Milý Ivane, podobné téma jsi rozvíjel i u mne na Fb, takže jej vnímám trochu jako pokračování dialogu.
Nelze než souhlasit, že očekávat od politiků, že sehrají roli morálních příkladů je kulantně řečeno nereálné, ale...
Politici obvykle nejednají sami za sebe, ale jednají za stranu nebo jiné uskupení, dá se tedy předpokládat, že na výsledném projevu ( nebo alespoň postoji) spolupracuje více lidí.
Tato uskupení se určitě neskládají ze samých "klaďasů", ale měla by být schopná určité míry sebekritiky ( už z důvodů strategických, když ne morálních).
Rozčilovat se, že 30% voličů (a u volby prezidenta 50%) volí lidi, kteří jsou podle všeho nedemokratičtí i neschopní, prostřednictvím někoho, kdo je ovnímán jako"symbol provařenosti" považuji nejen za amorální, ale i výsostně nestrategické.
Abychom byli konkrétní, rozhořčené projevy Kalouska a Němcové jsou vodou na Babišův mlýn. Většinový důvod pro zvolení Babiše je, "že to není Kalousek". Zdá se mi, že je to jen přilévání oleje do již hořících ohňů .
, že děti vyrostlé v podobných podmínkách ve "standardních" rodinách to mají často složitější, protože mají celoživotní tendenci vinit ze své frustrace a nespokojenosti sebe, obzvlášť když ti otcové jsou nějak na výsluní. Tihle, když dojdou k nějaké formě vzpoury (film jsem zatím neviděla, takže nemám odhad nakolik je to reálné), tak se proti tomu asi bez problémů vymezí a budou hledat svou cestu ( což budou už proto, že ve chvíli, kdy budou bez otce, tak se ocitnou ve strašném vakuu a se společností to neumějí). A na to jsou vybavení.
Jsem autorka a ve všem, co píšete vám dávám za pravdu. Vůbec to nebylo namířeno proti kněžím, pro celibátníky mám vřelé pochopení. Trochu jsem to použila jako hodící se obraz (i když prohlášení biskupa Malého v Českém rozhlase mě otrávilo hodně, to byl spouštěcí bod , mám -li být konkrétní). U Františka jsem vědomě mluvila o "interpretech" i když gender studies jsou pro zatím všechny papeže včetně Jana Pavla opravdu jak červený hadr pro býka, což je zajímavý fenomén - Církev jde k principům. V základě jsem kněží v glose neobvinila z o nic větší nevědomosti než nás všechny ostatní. Šlo mi opravdu o kulturní fenomén. Z toho důvodu to vyšlo jako Glosa
Co čekat od politiků
Ivan Štampach
Nelze než souhlasit, že očekávat od politiků, že sehrají roli morálních příkladů je kulantně řečeno nereálné, ale...
Politici obvykle nejednají sami za sebe, ale jednají za stranu nebo jiné uskupení, dá se tedy předpokládat, že na výsledném projevu ( nebo alespoň postoji) spolupracuje více lidí.
Tato uskupení se určitě neskládají ze samých "klaďasů", ale měla by být schopná určité míry sebekritiky ( už z důvodů strategických, když ne morálních).
Rozčilovat se, že 30% voličů (a u volby prezidenta 50%) volí lidi, kteří jsou podle všeho nedemokratičtí i neschopní, prostřednictvím někoho, kdo je ovnímán jako"symbol provařenosti" považuji nejen za amorální, ale i výsostně nestrategické.
Abychom byli konkrétní, rozhořčené projevy Kalouska a Němcové jsou vodou na Babišův mlýn. Většinový důvod pro zvolení Babiše je, "že to není Kalousek". Zdá se mi, že je to jen přilévání oleje do již hořících ohňů .
Přituhuje
Markéta Hrbková
Revoluce u labouristů? Počítejme, že dorazí i k nám
Jakub Patočka
Kdo nemá problém s otcem?
Saša Uhlová
Odborníci na rodinu bez rodiny
Markéta Hrbková