Po uzavření dohody Minsk II. došlo přece jen k významnému poklesu vojenských aktivit obou stran: ukrajinské armády i ruských vzbouřenců na východě Ukrajiny. A je to dobře, protože ukrajinské národní hospodářství je ve stavu mnohem tragičtějším, nežli v jakém bylo před rokem, kdy došlo v Kyjevě ke státnímu převratu.

Uplynulý týden ve Financial Times (27. 2.) ve zveřejněných údajích ze zdrojů MMF (Thomson Renters Datastream, Haver Analytics, IMF) jsou vidět děsuplná fakta, kam to až dopracovala ukrajinská ekonomika. Jestliže před rokem se ještě v březnu se měnil jeden dolar (USD) za osm ukrajinských hřiven, minulý týden to již bylo téměř třicet čtyři hřiven (přesněji 33,78) za dolar.

Roztočila se kola inflace. Válka, tedy válečné výdaje něco stojí. Mezi obyvatelstvem je stále více oběživa, vláda roztočila rotačky na tisk peněz. Inflace se v lednu meziročně zvýšila o téměř 30 %. Ceny bydlení, vody, elektřiny, plynu a dalších vzrostly za poslední rok o zhruba 35 %. Život běžného ukrajinského občana se tedy nesmírně ztížil.

Rozpočtová bilance vlády vyjádřená podílem schodku státního rozpočtu k HDP dosáhla téměř 6 % (ještě v roce 2011 to bylo pod 3 %). Reálný HDP země poklesl loni meziročně o 7,5 %, což je podle mého názoru ještě hodně „lichotivé“ číslo, neboť Ukrajina ztratila nejen Krym, ale de facto i své dvě hospodářsky nejsilnější provincie. Skoro bych řekl — a nechci věrohodnost toho čísla příliš podceňovat — že fakticky je to nejspíše více. V letošním roce se očekává meziročně pokles HDP přes 15 %.

Ukrajinská centrální banka ve snaze udržet hotovost v zemi stanovila v minulém týdnu 30% úrokovou míru (dosud to bylo 19,5 %). V tomto týdnu zbankrotovala čtvrtá nejsilnější ukrajinská banka. Ukrajinská centrální banka disponuje rezervami v zahraničních měnách v objemu cca 6 mld. USD. Prostě makroekonomické ukazatele Ukrajiny se oproti závěru Janukovyčovy vlády nevídaně zhoršily vlastně ve všem.