Rusko proti české levici

Vojtěch Srnka

Česká levice by přístup k ukrajinské krizi měla založit na skutečně levicových myšlenkách, na zájmech tamních lidí, a proto se z velké části oprostit od geopoliticky černobílého pohledu.

Podle Zachara Popoviče je největší tragédií ukrajinské levice fakt, že se v rámci probíhající ukrajinské krize prakticky přidala na stranu Ruskem podporovaných separatistů. Popovič to uvedl v rámci diskuze o současné krizi na Ukrajině z levicové perspektivy, kterou pořádalo sdružení POLIS. Zdůvodňoval tak fakt, že Komunistická strana Ukrajiny — jediná levicová strana, která kandidovala v posledních ukrajinských volbách — nezískala ani 5 % hlasů a poprvé v historii se nedostala do Verkhovné rady.

Zachar Popovič je ukrajinský levicový ekonom a občanský aktivista, který se účastnil Euromajdanu. Nijak si však neidealizuje dění posledních měsíců na Ukrajině a jako velmi aktivní účastník Majdanu označuje počátek tamního dění za iniciativu některých ukrajinských oligarchů namířenou proti stále větší chamtivosti rodiny bývalého ukrajinského prezidenta Janukovyče.

Popovič ani nijak nepopírá vliv fašistických sil na dění na Majdanu a velmi dobře si uvědomuje také fakt, že se v důsledku Majdanu staly různé formy inklinování k nacionalismu na Ukrajině obecně přijímaným postojem.

Co se týče asociační dohody mezi Ukrajinou a Evropskou unií, Popovič je přesvědčen o tom, že bude mít velmi negativní dopad na ukrajinské hospodářství a především na východní regiony země. Nezastírá ani pochyby o tom, do jaké míry je za válku na východě země zodpovědná samotná ukrajinská vláda a její „antiteroristická“ operace.

Nicméně nic z toho pro něj nepředstavuje ani zdaleka dostatečný důvod pro to, aby Rusko mělo mít právo anektovat Krym nebo poslat své vojáky na východ Ukrajiny. Popovič proto kritizuje ukrajinskou levici za schvalování ruského postupu, který bezesporu ohrožuje celistvost jejich země, protože v důsledku toho z ukrajinského politického prostředí naprosto vymizí tolik potřebný levicový hlas.

Poučení pro českou levici

Výsledek ukrajinských voleb by měl zafungovat jako poučení také pro českou levici. Tamní dění se v České republice stalo zahraničněpolitickým tématem číslo jedna a způsob, kterým se k němu čeští politici v jeho průběhu postavili, proto má zásadní důsledky na jejich popularitu mezi voliči.

V České republice až překvapivě vysoký počet obyvatel nesdílí většinový západní pohled na ukrajinské dění a přirozeně se tak našlo i mnoho politiků, kteří jejich postoj zastávají veřejně. Valná většina takovýchto politiků bohužel pochází z levicových řad.

Jedině, pokud česká levice přestane předstírat, že ruské aktivity na Ukrajině jsou v pořádku, má šanci získat legitimitu k tomu, aby se zapojila do celospolečenské diskuze o tamní situaci. Foto en.wikipedia.org

Jejich pohled vychází především z geopolitického hlediska a vykresluje tamní dění pouze jako přetahovanou mezi Západem a Ruskem, ve které si mnozí zástupci české levice pouze zvolili svého favorita a toho už téměř rok za každou cenu hájí. Takový přístup však vede k naprostému ignorování ukrajinských obyvatel a jejich osobních zájmů, kterými samozřejmě je především to, aby jejich země měla šanci se přiblížit Evropě a hlavně, aby nebyla rozdělena v důsledku ruského tlaku.

Je s podivem sledovat vychvalování Ruska ze strany české levice tak nekritického, že by se k němu odhodlal jen málokterý Rus. Většinová ruská společnost den co den zažívá všechna negativa, která s sebou přináší reálný kapitalismus a vypořádává se tak s velkou nerovností. Jejím důsledkem přitom je především to, že moc ve společnosti mají jen někteří, zákony platí jen pro někoho a obyčejní Rusové netuší, co přijde druhý den. Není to snad něco, proti čemu by se levice měla naopak vymezovat?

Oslavná slova na adresu Ruska ukazují na to, že levicové postoje jejich autorů jdou v tomto případě stranou a jsou nahrazovány antiestablishmentovými názory a konzervativními hodnotami, které ruský režim zastává.

Hlavním motorem nespokojenosti Ukrajinců se svou životní situací přitom byl především nedostatek levicových myšlenek, které by v tamním parlamentu byly uváděny v praxi. Stejně tak Rusko neztratilo vliv na Ukrajině proto, že budoucnost, kterou jí mohlo nabídnout, by byla příliš levicová, ale naopak proto, že neměla s levicí absolutně nic společného.

Je až trapné sledovat levicové politiky, jak popírají přítomnost ruských vojáků na Ukrajině. Nesmyslnost takového popírání je přitom podobná jako popírání toho, že Izrael okupuje Palestinu, podpora jejich přítomnosti na Ukrajině je stejně nepochopitelná jako podpora nelegální invaze do Iráku.

To, že ta část české veřejnosti, která teď odsuzuje Rusko, takové konání v minulosti podporovala, v žádném případě není důvodem k tomu nyní souhlasit s ruskými aktivitami. Naopak. Diskriminující izraelská okupace Palestiny mnoho let funguje jako motor roztáčející spirálu tamního násilí a ohrožuje tak i celý západní svět. Tragický vývoj v Iráku po nelegální americké invazi dnes už bohužel zná každý. Je zřejmé, že podpora podobných nepravostí má tragické důsledky, a přesně proto je nutné se jí i v tomto případě vyhnout.

Diskuze bez levicových názorů

Jedině, pokud česká levice přestane předstírat, že ruské aktivity na Ukrajině jsou v pořádku, má šanci získat legitimitu k tomu, aby se zapojila do celospolečenské diskuze o tamní situaci. Ta zřetelně trpí nedostatkem takových levicových názorů, které by se k řešení situace na Ukrajině skutečně snažily přispět a nevymýšlely jen, která část Ukrajiny a z jakého důvodu by měla být samostatná nebo dokonce součástí Ruska.

Jejich nedostatek přitom vede k zobrazování Ruska jako největší hrozby pro budoucnost světa a v České republice mnohdy také k nesmyslné rusofobii. Uznání toho, že ruské aktivity na východě Ukrajiny jsou nepřijatelné, neznamená a nesmí znamenat podléhání těmto náladám, ale naopak může přispět k racionalizaci celé debaty.

Debata o sankcích, které mají negativní vliv na ruské obyvatele, ale za půl roku nezměnily ruský přístup směrem k Ukrajině, by se tak mohla obejít bez označování jejich odpůrců za nebezpečné zbabělce. To samé se týká i legitimních zájmů Ruska na Ukrajině.

Uznání toho, že ruské aktivity nejsou přípustné, v žádném případě nesmí vést k cílenému přehlížení tak negativních skutečností jako, že šéfem kyjevské policie se stal neonacista z Azovského praporu, že se ukrajinské dobrovolnické prapory dopouštějí válečných zločinů, nebo že syn amerického viceprezidenta se stal členem dozorčí rady jednoho z místních energetických gigantů.

O tom všem a mnohém dalším je sice třeba se bavit, ale nesmíme zapomínat, že se jedná o problémy Ukrajiny. Ty tak nedávají právo Rusku posílat tam své vojáky nebo dokonce anektovat část jejího území. Ruské aktivity ukrajinské problémy samozřejmě v žádném případě nevyřeší, podpora Ruska naopak přispívá k jejich prohlubování.

Česká levice by přístup k ukrajinské krizi měla založit na skutečně levicových myšlenkách, na zájmech tamních lidí, a proto se z velké části oprostit od geopoliticky černobílého pohledu. Měla by podpořit Ukrajince v tom zvolit si vlastní budoucnost bez ruského vojenského tlaku. V první řadě je ale nutné si přiznat, že současné aktivity Ruska na Ukrajině nejsou přijatelné a odmítnout je. Na základě toho pak bude moci do celé diskuze přispět racionálně vyváženým názorem, který v ní dnes tak zoufale chybí.

    Diskuse (33 příspěvků)
    MP
    Martin Profant
    November 20, 2014 v 11.56
    Poznámka téměř prosebná
    Máme již dávno propracovaný přepis azbuky do češtiny, přehledný a funkční. Rozhodně lepší, než je přepis do anglický, prostě proto, že mluvíme slovanským jazykem.
    S trochu rozpačitým úsměvem koukám na různé navštívenky s jmeny začínajícími na Kh -, Tchz-, Tzy --, s divnou dvojhláskou -ya- uprostřed či na konci. Ale skrývám ten úsměv i rozpaky, ona ta pani či pán od té navštívenky -- i tehdy, pokud chtějí být doma u nás a učí se česky -- umějí obvykle psát ukrajinsky, rusky a anglicky a dělají s tím, co mohou.
    Ale shluky písmen jako "Verkhovná rada" v textu rodilého českého mluvčího -- který se navíc vyjadřuje o Ukrajině z pozice experta, a tudíž od něj očekávam elementární schopnost přečíst si text v azbuce -- to je spuštění a ohavnost před tváří kulturní češtiny. Nejméně na úrovni toho lánské. Prosím, mějte k čestině, je to dáma v letech, byť stále půvabná, alespoň trochu ohledů.
    VS
    Vojtěch Srnka, Student
    November 20, 2014 v 12.12
    Omluva
    Jo, tuhle poznámku beru a dávám Vám za pravdu, že jsem to měl napsat jinak.
    ON
    Oto Novotný, politický analytik
    November 20, 2014 v 16.26
    Hm,
    velmi výstižné. Tak to s tou českou levicí není až tak špatné.
    Luděk Ševčík, OSVČ
    November 20, 2014 v 17.18
    Tady nejde ani tak o to, že by občané stáli na straně Ruska, jako o to, že se nechtějí nechat zatáhnout do bojů pánů o nové trhy. Vzhledem k velmi silné protiruské propagandě, kdy je každý, kdo s mediálním obrazem bojů na Ukrajině nesouhlasí, okamžitě Putinův agent, či v lepším případě rusofil, lidé tomuto tlaku vzdorují tím, že se postaví na stranu Rusů, čímž demonstrují svůj vzdor vůči tomuto tlaku. Píše se často, že ruská propaganda je propracovaná a lidé jí podléhají. Ovšem není to až tak zásluha Rusů, jako zásluha druhé strany. Po nespočítatelných lžích, kterých se tu lidem od vlád a oficiálních médií už dostalo, je těžko jim něco věřit. Husák kdysi říkal - kráva, která měla úpal, se pak bojí už i měsíce.
    No a s tím Krymem to je už úplně mimo mísu.Jak řekl Čarnogurský - kdyby Husák daroval Moravu Slovensku a ta by po revoluci chtěla k Čechám, bylo by ospravedlnitelné, aby "celistvost" řešili Slováci tanky? Nemluvě pak o tom, že Ukrajina má s Ruskem takový vztah, který není v Evropě mezi národy srovnatelný. Kdo se někdy začetl do historie, ví o čem je řeč - Kyjevská Rus atd.
    ON
    Oto Novotný, politický analytik
    November 20, 2014 v 18.11
    Ba ne, je to dost špatné.
    VK
    Vojtěch Klusáček
    November 20, 2014 v 19.51
    1. Ukrajina rozdělena je už dávno, historicky a celý problém pohání jednostranný příklon té západní části k EU za cenu asociační dohody, která je pro východ země hospodářsky likvidační. Snaha jedné Ukrajiny převálcovat tu druhou silou. Vyvolává logicky příklon protistrany k zahraničnímu spojenci - včetně zneužití tímto spojencem. což je k vidění jak u východní, tak u západní Ukrajiny.

    2. Levice z ukrajinské politické scény zmizela dávno před ruskou intervencí, na Majdanu jednoduše nebyla na skladě. Z těchže důvodů z jakých pomalu mizí po celé Evropě (zejm. absence programu) + specificky pro postsovětský prostor z důvodu mimořádně silného historického resentimentu.

    3. Je vojenská agrese skutečně horší než ekonomická? Nebude na tom východ Ukrajiny - stáhnout Rusko svou podporu vč. vojenské, povstalcům - po následném vítězství kyjevských sil, čistkách a odplatě vzbouřencům a konečně ekonomické likvidaci kombinací podmínek Mez. měn. fondu s podmínkami asociační dohody s EU - nakonec ještě hůř?
    IV
    Ivo Vlasatý, budižkničemu - ProAlťák - Pirát
    November 21, 2014 v 1.20
    IMHO je to naivní text především v tom, že česká levice postrádá výraznější vliv na veřejnou diskusi protože se hlásí k levici, ne protože se hlásí k Rusku. Nemá sílu ani vůli se od postojů, které paradoxně čerpá například a snad i zejména z ultrakonzervativního Hájkova Protiproudu, distancovat a formulovat (marná snaha Zaorálkova a Drulákova) postoje, kterými by se odlišila od "neokonzervativců". Stejně jako nemá sílu se distancovat od Zemana (a na vině je právě Zeman a rozštěp, který se prezidentskou volbou na levici naplno otevřel) a odlišit se zřetelně i od neoliberálů.
    Přesto souhlasím a lepší postup nevidím - zkrátka nezbývá, než doufat na nějaký zázračný zlom v české politice nebo že se to snad stejně zázračně urovná na mezinárodní scéně.
    Antonín Havlík
    November 21, 2014 v 11.4
    Já to jinak nevidím,než těm,co házeli po Zemanovi,dát jim prostě přes držku.Levice už v sobě musí najít sílu k akci,že toto už nechceme.Těch 25 let vnucování jedné správné ideje,přece už stačilo, nenecháme si to líbit.Jejich doba skončila.
    Luděk Ševčík, OSVČ
    November 21, 2014 v 12.29
    Pane Novotný,
    z jaké pozice hodnotíte českou levici? Jste například vy levičák? Pokud ano, jak jste k tomu závěru došel? Na základě čeho? Jste sociální demokrat, nebo jen člen sociální demokracie? Víte vůbec, zda já jsem levičák?
    JD
    Jan Dospiva
    November 22, 2014 v 0.20
    Síla k akci
    Tak, tak, obušku, z pytle ven!
    + Další komentáře