Rána, která míří mimo

Erik Tabery

Autor reaguje na esej Jakuba Patočky „Po svém sjezdu se ČSSD může stát velkou nadějí české politiky“ a odmítá myšlenku, že by týdeník Respekt a priori chtěl levicové politiky diskreditovat. Na konkrétních příkladech ukazuje, že se naopak snaží referovat o nich co nejvíce objektivně.

Jakub Patočka ve svém eseji ke sjezdu ČSSD píše i o Respektu. Jeho poznámka mi přijde pro zdejší debatu příznačná, a tak si dovolím krátkou polemiku.

Jakub Patočka píše o tom, že na tiskové konferenci položili redaktoři Respektu Bohuslavu Sobotkovi „otázku, zda bude Bohuslavem Sobotkou z vlády Vladimíra Špidly, který liberální reformy zaváděl, anebo Bohuslavem Sobotkou z vlády Jiřího Paroubka, který je rušil“. Podle Patočky tak učinili proto, že zřejmě čtou komentáře Jindřicha Šídla s „nábožnou úctou“. Autor komentáře také naznačil, že šlo o nejapnou otázku.

Tato poznámka vede k podstatě médií. Není náhodou jejich úkolem také reflektovat veřejnou debatu? Sám Jakub Patočka píše, že Šídlova teze o dvou tvářích Bohuslava Sobotky vyvolala velkou debatu. Neměl by tedy mít nový předseda ČSSD šanci, aby se k tomu vyjádřil? Pokud nejsme poradci Bohuslava Sobotky, není na něm, aby se s otázkou prostě vypořádal?

Dále Patočka píše: „Nechceme Respekt rovnou podezírat, že se ptá hlavně proto, aby zjistil, zda si má z muničního skladu objednat spíše střelivo, kterým ničil Špidlu, anebo zbraně, jimiž potíral Paroubka.“ Samozřejmě, že tady autor naznačuje, že si to myslí, a nic proti tomu, jen to není pravda.

Respekt je sice liberální médium, které vítá řadu kroků pravicové vlády, vždy se ale k tématům vyslovoval podle věcného rozměru, a nikoli podle toho, jestli ten či onen krok dělá levicová, a nebo pravicová vláda. A právě z tohoto důvodu jsme v zásadě politiku Vladimíra Špidly podpořili. Dovolím si jeden doklad z komentáře Respektu, který vyšel v čase, kdy Špidla opouštěl premiérský post: „I přes chatrnou většinu ale koaliční kabinet dokázal prosadit řadu důležitých reforem. Špidla sám vystupoval jako státník s poměrně jasnou proevropskou vizí, který zřetelně vytyčil hranice mezi opozicí a koalicí. Dokázal odolat vábení komunistů a odmítl pohodlnou většinu s jejich hlasy. V neposlední řadě se snažil i o boj s korupcí a o kultivaci zdejší české politické scény směrem ke zdvořilé a poctivé administrativě.”

Považujete tohle za ničení Vladimíra Špidly? Pokud ano, tak by si asi každý politik přál, aby byl takto ničen.

U Jiřího Paroubka je to obdobné, byť s trochu jiným vývojem. Když se stal premiérem a média ho hromadně kritizovala, v Respektu vyšel komentář, kde mimo jiné stálo: „[Paroubek] politiku posouvá tam, kde má být tedy do normální debaty, kde své politiky nemusíte milovat či nenávidět, ale chcete s nimi diskutovat. Paroubek navíc své chyby vyvažuje z druhé strany pozitivy.“ Mezi ně jsme zařadili upevnění vztahů se sousedními státy, to, že podpořil byť zatím mírnou deregulaci nájmů, angažoval se v odsunu vepřína z míst bývalého koncentráku pro Romy v Letech u Písku a navrhl odškodnění těch sudetských Němců, kteří bojovali proti fašismu.

To, že se pak Paroubek utrhl ze řetězu a zavedl ČSSD tam, kam ji zavedl, není náš problém. I tehdy jsme ale zůstali u věcného tónu a v předvolební době, kdy se Rath objevoval na titulní stránce jiného časopisu jako Hitler, měl Respekt na obálce titulek: Proč se nebát ČSSD.

Ano, byli jsme k Jiřímu Paroubkovi velmi kritičtí. Vycházeli jsme ale ze stejných důvodů, které nás vedou ke kritice Václava Klause či Mirka Topolánka. Nelíbí se nám arogantní styl, kdy se politika programově vyprazdňuje a posouvá do osobní roviny. Ostatně to, že Jiří Paroubek dělal zásadní chyby, přece dokazuje i to, že se vůči němu nyní vymezil Bohuslav Sobotka, jehož příchod Jakub Patočka vítá. Psali jsme tedy jen o něco dříve to, co dnes říká i ČSSD.

Proč o tom všem píši, když by to mohlo být všem jedno? Přijde mi škoda, že je třeba stále hledat a vytvářet obraz nepřátel, jejichž cílem je jen škodit „naší“ myšlence. Ve výše zmiňovaném textu je dokonce použita armádní terminologie „zbraně“ či „munice“. Já vůbec nepochybuji o tom, že se v řadě témat lišíme, tak proč nepolemizovat s nimi?

Pokud někomu přijde, že kritizujeme levici a jen chválíme pravici, tak se prostě mýlí a jen si zjednodušuje situaci. Respekt má bezesporu názor, ale je nepříjemný všem politickým proudům zastoupeným v Parlamentu. Svědčí o tom ostatně i to, že Respektem publikované informace více méně vedly k odchodu premiéra Stanislava Grosse (viz jeho podnikání) a k pádu pravicové vlády Mirka Topolánka (aféra justiční mafie).

Už moji předchůdci na postu šéfredaktora se rozhodli, že úkolem Respektu je kritická reflexe. Nemáme a nechceme si vybírat ten či onen proud k podpoře či zatracení. To sice znamená náročnější cestu (nezavděčíte se žádnému čtenáři), ale přijde mi to jako jediná možná cesta.

    Diskuse
    DR
    March 25, 2011 v 10.17
    Líbí se mi, že se Respekt otevřeně hlásí ke svým hodnotám, z prostoduché snahy o likvidaci levice bych ho vskutku nepodezíral, od toho jsou tu jiná média. Ale upřímě řečeno dokládat to, že nefaulovali Vladimíra Špidlu článkem, kterým mu jako již poražnému zamávali na rozloučenou, je poněkud úsměvné. Pokud to chtěl pan Tabery doložit nějakým textem, měl vzít něco z období voleb 2002, nebo Špidlova premiérování, má-li ovšem něco takového.
    FZ
    Respekt se vymezuje jako liberální časopis a s tím souvisí i to, jak se pojem "liberální" chápe. Zatímco na západ od nás jsou liberálové či volnomyšlenkáři spíše levicoví, zde je tomu stále naopak.
    RS
    March 25, 2011 v 12.20
    Zde je to naopak se vším.
    V Česku jsou pravicoví nejen liberálové, ale i zelení, rockeři, piráti, umělci, intelektuálové a řekl bych, že dokonce i pankáči. Jsme vážně divná země.
    MT
    March 25, 2011 v 14.6

    Tak RESPEKT samozřejmě není primitivně antilevicový jako např. Mladá Fronta.

    Je to týdeník - a je to dobrý týdeník.
    Sám ho pravidelně kupuji - a nejsem pravičák.


    Ale musím se smát na celé kolo, když Tabery píše :

    "Pokud někomu přijde, že kritizujeme levici a jen chválíme pravici, tak se prostě mýlí a jen si zjednodušuje situaci. "

    Ale pánové! :
    Samozřejmě, že kritizujete levici a až na řídké výjimky SKORO jen chválíte pravici.
    Tak to prostě je, tak to prostě bylo a nejspíš to tak asi i bude nadále a žádná vaše prohlášení s tím nic neudělají.

    Jenom to vaše redakční skupina pravicově-zeleného, řekněme unionistického střihu dělá sofistikovaněji a chytřeji než nějaká Virtually apod. ...


    Takže liberální médium posuzuje a vítá "podle věcného rozměru" kroky vlády, zdůvodňované jejími představiteli a stoupenci téměř výhradně principem TINA (there is no alternative). Vskutku autentický liberalismus!
    DV
    March 25, 2011 v 15.43
    Trochu OT. Myslim, ze na prikladu Latinske Ameriky
    je jasne, kde Respekt stoji, byt ne sam. Jen skutecnost, s jakou se Respekt vymezuje a vymezoval vuci latinskoamericke integraci uskutecnovane tamejsimi stredolevicovych vladami, je skandalni. To, ze to dela napriklad Guardian atd. neni omluvou.
    DV
    March 25, 2011 v 15.50
    MMJ nebyl to pan Tabery, ktery se v jednom z editorialu naplno
    prihlasil k pravicovemu pohleu na svet, tj. uz k predem podjatemu pohledu na CSSD, Spidlu, Paroubka, Sobotku atd.?
    March 25, 2011 v 19.11
    Pamatuji si ještě titulní stránku Respektu po krajských volbách v roce 2008 - říčný Paroubek urvaný ze řetězu. A také články, které tehdejší vítězství ČSSD komentovali. Jak jsem nevycházela z údivu nad tím, jak jsou tam obratně interpretována data ze statistických údajů o voličské účasti. Nebo to snad byl, pane Tabery, jiný obrázkový časopis?
    March 25, 2011 v 21.53
    štvanice na Milana Kunderu
    Oceňuji, že pan Tabery vstoupil do přímé diskuse s Jakubem Patočkou na stránkách Referenda, ale zajímalo by mě, jak s odstupem hodnotí tu politovánihodnou štvanici na Milana Kunderu, kdy na základě jednoho náhodně objeveného dokumentu ve spolupráci s jedním velmi amatérsky působícím historikem z Ústavu totalitárních studií uspořádali mediální primitivně antikomunistickou štvanici na Milana Kunderu. V Ústí nad Labem, kde učím, na ulicích zadarmo rozdávali Respekt s tímto článkem, do školy jsem si ho přinesl nejen já, ale většina studentů - Respekt se v tomto případě choval zcela ostudně podobně jako Blesk, chtěl se svézt na zvýšené vlně veřejné pozornosti. Tím u mě Respekt velmi klesnul.

    Nebylo by těžké doložit, že Respekt byl a je jednostranně pravicově orientovaný, možná, že se změnou společenské atmosféry začíná reflektovat, že by si měl rozšířit intelektuálně politický obzor.
    VD
    March 25, 2011 v 22.38
    orientace Respektu
    Tak já respekt taky kupuji už tak deset let, dva roky ho mám předplacený, ale vnímám to, že mě reflexe společenského dění postupně zavívá doleva, respekt se hodně identifikoval s neolib. (jak někdo píše výše No Alternative) projektem Nečasovy vlády rozpočtové (ne)odpovědnosti a v souladu s celospolečenskou vlnou se posunul napravo od středu. Nicméně ještě stále nalézám v Respektu některé cenné úhly pohledu, kdy autoři nepíší z apriorní ideologické pozice, ale spíše věcně "padni komu padni" wtf:-) Zkrátka je to takové vyvážení k DR a BL.
    Zrovna pan Tabery je jeden z těch pravicovějších v redakci, řekl bych. Připadá mi, že dříve, ještě v salátové formě, to bylo svobodnější a subverzivnější psaní...ale možná se změnila má hlava...
    No alespoň může člověk studovat něco z tábora kultivovanějších protagonistů neoliberálního diskurzu a promýšlet alternativní pohledy..
    et
    March 25, 2011 v 23.38
    Drobné postřehy
    Děkuji všem za postřehy a polemiku. Pokud se budeme držet tématu, tak zběžné postřehy. Jak jsem zmiňoval, Respekt má nepochybně na řadu témat odlišné názory, než které tu jsou většinou publikovány. Ale to považuji za logické.
    Ano, Jiří Paroubek byl naším ilustrátorem nakreslen jako člověk utržený ze řetězu. A neumím si představit přesnější popis. Stejně tak bych neměnil nic na hodnocení toho, že volby 2008 vyhrál ČSSD bezbřehý populismus.
    Ano, mě byste asi mohli v Respektu řadit nejvíce vpravo, pokud takovou škálu potřebujete. V Česku si s tím ale nevím rady (Joch nás označil za přední ideology levice) a těžko byste mě řadili k pravicovým proudům, které tu existují. Ve Velké Británii bych byl zřejmě Labour i když dnes tam není moc rozdíl mezi levicí a konzervativci.
    Názor, že jen chválíme pravici neobstojí. Doporučuji naše komentáře z posledních čísel.
    Necítím potřebu se zalíbit levicovému proudu v Česku, protože podle Vás sílí. Myslím, že ve skutečnosti moc nesílí, a že po stranické linii je ve větších nesnázích než kdykoli předtím. Zároveň se mi ale hodně líbí, kolik intelektuálů přemýšlí o tom, jak levici zlepšit. O co rozhodně stojím, je debata s lidmi, kteří argumentují a je mi jedno, jestli se hlásí k levici či k pravici.
    Proto mi přijde jako chyba a škoda, když se nejde po tématech ale po obrazech.
    A ještě požadované citáty z Respektu z roku 2002 a 2003:

    “Vladimír Špidla funguje rovněž jako strašák, se kterým si pravicoví politici nevědí rady. Přežívá v nich představa, že levice a Špidla zvlášť jsou tu od toho, aby omezovali základní svobody. Tak tomu není. Špidla je opravdový socialista, který věří regulacím a přerozdělování, odmítá ale omezování svobody volby. Toho jsme byli svědky spíše v časech neprůhledného rozhodování ODS a Zemanových lidí.”


    „Špidlova vláda se první aprílový týden předvedla ve své nejlepší podobě. V úterý ministři vypověděli podezřelý kontrakt o výstavbě dálnice D47, den poté vládní koalice odvolala Radu pro rozhlasové a televizní vysílání. Jsou to správná rozhodnutí - tentokrát bez jakýchkoli "ale". Dálnice i vysílací rada byly velmi pravděpodobně zdrojem příjmů pro konkrétní lidi z ČSSD a ODS. Přetnout tento penězovod bylo riskantní, ale bez toho by všechny sliby Špidlových ministrů o boji s korupcí byly jen plané řeči. Teď naopak lze říci, že kdyby se tato vláda v dohledné době rozpadla, přece jen měla smysl.“
    March 26, 2011 v 11.0
    Liberál Erik Tabery
    Erik Tabery je příkladem zmateného českého liberála, který přece tak strašně hájí svobodu, že mu vůbec nevadí ekonomická nesvoboda globalizovaného kapitalismu. Citace “Vladimír Špidla funguje rovněž jako strašák (...)" je v tomto ohledu velmi příznačná. Co zde vlastně říká? Vždyť ten text dokládá naprostou rozluku mezi našimi "mediálními" liberály a levicovou soc. dem. politikou. Píše se tu: "Špidla je opravdový socialista, který věří regulacím a přerozdělování, odmítá ale omezování svobody volby." Takže jediné, na čem se český liberál shodne se soc. dem., je svoboda volby. Což je ovšem formulace tak neurčitá, že neříká prakticky nic. Na tom, že je nebe modré či tráva zelená, se, myslím, shodne i katolík s muslimem.

    Erik Tabery, stejně jako drtivá většina českých liberálů, není schopen překročit svůj stín. Jeho krajně zjednodušující chápání levicové politiky je stále jako z 90. let, to paradigma se vůbec nezměnilo: přerozdělování je špatné, regulace je špatná, ergo socialismus je špatný. Liberálové typu pana Taberyho možná nepovažují levici za zlo, ale vnímají ji jako naivní politiku - což ovšem není o moc lepší. Shodnou se s levicovou politikou tam, kde se ona drží fundamentálních hodnot, které jsou tak nějak "naše" (například indiviuální svoboda je docela pěkná hodnota a dovolává se jí kdekdo). Je to trochu jako komunistická rétorika v Národní frontě před volbami 1946.

    Jinými slovy, řada českých liberálů je schopna uznat relevanci soc. dem. politiky jen tehdy, pokud se dotýká věcí, jako je korupce apod., jež nejsou bytostně ani levicové, ani pravicové. Ale nejvíce kritizují ve chvíli, kdy soc. dem. strana chce praktikovat soc. dem. politiku (sic!). Je to stále ten stejný kolotoč, stále to trapné mistrování a dokazování vlastní domnělé nadřazenosti.

    Těch několik citátů, které tu pan Tabery vytahuje jako králíky z klobouku, těžko může doložit věcnost pisatelovu. Dokládají ony spíše pravý opak.
    et
    March 26, 2011 v 11.38
    Díky
    Děkuji panu Kandovi za velmi důležitý příspěvek. Hezky jste ukázal, jak silně působí pravidlo: Kdo nejde s námi, jde proti nám.
    Je přeci pochopitelné, že když jsem tu napsal, že jsem liberál, tak nemohu s řadou věcí, které prosazují sociální demokraté, souhlasit.
    Uvedené citáty měly ukázat jediné, že pan Patočka neměl pravdu. A to dokazují jasně. Nevybíral jsem tu citáty, které se věnují sociálním demokratům. Když bych ale bral reakce dnešních představitelů ČSSD, tak myslím, že většině dochází, kde je pozice Respektu a nemají s tím problém. Vám to přijde málo, ale v českém kontextu myslím není zanedbatelné, když se na člověka s jinými názory nedíváte jako na padoucha.
    Já nechci měnit ČSSD, tak Vy nechtějte měnit nás. Je to těžké? I když možná bych uvítal, kdyby ČSSD byla levicová v "idealistické" rovině jako jsou lidská práva, životní prostředí... To ale není. Když si přečtete Norberta Bobbia tak zjistíte, že tu levici nemáme.
    Jinak bych docela rád viděl, jak se muslim s katolíkem jednoduše shodnou na právu na svobodnou volbu. To myslím nebyl dobrý příklad.
    March 26, 2011 v 12.37
    Tři stručné reakce
    Pane Tabery,

    začnu drobničkou odzadu.

    1. Pokud vím, nenapsal jsem, že by se měl katolík s muslimem shodnout na právu svobodné volby - odkud jste to vzal? To myslím nebyla dobrá parafráze.

    2. Fráze "Kdo nejde s námi, jde proti nám" je samozřejmě úplně nesmyslná a její poznávací hodnota nulová, vůbec nevystihuje to, co jsem chtěl vyjádřit. Mně přece nejde vůbec o to, aby se liberálové stali soc. demokraty, aby došlo k vítězství Jediné Pravdy. To mi podsouváte něco, proti čemu sám protestuji. Ovšem i tohle neporozumění (nevím, nakolik záměrné) o čemsi vypovídá - paradigmatický střet je opět odbyt citací obstarožní fráze, která by mě snad měla zařadit do nelichotivého sousedství. A tím je diskuse uzavřena dřív, než mohla začít.

    Ono neporozumění také vypovídá o tom, že veřejný (specifikujme: mediální) diskurs je u nás v tak zoufalém stavu, že i konstatování banalit je považováno za jasnozřivost. A že i to (abych vás citoval), "když se na člověka s jinými názory nedíváte jako na padoucha", je považováno za něco bezmála zázračného, vzácného. Opájet se po dvou desitkách let naší "demokracie" něčím takovým mi opravdu přijde málo, nezlobte se. Za dvacet let skončila I. republika, a my k sobě teprve hledáme základní R/respekt, abychom si za jiný názor nedali do zubů?

    3. Levici nemáme - to je opět stará písnička našich liberálů. Pak ovšem nemáme ani pravici. Ani ona totiž zdaleka není pravicová v "idealistické" rovině. Její "ideály" se dávno scvrkly na účetnické "má dáti - dal".
    March 26, 2011 v 12.41
    Douška
    Jinak s tou kritikou ČSSD naprosto souhlasím. (Ostatně v diskusi pod jiným článkem jsem napsal, že se zelenou kritikou systému soc. dem. otálí.) Jen mě tato kritika zleva u českého liberála poněkud překvapuje...
    et
    March 26, 2011 v 13.30
    Dodatek
    Rozhodně se neopájím tím, že se na oponenty nedívám jako na padoucha. Pro mě je to samozřejmé. Ostatně sám jste výše psal, že na levici se tu stále mnozí dívají skrz prsty. Fakt, že to beru jako normu, myslím potvrzuje i to, že debatuji na téhle platformě, kde rozhodně názorovou blízkost nehledám.
    Souhlasím, že nemáme pravici. Jsou to účetní karikatury, které mají pod polštářem maximálně jednu učebnici ekonomie a to ještě tak ze sedmdesátých let. Proto v Česku tohle dělení nemám rád a líbí se mi více západní politická kultura, kde se myšlenky mixují dohromady a politika se stále tvoří.
    Pokud jde o životní prostředí, tady je přesně vidět, jak to dělení neplatí. A dokonce, jakou paseku činíme, když svou interpretací (pravice by měla být neekologická) naděláváme paseku. Tím jen tu pravici ženeme do antiekologické politiky.
    Už jsem jednou v Respektu napsal:
    „Současný pohled na zničené lesy a erodované půdy, proplýtvanou ropu a vydrancované přírodní zdroje – to vše svědčí o tom, jakou škodu dokáže věk bez úcty způsobit sobě i dobám příštím,“ napsal Russell Kirk v legendární knize Konzervativní smýšlení (něco jako bible všech konzervativců) a dodal: „Kdyby se Burke ocitl v našem století, nikdy by nepřipustil, že společnost konzumu, tak blízká své sebedestrukci, je oním cílem a účelem, pro nějž Prozřetelnost člověka připravila.“
    March 26, 2011 v 15.29
    mistři jazyka
    Výrok, že "se myšlenky mixují dohromady" je - vezmeme-li to doslova - symptomatický pro představu soudobého intelektuála o tom, co je to myšlení. Ale co záleží na nějakém tom slově, že?
    March 26, 2011 v 16.23
    pro: JK
    Už Robert Musil říkal, že myšlení je obšírná a velmi neurčitá věc. A romanopiscův zápas o jazykovou přesnost by dnes působil jako vrcholné podivínství.
    March 26, 2011 v 16.38
    pro: ET
    Považuji dělení na levici a pravici nadále za legitimní, i když je nutno ho brát cum grano salis, nikoli jako rigidní schéma. Pokusy o překonání této polarity (vždyť má svou historii) vždy skončily podivně - levice si hrála na pravici a pravice okupovala levicová témata, takže se myšlenky mixovaly (jak uvádíte); to je možná i jeden z důvodů současné krize politického myšlení. Navíc v našem středoevropském prostoru (myslím tím prostor česko-polsko-slovensko-maďarský) se pod obvyklými pojmy, s nimiž operuje západní myšlení, vyskytuje poněkud suspektní obsah. Naše historická zkušenost a geografická pozice funguje jako jakési "sémantické posouvadlo": význam pojmů se zde posunuje. (Viz István Bibó, "Deformace politické kultury ve střední a východní Evropě", přel. Michal Černý, in: Jiří Trávníček /ed./, V kleštích dějin. Střední Evropa jako pojem a problém, Brno, Host 2009, s. 17-30).
    et
    March 26, 2011 v 20.11
    JK
    Ano, myslím, že Vaše poslední věta je přesná. V rychlé debatě pod článkem na tom tolik nezáleží. Myslím, že jste mě i tak pochopil.
    March 26, 2011 v 23.7
    Patočka se trefil, Tabery - viz vlastní název komentáře
    Redaktoři Respektu položili příznačnou otázku, která vypovídá o tom, co by si přáli, tedy aby byl Sobotka buď Sobotkou ze Špidlovy vlády nebo Sobotkou z Paroubkovy vlády. Nepředpokládají třetí možnost a tedy, že Sobotka se poučil a bude suverénním předsedou nové sociální demokracie, která nás vyvede z neoliberální pasti škrtání a likvidace sociálního státu a zadlužování středních vrstev eufemisticky nazývaného reformami. Možná je to mé zbožné přání, ale má k tomu našlápnuto. Dienstbier, Zaorálek i Hašek mu v tom mohou výrazně pomoci.
    March 27, 2011 v 1.38
    Osobně jsem rád, že se na podobných pozicích jak co do kritiky poměrů, tak co do cest, kudy z toho ven, postupně scházejí ti, kdo se ještě nedávno zásdně rozcházeli. Nehledal bych v tom kdovíjaké pragmatické motivy.
    JK
    March 27, 2011 v 9.39
    každy umí posoudit
    Nevidím celkem duvod pohoršovat se nad názory v ruzných časopisech. Pro mne to je zdroj informací a názor si utvářím sám.Je to svoboda a pokud si redaktor myslí, že určitou informaci je potřeba sdělit tak at ji sdělí. Jak s ní naloží čtenář je na něm.Od chvíle kdy začal vycházet odebírám časopis Týden a není to v žádném případě levicový časopis, přesto jej považuji za dobrý časopis.
    SH
    March 27, 2011 v 11.40
    Výjimka potvrzující pravidlo.
    Respekt o levici píše „objektivně“ jen potud, aby jeho nejen stranění, ale doslova fandění pravici, zapadalo do lidové moudrosti, že výjimka potvrzuje pravidlo.
    March 27, 2011 v 13.14
    Hezké nedělní odpoledne všem,
    Respekt čtu jen občasně, takže se rozhodně necítím schopna dohadovat o konkrétních detailech jejich psaní o politice soc. dem., ale jestli se považuje za především liberální seriozní a do jisté míry intelektuální týdeník, opravdu by stálo za úvahu proč chybí v jeho pojetí zamyšlení nad tím, co už zde zmiňoval Roman Sikora - proč je v Čechách tak výrazně odlišný přístup k pravicovému a levicovému pojetí v mnoha jak stranách ( zelení), tak sociálně kulturních uskupeních (umělci, rockeři, piráti...). K atmosféře vyvolávané médii patří nejen to, co produkuje, ale také to, o čem mlčí a to při širším pohledu budí dojem, že Respekt je možná liberální, ale trochu alá český dvoreček a to je mi na tak výrazné médium přecejen trochu málo. Jinak bych se ráda připojila k Ivanovi Štampachovi v tom, že rozebírat jestli to, že se situace zdá se trochu mění v poslední době, je z důvodů pragmatických či z důvodů toho, že český neoliberalismus už začíná mít podoby opravdu - omlouvám se, ale značně přutuplé, těžko odhadovat.
    et
    March 27, 2011 v 16.37
    Pro paní Hrbkovou-Bidlovou
    Myslím, že není problém, že Respekt nečtete pravidelně. Odhadoval bych, že tomu tak bude u většiny zde debatujících, ale nevidím to jako překážku.
    Jinak k tématu, které zmiňujete si dovolím citát z jednoho mého komentáře, který vyšel nedávno:

    Podobné kroky mají pochopitelně i politický rozměr. Češi jsou překvapivě trpěliví, ale jen málo rodičů se bude chtít smířit s tím, že budou muset šetřit na vzdělání svých dětí. Stejně tak už dnes protestuje nemalá část kulturního světa (vydavatelé, spisovatelé a další). Může se stát, že nastane jev, který očekává řada politologů. Na Západě je běžné, že intelektuálové a lidé „z kultury“ se spíše hlásí k levici či levému středu. V Česku to tak není díky dědictví totality a zažité představě, že levice je něco odpudivého.
    Kdo ví, třeba chování dnešní vlády urychlí tento přerod. Tím spíše, že kabinet dokazuje, že rozdíl mezi levicí a pravicí moc neexistuje. K většímu pohybu vlevo zatím brání fakt, že levice je v této zemi ještě technokratičtější než pravice. Odšpuntování sociální demokracie odchodem Jiřího Paroubka však může přinést změnu, stejně jako můžeme být svědky příchodu nějaké nové politické formace.
    FZ
    Ano, intelektuální vrstvy se v ČR k levici příliš nehlásí kvůli stigmatu minulého režimu a snad i existenci KSČM. Myslím však, že se karta postupně obrátí, své udělá i neschopnost současné vlády.
    March 27, 2011 v 17.58
    Skeptická poznámka
    Nesdílím zcela optimismus pana Štampacha - alespoň tváří v tvář přítomným příspěvkům pana Taberyho. Když to zjednoduším, je argumentace pana Taberyho v podstatě následující (i s tím uvedeným rozporem):

    1. rozdíl mezi levicí a pravicí v ČR příliš neexistuje (leda v tom, že levice je ještě technokratičtější);
    2. levice přestává být zosobněním zla, protože stejně špatná už je i pravice.

    Toť vše a obávám se, že nic více.
    et
    March 27, 2011 v 20.6
    Ne zcela
    Pravda je, že dnes jsou obě velké strany velmi technokratické. Každá z trochu jiného úhlu, ale je to tak. Na rozdíl od mnohých zde přítomných je mi jedno, který proud bude vládnout, když bude vládnout dobře. Povede se to jedině tehdy, když se nebudou hledat pouze chyby těch druhých, ale začne se u sebe.
    March 27, 2011 v 20.48
    Když mě by právě zajímal ten "trochu jiný úhel"... Uměl byste ho definovat?
    FZ
    Tím jiným úhlem je asi myšlena míra přerozdělování- v tom je alfa a omega rozdílu mezi "levicí" a "pravicí". Jinak za nejlepší řešení dlouhodobě považuji středovou vládu- vládu ČSSD s ODS nebo ČSSD s malými stranami.
    March 27, 2011 v 21.14
    Pane Zíko, princip přerozdělování (jeho míra apod.) je programovým rozdílem. Ale pan Tabery mluvil o technokratičnosti - to je jiná rovina problému. A to mě právě zajímá.
    et
    March 27, 2011 v 22.5
    Důvody
    Už jsem to tu naznačil. ČSSD dlouho zastává názor, že zahraniční obchod je víc než lidská práva a proto se nemá mluvit o jejich porušování. Pro rovnost příežitostí neudělala skoro nic. Ženy neumí prosazovat ani ve vlastní straně. Pro rovná práva Romů vlastně vůbec nic. Životní prostředí jde okamžitě stranou, když je ve hře ČEZ a nebo nějaká jiná firma. Evropská unie je vítána jen do té doby, když to nic nestojí. Neudělali téměř nic pro větší nezávislost veřejnoprávních médií...
    PM
    March 27, 2011 v 22.57
    Nakladl jste právem pane Tabery, přehršli neřestí
    na bedra politiků sociálně demokratické strany. Neprávem jste opomenul podotknout, že se jedná o následky kontaminace prostředí způsobené neoliberaismem po vítězné konzervativní revoluci sedumdesátých let, jejichž následkům se neubránila ani ani skalní socdem. ve Švédsku. Natož ta naše juvenilní v postkomunistické zóně.
    March 28, 2011 v 2.29
    To, co adresujete jako výtky sociální demokracii, nejsou její programové body. Něco z toho se v minulosti bohužel dělo. Současná sociální demokracie je jiná. Nebo, abych byl realističtější, mění se. Sjezdem schválený rozsáhlý programový dokument opravdu doporučuji přečíst.

    Sociální demokracie se v novém programu nově zavazuje k ohledu na životní prostředí. Pojetí, že byznys má přednost přede vším, i před lidskými právy, to byla možná deviace některých dosavadních vlád s účastí sociální demokracie, ale je to programová orientace politických směrfů, které se Vám líbí víc. Pan president obhjájce lidských práv veřejně prohlašuje za nepřátele demokracie. Pravide programově odmítá antidiskriominační zákon, který sociální demokracie prosazuje a bude prosazovat.

    Ano, kmotři a strýcové z některých sociálně demokratických regionů neradi vidí ženy v politice, ale oficiální koncepce vedení se ženami počítá a s regionálním kmotrovstvím pomalu a nesnadno zápasí. Víte ale jistě, že to historicky byla sociální demokracie, kdo těžce ještě do 70. let minulého století v některých státech prosazovali volební právo žen.

    Pro rovná práva Romů je rozhodně třeba něco udělat. Doufám, že vzorem dobré politiky podporující integraci Romů není pro Vás paní Řápková z ODS.

    A pokud jde o nezávislost veřejnoprávních médií, možná si vzpomenete, které strany prosadiy náhubkový zákon.

    Osobně vidím zpronevěry konkrétních politků na humanistickém sociálně demokratickém programu, mrzí mě to, kritizuju to a podporuju aspoň v roli publicisty opačnou tendenci. Ale jsem si jist, že to, co kritizujete u ČSSD, je u pravicových stran programovou koncepcí.
    March 28, 2011 v 7.19
    Ad IŠ
    Myslím, že E. Tabery neadresuje výtky primárně vůči programu ČSSD, ale vůči její reálné politice. Stejně tak neplatí, že by jakkoliv adoroval V. Klause (Respekt obecně je antiklausovský), vůči ODS je Respekt v několika posledních letech také kritický; vlastně většinu své existence byl k ODS kritický - výjimku představovala ODS na čele s Topolánkem (než se postupně zkompromitoval), protože Topolánek si umně přisvojil diskurs Respektu, právě ona témata, o nichž tu E. Tabery psal jako o "idealistických".

    Nesouhlasím s většinou toho, co v diskusi pan Tabery říká, ale tu kritiku bych pojal jinak. Snad se k tomu ještě dostanu, debata je to zajímavá a hlavně zcela nová..

    et
    March 28, 2011 v 8.59
    Je mi líto, ale program začnu brát vážně, až ho někdo bude naplňovat. Novináři musí posuzovat strany podle toho, co dělají a ne podle toho, co říkají. Odkazovat na něco, co zcela jiná strana udělala před sto lety, to nechápu.
    Poznámku s paní Řápkovou považuji doslova za urážlivou a to především proto, že proti těmhle extremistickým metodám Respekt píše dvacet let. Referoval tedy o tom i v době, kdy o tom v téhle zemi
    et
    mnozí ani nevěděli. A ještě k programu, pamatuji si, jak si Vladimír Špidla stěžoval, že program strany nečte ani většina straníků. Ale snad se to změní.
    S kritikou reálné politiky ČSSD v podání pana Taberyho v základě souhlasím a kritizovala jsem ji mnohokrát i na stránkách DR. To, že dnes mnozí vsázíme na chystající se proměny ( o kterých pravděpodobně víme přecejen více než druhá strana) chápu, že je zatím spíš v rovině zbožného přání než jistoty, s kterou by bylo možné operovat, čas ukáže. Je tedy pravda, že k jednolitosti diskursu, který s sebou nesl zbagatelizování tak důležitých témat, jako jsou lidská práva, ekologie, všemu, co pan Tabery hezky shrnul v termínu technokratismus určitě přispěla i ČSSD, ale pokud si vzpomínám, Respekt je také aktivně nehájil. A je velmi pravděpodobné, že kdyby se objevilo jediné médium, které by tyto nedostatky kritizovalo, ani ČSSd by je neopustila tak bezohledně. A, nemohu si pomoci, odpovědností liberálního média, by mělo být právě to, aby takové jednostrannosti co možno předcházelo. ne náhodou se dnes ocitáme v situaci, kdy nám všem ( a věřím, že včetně pana Taberyho) vstávají vlasy hrůzou na hlavě nad podobou českého veřejného diskursu od děsivého příběhu s uštváním možnovraha malé dívky až po mnohé politické komentáře. Právě média typu Respektu by měla dbát o udržení určité úrovně, někdy i za cenu holt nepohodlí či osamocenosti. A myslím, že i dnes je důležité ohlédnout se a analyzovat jakými opomenutími či svezeními se po pohodlné vlně k tomu došlo, jinak jsme na cestě k zopakování ( a zdaleka nejsme z toho venku, je dost možné, i když doufám, že ne, že nás ještě čekají mnohé informace o tom, v jakém stavu se vlastně česká veřejnost nalézá, občas, když zabrousím na diskusní příspěvky v běžném tisku, jímá mne , upřímně řečeno, hrůza a příběh, který se vyvinul okolo protestu lékařů toho byl v mnohém neveselou ukázkou).
    March 28, 2011 v 10.30
    Taberyho důvody
    Za nejcennější část současné diskuse považuji Taberyho kritiku sociálně demokratické politiky pod hlavičkou důvody. V zásadě je to kritika, se kterou se může ztotožnit většina zde diskutujících. Zásadní rozdíl mezi sociální demokracií a současnou vládní koalicí vidím v tom, že zatímco v sociální demokracii se tato kritika bere vážně, ve vládní koalici nelze čekat, že by s čímkoli z načrtnutých bodů cokoli dělala, naopak působí a bude působit v protisměru. Samozřejmě otázka je, jak se přejde od programových bodů ideového zaměřeni ke konkrétní politice. Tedy kritiku pana Taberyho považuji za cennou a inspirativní. Možná i Respekt by se mohl sebekriticky zamyslet nad tím, co v minulosti udělal on pro naplnění načrtnutých bodů, protože na tvorbě veřejného mínění a politické vůli se podílí Respekt neméně než politické strany a vedle naplňování svobody tisku má také zodpovědnost za naši demokracii.
    et
    March 28, 2011 v 11.29
    Pro paní Hrbkovou-Bidlovou
    Jsem přesvědčeno tom, že každý může dokázat víc a má dělat víc, tedy i Respekt. Úkol médií je podněcovat debatu a ne ji zašlapávat. Někdy se to Respektu dařilo a někdy ne. Mohu ale popsat důvody, proč jsem začal jako středoškolák číst Respekt. V době, kdy všichni nekriticky obdivovali Klause, vyšel tam dlouhý článek o tom, že některé nápady sociálních demokratů (v té době velmi slabých) jsou dobré. V té době také v Respektu vycházely články na podporu Klause, ale byly podle mě uměřené. Ale ten článek, který férově popisoval minoritní názor, ten mě tehdy velmi zaujal.
    Na co jsem ale mimořádně hrdý (a schválně používám tohoto slova) je postoj Respektu k otázkám menšin, zejména pak romské. Už v prvním čísle Respektu v březnu 1990 je na toto téma článek a prostupuje to tímto časopisem dodnes. Velmi obdobně je to u rovných příležitostí žen a mužů, ostatně dodnes si na tohle téma od některých šovinistických kolegů vyslechneme ledacos. Životní prostředí a veřejnoprávní média rovněž, vše se dá ověřit v archivu.
    Ostatně není úplně tajemstvím, že v první polovině minulého desetiletí (tak 2002 až 2004) odešla část redakce poté, co neúspěšně chtěla Respekt posunout ke konzervatismu. Zlomovým okamžikem se stala debata o registrovaném partnerství. Dodnes si pamatuji, jak na nás dnes už bývalý kolega křičel a ukazoval prstem: "Vy, vy jste ničitelé téhle civilizace".
    PM
    March 28, 2011 v 12.7
    Respektuji vaši hrdost pane Tabery
    Vybalancovat kompromis mezi nároky fiskálně zjištných a společensky kriticky založených musí být vzrušující projekt. Přeji další úspěchy.
    FZ
    ČSSD se profiluje a zřejmě ještě nějakou dobu profilovat bude jako strana maloměšt'áků, ne liberálních intelektuálů. A do do té doby si ani nebude příliš rozumět s Respektem. V tom je podle mě jádro problému.
    March 28, 2011 v 12.25
    Pane Tabery, jsem kmet nad hrobem, ale paměť mi ještě dobře slouží. V sedmdesátých a osmdesátých letech nám lhali, že jednou přijde dobra, kdy se budeme svobodně rozhodovat mezi různými volebními programy. Záhy přišla doba, kdy politické programy nikoho nezajímají. Doba, kdy je tu společenská vrstva, která cítí značnou soudržnost a společně pomocí peněz rozhoduje o směřování politiky. Občané si mohou házet do uren lístky jaké chtějí, každá vláda (pokud se zásadně nevzepře) bude uskutečňovat zahraniční politiku plynoucí ze "spojeneckých závazků" a hospodářskou politiku určenou ratingovými agenturami ve spojení Měnovou unií a dalšími reprezentaty vůle diskrétních elit.

    Chápu, proč Vás program ČSSD nezajímá. Pro novináře jsou v situaci iluzorních voleb zajímavé personální skandály, politika není pro ně spor programů, ale je to téma v zásadě totožné s aférami celebrit. Až Vás bude zajímat, co která strana chce realizovat, bude diskuse zajímavější. Zatím je beze smyslu.

    Odkazování na kontinuitu sociálně demokratického politického programu bylo v této diskusi zcela namístě. Sociální demokracie je evropské a nejen evropské hnutí existující sto a pár desítek let. Česká sociální demokracie je jeho skromným a nedokonalým projevem. To, co hájím v diskusi, je sociálně-demokratický program. Hájím ho proti Vám a když je to nutné, hájím ho proti ČSSD a zde jsem to už několikrát udělal. Hájím ten program proti politickým směrům, které hájíte Vy. Ale Vy o programech diskutovat nemíníte, tak jsm debatu začali a zase hned skončili. To je symptomatické a nerozvrátí to mou duši, pane Tabery.

    Když kritizujete nedostatečnou politiku ČSSD pro odstranění diskriminace Romů, tak právem upozorňuji jednak, že jsem to tu nedávno ostře kritizoval a myslím, že stranu tato kritika zajímala, i když mi to nedali najevo. Když se na lokální úrovni objevily skrytě protiromské motivy ve volební kampani ČSSD, vedení strany ostře zasáhlo, dostancovalo se, přimělo např. organizaci Prahy 5 ke změně volební kampaně pohrůžkou, že je jinak odstraní z kandidátky. Řápková a jako projev opačné síly v současné české politické polaritě je svou stranou podporována. K pravicové politice, a nejen k politice ODS to prostě patří. Tady bych opět musel odkázat k politické tradici, která Vás ovšem nezajímá.

    Urážíte se, pane Tabery, zbytečně, protože já nediskutuji s časopisem Respekt, ten tady nediskutuje. Diskutuji se zdejším článkem pana Taberyho a s dalšími myšlenkami v této diskusi. Že připomínáte antidiskrimanační zásluhy Respektu, kterému šéfujete, to je v pořádku. Tuto Vaši vnitřní opozici ve Vašem politickém táboře oceňuji.
    March 28, 2011 v 13.18
    Myslím, že pan Štampach uhodil hřebíček na hlavičku. Je to vlastně trochu skandalózní, když se šéfredaktor ne nevýznamného periodika přizná k tomu, že ho politický program nezajímá. Domnívám se, že tahle "praxeologičnost" je tradičním kamenem úrazu české žurnalistiky, která se záměrně odmítá zabývat podstatou jevů, a místo toho nám servíruje pouhé akcidenty; odmítá koncepce a pojmy, a upřednostňuje atomizovaná fakta a nesouvislé obrazy. Publicistika není vědecké pojednání, ale špetka teoretické fundovanosti a koherentního myšlení by neškodila.

    Volby občas připraví občanům překvapení, když si oni pojednou uvědomí, že jejich volba má vskutku konkrétní politické důsledky - což si snad předtím ani neuvědomovali (jak o tom kdesi mluví Bělohradský). Ale když program nezajímá ani žurnalisty, tak čemu se divit?

    Možná je to však přece jen malinko jinak. Pana Taberyho rozhodně nelze podezírat z neznalosti teorie či politických programů. Spíš si myslím (a mohu se mýlit), že prostě nebere soc. dem. program jako relevantní. A tím se dostávám k tomu, co jsem napsal už shora (srov. "Liberál Erik Tabery", 11:00:50).
    et
    March 28, 2011 v 15.55
    Nestačím se divit
    Myslím, že jsme tady uhodili na hlavičku něco jiného a to naprostou neschopnost si naslouchat. Nechápu, proč je to v Česku tak běžné, že si tu lidé potřebují někoho zabalit do nějaké škatulky. Zřejmě to člověka vede k nějakému vnitřnímu klidu, protože se mu tak nenarušují dogmata. Co jsem napsal? Že se v Česku nedodržují programy a začnu je brát vážně, až se jimi bude nějaká strana řídit. Pak jeden diskutující napíše: Skandál, on nečte programy. A další už to jen rozvádí a přijímá nepochopitelné stanovisko, že neberu vážně program ČSSD, což je důkaz o mém liberalismu. Uf, tomu říkám zkratka. Jednak je zřejmé, že jsem psal o programech jako takových a za další, už logika velí, že když vidím, že někdo neplní program, tak že jsem ho asi četl.
    Ano, každá strana v opozici je ochotná naslouchat různým hlasům, ale počkejme si, až bude vládnout. Pokud změní dosavadní praktiky, bude to skvělé, ale nemaloval bych si to tak. Pan Štampach tu zmiňoval například to, že pravice prosadila náhubkový zákon. Doporučuji se podívat, které strany pro něj hlasovaly.
    O co jediné mi tu jde? O schopnost se kriticky dívat na naše reprezentanty, bez ohledu na názorový proud, který zastupují.
    March 28, 2011 v 16.35
    kdo co četl:
    Tady IŠ a RK trochu přestřelili.
    Když Erik Tabery napíše "ale program začnu brát vážně, až ho někdo bude naplňovat", tvrdí tím přece právě to, že ho zná. Pokud by ho neznal, těžko by rozpoznal jeho naplnění.
    (podle plodů přece... a plodem nemusí být jen realizace, ale také projevené úsilí o realizaci programu.)

    Á propos, nemá být diskuse spíš o tom, jak Respekt referoval a referuje o určitých politických entitách a dějích, něž o táborech a o tom, který člověk co hájí? DR přece taky není jednoduše tábor.
    PM
    March 28, 2011 v 19.20
    taktak pane Špíno
    Zde šlo o lapidární zjištění, že žádné médium - natož masové - není nepoplatné politickému založení a etické úrovni korporace která jej vlastní. Pan Tabery statečně hájil i parcielně obhájil kvalitu etiky specifického liberálního vyznání svého zaměstnavatele.
    March 28, 2011 v 19.36
    Sociální pozice a politika
    Neměl jsem sice v plánu se zapojit do této diskuse, nicméně jsem o textu šéfredaktora Respektu diskutoval jinde a dle jedné své kolegyně by můj příspěvek tam měl zaznít i tady. Tedy jej s úpravami přidávám:

    Vycházím z toho, že jakékoli vědění je perspektivní, což znamená, že pro posouzení společenského fenoménu je klíčové, z jaké (sociální) pozice se na něho díváme. Dám příklad: na provoz divadla, jeho roli ve společnosti, jeho kvalitu, jeho přínos atd. bude mít jiný názor jeho pokladní, uklizečka, herec, režisér, umělecký šéf. A přitom každý z nich bude mít svoji pravdu. Z toho plyne, že neexistuje pravda, nýbrž pravdy. To samé platí o reflexi politiky. Je proto logické, že generální ředitel dejme tomu IBM volí TOP 09, nicméně volba téže strany od jeho sekretářky už tak logická není, o uklízečce jeho kanceláře nemluvě.

    Pro mne z toho plyne tento závěr: Ohánět se v politice a politických idejích objektivitou je klam. Neexistuje totiž. O politice je nejlepší mluvit s ohledem na zájmy, které ten či onen krok hájí. Jední hájí zájmy velkokapitálu, jiní zájmy zaměstnanců (ředitel – sekretářka - uklízečka).

    Každý volič se tak s ohledem na svou pozici pohybuje a myslí v určité výrokové krajině, v určitém diskursu jakožto režimu pravdy, v určitém sociálně-kulturním poli nebo v určitém terénu, kde platí jisté výroky, jisté účely a jisté pravdy a jiné nikoli. Od toho tu pak máme pluralitní stranickou soustavu a poměrný volební systém, jehož základní funkcí je na půdě Sněmovny zrcadlit pluralitu východisek, sociálních pozic, pravd. Ostatně předpokladem politiky je právě tato pluralita.

    Podle mne je proto nejférovější se ke své výrokové krajině přihlásit, není přece nic špatného říct otevřeně: na svět se dívám tak a tak, z čehož pramení, že preferuji pravicové návody na řešení společenských problémů. Tečka. Jen nemluvit o objektivitě.

    Onehdá jsem si psal s Václavem Bělohradským o objektivitě ve společenských vědách. Napsal mi: „Že věda nehodnotí je opravdu vypelichaná kožešina, už moc nezahřejvá. Každý pojem je hodnocení, protože ustavuje priority, každý popis je předpis, protože vybírá, každá analyza je socialní hnutí, protože jinak se nic pochopit nedá. Nedavno nějakej kardinál v Itálii řekl památnou větu - hodnoty nejsou politické, jsou nade všim, jsou neutralní!!!"

    V úctě V. D.
    March 28, 2011 v 20.23
    Respekt čtu pravidelně někdy od přelomu let 2007/2008. Jsem člověk výrazně sociálně-liberálně smýšlející – redaktoři Respektu stojí ode mne evidentně napravo. Přesto nacházím v jejich postojích spoustu společného. Je mi blízké jejich dlouhodobé a zásadové odsuzování rasistických projevů, zpracování palčivých historických témat (poválečný odsun německého obyvatelstva atd.), podpora inkluzivního vzdělávání, kritika úvah o „optimalizaci“ sítě škol, akcent na zelenou politiku, detailní sledování korupčních kauz, zájem o postavení tělesně, smyslově i mentálně postižených lidí, sympatie k alternativnímu životnímu stylu... Je toho snad málo? Pro mne rozhodně ne.
    March 28, 2011 v 20.56
    Také se nestačím divit
    Myslím, že pro ilustraci Taberyho způsobu vedení této diskuse postačí prostá juxtapozice citátů.

    1. ET: "Co jsem napsal? Že se v Česku nedodržují programy a začnu je brát vážně, až se jimi bude nějaká strana řídit. Pak jeden diskutující napíše: Skandál, on nečte programy. A další už to jen rozvádí a přijímá nepochopitelné stanovisko, že neberu vážně program ČSSD, což je důkaz o mém liberalismu. Uf, tomu říkám zkratka."

    2. RK: "Pana Taberyho rozhodně nelze podezírat z neznalosti teorie či politických programů. Spíš si myslím (a mohu se mýlit), že prostě nebere soc. dem. program jako relevantní."

    Tak nevím, kdo tady přestřelil. Proti čemu se pan Tabery vlastně ohrazuje? Proti nevyřčeným slovům? Jaký smysl má potom taková (ne)diskuse?

    Boj proti nevysloveným názorům, to je taky jedna z českých specialit. Nejen škatulkování.
    March 28, 2011 v 21.16
    Dobrý večer,
    ráda bych se připojila k Vráťovi, jen s drobným úkrokem. Jsou také věci a potřeby, které jsou pro všechny společné a ovlivňují všechny ať to pro jednotlivce už znamená cokoliv. Osobně si myslím, že je to i prostředí, které všem poskytuje možnost alespoň v základě žít kultivovaně a s lidskou důstojností, což věřím, že si myslí jak Erik Tabery, tak Ivan Štampach, jen volené cesty jsou různé.

    V současnosti jsme se však ocitli v situaci, kdy obě strany vidí, že tato základní rovina začíná být ohrožena a na všech stranách vyskakují projevy, které věští, že ať už k tomu došlo tím, že pravice se nechala až příliš unést svým vítězstvím anebo levice nenacházela či nedostatečně hledala lidské hodnoty namísto cesty k uchopení moci (s čestnými výjimkami), že bychom se náhle mohli ocitnout někde, kde je narušena rovina mnohem základnější.

    Tak jsem přijala i rozhodnutí Erika Taberyho k této diskusi na půdě spíše nepřátelské a hluboce si ho cením. Jak už jsem dala na srozuměnou, myslím si, že Respekt měl možnost zabránit některým formám úpadku, kterých jsme svědky, na druhou stranu je otázka jestli není doba skutečně nazrálá k tomu, aby se spojili všichni, kdo cítí obavy ze současného stavu spojili síly, aby se do veřejné diskuse vrátila kultivovanost a úcta k oponentům. Opak nakonec postihne všechny.

    V základě chápu Ivanův požadavek, aby se novináři zabývali programy nikoliv aférami, ale nejsem si jista, jestli na tento požadavek je vhodná doba. Není možné přehlédnout, že ČSSD dlouhá léta své programy neplnila a rozhodně nejednala v souladu se svými proklamacemi, nepřipadá mi tedy úplně férové, když v tuto chvíli žádá, aby se důvěřovalo jejím slovům.
    March 28, 2011 v 21.27
    pro: VD
    Vratislav Dostál napsal pěkný příspěvek, čtu si ho jako takové metodologické zamyšlení. Já jsem ale místo na objektivitu (vždy domnělou) myslel na brněnského estetika Olega Suse. Ten rozlišoval mezi vnější a vnitřní kritikou. Vnější kritika je kritika určitého myšlenkového systému z pozic jiného myšlenkového systému: například když marxista kritizuje strukturalismus. A vnitřní kritika je kritika daného myšlenkového systému z jeho nitra - Sus sice nebyl pravověrným strukturalistou, ale provedl vnitřní kritiku Mukařovského pojetí struktury.

    Takže kritika socialismu, kterou provádí liberál, je kritikou vnější. A ta je v principu samozřejmě zcela legitimní a cenná.
    et
    March 28, 2011 v 22.10
    Panu Dostálovi
    Máte naprostou pravdu, vždy jsem říkal a to i studentům, že objektivita neexistuje. Ten perex napsala redakce Referenda a nevadí mi, je to jejich vstup do textu. Objektivita je zavádějící termín. Každý si něco myslíme, každý vychází ze své životní i názorové zkušenosti a to se promítá i do psaní. A z tohoto úhlu pohledu by se měl hodnotit každý jednotlivý článek.
    March 28, 2011 v 23.17
    metodologická úvaha pana Dostála
    se mi líbí podobně jako ostatním diskutujícím, ale měl bych jednu výhradu a to k poslední větě onoho italského kardinála. Hodnoty podobně jako pojmy a ještě spíše než pojmy obsahují nějakou normu, předpis, návod k jednání, tedy nemohou být neutrální. Neutrální věda je dle Maxe Webera "wert-frei" - tedy prostá hodnot a hodnocení, to je vzor současné empirické či empiricko-analytické sociologie a politologie - myslím však, že není udržitelná, jakmile se ocitneme mimo rámec tvrdých empirických dat. Hodnoty úzce souvisí s hodnocením, posuzováním, kritikou a proto nemohou být neutrální. Onen kardinál možná myslel na univerzálně křesťanské či evropské hodnoty jako jsou dobro, pravda, spravedlnost, atd., ale ty jsou různě definovatelné a interpretovatelné a tudíž závislé na hodnocení a posuzování právě tak jako např. hodnoty slušnosti, poctivosti či čestnosti.
    March 29, 2011 v 3.44
    K objektivitě
    Novináři (žurnalisté) mají předávat svým čtenářům (posluchačům, divákům) informace a komentáře (v nejrůznějších formách)

    Informace by měly být co nejvíce objektivní – tedy z různých zdrojů, nic nezamlčet, nic nezveličovat. Tady by se neměla ideová orientace novináře projevovat

    Komentáře již nemohou neobsahovat i postoj autora, jeho pohled na svět. Ze svého úhlu pohledu se vyjadřuje k příslušným informacím

    Problém české novinařiny není podle mne v komentářích, ale v informacích. Již v jejich výběru se projevuje postoj autorů. Co se jim nehodí, to zamlčují, co se jim hodí, to zveličují …
    Pane Šimso, VB toho kardinála zjevně citoval jako skandální případ falešné objektivity, svědčící o katolickém autoritářství, takže kritika toho výroku je asi trochu nadbytečná.

    Mimochodem, Weber zdůrazňuje, že sice máme při analýze tématu usilovat o objektivitu, ale že samotná volba a strukturace tématu už předpokládá nějaké hodnotové preference, a to nevyhnutelně.
    March 29, 2011 v 10.53
    Je mi líto, ale musím trvat na svém stanovisku. Podotýkám, že mám za to, že pan Tabery argumentuje bona fide. Ale domnívám se, že zde připomenutá a kdekým pořád dokola omílaná floskule o dodržování programů politických stran je jedním ze škodlivých moralismů v polotice. Politika není a nemůže být ničím jiným než uměním možného. V poměrném systému by byl zárak, kdyby vládla jediná strana. Proto je každá vláda kompromisem programů. Proto je nutné, aby politické strany někdy hlasovaly v rozporu se svým programem, musí se někdy něčeho vzdát, aby něco, co pokládají za důležité získaly.

    Sociální demokraté a ktěříkoli jiní mohou uskutečňovat ze svého programu vždy jen něco. Kdo se začne zajímat o program sociální demokracie, až ho ta strana začne dodržovat, se nikdy nezačne zajímat o žádný politický program a bude se důstojně vznášet nad "špinavou" politikou. To je jistě možné. Já osobně volím možnost přispět k naplnění aspoň něčeho z politického programu, který pokládám za dobrý a ověřený dějinami.
    ON
    March 29, 2011 v 12.0
    ad Tabery
    Kdysi jsem měl slabost pro Respekt, Erika jsem měl osobně rád, uznával jsem i oprávněnost jeho kritiky sociální demokracie, jakkoli šlo často o kritiku, která přestřelovala, ale budiž... Časem jsem ovšem s lítostí poznal, že kritika Respektu je jen taková salónní intelektuální hra. Něco tu a tam na socdem pochválit, ale ve skutečnosti ji udržováním a rozvíjením pravičáckých klišé držet pěkně v koutě, aby moc nezlobila. Proti tomu nic nemám, tohle vyplývá z oné přirozené neobjektivity ve společnosti a na mediálním trhu. Pochopil jsem jen, že Respekt není liberální, ale veskrze neoliberální pravicové médium a socdem má víceméně „na háku“. Nechť tedy Erik ze sebe nedělá pokrytce.

    Všimnu si pouze jednoho klišé. Erik Tabery říká: "ČSSD dlouho zastává názor, že zahraniční obchod je víc než lidská práva, a proto se nemá mluvit o jejich porušování." K tomu dvě poznámky.

    Poznámka nezásadní: Při své návštěvě Číny „pragmatik“ Paroubek jako premiér kriticky zmínil otázku lidských práv před jejími vysokými představiteli. Lidská práva dokázal otevřeně zmínit při mnoha dalších příležitostech (na můj vkus stále ještě málo, ale vždy dost, aby bylo jasno, že pro socdem jsou lidská práva důležitá.) Bohužel musím přiznat, že boj za lidská práva se někdy zneužívá v zájmu úzkých a sobeckých ekonomických zájmů a má často účelový kampaňovitý charakter. Rozumný politik by tohle měl rozeznat a okamžitě na to nenaskakovat. Pro demokratického politika jsou i lidská práva otázka možného. Velká liberální země – USA – svou oficiální politiku k Číně nezakládá na kritice lidských práv, ale na obchodních zájmech, které jsou pro ni prioritní. Někdy tolik, že to vážně zpochybňuje liberální principy, na kterých je Amerika postavena.

    Poznámka zásadní: Možná by bylo účinnější než kritizovat stav lidských práv v Číně tak spíše soustavnou snahu neoliberálů provádět daňový a sociální dumping v České republice a v Evropě pod neoliberální mantrou, že jedině (!) takto se povzbudí hospodářský růst, zvýši zaměstnanost a konkurenceschopnost. Tyto ideologické mantry (které jsou jako axiomy politiky z hlediska cílů, které si kladou, velmi problematické) totiž v Respektu spolu s pravicí omílají donekonečna a líbivě to načechrávají "zelenou" politikou. Ve skutečnosti jde jen o to přizpůsobovat cenu práce evropského dělníka ceně práce čínského dělníka. Možná by bylo lepší, kdyby opravdu řekli, že konkurenceschopnost nebudeme vyhánět levnou prací, tzn. „zeštíhlováním“ sociálního státu v zájmu pomyslné větší adresnosti a nezneužívání sociálních dávek, ale naopak jeho rozvíjením, tzn. sice sociálně nákladově dražší, ale o to kvalitnější prací. Což ovšem předpokládá vyšší a progresivní daně, větší spravedlivé přerozdělování, větší rovnost na trhu práce, skutečně zásadový boj proti korupci na všech frontách a větší investice do vědy a vzdělání (tedy ne přes školné, na což se ještě tak Respekt při hledání zdrojů maximálně zmůže). Kdyby tohle Respekt říkal, udělal by pro lidská práva v Číně rozhodně více. Jakmile si totiž v Číně začnou uvědomovat, že otrockou prací (nízké sociální náklady) nelze už dobře konkurovat, vznikne tlak, na prosazování evropských standardů sociálních, lidských a občanských práv. A tlak na celkovou změnu Číny ze státního kapitalismu pod vedením kompartaje na demokratický sociální stát. Respekt však jenom žvaní o lidských právech, ale podporuje typ politiky, pro kterou jsou lidská práva jen útěkem do soukromí, individuálního egoismu a společenské nezodpovědnosti.



    PM
    March 29, 2011 v 20.11
    Pane Novotný
    Poznámka zásadní si zasluhuje odpověďi pana Tabery. Umíte jej k tomu inspirovat?
    et
    March 29, 2011 v 23.14
    Panu Novotnému
    Děkuji moc za Váš příspěvek, neumím si představit lepší příklad limitů zdejší debaty, o kterých jsem psal výše. Dokonce přiznáváte, že Respekt přicházel s oprávněnou kritikou, ale pak jste si řekl, že je účelová. Takhle kočí "přijímání" kritiky v této zemi. Nehledají se protiargumenty, ale vysvětlení, co asi za tou kritikou stojí. Takhle si lze vysvětlit vše. Rozhodně nechápu, co bych měl z toho, že bude ČSSD v koutě.
    Často se tu používá termín neoliberální, nevím, co si pod ním představujete, ale já jsem liberál a rád se k tomu hlásím.
    Ale k tomu, co označujete za zásadní poznámku. Já vlastně nechápu, k čemu mířite. Většinu z toho, co píšete, Respekt zastává už léta. Možná bychom se lišili v dílčích věcech, jako je výše daní, ale já souhlasím i s progresivním zdaněním. Jde jen o rozsah daní, které by neměly trestat snahu a pracovitost. Myslím, že jste stále uzamčení v dogmatických klišé. Možná by stálo za to začít číst a méně hodnotit.
    March 30, 2011 v 1.40
    jazyk a ideologie
    Padlo tady slovo "přerozdělování" a vztah k němu jako zásadní dělítko mezi pravicí a levicí. Jenomže toto slovo samo o sobě už je pravicovým diskurzem. Ukrývá v sobě sdělení, že trh prostředky přirozeně rozděluje a stát je poté nespravedlivě přerozděluje. V levicovém diskurzu by se řeklo, že právě trh přerozděluje prostředky a stát je tu od toho, aby nespravedlnost trhem napáchanou napravoval. Podobně je to s výrokem o zdanění, které "trestá snahu a pracovitost". Pravicovost nebo levicovost médií není tudíž jenom v deklarovaných postojích, ale už na rovině označování a pojmenovávání věcí, na rovině jazyka. Už v jazyku jsou tak zakódované určité axiomy, které jsou uvnitř diskurzu nezpochybnitelné a neuvědomělé. Ze stejného důvodu pan Tabery nerozumí pojmu neoliberální, ten je totiž vzhledem k pravicovému diskurzu metadiskurzivní, a tudíž uvnitř něj nesrozumitelný a nefunkční. Právě díky této nenápadné ideologičnosti jazyka mohlo dojít k tomu, že většina českých médií (včetně Respektu nebo České televize) je pravicová, aniž by si to jejich recipienti (a často i tvůrci) uvědomovali.
    March 30, 2011 v 6.7
    Bravo, pane Kubíčku!
    Pravicová rétorika je našimi médii chápána jako nepříznaková, zatímco rétorika levicová (artikulující určité postoje, názorové komplexy atd.) je už předem hnána do defenzivy jaksi předpokládanou nutností si nejprve obhájit svou legitimitu. Přitom ani časopisy jako Respekt si vůbec nekladou otázku, nakolik legitimní je rétorika pravicová; je zkrátka a dobře brána jako "přirozená".

    Tváří v tvář vašemu pregnantnímu postřehu vyznívají slova pana Taberyho o limitech zdejší debaty nebo o nenaslouchání navýsost trapně. Nevidí totiž své limity a neslyší své nenaslouchání.
    et
    March 30, 2011 v 9.13
    Díky
    Pane Kubíčku, Váš příspěvek zní dobře a odborně. Je to zajímavý teoretický příspěvek. Já bych ale potřeboval fakta, kterých tu padá velmi málo.
    Ale jednu odbočku. Projděte si celou výše proběhlou debatu a možná i vás zaujme fakt, jak obrovská je tu vynaložená energie na to, abychom byli odesláni na pravici. To je přece unikátní. Většinou se lidé snaží lidi spíše přesvědčit na svou stranu. Myslím, že to je velmi důležité, nedávno jsem mluvil na menší konferenci o tom, že největší problém levice je, že koho nepovažuje za ortodoxního stoupence, toho odežene. Tady to je vidět v praxi.
    et
    March 30, 2011 v 9.19
    Závěrem
    A ještě jisté shrnutí. Respekt je liberální médium, které v českém kontextu zastává v jistých tématech spíše pravicové názory a jiných spíše levicové. Proto se nehlásí ani tam ani jinam. I nadále budeme poměřovat kroky podle jejich zajímavosti a ne podle toho, kdo je navrhuje. A všem moc děkuji za velmi zajímavou debatu.
    March 30, 2011 v 9.51
    shrnout a rozmixovat a poměřovat a nehlásit se
    "v jistých spíše a v jiných spíše, ani tam ani jinam"
    Opravdu "zajímavé".
    Děkuji, už je mi všechno jasné.
    FZ
    Pojem "liberální" se může vyložit jako tolerantní k odlišným názorům. Moje zkušenost je taková, že příznivci pravice jsou tolerantnější k příznivcům levice než naopak.
    March 30, 2011 v 10.38
    Zajímavé, ale...
    Musím uznat, že debata je vskutku zajímavá a jsem rád, že ač pana Taberyho nikdo nenutil, aby se vyjadřoval a aby následně diskutoval, učinil tak. Přijde mi, že je důležité diskutovat i v rámci skupin, které nesdílejí stejný názor. Na druhou stranu mi přijde smutné, že tato diskuse z velké části funguje jako podsouvání svých názorů a následné překrucování názorů oponentových. Je naprosto jedno zda napravo, či nalevo. Myslím, že problémem ČR není fakt, že by "pravice", ať si pod tím představím cokoli, měla mediální převahu a "levice" byla v defensivě, je to o tom, že odlišné názory nejsou reflektovány a dochází k jejich překrucování v rámci obecně "platných pravd", které zastává každá strana jiné, tudíž může existovat diskuse, nikoli však dohoda, či jen pouhé akceptování názorů jiného. Zde je zakopán ten hlavní pes. Nejde jen o prostor na DR, ale i o politiku, sport, kulturu aj.
    Jinak pane Kopecký, nemyslím si, že je třeba se jednoznačně profilovat a stát vždy za názorem jedné dané skupiny, pokud tato skupina činí něco, co mi nepřijde na místě, stojí to i za kritiku, tzn. věta pana Taberyho: „Proto se nehlásí ani tam ani jinam. I nadále budeme poměřovat kroky podle jejich zajímavosti a ne podle toho, kdo je navrhuje,“ mi z hlediska mého omezeného selského rozumu přijde více než pádná.
    March 30, 2011 v 11.33
    pane Čado
    máte jistě pravdu v tom, že velká část diskutujících ostatním něco podsouvá a interpretuje jejich slova podle svého. Souvisí to ale s tím, že jen velmi zřídka je vůbec někdo schopen věci formulovat přesně. Proto se nedomnívám, že by "velký pes" byl zakopán v neochotě diskutovat. Spíše to bude v neschopnosti být věcní. To může souviset s neujasněností vlastních postojů, s nedovzdělaností i řadou dalších věcí. Ale to není zdaleka problémem jen v ČR. S kvalitou novinářského řemesla to jde všude s kopce: kde jsou ty časy, kdy noviny dělali lidé jako Karel Čapek nebo Karl Kraus.

    Narozdíl od Vás mám za to, že mediální převaha pravice (v nejvlivnějších médiích) je očividná a nezpochybnitelná. Podléhá jí - např. přejímáním panujícího jazyka (a tím témat) - i většina sociální demokracie. Je to tím, že sami nevědí, co vlastně chtějí (kromě podílu na moci a výhodách, které poskytuje). Proto jsou tak "wishy-washy".
    ON
    March 30, 2011 v 13.47
    ad Zika a Tabery
    Zika: „Moje zkušenost je taková, že příznivci pravice jsou tolerantnější k příznivcům levice než naopak.“ Stačí jeden upřímný pravicový citát, pane kolego: „Levou rukou si lidé všude na světě vytírají zadek.“ (Přemluv bábu). Ten nekorektně říká to, co zabaluje do korektních frází „seriózní“ pravicová žurnalistika v České republice (včetně Respektu). Poslechněte si ten klip a sledujte, jaké věty o levici tomuto výroku předcházejí a jen namátkou si projděte „informace“ o sociální demokracii v MFD, Lidových novinách, Týdnu a v "liberálním" Reflexu v posledních letech.

    K panu Taberymu: O.K. že tady diskutujete, je mi sympatická Vaše odvaha jít do poněkud "nepřátelského" prostředí. Ale nenapsal jsem, že kritika ČSSD od Reflexu je "účelová". Mluvil jsem o účelovosti některých kampaní za lidská práva. Jestliže tvrdíte, že „většinu z toho“, co jsem Vám psal, „Respekt zastává už léta, pak věřte, že tohle ČSSD léta opakuje ve svých programových dokumentech, včetně volebních minimálně od roku 2004. A nemyslím si, že by se za svého vládnutí od toho nějak výrazně odchylovala (s výjimkou nedůsledného boje s korupcí). Topolánkova a Nečasova vláda však dělala naprostý opak a já si skutečně nevšiml, že by si to Respekt jasně uvědomoval v době, kdy socdem před tím otevřeně varovala. Spíše jste nám spolu s pravicí nadávali do populistů. Proboha, kdy jste řekli něco vážného proti rovné dani, proti všem těm nesmyslům o zneužívání a nadužívání veřejných systémů, za kterými přijdou reformy, které „musí bolet“? Neozvali jste se jasně proti účelovému strašení Řeckem, vezli jste se na vlně hysterického anti-paroubkismu a tupého útoku proti sociální demokracii pod značkou „KSČSSD“. Že neumíte rozeznat neoliberála, to je mi Vás jako „liberála“ dost líto. Není pak divu, že při pohledu na tzv. liberály v Česku je zmatena i část levice, když hází neoliberály a liberály do stejného pytle. (Jak se ukazuje často v diskusích na Referendu, ačkoli mezi nimi může být velmi podstatný rozdíl. Rád bych věděl, jak by někdo dal dohromady při pečlivém studiu např. takového Hayeka s Hobbhousem, Friedmana s Rawlsem, Taberyho s Bělohradským).
    píšete "Moje zkušenost je taková, že příznivci pravice jsou tolerantnější k příznivcům levice než naopak."

    Na tomto je pěkně vidět rozdíl mezi tolerancí a solidaritou. Pravicová "tolerance" totiž znamená, že toho druhého (ať už levičáka, či jiného oponenta) necháte mluvit a pak si to stejně uděláte po svém. Toto je následně nazváno "diskuse" (viz ministr Drábek na diskusi o důchodové reformě v senátu: poděkoval za to, že se zde diskutuje, řekl si svoje a ihned odešel!).
    Solidarita naopak znamená, že pro toho druhého reálně něco udělám. Pravicová solidarita tak znamená, že podnikatel dle svého uvážení tu a tam něco ze svého bohatství těm chudším halasně ukápne (a následně si to tiše odepíše z daní). Levicová solidarita naopak znamená zařídit to tak, že bohatý má povinnost část svého bohatství přerozdělit (to je ta daňová progrese, daň ze zisku, zrušení stropů na pojistné), aby se chudší nemusel ponižovat a aby mu bylo pomoženo ve chvíli, kdy to skutečně potřebuje (a ne pouze tehdy, kdy se bohatému vyplatí si to odepsat z daní, anebo si na tom dělat PR).
    DR
    March 30, 2011 v 14.48
    Diskuze má jednu nevýhodu. Erik Tabery že Respektu je jedno, jestli je vláda pravicová nebo levicová, ale jestli vládne dobře. Že je jedno, zda je jsou názory levicové nebo pravicové, ale zda jsou zajímavé pro to, aby o nich Respekt psal. Jenže ten další krok neudělá. Co je ona dobrá vláda? Jaké jsou kritéria zajímavosti pro Respekt. Liberální může být skutečně pravicové i levicové, je to velmi široký pojem. Jestliže se s Erikem Taberym shodneme na tom, že noviny nemají svoji profilaci skrývat, bylo by fajn to hodnotové zázemí blíže určit.
    FZ
    March 30, 2011 v 14.48
    pánové Novotný a Holubec
    tím jsem myslel veřejnost (lidi se kterými přicházím do kontaktu), ne politické či mediální prostředí.
    Ale je to jen můj subjektivní dojem.
    ON
    March 30, 2011 v 15.36
    ad Radanovič
    Myslím, že pozici Respektu velmi dobře vystihl Jan Černý ve svém článku O Respektu a naději zde na Referendu. Diskuse by se mohla přenést tam.
    PM
    March 30, 2011 v 21.6
    Pane Novotný, pokud si ještě pan Tabery neozřejmil pojem neoliberální
    bych nic nikam nepřenášel. Nedovedu si totiž představit, že by šéfredaktor Spieglu - tedy týdeníku jehož novinářskou úroveň pan Tabery jistě respektuje - prohlásil - Často se tu používá termín neoliberální, nevím, co si pod ním představujete... Jde o ne nutnou blamáž české společnosti.
    March 31, 2011 v 12.34
    Vážený pan Kopecký
    Předně se omlouvám, že jsem nestihl odpovědět dříve, ale měl jsem jiné povinnosti. Asi máte pravdu v tom, že problémem diskusí je nepřesné vyjadřování, stejně tak je tím problémem neschopnost si navzájem naslouchat - na níž jsem narážel. Ale to není důvod, proč se ještě vyjadřuji, jde o to, že jsem se patrně zachoval dle Vaší výtky a nepřesně se vyjádřil. Svou větou: "Myslím, že problémem ČR není fakt, že by "pravice", ať si pod tím představím cokoli, měla mediální převahu a "levice" byla v defensivě," jsem nemyslel, že by neexistovala převaha pravicových médií, o tom asi nebude možné vést spory, protože převaha médií s pravicovými názory je naprosto zřejmá, ale šlo spíše o to, že ani jedna ze stran není ochotna vést rozumnou diskusi napříč těmito tábory. A to považuji za větší problém, než jakoukoli převahu. Proto jsem uvítal krok pana Taberyho, i tuto debatu. Ač k ní mám výtky.
    et
    March 31, 2011 v 17.54
    Neoliberalismus
    Děkuji panu MP za školení. Mně ale šlo o to, že se tu hraje s řadou termínů, které jsou používány nepřesně. Takže se nemusíte bát, tak špatně na tom nejsem.
    + Další komentáře