No nevím, schvalování žhářství ve jménu vyššího principu mravního? Pořád je to trestný čin, provedený v demokratické zemi.

Ono by stačilo požadovat progresivní zdanění obvyklé v mnoha zemích EU. Je to totiž neúprosná matematika - nelze požadovat zvýšení výdajů na obranu, zachování veřejných institucí, dotací na kulturu, životní prostředí, sociálních výdajů a zároveň nezvyšování rozpočtového schodku, aniž by se něco udělalo s příjmovou stránkou rozpočtu.

Problém je, že ti představitelé národních vlád mají větší demokratickou legitimitu než eurokomisaři, kteří převzetím této funkce nemají prosazovat zájem státu, za který byli delegováni, ale jakýsi abstraktní "zájem EU". Není pak divu, že je pak Komise vnímána jako jakési politbyro, které je odtržené od občanů a které jen těmto státům prostřednictvím směrnic a nařízení něco ideologicky vnucuje.

Alternativou je buď opět posílení role národních států (hlavně těch větších), nebo plná federalizace EU, v níž se Evropský parlament stane plnohodnostným parlamentem a Komise plnohodnotnou vládou.

SOCDEM se nenachází v hluboké krizi, ale v klinické smrti. Platí už jen:

"Každopádně už nyní je zřejmé, že těžiště obnovy důvěryhodné demokratické levice v České republice se přesouvá mimo SOCDEM.

Tato levice nebude reprezentována jednou stranou, ale spíše koalicí stran a širší politicky aktivní občanskou veřejností. Otázkou je, zda se najde dostatečný počet osobností, které budou schopné takový projekt tvrdě odpracovat. Podobné pokusy učiněné v minulosti zatím ztroskotaly právě na této otázce."

Sláva, hurá, konečně!