánistán.

Lisabon ve čtvrtek večer zažil i první protialianční a protiválečné protesty. Portugalským hlavním městem procházely stovky demonstrujících z celé Evropy. Hlavní protestní akce jsou ale plánovány až na páteční odpoledne a sobotu.


Další informace:
AFP NATO targets 2014 handover of Afghan war to Kabul
AFP NATO leaders to avoid citing Iran as missile threat
BBC News Nato to debate Afghanistan at crucial Lisbon summit
Press TV Peace activists stage anti-NATO protest


A co si myslíte vy? Diskuse (10 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Daniel Veselý - Překladatel

Nechapu Pátek, 19.Listopadu 2010, 13:47:51

proc autor vedle 2200 mrtvych cizich okupantu z NATO neuvede, ze valka pripravila o zivot desitky tisic Afghancu, o ty jde snad v prve rade, ne??... Mame na to dokumenty (WikiLeaks, J. Steele - Guardian).

Zima1

Petr Jedlička - editor zahraničního zpravodajství

Pátek, 19.Listopadu 2010, 19:14:52

Autor neuvedl afghánské civilní oběti proto, že z hlediska tématu zprávy nejsou pro strategii aliance rozhodující. Je to smutné, ale je to tak. Zpráva je o summitu NATO, ne o Afghánistánu.

Ze podobného důvodu neužívá termín okupace, protože mise ISAF byla (narozdíl od operace Trvalá svoboda i invaze samotné) legalizována Radou bezpečnosti OSN. Pozorovatel s vlastním rozumem si o tom rozhodnutí může myslet ledacos, ale pokud by byl termín užíván mimo svůj význam v mezinárodním právu, pak by nutně devalvoval.

Daniel Veselý - Překladatel

Ona "kontroverzni" rezoluce vsak ale Pátek, 19.Listopadu 2010, 22:37:18

de facto legitimizovala kriminalni agresi..(invazi do Afghanistanu neposvetila zadna rezoluce RB OSN ani uzemi US nebylo napadeno afghanskou invazi ani nedodaly zadny dukaz o tom, ze Al-Kajda stoji za utoky z 9/11 )

Daniel Veselý - Překladatel

Ke kontroverzi ohledně ISAF Pátek, 19.Listopadu 2010, 22:40:10

zajímavý text HRW http://www.hrw.org/campaigns/icc/usproposal.htm

Zima1

Petr Jedlička - editor zahraničního zpravodajství

Sobota, 20.Listopadu 2010, 02:35:26

Otázka legitimizace je myslím o dost složitější téma než legalizace, i když ta poznámka má samozřejmě svou váhu ... ale ohledně důkazů k 11, září: Al-Kaida se přeci k útokům sama přihlásila, ne?

Daniel Veselý - Překladatel

Nejsem sice zavily priznivce Inside Jobu Sobota, 20.Listopadu 2010, 11:28:11

ale cela vec s priznavanim, ale i popiranim Al-Kajdy (bin Ladena) mi neprijde dvakrat verohodna jako hmatatelny dukaz, ktery US nepredlozily a protipravne zautocily na Afghanistan (prestoze byly varovany, ze se tak miliony Afghancu ocitnou na pokraji hladoveni - a ocitly - a pamatuju dost dobre, kdyz Bush tvrdil, ze chce Afghnacum pomoct).

Notabene Libye se taky priznala k atentatu nad Lockerbie, ackoliv je podle novych poznatku za atentatem pravdepodobne Iran, kt prostednictvim palestinske teroristicke bunky provedl odvetu, pote co US nekolik mesicu pred tim sestrelily iransky civilni let...

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

legitimita? legalita? mezinárodní právo? Sobota, 20.Listopadu 2010, 18:45:55

Účel debaty moc nechápu. – USA podporovaly spolu s Pákistánem a Saudskou Arábií mudžahediny v době sovětské intervence. Zakrátko už islámští bojovníci byli v Bosně, kde k jejich protivníkům patřili také jordánští vojáci pod vlajkou OSN. Podobně USA podporovaly Saddama Husseina celých 8 let ve válce proti Íránu.
Podle průzkumu institutu International Council on Security and Development (ICOS) po 9 letech války z 1000 dotazovaných Afgánců 92% nikdy o 9/11 neslyšelo.
Připomíná mi to, jak Eugene Ionesco kdysi v době americké války ve Vietnamu trpce konstatoval, že mnozí podporují SSSR a Severní Vietnam, mnozí další USA a Jižní Vietnam, na straně vietnamského rolníka však není nikdo.

Daniel Veselý - Překladatel

Souhlas s panem Kopeckým Neděle, 21.Listopadu 2010, 16:44:58

Petře, naše debata je tak trochu "akademická" a lehce se míjí s realitou..:))

Zima1

Petr Jedlička - editor zahraničního zpravodajství

Legalita, legitimita a smysl debaty Pondělí, 22.Listopadu 2010, 03:23:3

To si uvědomuju. Taky nešlo o debatu v pravém slova smyslu. Snažil jsem se jen co nejstručněji reagovat na vznesené námitky. (Toliko, pane Kopecký, k účelu).

Myslím ale, že se zde bez uvozovek opravdu otíráme o jeden akademický rozměr tématu, který osobně považuji za veledůležitý, a tak si dovolím jej vyjasnit. Mám na mysli problém rozlišování rovin, ve kterých k tématu přistujeme.

Otázka legality se týká mezinárodněprávní roviny tématu. Jde v ní o to, zda-li byla invaze o agresí (tedy nepopiratelným kriminálním aktem), preventivní úderem (tedy činem, jehož účelem je zničit útočné kapacity nepřítele, což je podle několika málo interpretací legální) anebo úderem preemptivním (tedy útokem sloužícím k odvrácení bezprostřední hrozby – ten za legální označuje více výkladů). Prostým Afgháncům debata nad legalitou skutečně příliš nepomůže. Může však vyjasnit otázku, jak rozvíjet mezinárodně právní systém tak, aby se něco podobného nemohlo beztrestně opakovat ... resp. aby se snížila pravděpodobnost, že akci podobného typu budou moci v budoucnu posvětit instituce a státy, které si na respektu k mezinárodnímu právu zakládají, byť třeba jen formálně.

Debata nad legalitou akce je zároveň součástí debaty nad její legitimitou (oprávněností v širším smyslu), kde právní rovinu doplňují geopolitické, vnitromocenské, obecně lidskoprávní a čistě kontextuální faktory. Tato debata je mnohem širší, složitější a zásadnější - opět ne pro Afghánce, ale pro evropský a americký střední názorový proud v politice, žurnalistické obci i v široké veřejnosti. Tito lidé jsou akci podobného typu ochotni za určitých podmínek schválit i v budoucnu a je důležité, aby si o tom, zda byly ony podmínky naplněny, mohli udělat názor.

Třetí rozměr je čistě politicko-mocenský a pomáhá vyjasnit, jak se tvoří příslušná rozhodnutí na summitech, v Kábulské prezidentské kanceláři, nebo v naší vládě. K tomu se uchyluje většina zpráv, mmj. i tato.

A debatu můžeme pochopitelně vést i na aktivistické úrovni, k čemuž zřejmě odkazoval pan Kopecký – totiž vyjít z obhajoby zájmů obyčejných Afghánců, plně se soustředit na důsledky, jimiž se invaze projevila v jejich životech, a poskytovat tak čtenářům jiný obraz konfliktu než jaký dostávají z masmédií.

Každý z těchto přístupů je na místě (a existují i další) a lze je kombinovat, ale vždy by podle mě mělo být jasné, v jaké rovině se autor pohybuje. Jinak vzniká jen smíšenina dílčích faktů a (opět dílčích) kontextuálních postřehů, která pak musí být nutně slepena idologickým (či chcete-li světonázorovým) způsobem myšlení autora příslušného textu. Takový výtvor může mít sice švih a velkou četnost v alternativních médiích, ale každý jen trochu zdatnější analytik je schopen ho rozbít. Tím se symbolicky poškodí kritický přístup k tématu jako celek.

I proto tolik volám po přesnosti v užívání pojmů, jež mají jiný právní a jiný obecný význam. Mám za to - ale můžete se mnou nesouhlasit -, že my jako česky píšící publicisté stejně Afgháncům přímo moc nepomůžeme, ať už budeme psát jakkoliv. Může být ale v našich silách ovlivnit českou debatu o tématu. V ní se snad jednou plně střetneme s obhájci války, kteří mají o situaci poměrně široké povědomí ... a domnívám se, že jinak než přesností, věcností, znalosti právního i kontextuálního významu používaných argumentů v této debatě obstát nepůjde.

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

„slepice i kuřata“ Pondělí, 22.Listopadu 2010, 14:20:42

zpíval před lety Jan Vodňanský, „všichni chtějí do NATA“. Zní to možná legračně, ale tolik se nemýlil.

Jediný zajímavý (a snad i zasvěcený) komentář u nás zatím napsal Zbyněk Fiala - http://www.vasevec.cz/vip-blog/zbynek-fiala-nemame-na-to/

Pro ty, koho zajímá, na čem se pánové usnesli: http://www.nato.int/lisbon2010/strategic-concept-2010-eng.pdf

Jinak: Právo dnes svou zprávu o summitu NATO nadepisuje titulkem „Od roku 2014 ponesou tíhu obrany Afghánci“. - Obranu proti komu (Talibán?) nebo čemu (obchod s narkotiky)? Bude snad od roku 2014 nově vycvičená afghánská policie nebo armáda chránit dívky na cestě do školy? Začne se tak úroveň školství a zdravotnictví v Afghánistánu přibližovat úrovni na Kubě?

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.