Tahle země není pro chytrý

Roman Sikora

Pokud má tato společnost opravdu takové intelektuální a umělecké elity, jejichž příslušníci ze sebe dělají kašpary ve schwarzenbergovské hysterii, je na tom hůře, než by si kdokoli ještě před měsícem mohl pomyslet.

Je to už trochu únavné. Ale bude to opět o prezidentské volbě, v níž si nelze zvolit správně, ale jen proti kampaněmi stále mytologizovanějšímu zlu. Upřednostníme tedy 99-ti procentní zlo před zlem stoprocentním. A dosáhneme triumfálního vítězství. A volit musíme, protože podle logiky Jiřího Pehe, kdo nevolí, volí vítěze. Podle mé osobní logiky, kterou jsem z této velkolepé pravdy odvodil, pak rovněž platí, že kdo volí poraženého, volí vlastně vítěze, kdo volí vítěze, volí vítěze, kdo volí oba, volí také vítěze a kdo volí kohokoli, vždycky volí vítěze.

Ač je to takto fatální a bezvýchodné, přesto si odvážně dovolím tvrdit: ať si každý volí, koho chce, anebo nevolí. A říkám to se zjevným ulehčením, protože jsem si volbu znemožnil a odjel z místa bydliště bez volebního průkazu. A koho jsem volil, se dozvím až v sobotu večer, protože vítěz to bude tak jako tak.

Cosi mě ale přece jen nadzvedlo a proto píšu. Poté, co zde na stránkách Deníku Referendum Martin C. Putna rozdělil levici na tu „skutečnou“, co v prvním kole volila Dienstbiera, a na tu nejspíš „neskutečnou“, co volila Zemana, objevil se další myslitel - Matouš Hruška. A už názvem svého komentáře, „Mladá progresivní levice bohužel nejspíš neexistuje“, naznačil své rozčarování nad tím, že 75 procent lidí, kteří v prvním kole volili Dienstbiera, bude v kole druhém volit Zemana a nikoli kultivovaného Karla.

Je to pro něj skutečnost natolik traumatizující, že ten rmutný procentní údaj opakuje ve svém textu třikrát jako pochmurnou mantru. Nikoli nepodobnou mantrám příznivců Karla Schwarzenberga o jeho významném postavení ve světě a o dalších ničím nepodložených věcech. Dle mého soudu tedy Matouš Hruška vstřebal Putnovo účelové rozdělení levice na tu, která už je pro pražské kulturníky dokonce aspoň trochu salonfähig, a na tu, která je Hruškovými slovy neprogresivní a „buřtgulášová“.

V tomto postoji ovšem není zdaleka sám. Proto pokládám za nutný malý exkurs.

Pokud se, Matouši, o části levicových voličů vyjadřujete jako o „buřtgulášové“ či neprogresivní, měl byste se asi vážněji zamyslet nad svou politickou orientací. Podstatou levice je zájem o problémy skupin lidí, které kulturníci a současná vláda mají tendenci označovat za lůzu či spodinu. Skupin, které jsou v pojetí současné vlády, a tedy i Karla Schwarzenberga, na světě jenom proto, aby bez remcání svou dřinou sponzorovaly jak aktivity všemožných podnikatelů, spekulantů, defraudantů a tunelářů — a namnoze byli jejich bezbrannými obětmi —, tak i ušlechtilé rozhovory o kráse u kafíčka či vínečka.

Skupin lidí, kteří jsou už dvacet let ohlupováni stále idiotštějším zpravodajstvím, tupými televizními seriály a údajně zábavnými pořady. V nich k dovršení současné grotesky často vystupují unylé herecké hvězdy, jež v rámci volební kampaně Karla Schwarzenberga dávají najevo svůj vybraný vkus a angažovanost. Je vůbec možné za takových podmínek žádat po lidech, které se rozhodl oslovit Zeman, aby se vyjadřovali vzletně a cítili sounáležitost s aristokracií? Museli by být na hlavu padlí podobně jako pražská střední vrstva.

Milý Matouši, levice to má zkrátka o dost složitější. Chce-li být kultivovaná, ztrácí schopnost komunikovat právě s těmito lidmi. S lidmi, kteří jsou vydáni napospas permanentní propagandistické masáži ze strany v podstatě jednohlasných soukromých médií i těch vyváženě veřejnoprávních. Chce-li být levice blíže k těmto lidem, hned se začne křičet o estetice „buřtguláše“ a její hlasy jsou v mediálním prostoru zesměšňovány, démonizovány či vytěsňovány. O co snadnější to mají všichni pravičáčtí snobové, co se nad „spodinou“ s odporem ušklíbají, a co si většinou mylně připadají jako příslušníci vládnoucí třídy a nepotřebují se zabývat skutečností, že svět opravdu nesestává ze samých „kultivovaných“ intelektuálů. Pokud se chcete zařadit k nim, čiňte jak vám libo. Můžete si pak klidně říkat „progresivní levičák“.

Nechci tím nijak vyviňovat Zemana z jeho šovinistických, xenofobních či militaristických výroků, jimiž lidovým vrstvám podlézá. Jako pragmatický a svým způsobem cynický politik jen pracuje s materiálem, který je k dispozici. Stejně jako pracoval s Klausem a s ODS při uzavírání opoziční smlouvy. Tehdy čelil mimořádné dávce politického diletantismu Unie Svobody, tedy reprezentativního politického zástupce pražského liberálního salonu, který přece o žádné koalice s komunisty ani socanskými komunisty neměl zájem. Dohodnout se na čemsi konkrétním se dalo pouze s Klausem.

Nyní Zeman pracuje se zástupem frustrovaných lidí, jimž se v této společnosti už notnou dobu vymývají mozky a pravice jim kálí na hlavu. Nejspíš z falešného pocitu, že Listopad 89 byl nejen porážkou komunistů, ale také „chudiny“, která by si to proto měla pořádně vyžrat. Bez ohledu na to, že kdyby se dělníci, ano ti vulgární, neestetičtí, buřtgulášoví dělníci, tehdy ke studentům, disidentům a hercům nepřidali, kdyby v ČKD na Miroslava Štěpána nekřičeli: „Nejsme děti!“, Petr Nečas s Miroslavem Kalouskem by nejspíš dneska seděli na ÚV KSČ a Karel Schwarzenberg v Rakousku a nikoli v současné vládě zvolené skrze sérii neuvěřitelných lží a manipulací.

Milý Matouši, hovoříte také o sociálním státu, jako o určité metě, k níž je nutné směřovat, a také o jeho předpokladech. Nutno ovšem říci, že sociální stát není, na rozdíl od Karla Schwarzenberga, estetickou kategorií. Je na jedné straně doktrínou čerpající z ideálu rovnosti, a zároveň se jedná o cynický kompromis se silami kapitálu. Pro mně osobně je jeho základním účelem to, že se snaží zabránit, aby se nejposlednější články společnosti propadly do naprosté bídy a beznaděje, jak se dnes namnoze děje. Právě ony totiž v situaci, kdy si připadají jako ždímané onuce, plodí to, na co s takovou oblibou brnká Miloš Zeman: frustraci, xenofobii, rasismus, agresivitu.

Přestože i já považuji takto zaměřenou Zemanovu rétoriku za nechutnou, není to on, kdo podobné nálady v této zemi systematicky podněcuje a vytváří pro ně vhodné prostředí. Stačí si jen vzpomenout na sérii asociálních vládních reforem, zvyšování DPH a třeba i na nekonečnou sérii výroků o nepřizpůsobivých, flákačích, zneužívačích sociálních dávek. Ty výroky přicházejí od vlády, v níž knížepán Karel zasedá, a která v kontrastu k těmto „karabáčům na nejchudší“ bez skrupulí schválí masové propouštění velkozlodějů v rámci amnestie Václava Klause. Pokud na takové politice spatřujete něco, co by mohla „progresivní levice“ podpořit, čiňte, jak je vám libo. Ale pro jistotu si sebou vezměte pytlík na zvratky.

Karel Schwarzenberg je totiž reprezentantem právě takto zaměřené politiky. Ano, ten hodný strýček s fajfkou, který ve své bezbrannosti působí, že potřebuje zastání, jehož se mu od údajných duchovních elit bohatě dostává. Dokonce v takové míře, že tohoto ministra zahraničí a místopředsedu vlády Putna označuje za osobu neprávem diskriminovanou. Je velmi snadné vzbudit sociálně bezohlednou politikou ve společnosti ty nejhorší emoce. A pak se od nich s opovržením odtahovat a kázat o morálce. Zvládne to každý „magor“ a v této zemi klidně i za doprovodu pěvecké složky PEN Klubu v čele s Ludvíkem Vaculíkem: „Kníže má k lidu blíže.“

Ale především: Zatímco se Zemanovým příznivcům z dolních pater společnosti vytýká vulgarita a soukromé televize ji ihned ochotně přiblíží přímým vstupem z restaurace IV. cenové skupiny, lidé, kteří by měli o stavu společnosti opravdu přemýšlet a udržovat si kritický odstup, protože k tomu mají předpoklady, se v rámci podpory reprezentanta nejzhůvěřilejší vlády za posledních dvacet let své inteligence před zraky veřejnosti dobrovolně zříkají a dělají ze sebe kašpary v nejlepších tradicích Anticharty. Se všemi příbuznými agresivními projevy, jako jsou výhrůžky, ukončování spolupráce a další postihy uplatňované vůči těm, co to „odmítli podepsat“.

Pokud má tato společnost opravdu takové intelektuální a umělecké elity, je na tom hůř, než by si kdokoli ještě před měsícem mohl pomyslet. A nedopadne dobře. Tahle země prostě není pro chytrý.

    Diskuse
    January 25, 2013 v 10.17
    Děkuji pane Sikora
    Opět jste zabodoval, ostatně jako vždy. Mě podobné smýšlení dovedlo k volbě Zemana. Nejsem "buřtgulášník", chtěl bych "moderní levici", ale nepřišel jsem k tomu zprava ale zleva a jsem na straně "buřtgulášníků". Vím kdo je vinen vznikem těch xenofobií a podobně.

    Je to ostatně permanentní alibi nezřízeného kapitalismu, že on netotalisuje, že to komunismus nebo fašismus. Jenže nezřízený kapitalismus právě sám sebe rozkládá a "komunismu" a fašismu otevírá dveře, oni za něj jen dokonají dílo.

    Něco k těm umělcům, snad by autorka nebyla proti:
    http://www.listy.cz/archiv.php?cislo=072&clanek=020707
    January 25, 2013 v 10.24
    Jdi se klanět první lóži
    Jestli ta jejich vystupňovaná histrie nebude právě to, že jim první lóže už letost dostatečně přiložila nůž na krk. Jak už snad i zde kdosi nedávno napsal, olizují nohu, která je před chvílí nakopla.
    Kdo mě fakt zklamal, tak ten Ondra Vetchý. To mě mrzelo.
    četl jsem si nedávno nějaký rozhovor s panem Zdeňkem Mahlerem, zamýšlel se o tom, jak naše země permanentně trpěla exodem elit (ve smyslu - mozků), ale že i při tom plebejství zůstávala nezlomená. Bohužel náprava nemožná bez vytvoření nových elit-mozků právě odspod z toho plebejstva. Jenže vždy byly znovu vyhnány.

    Obávám se, že se schyluje k novému exodu. Tahle země je prokletá. Tak jak se plíživě propadáme do nové normalizace a plebejské debilizace a nějaké nové formy totality, mozky-elity se dusí tak, že pozvolna a jistě souběžně exodují. Co po revoluci vypadalo jako studijní nasáti vzduchu za kopečkama, stává se trvalým pobytem, protože sem se jim nikomu zpět nechce. Lidem jako jsem já se navíc čím dál víc chce z této prokleté díry ven. Totálně se tady dusím.

    Ve snech si sice buduji komunitní farmu, ostrov pozitivní deviace, nazávyslou enklávu, ale jak i svojí vinou otálím, Schwarzenberg a církev mi zabavují půdu vůkol, kam oko dohlédne a než se rozhompám, nezbyde než exodus. Blíží se mílovými kroky doba, kdy mozek bude v této prokleté zemi vstupenkou na popraviště.

    Nemám chuť na nic jiného než se obejmout se ženou a s dcerou. Dělat? Co? A proč?

    FO
    January 25, 2013 v 11.33
    Díky
    Mohli bychom založit platformu buřtgulášníků, zdá se to být dobrý symbol. Je to lahodné (když se dobře uvaří) a přitom levné jídlo. Článek pana Sikory ukazuje, že ještě není u nás tak zle.
    January 25, 2013 v 11.51
    Zle je a není
    Musím dodat pane Outrata, že jsem nasál taky spoustu positivního teď ve finiši druhého kola. Zjistil jsem kolem sebe hodně mladých lidí, kteří ač zatím mají peníze a zdraví, tak cítí ty nepravedlnosti a není jim lhostejný osud nejchudších spoluobčanů. Ono stačí, když se rozpomenou na původ. Mlaďoši, kteří vyrostli ve zlatě, kdy jejich rodič byl lépe situován již za komárů a po revoluci rozjel okamžitě výnosné podnikání, těm se procitá zle, ale mládež studovaná, leč vzešlá z dělnictva, kterému revoluce nic moc positivního nepřinesla, ti kolem 30 roku věku často procitají.
    Je to dobrá zpráva? Dobrá je, že jsou v temném moři vidět světélka. Špatná spíš v tom, jak je jich málo. Jsou to ti, co budou také exodovat.

    Tento odkaz je děsivý, ale souzní podle mě s tím, na co pan Sikora naráží:http://blisty.cz/art/67162.html

    Je děsné, že se ti spodní začínají tak hulvatisovat a rasizovat a paušálně odsuzují nás kancelářské krysy, vidím to na jejich pohledech. Ale já si jejich práce vážím a chi aby se měli lépe a vím co nás do této propastné diferenciace dostává, je to pravicová politika. Ač oni to o mě neví, jsem na jejich straně a ne na straně kancelářských hulvátů, kteří práci kuchařek a uklízeček nevidí.

    Snad nás bude časem víc
    LV
    January 25, 2013 v 11.52
    Hlásím se do klubu buřtgulášovníků.
    A to jsem původně měl v úmyslu ve druhém kole hodit bílý lístek. Nebudu alibista a nenechám to na jiných. Mobilizace kulturníků kolem mne je přesvědčivá.
    January 25, 2013 v 11.55
    Martin Ševčík
    Nejsem si úplně jistý, ale mám pocit, že Vám církev nemůže vzít půdu, pokud již před tím nepatřila nějakému státnímu orgánu. Jinak co se týče emigrace, podceňujete myslím globalizaci.
    DR
    January 25, 2013 v 12.3
    Tenhle článek by si měli pražští kavárenští pankáči
    vytisknout a vylepit na zeď hned vedle sebraných her Václava Havla...
    S tou půdou to nebylo myšleno, že mi něco seberou. Nic nemám. Šlo mi o to, že nebude co nakupovat, než se rozhoupu, popř trochu povydělám. A jít si pro úvěr a do smrti dělat na ně nehodlám. Myšleno to bylo tak, že co nezrestitují, to skoupí. Jak se bude systém hroutit, budou nás vysávat půdou - říká se tomu refeudalizace.
    Emigrace je jen taký povzdech, globalizaci nepodceňuji ;-)
    JM
    January 25, 2013 v 13.36
    Pane Sikoro,
    excelentní. Není nad to, přečíst si něco, co má hlavu, patu i styl. Ke klubu buřtgulášníků se hlásím i já. Nevím, který z pánů to zde navrhl, ale myšlenka jeto skvělá. Intelektuálové také jedí buřtguláš a nechápu, co se na něm zelené a progresivní levici nezdá - vždyť při současném složení uzenin je to potrava přímo vegetariánská - hlavní ingredience sója a voda.
    + Další komentáře