Pražská kavárna

Jiří Guth

Pražská kavárna má schopnost, zájem a možnost šířit své názory skoro na vše. Na rozdíl, dejme tomu, od lesníků a železničářů. Těch je mnohem víc, jsou mezi nimi i velmi bystří a uvážliví lidé, ale holt nevysedávají v pražských kavárnách.

V nedávné glose jsem se zde vymezil vůči tzv. pražské kavárně („není mým životním a společenským prostředím“). Co to vlastně je?

Označuji tak převažující naladění „velkoměstských“ liberálních, vzdělaných, kulturně orientovaných lidí se zájmem o věci veřejné, obvykle dobře situovaných, aspoň relativně.

Velkoměstských, protože kromě Prahy to do určité míry existuje i v Brně. Tam ale není tak bezprostřední kontakt s celostátní „ústřední“ politikou, sdělovacími prostředky a kulturou.

Převažující formou veřejné angažovanosti jsou petice a psaní blogů a komentářů, spíše výjimkou naopak politická zastupitelská funkce.

Ti dobří lidé jsou často světlezelení, typicky v duchu LOHAS respektive BoBos.

- „LOHAS (Lifestyles of Health and Sustainability, životní styly pro zdraví a udržitelnost) je demograficky specifický segment trhu vztažený k dlouhodobě udržitelné existenci a „zeleným“ iniciativám a je tvořený především vyšší a dobře vzdělanou částí společnosti. LOHAS trh je nejen velký svým finančním objemem, ale především tím, že zahrnuje skupiny spotřebitelů s nejvyššími příjmy a výdaji.“ (opsal jsem z www.bio-info.cz respektive z časopisu Moderní obchod z ledna 2010)

- „BoBos - jde o zkratku slov bourgeois bohéme, buržoazní bohém. Lidé, vyznávající tento styl života jsou v podstatě potomky generací hippies a juppies. Zatímco ti první vyznávali pouze bohémství a ti druzí pouze luxus, bobos v sobě sloučili oba styly." (opsáno z novinek.cz)

Je mezi nimi nápadně (ve srovnání s populací jako celkem) málo voličů extrémních stran, méně voličů velkých stran (ČSSD, ODS), jsou lehce doprava a jsou nápadně přelétaví — mnohem víc než ve zbytku populace volili postupně ODA, US-DEU, SZ, TOP 09, VV… a zatím si nejsem jistý, koho vlastně volili letos. Uvítám návrhy zde v diskusi.

Převažující naladění je to, co si myslí, ech, přesněji, co obvykle veřejně hlásá většina osazenstva té kavárny. Pražská kavárna má mimochodem schopnost, zájem a možnost šířit své názory skoro na vše. Na rozdíl, dejme tomu, od lesníků a železničářů. Těch je mnohem víc, jsou mezi nimi i velmi bystří a uvážliví lidé, ale holt nevysedávají v pražských kavárnách.

Joj, nechtěl jsem nikoho urazit tím „vysedáváním“. A rovnou říkám, že docela rád vysedávám v kavárnách (už i v Borovanech jednu máme!). Jenže ono pro „venkovského intelektuála“ je psaní komentářů trochu luxus. Kolem domu, zahrady nebo komunity má hodně co dělat. V průměru, řekl bych, víc než ve velkoměstě. Venkovský (maloměstský) intelektuál? Jistě, například Olga Černá. Nebo třeba moje ambice, musím přiznat. 

Intelekt (polemizuji na dálku s Erikem Taberym) ba ani intelektuálno opravdu není soustředěné jen ve velkoměstských kavárnách. „Na oblasti“ nejsme lepší ani horší, jsme trochu - znatelně — jiní. No a samozřejmě naprostá většina intošů, co jsou tam i onde, normálně pracuje, mnohdy dost těžce (za označením pražská kavárna se prý skrývá nařčení, že ne, ale to je podle mě poněkud paranoidní).

Ještě k velkoměstskosti: česká menší města, to jsou prostě jiné světy. Vydalo by to na přednášku ze sociální geografie. Zkusím v rychlosti několik bodů, typických pro velkoměstskou kavárnu: 1) je sebevědomá — myslí si, zčásti odůvodněně, že na ní záleží, protože ovlivňuje celostátní (!) politiky a sdělovací prostředky. To my „v regionech“ si myslíme jen velmi, velmi výjimečně.

2) má rozhled, ohromné množství impulsů. To internet nemůže reálně nahradit, ty spousty seminářů a přednášek špičkových tu- i cizozemských osobností z různých oborů (a různých názorů).

3) Je velká. Většina lidí má nějak omezenou sociální kapacitu a jen ve velkých městech je těch kavárníků tolik, že ji mohou (si vzájemně) zabrat. V Praze jsou jich (nízké) tisíce, v Brně stovky, v krajských městech vyšší desítky a v například Třeboni ne víc než tucet (ve dvou partách, z nichž jedna chodí do kostela a druhá ne). Na menších městech se proto kavárníci mnohem víc stýkají se zbytkem světa.

4) je prostě bohatší, takže má jiné starosti. Krom jiného je „specializovanější“ — víc vydělává a víc služeb (sociálních, dopravních — respektive ty ani tolik nepotřebuje, řemeslnických…) si kupuje.

Pro oživení uvedu několik komentovaných příkladů z DR: „Přestože má pražská kavárna pro Alexandra Vondru pochopení, nemůže zastřít fakt, že Vondra selhal jako manažer…“ (Lukáš Jelínek, 10. 2. 2011)

Ano, pražská kavárna si vysoce cení disidentství; víc než řídicích a administrativních schopností. Ty jsou šedé, každodenní, úřednické.

Písničkáře Tomáše Kluse považují hlubokomyslní odborníci z pražské kavárny za povrchního, neupřímného, a navíc podle nich není žádný velký zpěvák.“ (Lukáš Jelínek, 26. 4. 2012)

Ve srovnání s Brelem, Vysockým, Baezovou, Mertou, Hutkou, Dusilovou a podobně to hodnocení asi platí. V nabídce trhosvinenského kulturního domu nebo otrokovské Besedy se ale Tomáš Klus vyjímá velmi dobře.

Jaké poměry, takové i veřejné postavy. Soudce Šott se přes noc stal hrdinou pražské kavárny.“ (Jan Šícha, 19. 4. 2012)

Mimo pražskou kavárnu se nejspíš otevřenost soudních jednání tolik necení. Kromě jiného proto, že nemáme čas to sledovat.

Nadpoloviční část svého života jsem prožil v Praze, několik let v Českých Budějovicích, několik na polosamotě (6-12 obyvatel) na Kaplicku a několik v Borovanech (4 000 obyvatel) a v Otrokovicích (18 000). Mluvím nejen podle znalostí a úsudku, ale i ze zkušenosti.

Pražská kavárna, když si chce udělat jogurt nebo upéci chleba, tak si pozve norskou umělkyni a kultivátorku (tak se označuje sama; na střídačku s Norskem žije v Haslemere jižně od Londýna), aby uspořádala v centru DOX umělecko-ekologický workshop, kde účastníci společně sestavují myšlenkovou mapu kolem pojmu „kvašení“. Jo a pak o tom napíše do Literárek! Číslo 4/2013, strany 14-15.

Zato my vesničtí intelektuálové, pokud už to nemáme odkoukané od (pra-)rodičů, tak poprosíme souseda o kulturu či kvásek, zeptáme se ho na radu nebo mrkneme na internet a pustíme se do pokusů a omylů.

    Diskuse
    November 1, 2013 v 10.35
    Pražská kavárna je u nás doma!
    Státní zástupkyně Věrka Nováková napsala na Facebook: "Dlouho mi byl záhadou význam termínu "pražská kavárna", ke kterému se navíc nikdo dobrovolně nehlásí. Podle mých empirických výzkumů to je doma u Saša Uhlová. Kromě toho, že se tam podává výborná káva, si ve dne v noci podávají dveře novináři, rozervaní básníci, divadelníci, výtvarníci, filozofové. Když tam zabloudí nějaký vidlák jako já, pak na to zírá s otevřenou pusou a doma o tom vypráví s očima navrch hlavy."

    Věrka Nováková dobře vystihla podstatný aspekt: "ke kterému se navíc nikdo dobrovolně nehlásí." Ano, nehlásí, protože se ten termín používá jako nadávka, a to je hlavní problém, protože se z něj pak vytrácí analytická rovina - to, co může být na podobné klasifikaci zajímavé.

    Pokud se můj veřejně prezentovaný názor označí jako pražskokavárenský, ztrácí se pak moje argumenty ve prospěch toho názoru. Konkrétně: nepodpořím-li v prezidentské volbě Miloše Zemana s poukazem na to, že je nevypočitatelný a že jeho prezidentování nepřinese nic dobrého české levici (potažmo celé společnosti), je strašně snadné říct: "To je pohled pražské kavárny". Proto si myslím, že i když se jistě dají najít shodné rysy českých městských elit, nenapomůže označení Pražská kavárna kvalitní diskuzi ani v nejmenším.

    Ostatně vyrostla jsem v bytě, kde to vypadalo podobně jako teď u nás doma. Byla to jen předchůdkyně dnešní pražské kavárny? Můj muž totiž vyrostl na sídlišti v Duchcově a pamatuje si, že žili také tak. Zřejmě tedy v duchcovské kavárně :)
    November 1, 2013 v 11.5
    Čemu to napomáhá
    Děkuji za ohlas. Já nevím, jestli si Saša Uhlová myslí, že Vondra a Šott jsou hrdinové a Klus povrchní. Kdybych to chtěl vědět, tak se jí prostě zeptám. Pro jistotu připomínám, že ty tři úryvky jsou ze zdejšího "listu", jehož je Saša redaktorkou. Zašantročili jejich autoři něčí argumenty? Nevím. Domnívám se nicméně, že diskusi přeci jen trošku napomáhá, když v ní namísto výrazu "převažující naladění ´velkoměstských´ liberálních, vzdělaných, kulturně orientovaných lidí se zájmem o věci veřejné, obvykle dobře situovaných, aspoň relativně" můžeme používat pouhá dvě slova.
    Trochu podobná situace: smířil jsem se s tím, že výraz ekologie se začal používat vedle vědního oboru i pro životní prostředí a jeho ochranu. Není to přesné a z jistého hlediska to diskusi nepomohlo, ale uznávám, že přinejmenším je slovo ekologický o něco libozvučnější než "environmentální".
    November 1, 2013 v 11.35
    Čemu to škodí
    Vondra hrdina není, Šotta jsem si musela vygooglovat, protože jsem na celou záležitost zapomněla. Písníčky Tomáše Kluse se mi líbí, ale mně se líbí i písničky Heleny Vondráčkové a Michala Davida, za což sklízím většinou posměch (nejen pražské kavárny).

    To mě ještě z pražské kavárny nevylučuje. Jako největší problém kategorie pražská kavárna vnímám degradaci některých problémů na *pseudoproblémy* tím, že se označí za problémy pražské kavárny. Typicky třeba důstojné podmínky pro porod v porodnici, ale třeba i segreagace romských dětí na úrovni základního školství. Tebe sice z tohoto nepodezírám, ale v praxi to tak mnohdy funguje. Tato témata zavání totiž lidskoprávnictvím a řeší to jen ti pseudohumanisti z Prahy. Opakovaná zkušenost.
    KL
    Jako bývalý "venkovský" student FFUK mám s "intelektuální kavárnou" přelomu 60. a 70. let jistou osobní zkušenost (ten termín je však obtížně definovatelný, pokládám ho spíše za pomocný). Měl jsem vždy dojem, že pohled na svět intelektuálů, kteří jsou pomyslnými návštěvníky této kavárny, je příliš estetický. Tomu pak odpovídají i statusové symboly, které vyznávají. Realita života však bývá často poněkud odlišná od jejich představ.
    November 1, 2013 v 12.42
    "Pražská kavárna " není termín, ale básnický obraz, metonymie.


    Metonymie je "asociace podle soumeznosti" - nejvíc kaváren je v Praze, v Praze je hodně lidí, kteří mají vysokokoškolské vzdělání, mají nadprůměrné příjmy, volí Topku, někteří se setkávají v kavárnách atd. No ale kolik těch vlastností člověk musí mít, aby patřil do pražské kavárny?Básnický obraz se hodí k vyjadřování pocitů, ne k analýze.
    Kam třeba patří poslední osoba, se kterou jsem se sešel v kávárně (dokonce přímo Mlýnské)? Vysokoškolské vzdělání má, příjmy podprůměrné, volila ČSSD, chleba nepeče, názory na ekologii má středního až tmavšího odstínu zelené, pop žádného druhu neposlouchá.
    O některých těch zevšeobecněních Jiřího Gutha pochybuji, že platí i jenom statisticky. Jsou třeba Pražáci, kteří chodí do kaváren, opravdu více politicky přelétaví než lidé jinde? To přece člověk nepozná podle svých kamarádů, na to by musel být statistický výzkum.
    ON
    November 1, 2013 v 12.47
    Chtěl bych jen poznamenat,
    že „pražská kavárna“ nezamořuje naší politickou scénu jen od středu mírně napravo. V ČSSD pan Škromach a pan Hašek správně označují za „pražskou kavárnu“ a) hrstku neschopných členů této strany, kteří se tvrdohlavě brání přijmout názor, že existuje „přirozené“ spojenectví, či dokonce pokrevní spřízněnost mezi sociální demokracií a Milošem Zemanem a b) hrstku pomatených intelektuálů, kteří se stále snaží zaplevelit program strany přiblblými otázkami, jako jsou alternativní zdroje energie (uhlí máme dost), genderová rovnost (schopná ženská se vždy prosadí), či kvalita demokracie (demokracii už máme, hlavní je dát lidem práci a dobře je nasytit).

    Argumentace o přirozeném spojenectví ČSSD a pana prezidenta je ale objektivní pravdou, která ospravedlňuje úsilí pana Škromacha a pana Haška převzít moc v této straně třeba i revolučními prostředky, vykonat spravedlivou pomstu na hnusných zrádcích z prezidentské volby z roku 2003 a začít realizovat prezidentovy geniální myšlenky, jako např. ustavit prezidentský systém, změnit poměrný volební systém ve většinový, postavit kanál Dunaj-Odra–Labe, anebo prolomit těžební limity na severu Čech. (Samozřejmě, uvádím pouze skromný výčet z nekonečného seznamu geniálních záměrů pana prezidenta.)

    Toto svaté úsilí prezidenta a jeho sociálnědemokratických apoštolů pana Haška a pana Škromacha dospět do původního přirozeného stavu „ČSSD = Zeman“, ve kterém se budou nejen členové ČSSD ale všichni občané této země těšit z opravdové svobody, však soustavně sabotuje zrádcovská sociálnědemokratická frakce „pražské kavárny“ za pomocí schwarzenbergovsko-kalouskovské a sudeťácké pravice, jak jsem toho právě svědky. V čele sociálnědemokratické „pražské kavárny“ stojí Jiří Dienstbier, který se stále nedokáže vypořádat s drtivou prohrou v prezidentské volbě, kdy dostal pouhých 16% hlasů. Fujtajbl!
    November 1, 2013 v 13.14
    Pro pana Novotného
    Díky! Pobavil jste mě:)
    November 1, 2013 v 16.16
    Borovany,
    ....tam by chtěl žít každý, včetně mě teda.
    Borůvkobraní, Ovčácké slavnosti, kláštěr-zámek, bazén ve škole...
    PM
    November 1, 2013 v 20.25
    Pražská kavárna Neunásdoma dnes nepatří levici skoro vůbec.
    Zato je plna pseudopravice, která vylučuje souvislost mezi etikou a estetikou a je - a možná právě proto - komplikovaně zamilovaná do čelných představitelů TOP.
    November 1, 2013 v 20.55
    velmi potřebné téma
    Z Benešova (16 000 obyvatel) a Vlašimi (12 000) se mi téma, které otevřel Jiří Guth, jeví jako velmi významné.

    Když sleduji noviny nebo televizi (obojí vytvářené převážně novináři z Prahy), připadá mi, že vycházejí z úplně jiného světa, než jaký vidím kolem sebe. A taky že ano. Počínaje tím, od kolika do kolika hodin se v Praze pracuje, přes nesouměřitelnost v infrastruktuře, propastný rozdíl v příjmech pracujících, až po volební výsledek, který se ani trochu nepodobá zbytku republiky. Není proto divu, že lidé žijící v takto odlišných podmínkách kladou důraz na úplně jiná témata, než lidé z regionů. A jejich hlas je, ač se jedná o početně velmi slabou menšinu, veřejně slyšet daleko nejsilněji. Nemůže být i tento rozpor jedním z důvodů frustrace, která se tak zřetelně projevila ve výsledku voleb?

    Až bude Jiří Guth zakládat nějakou „venkovskou kavárnu“, jež se bude pokoušet zvrátit stávající hrubý nepoměr, hlásím se. :)
    + Další komentáře