Válka na Ukrajině s příchodem zimy: čeká se na další průlom

Petr Jedlička

Po osvobození Chersonu se oběma stranám uvolnila velká část jednotek. Z Ruska zároveň dorazili první zmobilizovaní. Nejtvrdší boje jsou aktuálně u Bachmutu a Doněcku. Nové se předpovídají v Záporoží nebo také u běloruské hranice.

S koncem listopadu začíná na Ukrajině zpevňovat půdu mráz. Neprůjezdného bahna ubývá. Obráncům se tak naskýtá příležitost k většímu protiúderu, než Rusko přesune na frontu hlavní část zmobilizovaných. Foto Jevhen Titov, AFP

Za evidentního napětí sledují pozorovatelé vývoj na ukrajinských válčištích s příchodem zimy. Ruské snahy o dobytí podstatné části země se protahují do desátého měsíce. Nikdo nepředpokládá, že brzy skončí. Všeobecně se ale očekává nějaké další prolomení linií. Analytikové se přitom rozcházejí v předpovědích, kdo a kde je zdolá jako první.

Dle jedné skupiny pozorovatelů je nejbližší posun nejpravděpodobnější na severu za řekou Oskil východně od Charkova — Ukrajinci sem přesunují velké počty jednotek. Další skupina autorů předpovídá dřívější změnu na severodonbaské magistrále P66 v úseku Svatove — Kreminna. Tam si Ukrajinci už měsíc připravují pozice.

Průběh aktuální fronty na severním Donbase. Zelená linie označuje forntu před půlí října. V zelených oválech dopravní uzly Svatove a Kreminna — hlavní oblastní cíle Ukrajinců. Grafika MilitaryLand.net/DR

Třetí skupina pozorovatelů prorokuje naopak ruský průlom na jih od Bachmutu, kde nájemníci z Wagnerovy skupiny postoupili v posledním týdnu o několik vesnic. Čtvrtá skupina zase vyzdvihuje západní příměstí Doněcku, kde se bojuje v poslední době spolu s Bachmutem nejintenzivněji.

Pátá skupina pracuje s teorií nového ruského vpádu na západ Ukrajiny přes běloruskou hranici — Ukrajinci zde totiž mají dvě veledůležité jaderné elektrárny a do Běloruska se přesouvá v poslední době dost techniky.

Šestý, respektive sedmý rozšířený výklad předpokládá brzký ukrajinský postup přes Kachovskou nádrž nebo vylodění na Kinburnském poloostrově, obé následované průnikem na východní břeh Dněpru. Osmý výklad pak pracuje s hypotézou otevření další fronty pod Záporožím a s následným postupem Ukrajinců na jih na Melitopol.

A aby toho nebylo málo, Rusové sami začali s intenzivním opevňováním azovského přístavu Mariupol — města ležícího poměrně daleko za současnou frontou, avšak na jaře tvrdě dobývaného.

„Na Ukrajině nyní končí období podzimních dešťů a začíná zima. Teploty poprvé klesají pod nulu. Ukrajinci jsou přitom díky západní pomoci na boj v těchto podmínkách lépe vybaveni než Rusové. Je tak pravděpodobné, že se o nějaké průlomy pokusí právě teď v zimě — v době, než z Ruska dorazí zmobilizované a aktuálně cvičené jednotky,“ shrnul ve speciálu Sky News analytik Michael Clarke.

Možné směry očekávaných průlomů: na severu od Charkova (1), v oblasti Svatove -- Kreminna (2), u Bachmutu (3), u Doněcku (4), přes hranici z Běloruska (5), přes Dněpr (7), od Záporoží na Melitopol (8) a od Vuhledaru na Mariupol (9). Grafika WmC/DR

Bachmutský mlýnek a boje u Doněcku

Od vydání naší poslední souhrnné zprávy se na ukrajinských bojištích udály tři významné posuny. Za prvé, Rusové po několikaměsíčním tlaku vyklidili celý západní břeh Dněpru včetně města Chersonu. Za druhé, již v první polovině října spustili agresoři masivní ostřelovací kampaň zaměřenou na ukrajinskou civilní infrastrukturu — energetiku, vodárenství, teplárenství a související rozvody. A za třetí — na frontu dorazilo na padesát tisíc nových ruských vojáků — zvláště mobilizovaných záložáků, ale i žoldáků a propuštěných vězňů.

Nové síly, a spolu s nimi i část dvaceti- až třicetitisícového kontingentu staženého z Chersonska, byly nasazeny zejména do bojů v Luhanské oblasti (Svatove — Kreminna), za nejvýchodnějším cípem Záporožska (Pavlivka — Vuhledar) a v centrálním Donbasu — u Bachmutu a na doněckých příměstích.

Rusům se díky tomu podařilo na několika místech posunout frontu o několik kilometrů. Mezi Bachmutem a Horlivkou dobyli dokonce i opevněná postavení. U Doněcku pak rozšířili průlom u příměstí Pisky a přiblížili se obchvatu třicetitisícové Avdijivky.

Vzato celkově se boje v oblasti především zintenzivňují. Okolí Bachmutu je Ukrajinci bráněno úspěšně už od července. V posledních týdnech zde počty zabitých ale enormně stoupají — zřejmě i kvůli většímu nasazování vězňů a nezkušených ruských odvedenců.

Četná média přinesla v průběhu listopadu fotoreportáže, na nichž bachmutské válčiště připomíná západní frontu za 1. světové války. Řada pozorovatelů mluví dokonce o bachmutském mlýnku na maso.

Fronta na linii Soledar — Bachmut — Toreck. Zelená čára označuje stav k polovině října. Na severu patrné drobné úspěchy Ukrajinců, na jihu poslední několikakilometrový průlom Rusů. Grafika MilitaryLand.net/DR

V okolí Doněcku se válčí stále u staré opevněné linie z bojů v letech 2014 a 2015. Ruským jednotkám se zde podařily v minulých měsících dva průlomy: přes Pisky, což je někdejší satelitní městečko Doněcku, kde bydlívali bohatší lidé, a severovýchodě od Avdijiky.

Celkově jde opět o několikakilometrový posun. Fronta na severovýchod do Avdijivky byla navíc v posledních týdnech stabilní. Kvůli poslednímu průniku Rusů na jihu však Avdijivce hrozí perspektivně obklíčení. Tamní zákopový systému tak bude muset být možná vyklizen.

Průběh front na doněckých příměstích. Černá čára označuje linii příměří z roku 2015, zelená pak frontu z poloviny letošního října. Jediný posun v posledních týdnech se udál na jih od Avdijivky. Grafika MilitaryLand.net/DR

Cherson po osvobození

V jihoukrajinském Chersonu byly po osvobození v první polovině listopadu k vidění živelné oslavy. Nyní už převládá spíše vystřízlivění. Různé důležité objekty ve městě jsou stále bombardovány a ostřelovány. V části čtvrtmilionového města se nesvítí ani netečě pitná voda. Řada místních na pokyn ukrajinských úřadů odjíždí do připravených nouzových ubikací v Mykolajivu a Krivém Rohu. Na hlavních tazích z města se tvoří dlouhé kolony.

Zpětná rekonstrukce událostí posledních týdnů odhalila, že ruský dvaceti- až třicetitisícový kontingent vyklízel Cherson a celý západní břeh Dněpru systematicky nejpozději od 8. října — od nástupu generála Surovikina do velení celého invazního sboru. V důsledku toho v oblasti nezbyly podobné kupy vybavení a těžké techniky, jako po ústupu z Charkovska na konci léta. Přímo z Chersonu se stihly ukrást cenné exponáty z muzeí. Rusové odvezli dokonce i ostatky Grigorie Potěmkina nebo mládě mývala z chersonské ZOO.

Na druhou stranu město nebylo díky spořádanému stažení zničeno — Rusové pouze kdeco zaminovali a vyhodili za sebou do povětří dněperské mosty.

Ukrajinští specialisté identifikovali doposud 63 obyvatel Chersonu, jejichž těla nesou stopy ruského mučení, a našli celkem čtyři bývalé mučírny. Dle dosavadních zjištění se v Chersonu mučilo podobně jako v Kupjansku nebo Izjumu: převážně bitím a elektrošoky. Postižení byli trýzněni za to, že různými způsoby vzdorovali okupaci.

Souběžně se snahou zvládat humanitární krizi pokračuje i v Chersonsku pátrání po těch, kdo s okupanty aktivně kolaborovali. Podle všeho se jedná o vskutku důsledný proces. Prověřováni jsou kupříkladu i všichni učitelé, kteří za okupace neodmítli učit dle ruských učebnic.

Ukrajinští vojáci před Chersonem. Momentka z druhého říjnového týdne. Foto Eliza Sawinska, Twitter

Útoky na infrastrukturu

Humanitární situace obecně na Ukrajině se příchodem zimy ještě zhoršila. Několikatýdenní bombardování a ostřelování civilní infrastruktury, které Rusové zahájili s nástupem podzimu, má svoje důsledky. Zvláště v oblastech blíže frontě vypadává stále proud. Ve městech se stojí fronty před provizorními nabíjecími místy a před cisternami s pitnou vodou.

Zvláštní servisní týmy se snaží poškozené sítě co nejrychleji opravovat. Přesto například zásobování elektřinou dnes kolísá mezi 50 a 80 procenty plného pokrytí a počet lidí bez proudu mezi čtyřmi a deseti miliony.

Svou roli hraje i to, že nepracuje Rusy obsazená jaderná elektrárna v Záporoží, která před invazí sytila celou čtvrtinu ukrajinské spotřeby. Prezident Zelenskyj mluví v daných souvislostech o „energetickém terorismu“.

Zvláště západní země se snaží Ukrajině pomoci nákupem provizorních generátorů. I jejich provoz nicméně potřebuje palivo a elektřina z nich je dvakrát dražší než při odběru ze sítě.

Pro miliony lidí znamenají výpadky v dodávkách vody a elektřiny nejistotu, pro tisíce firem ohrožení provozu. Naprosto kritické jsou pak například pro oddělení s inkubátory v porodnicích, pro krevní banky či nemocniční jednotky intenzivní péče.

Ukrajinská ekonomika je aktuálně na 60 procentech svého předinvazního výkonu. Svoje domovy opustilo po ruském vpádu na čtrnáct milionů Ukrajinců. Šest a půl milionu z nich se přesunulo do jiné části země. Sedm a půl milionu uteklo do zahraničí. Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že během začínající zimy odejdou z domovů ještě další tři miliony Ukrajinců, a to právě kvůli výpadkům v topení a přívodu elektřiny.

Černá kočka před válkou poškozeným domem. Foto DefenceU, Twitter

Celková situace

Zářijovým osvobozením Charkovska a říjnovým Chersonska získali Ukrajinci zpět přibližně polovinu z maximálního rozsahu území, které Rusko na Ukrajině po invazi zabralo. Stále je ovšem okupována asi pětina mezinárodně uznávaného teritoria Ukrajiny.

Podle ukrajinských přehledů začínají Rusům pozvolna docházet určité typy balistických a plochodrážních střel. Jiných mají však stále ohromné počty a dodávky dalších vyjednali s Íránem.

Účinnost ukrajinské protiraketové a protiletecké obrany stoupla od jara z dvaceti nad sedmdesát procent. Z ruské strany však přichází leckdy i přes sto útoků příslušného typu za den. Interventi navíc kombinují rychle a pomalu letící zbraně, proti nimž je třeba jiného typu obrany. Často před vlastním útokem vypouštějí také plochodrážní střely bez hlavic, které pak obranu klamavě zaměstnávají.

Ukrajinští zvláštní vyšetřovatelé evidují za uplynulých 280 dní války přibližně 43 tisíc spáchaných válečných zločinů. WHO napočítala 703 útoků na nemocnice a zdravotnická zařízení. OSN potvrzuje k 27. listopadu 6655 zabitých civilistů, z toho 419 dětí. Ukrajinské úřady také upozorňují, že z okupovaných oblastí byly uneseny tisíce dětí přímo do Ruska.

Žádná oficiální mírová jednání nad rámec debat o výměnách zajatců se v současnosti nevedou. Moskva tvrdí, že Ukrajinci jednat nechtějí. Kyjev uvádí, že Rusko chce pouze přechodné příměří, které by využilo k upevnění svých pozic, a že skutečný mír může nastat až po „úplném potlačení ruské agrese“.

Prosíme, podpořte naši práci

Společně jsme přispěli ke konci éry Andreje Babiše. Nikdy by to nebylo možné bez vás. Naše práce ale není u konce. Denně budeme dohlížet na to, aby se slibované změny opravdu staly.

Vaše podpora určuje naši sílu.

Spolu #jsmeDR.

Diskuse

Je to naprostá hrůza.

Nejhorší je, že Putin už ví, že přes tisícero vazeb Ukrajina Rusku nepatří, vzkaz samotných Ukrajinců je naprosto jednoznačný.

Takže i kdyby nakrásně Ukrajinu vojensky rychle ovládl, nebude mít sílu ji kontrolovat. Ustoupit a přiznat pravdu nemůže - i když by stačilo jedno jeho slovo a je po válce...

Takže ten hajzl bude dál vraždit a ničit, protože už vlastně nic jiného neumí...

A možná ještě horší je sledovat ruskou televizi -- chodí tam lidi, kteří mají u jména napsáno "politik", "politolog", "akademik", "novinář" atd., a říkají tak strašné věci, že z nich jde fakt strach.

JP
December 1, 2022 v 10.31

Že by se Ukrajinci v dohledné době mohli pokusit o nějakou ofenzivu na jižní frontě, se jeví krajně nepravděpodobným. Jakékoli snahy překonat široký vodní tok by byly spojené s obrovskými ztrátami, které si Ukrajina v žádném případě nemůže dovolit. Takováto operace by mohla mít naděje na úspěch jenom tehdy, kdyby zde ukrajinské ozbrojené síly měly několikanásobnou převahu v artilerii - a tu nemají, naopak Rusové v tomto ohledu mají stále velkou přesilu.

Zda se mohou Ukrajinci pokusit o ofenzivu (díky ztvrdlé půdě) na severovýchodních úsecích fronty? - To záleží na okolnostech. V tuto chvíli ukrajinské velení musí v prvé řadě hledět na to, aby se Rusům nepodařilo prorazit ukrajinské obranné linie u Bachmutu. Tam tedy musí soustředit všechny své volné síly, především dělostřeleckou podporu. Jeví se proto spíše méně pravděpodobným, že by Ukrajinci měli dost prostředků na nějaké další rozsáhlé operace někde jinde.

Což ovšem závisí také od toho, jak jsou rozloženy ruské síly - které jsou ovšem také soustředěny především k útokům na Bachmut. Především záleží na tom, do jaké míry se už na (severovýchodních) frontách projevily či projeví důsledky mobilizace, tedy přísun čerstvých sil. Z ukrajinského hlediska by tedy na jedné straně skutečně bylo velmi žádoucí získat další území, tedy provést další ofenzivy nežli ruská strana bude moci těchto nových odvedenců plně využít; ale otázka je, jestli k těmto útokům Ukrajinci mají dost prostředků a sil.

V každém případě vše ukazuje na to, že vojenský konflikt na Ukrajině bude trvat ještě dlouho, dost možná velmi dlouho. Rusko Ukrajinu podle všeho porazit nemůže, a to ani s čerstvými odvedenci; ale poté co Rusko na frontu vrhne další statisíce odvedenců, nejspíše ani Ukrajina nebude mít dost sil aby tuto masu nepřátel mohla prostě zahnat na útěk o desítky a stovky kilometrů, jak tomu bylo v nedávných úspěšných ofenzivách.

Nelze tedy vyloučit, že nakonec přece jenom dojde k nějaké formě politického řešení; i kdyby se třeba nejednalo o nic jiného nežli vyjednání trvalého příměří, pokud by obě strany definitivně zjistily že nemají reálné možnosti pohnout frontou ve svůj prospěch.

Pro takovéto případné politické řešení by mohlo být velmi významným faktorem, jestli se v Rusku přece jenom nedostaví únava z trvalé války, případně vyslovené vyčerpání zdrojů. Čím slabší by byla vnitropolitická situace ruského vedení, tím náchylnější by bylo k politickému řešení, respektive k určitým ústupkům.

JP
December 1, 2022 v 10.38

Pan Morbicer: ano, ta prohlášení ruských politiků, jakož i mediálních tvůrců jsou děsivá, ukazuje se znovu a znovu že současné Rusko je ve své nejhlubší substanci vysloveně barbarský stát, stále zde ještě převládá mentalita mongolských nájezdníků, že co si dokážu získat silou, to naprostým právem patří mně. Nějaká práva toho druhého zde vůbec nemají jakoukoli relevanci.

Svého času prohlásil mongolský vojevůdce Kublaj-Chán, že "není větším potěšením pro bojovníka nežli pobít nepřátele, obsadit jejich území a vzít si jejich ženy". To je naprosto přesně ta samá devíza, ta samá mentalita, podle které jedná i současné Rusko.

December 11, 2022 v 22.22
Poslední vývoj

Za necelé dva týdny od publikace zprávy se fronta nikde výrazněji nepohnula. Pouze Rusům se podařilo pod Bachmutem dobýt jednu další vesnici -- Kurďumivku. Tuhé mrazy by měly dle aktuální předpovědi přijít ke konci prosince.

JP
December 12, 2022 v 9.58

V televizní reportáži z Bachmutu bylo ovšem řečeno, že se zde bojuje už v okrajových částech města, dům od domu. (Tedy už víceméně jako ve Stalingradu.) Pokud tato zpráva souhlasí, pak by to ovšem znamenalo, že se obráncům nepodařilo útočníka udržet na distanc.

--------------------------------------------

Celkově je k válce na Ukrajině nutno ještě konstatovat, že podle všeho přece jenom měli pravdu skeptikové tvrdící, že protiruské sankce nebudou mít žádný rozhodující dopad. Ekonomicky Rusko stále ještě funguje (i když se v minulých dnech objevily zprávy že už jsou tiskárnami tištěny lístky na přídělové zásobování); a v oblasti vojenské se ukazuje, že Rusové jsou stále schopni vyrábět nové rakety, a to i za použití dílů ze Západu, které stojí na sankční listině. Jinak řečeno: pro Rusy zřejmě nepředstavuje žádný zásadní problém tyto sankce obcházet.

JP
December 16, 2022 v 8.34

Aktuální zpráva, která by pro dění na bojišti, a především pro ochranu ukrajinských měst před útoky ruských dronů mohla mít zásadní důležitost: německá firma Rheinmetall oznámila rozhodnutí postavit novou továrnu na výrobu munice; kromě jiného zde má být produkována munice pro německé systémy protivzdušné obrany Gepard, které jsou právě proti nízkoletícím dronům ze všech nejúčinnější, ale už se pro ně nevyrábí munice. (A Švýcarsko které tuto munici má odmítá ji Ukrajině - z důvodů své neutrality - poskytnout.)

Tato nová továrna má být postavena v rekordním tempu, už v polovině roku 2023 má začít její produkční provoz.

JP
December 17, 2022 v 12.20

A ještě jedna čerstvá aktualita: podle zpravodajky deníku Právo, která byla přímo v Bachmutu, se skutečně bojuje už v jeho okrajových čtvrtích, pěchotními zbraněmi, tedy fakticky boj muže proti muži. V tomto boji ale ruská strana - vzhledem ke své početní převaze - má naprosto jasnou výhodu. Navíc se kruh ruského obklíčení kolem Bachmutu svírá čím dál tím více.

Nedá se nic dělat, ale je tedy nutno počítat s tím, že Bachmut zřejmě nakonec padne do ruských rukou, a to dost možná už dost brzy.

JP
December 21, 2022 v 10.42

Ukrajinské politické vedení v současné době připravuje - zřejmě citelné - zvýšení trestů za dezerci. Podle všeho se v ukrajinských bojových jednotkách jedná o nikoli nepatrný problém.

Doposud svět především obdivoval - právem - statečnost a morálku Ukrajinců bránícím se ruské agresi. Ale jak je vidět, ani zde není vše zcela bez problémů. Bylo by zapotřebí vědět, kdo konkrétně se těchto dezercí dopouští. Je tu totiž jeden aspekt, který byl doposud víceméně přehlížen: totiž že na Ukrajině (a to i v její ruskými vojsky neobsazené části) je nemalý podíl nejen ruskojazyčné, ale dokonce vysloveně proruské populace. Fakticky se zde opakuje stav, v jakém byla československá armáda v době sudetské krize: provedená mobilizace sice svou rychlostí vzbudila mezinárodní uznání, ale je velká otázka, jak dalece by bylo možno se spolehnout na ochotu bojovat vojenských oddílů tvořených do značné míry sudetskými Němci.