Ruský prezident Dmitrij Medveděv přivítal nabídku NATO, aby se jeho země zapojila do nového, vládou Spojených států proponovaného systému protiraketové obrany. Stalo se tak na úterní schůzce s francouzským prezidentem Sarkozym a německou kancléřkou Merkelovou v Deauville.

Medveděv uvedl, že si vyžádal podrobnější informace o systému, možnostech spolupráce a úloze Severoatlantické aliance v celém projektu. Na jejich základě se prý Putinova vláda a ruský generální štáb rozhodne a stanovisko sdělí NATO na velkém summitu členů Aliance 19. a 20. listopadu v Lisabonu.

Ruský prezident zároveň slíbil, že do Lisabonu přijede osobně.

Plány na zbudování aliančního štítu se objevily již minulý rok krátce poté, co vláda Baracka Obamy odsunula na neurčito realizaci unilaterálního projektu USA, jehož součástí měl být i radar v českých Brdech. Rusku tehdy nabídl účast přímo generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen.

Debata pokračuje

Detaily nového projektu nicméně nejsou doposud vyjasněny. NATO se již dříve dohodlo na vybudování systému kolektivní obrany bojiště — tedy míst, kde působí alianční jednotky — před raketami krátkého doletu. Nový deštník by ale měl chránit před mezikontinentálními střelami, podobně jako opuštěný projekt USA. Neví se zatím, jak konkrétně bude systém fungovat, zda do něj přistoupí státy EU jako celek ani kolik bude stát. Generální tajemník NATO minulý týden pouze uvedl, že by příspěvek každého z členských států „neměl přesáhnout dvě stě milionů euro" (4,8 miliard korun).

Do projektu by mělo být zapojeno i středisko včasné výstrahy, o jehož umístění v České republice usiluje Nečasova vláda.

Soudě dle výstupu na tiskové konferenci, která uzavřela schůzku v Deauville, si Rusko nedořešenost projektu uvědomuje. Dmitrij Medveděv přímo uvedl: „Myslím, že i NATO samotné si musí vyjasnit, jakou úlohu hodlá Rusku v deštníku přisoudit, jaké důsledky z tohoto rozhodnutí vyplynou, jaké jsou možnosti realistické dohody a jak bychom měli spolupracovat do budoucna.“

„Míra a podoba tohoto vyjasnění následně ovlivní i naše vyhodnocení projektu,“ dodal prezident.

Je systém třeba?

Podle komentátora listu The Guardian Simona Tisdalla usiluje Rusko o oslabení amerického vlivu na kontinentu a snaží se o vznik rusko-evropské bezpečnostní zóny. Té by se mohl stát společný protiraketový deštník symbolickým zastřešením.

Nejhlasitější námitky proti projektu vznáší dnes Turecko, jemuž záleží na udržení dobrých vztahů s Íránem, píše Tisdall dále. Hlavní kritikové předchozí iniciativy USA, tedy (krom Ruska) Francie a Německo, nový alianční deštník podporují.

Podle občanské iniciativy Ne základnám je ale nový projekt stejně zbytečný jako původní. Státy, které autoři projektu považují za hrozbu — a tedy i důvod výstavby systému —, nemají na válce zájem. Evropa by se tak měla namísto příprav na eventuální konflikt soustředit na to, jak mu strategicky předejít, píše se v tematické sekci stránek Ne základnám.

Z hrozby partnerem

Vedle debat nad povahou systému protiraketové obrany by měla být na lisabonském summitu NATO představena nová strategicko-bezpečnostní koncepce Aliance pro příštích deset let. Podle komentáře RFE/RL se očekává, že v ní poprvé nedojde ani k symbolickému spojení „Rusko“ a „hrozba“.

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy se v Deauville nechal doslova slyšet, že „v příštích deseti patnácti letech by měla Evropa usilovat o naplnění vize společného euro-ruského hospodářského prostoru se svobodou usazování, bez víz a společnými strategickými koncepty“.

Dmitrij Medveděv reagoval výrokem, že současní političtí lídři „mají možnost vyřešit všechny druhy konfliktů včetně těch, které jsou považovány za zamrzlé“. „Snažit se ale musí každý,“ dodal ruský prezident.

Další informace:

ASD News Medvedev will attend NATO summit and talk missile defence

AP Russia's Medvedev to Attend NATO Summit Next Month

The Guardian US missile defence plans could spark EU-Nato tensions

Radio Free Europe / Radio Liberty Cautious Medvedev Open For Talks On European Missile Shield

Internetové stránky iniciativy Ne základnám