Deset tisíc do konce roku, 23 tisíc do příštího záři, 50 tisíc do tří let. Tak má být podle amerického prezidenta rozložen odchod jednotek USA z Afghánistánu. Harmonogram představil Barack Obama v tematickém projevu z Bílého domu, proneseném v noci ze středy na čtvrtek. Začít svá vojska stahovat chtějí současně i vlády Francie, Německa a Velké Británie.

Kontingent 33 tisíc amerických vojáků, který má odejít do září 2012, poslal do Afghánistánu dodatečně sám Obama v rámci tzv. strategie surge v roce 2009. Jeho cílem bylo dle prezidenta zintenzivnit boj proti Al-Káidě, zarazit tehdejší vojenský nástup Tálibánu a pomoci s výcvikem afghánských bezpečnostních sil tak, aby si tyto dokázaly svou zemi ubránit samy. Všechny uvedené body se přitom dle Obamy daří postupně plnit, a tak se vojáci mohou začít vracet domů.

„Dnes večer mohu říci, že svým závazkům dostáváme (…) Al-Káidu jsme přivedli na cestu porážky (…) a nastal čas zaměřit se na problémy tady doma,“ řekl americký prezident v projevu, jejž živě přenášela CNN.

„Je to počátek, ale ne konec našeho úsilí ukončit desetiletý konflikt,“ uvedl dále, mnohoznačně.

Komentátoři vidí za Obamovým rozhodnutím jednak naplňování obecné strategie NATO, jehož členové se loni na listopadovém summitu v Lisabonu zavázali, že do čtyř let předají plnou odpovědnost afghánským bezpečnostním složkám, a jednak domácí politický tlak. Silné volání po přesměrování pozornosti k domácímu dění zaznělo v minulých týdnech jak od poslanců Sněmovny reprezentantů, tak i od organizace sdružují starosty z celých USA.

Obamův postup plně podpořil i ministr obrany Robert Gates, který odejde z funkce příští týden. Výhrady k rychlosti stahování naopak zazněli od rovněž odstupujícího velitele amerických sil v Afghánistánu generála Davida Petraeuse a také od vlivných republikánských senátorů Johna McCaina a Lindseyho Grahama. Podle některých zástupců Demokratické strany je zase tempo stahování moc pomalé.

Co dál?

Znalci situace, kteří se problematice Afghánistánu věnují v listu The Guardian a na internetových stránkách Al Džazíry, hodnotí zvolený postup jako takticky pružný. Odchod 33 tisíc vojáků má být rozvržen do čtrnácti měsíců, což umožňuje jej vcelku pohodlně fázovat. Čtyři měsíce před jeho dokončením — v květnu 2012 — má navíc v Chicagu proběhnout souběžný summit NATO a skupiny G8, na němž se bude poslední vývoj v Afghánistánu hodnotit. Obama pak může zmíněný harmonogram ještě pozměnit.

Mluvčí francouzského prezidenta a ministři zahraničí Německa i Velké Británie byli v prezentaci plánů svých zemí v oblasti jen velmi obecní. Podle komentáře BBC určitě nějaké jednotky stáhnout, počet však bude záviset na podobě ofenzívy, kterou afghánské hnutí Tálibán ohlásilo na letošní léto.

Tálibán samotný označil v tiskovém prohlášení Obamův postup za „nedostatečný“ a stažení v příslušném rozsahu za „symbolické“. Hnutí i nadále trvá na odchodu všech zahraničních vojsk ze země, jinak nemíní o míru byť jen vyjednávat.

Podle informací britských médií nicméně jednání s Tálibánem probíhají už dlouho a na několika úrovních. Oficiálně jedná s jednotlivými frakcemi hnutí režim kábulského prezidenta Karzáího, a to od loňského října. Neoficiálně pak vyjednávají i delegace jednotlivých západních zemí.

Nejen experti z amerických think tanků ovšem namítají, že stejně důležitý jako v Afghánistánu bude i vývoj v sousedním Pákistánu. Tamní situace je přitom - svým způsobem - ještě nepřehlednější.

Fakta a nejasnosti

V Afghánistánu nyní působí celkem 123 500 zahraničních vojáků. 99 tisíc z toho představují Američané (89 tisíc v rámci mise ISAF Severoatlantické aliance, 10 tisíc v čistě americké operaci Trvalá svoboda), 9500 Britové, 4800 Němci, 4000 Francouzi a zbytek vojáci dalších 38 států. Česká republika má dnes v zemi 512 mužů a žen.

Vedle zahraničních jednotek je v Afghánistánu se západní pomocí budována velká národní armáda s 152 tisíci členy a jen o málo menší policejní sbor (118 tisíc mužů). Počet afghánských vojáků by měl v příštích letech vzrůst až na 170 tisíc. Policistů by pak mělo být až 134 tisíc.

Síly afghánského Tálibánu tvoří dle průměru odhadů 40 tisíc mužů. Jsou ale lépe placeni a více odhodláni než řadový afghánští vojáci.

Zda se bezpečnostní situace celkově zlepšuje, nebo naopak, je obtížné říci. Podle deníků jako Daily Telegraph či New York Times se území pod kontrolou Tálibánu neustále zmenšuje, útoků ubývá a zdárně pokračuje i výstavba infrastruktury. Podle Guardianu, Independentu či Democracy Now je v zemi naopak stále větší chaos, počet obětí narůstá a prostí Afghánci Západ čím dál víc nenávidí. Analýzy OSN z minulého roku potvrzují spíše druhý pohled, studie NATO a zapojených rozvojových organizací zase první.

Diskutabilní je také úspěch v tažení proti Al-Káidě. Vedle Usámy bin Ládina zabitého letos v květnu se spojeneckým silám podařilo zneškodnit přibližně polovinu káidistických velitelů, jejichž totožnost byla v uplynulých letech odhalena. Buňky Al-Káidy jsou v příslušné oblasti stále méně aktivní. To však nemusí znamenat, že byly zneškodněny.

Invaze do Afghánistánu začala v říjnu 2001 jako unilaterální akce Spojených států a několika přidružených zemí. NATO zřídilo v zemi svou misi ISAF až v roce 2003.

Za deset let bojů padlo či bylo zajato na 38 tisíc bojovníků Tálibánu, 9 tisíc příslušníků bezpečnostních sil afghánské vlády a 2541 vojáků ze zahraničních jednotek (1632 z toho Američanů). Zabito bylo též 14 až 35 tisíc afghánských civilistů. Alianční vojáci mají z tohoto počtu na svědomí více než čtvrtinu.

Další informace:

The Guardian Afghanistan withdrawal: Barack Obama says 33,000 troops will leave next year

The Guardian Obama's Afghan withdrawal timetable given lukewarm reaction in US

BBC News Afghanistan: France follows US in troop withdrawal

BBC News In quotes: Afghan withdrawal

Al Džazíra Obama to cut Afghanistan 'surge' troops

Al Džazíra Endgame?

Al Džazíra Interactive: Ten years of war