0/350 000 Kč Podpořte nás trvalým příkazem na cestě k finanční stabilitě ♥︎ Daruji
×

Profil čtenáře:
Vladimír Frič

VF
Profese: elektrotechnik
Domnívám se, že některé argumenty proti navracení soch bývají tytéž, jako argumenty proti boření soch. V tomto případě ano.
.
Jak navracení soch (často), tak boření soch (ještě častěji), jsou snahou manipulovat dějiny. Dnes je to ale trend. Doufejme že nepotrvá dlouho.
A dokonce tuto verzi vystavovat na všech sloupích.
I přesto, že podle některých se tato verze prý více "blíží pravdě".
To co jsem napsal je skutečnost, žádná představa, a zatím ten Váš vývoj k lepšímu v muslimských zemích příliš neprobíhá, často spíš naopak.
Lidé se jistě mohou měnit, ale ne vždy, ne pro každého a ne za každých okolností je dost snadné se měnit k lepšímu, obzvlášť pod ideologickou masáží.
Ano, do budoucnosti nevidíme; ale dnes jsou trendy docela nepříznivé, takže ani omylem bych to nenazval "zcela" otevřenou budoucností.
1. v arabském světě žije méně než pětina všech muslimů; původní kultura států s převládajícím islámem je velmi rozdílná a islám je to, co je dnes do značné míry unifikuje; právě mnohé z těchto států jsou dnes mimořádně nebezpečné pro turisty bezvěrce či jinověrce, s výjimkou pečlivě chráněných turistických zón; právě v mnohých těchto státech je zejména pro místní uplatňována nemilosrdně, přepjatě a brutálně ta jejich "spravedlnost"; (nic na tom nemohou změnit výčty opačných příkladů, není jich dost a svědčí spíš o odolných místních kulturách, než o islámu);
2. různá náboženství a různé ideologie vyznávají různé myšlenky, které jsou nějak rizikové v různých souvislostech v různé míře; házení všech náboženství a jejich odnoží do jednoho pytle je čirá hloupost; v mnoha zemích je většina muslimů přesvědčena, že je jejich povinností vás zabít, pokud se dopustíte rouhání nebo když opustíte muslimskou víru, nebo třeba že nevěrnice mají být kamenovány; v mnoha zemích jsou tyto fanatické názory podepřeny zákony; islám není jen brutální, je neslučitelný s humánní civilizací a s demokracií;
3. toto není radno zamlčovat, protože s Jakubem: ... Vaše ‚ano‘ ať je ‚ano‘ a ‚ne‘ ať je ‚ne‘.
S celkovým vyzněním článku p. Štampacha (zpočátku trochu s rozpaky) nakonec velmi souhlasím, pár maličkostí řešit nemíním (stejně by to bylo subjektivní), abych to hlavní nepřekryl flame diskuzí o podružnějších věcech.

P. Kubičkovi: nenávist je nepřiměřeně silné slovo, které se dá použít jen na velmi marginální část naší společnosti, jak ve vztahu k Romům, tak ve vztahu k Palestincům; máte nějaký důvod proč píšete o této "nenávisti"?

Pí Hájkové: křesťanství to je samozřejmě obojí, jak kultura, tak víra, a ještě mnohé další; stejně jako jiná náboženství.

V náboženském společenství jsou farizejové jen zdánlivě v rozporu s věrohodností víry toho společenství (do určité míry).
(Historicky farizeové byli židovskou stranou, která přeceňovala formu a obřad; a z pohledu Ježíše pohrdali ostatními, byli pyšní a pokrytečtí; dnes toto označení používáme pro popis podobných vlastností.)
Je to obvyklé nepochopení především lidí věřících spíš sami v sebe, než v jakéhokoliv Boha, že v "tom správném" náboženském společenství by mělo docházet k přerodu člověka nějak digitálně z 0 na 1, že se prostě přepóluje z - na +; jinak to jsou farizejivé (pokrytci); ve skutečnosti jsou nedokonalosti jednotlivců, do jisté míry, v každém takovém společenství nutně tolerovány. Náboženská společenství vlastně přirozeně aplikují známé indické přísloví: "Zasej myšlenku, sklidíš slovo; zasej slovo, sklidíš čin; zasej čin, sklidíš zvyk; zasej zvyk, sklidíš charakter; zasej charakter a sklidíš osud." Někdo je schopen kráčet po Kristově cestě rychleji, někdo ne, ale zkratky nejsou k dispozici žádné.
V Bibli můžete zjistit, že všichni lidé jsou hříšníci, že nejsou dokonalí; a to ani ti "svatí". Opakuji: "všichni!"
Takže farizejové jsou pak jen ti, kteří jsou k sobě nekritičtí, zejména před Bohem, jsou sebestřední, pyšní a 'samospravedliví', nejsou na cestě k Bohu. To ale člověk na člověku dost těžko rozpoznává, takže farizejivé se pak zákonitě mohou i v církevní hierarchii dostávat vzhůru. Ale kdo je farizej a kdo prostě jen hříšník na cestě, nebo do jaké míry, to je obvykle těžké hodnotit.