Rána, která míří mimo

Erik Tabery

Autor reaguje na esej Jakuba Patočky „Po svém sjezdu se ČSSD může stát velkou nadějí české politiky“ a odmítá myšlenku, že by týdeník Respekt a priori chtěl levicové politiky diskreditovat. Na konkrétních příkladech ukazuje, že se naopak snaží referovat o nich co nejvíce objektivně.

Jakub Patočka ve svém eseji ke sjezdu ČSSD píše i o Respektu. Jeho poznámka mi přijde pro zdejší debatu příznačná, a tak si dovolím krátkou polemiku.

Jakub Patočka píše o tom, že na tiskové konferenci položili redaktoři Respektu Bohuslavu Sobotkovi „otázku, zda bude Bohuslavem Sobotkou z vlády Vladimíra Špidly, který liberální reformy zaváděl, anebo Bohuslavem Sobotkou z vlády Jiřího Paroubka, který je rušil“. Podle Patočky tak učinili proto, že zřejmě čtou komentáře Jindřicha Šídla s „nábožnou úctou“. Autor komentáře také naznačil, že šlo o nejapnou otázku.

Tato poznámka vede k podstatě médií. Není náhodou jejich úkolem také reflektovat veřejnou debatu? Sám Jakub Patočka píše, že Šídlova teze o dvou tvářích Bohuslava Sobotky vyvolala velkou debatu. Neměl by tedy mít nový předseda ČSSD šanci, aby se k tomu vyjádřil? Pokud nejsme poradci Bohuslava Sobotky, není na něm, aby se s otázkou prostě vypořádal?

Dále Patočka píše: „Nechceme Respekt rovnou podezírat, že se ptá hlavně proto, aby zjistil, zda si má z muničního skladu objednat spíše střelivo, kterým ničil Špidlu, anebo zbraně, jimiž potíral Paroubka.“ Samozřejmě, že tady autor naznačuje, že si to myslí, a nic proti tomu, jen to není pravda.

Respekt je sice liberální médium, které vítá řadu kroků pravicové vlády, vždy se ale k tématům vyslovoval podle věcného rozměru, a nikoli podle toho, jestli ten či onen krok dělá levicová, a nebo pravicová vláda. A právě z tohoto důvodu jsme v zásadě politiku Vladimíra Špidly podpořili. Dovolím si jeden doklad z komentáře Respektu, který vyšel v čase, kdy Špidla opouštěl premiérský post: „I přes chatrnou většinu ale koaliční kabinet dokázal prosadit řadu důležitých reforem. Špidla sám vystupoval jako státník s poměrně jasnou proevropskou vizí, který zřetelně vytyčil hranice mezi opozicí a koalicí. Dokázal odolat vábení komunistů a odmítl pohodlnou většinu s jejich hlasy. V neposlední řadě se snažil i o boj s korupcí a o kultivaci zdejší české politické scény směrem ke zdvořilé a poctivé administrativě.”

Považujete tohle za ničení Vladimíra Špidly? Pokud ano, tak by si asi každý politik přál, aby byl takto ničen.

U Jiřího Paroubka je to obdobné, byť s trochu jiným vývojem. Když se stal premiérem a média ho hromadně kritizovala, v Respektu vyšel komentář, kde mimo jiné stálo: „[Paroubek] politiku posouvá tam, kde má být tedy do normální debaty, kde své politiky nemusíte milovat či nenávidět, ale chcete s nimi diskutovat. Paroubek navíc své chyby vyvažuje z druhé strany pozitivy.“ Mezi ně jsme zařadili upevnění vztahů se sousedními státy, to, že podpořil byť zatím mírnou deregulaci nájmů, angažoval se v odsunu vepřína z míst bývalého koncentráku pro Romy v Letech u Písku a navrhl odškodnění těch sudetských Němců, kteří bojovali proti fašismu.

To, že se pak Paroubek utrhl ze řetězu a zavedl ČSSD tam, kam ji zavedl, není náš problém. I tehdy jsme ale zůstali u věcného tónu a v předvolební době, kdy se Rath objevoval na titulní stránce jiného časopisu jako Hitler, měl Respekt na obálce titulek: Proč se nebát ČSSD.

Ano, byli jsme k Jiřímu Paroubkovi velmi kritičtí. Vycházeli jsme ale ze stejných důvodů, které nás vedou ke kritice Václava Klause či Mirka Topolánka. Nelíbí se nám arogantní styl, kdy se politika programově vyprazdňuje a posouvá do osobní roviny. Ostatně to, že Jiří Paroubek dělal zásadní chyby, přece dokazuje i to, že se vůči němu nyní vymezil Bohuslav Sobotka, jehož příchod Jakub Patočka vítá. Psali jsme tedy jen o něco dříve to, co dnes říká i ČSSD.

Proč o tom všem píši, když by to mohlo být všem jedno? Přijde mi škoda, že je třeba stále hledat a vytvářet obraz nepřátel, jejichž cílem je jen škodit „naší“ myšlence. Ve výše zmiňovaném textu je dokonce použita armádní terminologie „zbraně“ či „munice“. Já vůbec nepochybuji o tom, že se v řadě témat lišíme, tak proč nepolemizovat s nimi?

Pokud někomu přijde, že kritizujeme levici a jen chválíme pravici, tak se prostě mýlí a jen si zjednodušuje situaci. Respekt má bezesporu názor, ale je nepříjemný všem politickým proudům zastoupeným v Parlamentu. Svědčí o tom ostatně i to, že Respektem publikované informace více méně vedly k odchodu premiéra Stanislava Grosse (viz jeho podnikání) a k pádu pravicové vlády Mirka Topolánka (aféra justiční mafie).

Už moji předchůdci na postu šéfredaktora se rozhodli, že úkolem Respektu je kritická reflexe. Nemáme a nechceme si vybírat ten či onen proud k podpoře či zatracení. To sice znamená náročnější cestu (nezavděčíte se žádnému čtenáři), ale přijde mi to jako jediná možná cesta.

    Diskuse
    DR
    March 25, 2011 v 10.17
    Líbí se mi, že se Respekt otevřeně hlásí ke svým hodnotám, z prostoduché snahy o likvidaci levice bych ho vskutku nepodezíral, od toho jsou tu jiná média. Ale upřímě řečeno dokládat to, že nefaulovali Vladimíra Špidlu článkem, kterým mu jako již poražnému zamávali na rozloučenou, je poněkud úsměvné. Pokud to chtěl pan Tabery doložit nějakým textem, měl vzít něco z období voleb 2002, nebo Špidlova premiérování, má-li ovšem něco takového.
    Respekt se vymezuje jako liberální časopis a s tím souvisí i to, jak se pojem "liberální" chápe. Zatímco na západ od nás jsou liberálové či volnomyšlenkáři spíše levicoví, zde je tomu stále naopak.
    RS
    March 25, 2011 v 12.20
    Zde je to naopak se vším.
    V Česku jsou pravicoví nejen liberálové, ale i zelení, rockeři, piráti, umělci, intelektuálové a řekl bych, že dokonce i pankáči. Jsme vážně divná země.
    MT
    March 25, 2011 v 14.6

    Tak RESPEKT samozřejmě není primitivně antilevicový jako např. Mladá Fronta.

    Je to týdeník - a je to dobrý týdeník.
    Sám ho pravidelně kupuji - a nejsem pravičák.


    Ale musím se smát na celé kolo, když Tabery píše :

    "Pokud někomu přijde, že kritizujeme levici a jen chválíme pravici, tak se prostě mýlí a jen si zjednodušuje situaci. "

    Ale pánové! :
    Samozřejmě, že kritizujete levici a až na řídké výjimky SKORO jen chválíte pravici.
    Tak to prostě je, tak to prostě bylo a nejspíš to tak asi i bude nadále a žádná vaše prohlášení s tím nic neudělají.

    Jenom to vaše redakční skupina pravicově-zeleného, řekněme unionistického střihu dělá sofistikovaněji a chytřeji než nějaká Virtually apod. ...


    Takže liberální médium posuzuje a vítá "podle věcného rozměru" kroky vlády, zdůvodňované jejími představiteli a stoupenci téměř výhradně principem TINA (there is no alternative). Vskutku autentický liberalismus!
    DV
    March 25, 2011 v 15.43
    Trochu OT. Myslim, ze na prikladu Latinske Ameriky
    je jasne, kde Respekt stoji, byt ne sam. Jen skutecnost, s jakou se Respekt vymezuje a vymezoval vuci latinskoamericke integraci uskutecnovane tamejsimi stredolevicovych vladami, je skandalni. To, ze to dela napriklad Guardian atd. neni omluvou.
    DV
    March 25, 2011 v 15.50
    MMJ nebyl to pan Tabery, ktery se v jednom z editorialu naplno
    prihlasil k pravicovemu pohleu na svet, tj. uz k predem podjatemu pohledu na CSSD, Spidlu, Paroubka, Sobotku atd.?
    March 25, 2011 v 19.11
    Pamatuji si ještě titulní stránku Respektu po krajských volbách v roce 2008 - říčný Paroubek urvaný ze řetězu. A také články, které tehdejší vítězství ČSSD komentovali. Jak jsem nevycházela z údivu nad tím, jak jsou tam obratně interpretována data ze statistických údajů o voličské účasti. Nebo to snad byl, pane Tabery, jiný obrázkový časopis?
    March 25, 2011 v 21.53
    štvanice na Milana Kunderu
    Oceňuji, že pan Tabery vstoupil do přímé diskuse s Jakubem Patočkou na stránkách Referenda, ale zajímalo by mě, jak s odstupem hodnotí tu politovánihodnou štvanici na Milana Kunderu, kdy na základě jednoho náhodně objeveného dokumentu ve spolupráci s jedním velmi amatérsky působícím historikem z Ústavu totalitárních studií uspořádali mediální primitivně antikomunistickou štvanici na Milana Kunderu. V Ústí nad Labem, kde učím, na ulicích zadarmo rozdávali Respekt s tímto článkem, do školy jsem si ho přinesl nejen já, ale většina studentů - Respekt se v tomto případě choval zcela ostudně podobně jako Blesk, chtěl se svézt na zvýšené vlně veřejné pozornosti. Tím u mě Respekt velmi klesnul.

    Nebylo by těžké doložit, že Respekt byl a je jednostranně pravicově orientovaný, možná, že se změnou společenské atmosféry začíná reflektovat, že by si měl rozšířit intelektuálně politický obzor.
    VD
    March 25, 2011 v 22.38
    orientace Respektu
    Tak já respekt taky kupuji už tak deset let, dva roky ho mám předplacený, ale vnímám to, že mě reflexe společenského dění postupně zavívá doleva, respekt se hodně identifikoval s neolib. (jak někdo píše výše No Alternative) projektem Nečasovy vlády rozpočtové (ne)odpovědnosti a v souladu s celospolečenskou vlnou se posunul napravo od středu. Nicméně ještě stále nalézám v Respektu některé cenné úhly pohledu, kdy autoři nepíší z apriorní ideologické pozice, ale spíše věcně "padni komu padni" wtf:-) Zkrátka je to takové vyvážení k DR a BL.
    Zrovna pan Tabery je jeden z těch pravicovějších v redakci, řekl bych. Připadá mi, že dříve, ještě v salátové formě, to bylo svobodnější a subverzivnější psaní...ale možná se změnila má hlava...
    No alespoň může člověk studovat něco z tábora kultivovanějších protagonistů neoliberálního diskurzu a promýšlet alternativní pohledy..
    + Další komentáře