Dobré rozhodnutí.

Ten Fond nezávislosti DR z toho výčtu nějak vypad...
Jinak obdivuhodná výdrž. Gratuluji.

To se nevysvětluje snadno. Jsou konzistentní a píšou o zajímavých tématech (v původním smyslu) z úhlu, který považuji za obohacující. Já sám jsem vlažný křesťan - husita. Kacíř :-). Svou roli snad hraje i to, že Michal Semín je konzervativně zelený.
Podobně jako s TD to mám se Solidaritou, ale tam je trochu víc "nečitelných" zdlouhavých a poněkud sebestředných textů. Čtu ji o něco méně pravidelně než TD (myslím, že je to jen shoda okolností). Vlastně něco mají ty dva časopisy (resp. myšlenkové směry) společného: promýšlejí radikální alternativu k současnému uspořádání a po tom přece volám i v tom svém článku. Navíc oba mají příznivou periodicitu a uměřený rozsah, mohu dodat přízemně, ale upřímně.

Literární noviny...no já vám nevím, s pravidelnou porcí ekonomického mainstreamu Markéty Šichtařové.

Vyjadřovat své názory tím, že čtu jen to, s čím souhlasím, vede k neinformovanosti a posléze k nevzdělanosti.
Před časem jsme tady psal o trafikantovi, který z toho, že si krátce po prezidentských volbách kupuji Právo, vysoudil, že jsem volil Zemana a výsledkem volby jsem dokonce nadšen. Nevěděl ani to, že ani četba výlučně Práva by člověka k volbě Zeman nutně nedovedla, protože tam píší také jeho dvorní nepřátelé jako Uhl, Mitrofanov a Hanák.
V některých pražských kavárnách (např. Mlýnské) nabízejí hostům LN, Dnes a HN, Právo ostentativně opomíjejí. To jsem bral jako dobrovolné sebeoblbování pravice: my nechceme nic vědět, nám už je vše jasné.
Levicoví intelektuálové u nás bývají politicky vzdělanější než pravičáci, protože pravicové argumenty znají, kdežto pravice většinou zná jen karikaturu argumentů levice. Byla by škoda, kdyby levice o tuto výhodu přišla..
A to ani nemluvím o tom, že demokracie se neobejde bez vzájemné komunikace lidí, kteří spolu nesouhlasí.
Sdílet

Souhlasím s Vámi, pane Kubičko. Ovšem přece jen se domnívám, že pro komunikaci s názorovou protistranou není nutné si časopis Respekt předplácet a všechna obsáhlá čísla - a často zvhledem k meritu věci zbytečně obsáhlé články - "poctivě číst", není-li člověk právě výkonný sloupkař či novinář. Dost to zrdžuje od objevování těch ostatních názorů, které jinde tak hezky sesbírané jako třeba v Respektu být nemusí.

S autorem v zásadě souhlasím, z Respektu mám podobný pocit. Na druhé straně si vážím snahy Respektu bojovat proti korupci a za lidská práva. Je třeba řici, že Respekt je (bohužel ?) velmi populární mezi vysokoškolskými studenty, na FSS Mu (Brno) Erik Tabery nedávno naplnil jednu z největších poslucháren.