Jako doposud nejostřejší hodnotí agenturní komentátoři úterní prohlášení Hamída Karzáího. Afghánský prezident v něm zahraničním silám zakázal nálety na domy civilních obyvatel a NATO pohrozil otevřeným nepřátelstvím.

„Nálety na domy civilistů jsou od této chvíle zakázány,“ řekl Karzáí přímo. „Bude-li (NATO) v bombardování pokračovat (...), nebudou jeho jednotky nadále považovány za bojovníky proti terorismu, ale za okupační sílu,“ doplnil.

Karzáí výstupem reagoval na sobotní incident, při kterém právě vrtulníky NATO zabily ve vesnici Sera Kala v jižní části země 14 civilistů včetně deseti (dle některých zdrojů dvanácti) dětí. NATO se za událost omluvilo s tím, že se v příslušné lokalitě skrývali bojovníci hnutí Tálibán.

Jen o dva dny dříve přitom alianční letouny omylem usmrtily 20 afghánských policistů a 18 dalších lidí.

Na prezidentovo silné prohlášení odpověděla Aliance příslibem, že bude podobné akce důsledně konzultovat s afghánskými úřady. Dle mluvčí NATO v zemi Sunset Belinské se ale k úplnému ukončení náletů nechystá.

„Povstalci využívají civilistů jako lidských štítů. Naše síly tak nezřídka dostávají do pozice, ve které je nálet na příslušné místo jedinou možností,“ řekla Belinská doslova.

Slova a činy

Hamíd Karzáí doposud reagoval na podobné incidenty tradičním odsudkem, stylizovaným jako poslední varování. První „poslední varování“ dal NATO v květnu 2007, poslední před dvěma měsíci. K úplnému — byť jenom slovnímu — zákazu náletů ale až do teď nepřikročil.

Znalci situace v Afghánistánu, na něž se odvolávají britská média, se nicméně domnívají, že i v tomto případě jde spíše o formalitu. Karzáí jako de facto dosazený prezident je ve své zemi nepopulární. Nejvíce je mu vytýkána slabost, a tak si podobnými výroky snaží vylepšovat image.

Karzáí by se zároveň v současné době bez pomoci intervenčních sil u moci neudržel. NATO chce ovšem stáhnout své jednotky už za tři roky, a tak se prezident pouští do stále větší kritiky. Otázkou zůstává, jak zareaguje na další z útoků, dodávají britští analytikové.

Dle statistik OSN bylo v Afghánistánu za posledních čtyři roky zabito přibližně devět tisíc civilistů. Odhady NATO pracují s nižšími čísly. Alianční vojáci mají z celkového počtu na svědomí asi čtvrtinu až třetinu obětí.

Celková situace

Pokud jde o aktuální situaci v celém Afghánistánu, je stále obtížnější ji věrně vystihnout. Zdroje, které ji dlouhodobě komentují, ji totiž už od zimy hodnotí rozporně.

Podle deníků jako Daily Telegraph či New York Times se území pod kontrolou Tálibánu neustále zmenšuje, útoků ubývá a zdárně pokračuje i výstavba infrastruktury. Podle Guardianu, Independentu či Democracy Now je v zemi naopak stále větší chaos, počet obětí narůstá a prostí Afghánci Západ čím dál víc nenávidí. Analýzy OSN z minulého roku potvrzují spíše druhý pohled, studie NATO a zapojených rozvojových organizací zase první.

Na základě všemi uznávaných faktů lze pouze říci, že státy Aliance masivně investují do vybudování 170tisícové Afghánské národní armády (ANA) a 134tisícového policejního sboru. Loni bylo naverbováno přes 70 tisíc branců a dodáno odpovídající množství lehké vojenské techniky. V rozpočtu USA pro rok 2012 je na obdobný účel vyčleněno 12,8 miliardy dolarů (217 miliard korun).

Rok 2014 jako datum plného předání odpovědnosti za bezpečnost v zemi schválilo celé NATO na loňském summitu v Lisabonu.