Zase jednou pražská kavárna

Ivan Štampach

Ivan Štampach kritizuje politologa Ondřeje Císaře za jeho ledabylost v zacházení s některými pojmy. Neměli bychom se vzdát práva na odsuzování skutečné mravní lůzy tím, že takový odsudek označíme za produkt kulturního elitářství.

Šéfredaktor Sociologického časopisu a docent v oboru sociologie na Fakultě sociálních věd UK Ondřej Císař se rozhodl pro angažované pojetí oboru. Ukázal, jak iluzorní je v humanitních oborech požadavek na bezhodnotové, popisné a srovnávací pojetí. Učinil to prostřednictvím razantní popularizace v rozhovoru pro Českou pozici. Překvapivě znovu vytáhl téma „pražské kavárny“…

Píše o Tomáši Halíkovi, že ztělesňuje „pražskou kavárnu“ v popisném slova smyslu, kulturní elitu, která tím, co říká, přehlíží zbytek. Jak jinak by mohl říct — a tak nějak to v jednom z rozhovorů před časem řekl —, že české země by na tom byly lépe, kdyby všichni volili jako my v Praze? A dodává již za sebe: To je absurdní!

V tomto rozhovoru Císař diagnostikuje neurčitý útvar zvaný „pražští intelektuálové“. Napíšou prý, že voliči jsou hlupáci, že tomu nerozumí a měli volit jako „my“ rozumní, „vzdělaní“ lidé v Praze, a pouze zapomněl sdělit, kdy a kde to napsali, a zda to napsali případně všichni pražští intelektuálové společně. Akademická čest má zůstat zachována, takže Halík to napsal „tak nějak“. Jak doopravdy, kdy a kde, s tím se pan kolega neobtěžuje.

Zdá se, že pro nemalý okruh diskutujících je Ondřej Císař „náš“, a proto se zkrácené a zjednodušené citace z něj rychlostí požáru šíří po Facebooku. Diskutující, kteří by s jiskrou v oku a rukou na srdci přísahali na svou levicovou orientaci, Císaře chválí. Na někoho však úkol kritického posouzení musel zbýt.

Nezbude, než připomenout, že „pražská kavárna“ je výraz, který používají xenofobní populisté typu Miloše Zemana a Tomia Okamury a fašisté typu Tomáše Vandase a Adama B. Bartoše pro nás zařazené jako vlastizrádci, havloidi, islamofilové, vítači, pseudohumanisté, takzvaní vědci a takzvaní umělci, buzny a rozvraceči tradiční rodiny. Jinými slovy pro občany zaměřené humanisticky a svobodomyslně. Případné univerzitní vzdělání, kterého se nám mohlo dostat, je pro nás přitěžující okolností, protože všelijakými kdovíjak získanými doktoráty se povyšujeme nad obyčejný lid.

Pražská kavárna souvisí s kulturou, případně „takzvanou kulturou“. Zařazení kultury jako disciplíny kavárenských povalečů mi připomíná slavný výrok reprezentanta fašistické lůzy Josepha Goebbelse: „Když slyším slovo ‚kultura‘, odjišťuji revolver.“

Chtěl bych poznamenat, že občas opravdu zavítáme do některé z tisíce pražských kaváren a opravdu tam (či jinde) probíráme politická témata a že skutečně asi při četných názorových rozdílech sdílíme několik základních přesvědčení. Platí však pro nás, že se většinou taky těžce živíme, že zdaleka nepatříme k nejlépe placeným vrstvám obyvatel a hlavně, že jsme, že jsme také lid. Kdybychom přehlíželi běžnou populaci, jak se nám připisuje, přehlíželi bychom koneckonců sami sebe.

Rád bych Ondřeji Císařovi sdělil, že když někdo napíše něco třeba o voličích Miloše Zemana, nepíše to pražská kavárna a nepíší to odtržené elity. Píše to autor takového textu na vlastní odpovědnost. Nemáme povinnou ideologii, jíž by odtržení elitáři konzumující v Praze kávu, jen vyjadřovali.

Když někdo napíše něco o voličích Miloše Zemana, nepíše to pražská kavárna a nepíší to odtržené elity, nýbrž jen autor takového textu a na vlastní odpovědnost. Foto adikia.cz

Lůza, od které se pražská kavárna opravdu distancuje (od níž se distancuji já osobně a se mnou mnozí, které znám a s nimiž jsem Ondřejem Císařem sešikován), to není „lid“ ani „populace“, natož „běžná“ populace. Příslušnost k ní není dána příjmovou hladinou, poměrem k výrobním prostředkům, ani stupněm a typem vzdělání. Není charakteristická tím, že by tvořila většinu populace, a koneckonců nikdo ji nespočetl.

Můžeme-li mluvit o lůze, máme na mysli neurčitý okruh lidí s určitými postoji. Zkušenost nepotvrzuje, že by názory byly dopředu dány příslušností k sociální vrstvě. Je docela možné, že takové postoje zaujmou lidé, které krutá logika trhu bez přívlastků zbaví práce a obydlí a rozbije rodinné vztahy. Je však pravděpodobné, že stejně smýšlejí lidé patřící k fikci „střední třídy“, kam každý řadí hlavně sám sebe a ostatní podle sympatií a antipatií. A že k lůze mohou patřit multimilionáři a miliardáři, je nepochybné.

Lůza je část populace napříč třídami, vrstvami, etniky, náboženstvími či ateismy, která nerespektuje práva (etnických, náboženských či sexuálních) menšin pod záminkou vlády většiny, pro kterou vše odlišné je nebezpečné a nepřijatelné. Je to část populace, která má jasno o presumpci viny těch, kteří mají tmavší vlasy nebo pleť, jsou bez práce a domova nebo prostě nevoní.

Pro lůzu trest není opatřením společnosti působit na odsouzené s respektem k jejich lidské důstojnosti, aby se snižovalo nebezpečí budoucího kriminálního chování a aby propuštění vedli soběstačný život: je pro ně prostě pomstou. Je to trest jako lynč. Lůza se shlíží v modelu společnosti monolitní a uzavřené. Sní si o drátech na hranicích. Pro „nemakačenky“ má připravené nucené práce nebo pracovní lágry. Romové jsou pro ni špinaví cigoši, kteří by nejlíp udělali, kdyby se vrátili do Indie, odkud přivandrovali. Platí pro ni principy „nic než národ“ a „Čechy Čechům“.

Dovolte nám, prosím, pane kolego Císaři, s těmito postoji nesouhlasit a od těch, kdo je zastávají, dokud je zastávají, se distancovat. A doufat aspoň u některých z nich v možnost změny k dobrému.

    Diskuse (35 příspěvků)
    TT
    July 19, 2016 v 13.45
    Díky Ivane!
    Konečně to někdo řekl naplno. Ta neustálá obava mnoha intelektuálů pojmenovat věci pravým jménem a výčitky jiných intelektuálů za povyšování už přesahuje hranice trapnosti.

    S takovouhle abychom měli strach, že nám budou vyčítat i citování Haška či Borovského. Ale vojna s hloupostí a zlobou beze zbraní nekončí.
    July 19, 2016 v 14.2
    Kolik máme času na to podstatné? A co je podstatné?
    Vážený pane Štampachu, promiňte, ale k čemu je takový text? Kdo je cílový čtenář? Ten, kdo nic neví? A ničemu nerozumí? Ten se od vás dozví, že Halík je skromný a pražská kavárna je oukej? A že lůza je plebs?

    Smyslem vašeho textu, pokud tomu rozumím, je vaše osobní kritika politologa Císaře. Nechcete si spolu zajít do kavárny? A tam si to spolu vysvětlit?

    Opravdu považujete za vrchol svého textu kritiku lůzya kritku toho, o čem, jak se domníváte, tato lůza sní? Koho tím oslovíte? Co tím změníte? Promiňte, ale položil jste si někdy takové otázky?

    Nebo je to snad objev, že lidé nízkého ducha prolínají všemi vrstvami? Viz závěrečné odstavce textu?

    Ten, kdo si chce ponechat hloupé a primitivní předsudky ohledně pražské nebo vídeňské kavárny si je ponechá, toho nepřesdvědčíte. A že budete vlastně vždy hájit kolegu Halíka jaksi z principu, to si už asi taky mnohý všiml. Jenže koho toto zajímá?

    Nadřazenost elit – nejen vaše a nejen pana Halíka, ze kterého ukázkově doslova kape, k tomu nepotřebuji politologa Císaře, to vidím – ta je v ž d y brzdou pokroku (ve vedlejší diskusi u Tupců Saši Uhlové viz pan Profant) je všude na světě, v Pekingu i New Yorku, nejen v Praze.

    Tady přece nejde o Císaře a už vůbec ne o Halíka. Svět je v pohybu a my tu budeme řešit doslova žabomyší spory. Škoda že redakce DR považuje za vhodné tento směr myšlenek zveřejněním rozvíjet a tedy mu dávat akcent. Pardon, ale je to typický informační smog, cosi, co nezajímá širší vrstvy dnes, natož zítra. A okurková sezóna rozhodně není.
    Je to - jmenovitě v diskusích na DR - takový dosti paradoxní fenomén: většinou reagujeme jenom na podněty a názory, s kterými nesouhlasíme; zatímco ty s kterými se vnitřně ztotožňujeme, přejdeme většinou jenom uznalým pokývnutím hlavy. Takže autor onoho názoru se vlastně ani vůbec nedozví o tom, že svým sdělením někoho pozitivním způsobem oslovil.

    A tak i já jsem měl v úmyslu text I. Štampacha ponechat bez dalšího komentáře; neboť jsem měl pocit, že všechno podstatné bylo řečeno, a že by bylo nošením dříví do lesa k němu ještě cokoli dalšího připojovat.

    Nicméně se zdá, že zdaleka ne všem je smysl řečeného jasný; anebo jim je jasný, ale právě tím je dráždí v jejich vlastních přesvědčeních.

    Takže, dovolím si přece jenom zopakovat a zdůraznit základní myšlenku vyslovenou v textu: boj proti lidské přízemnosti, omezenosti a nenávistnosti je věčný; a vést tento boj je naší první povinností. A to i za tu cenu, že protistrana nás - z akutního nedostatku věcné argumentace - bude dehonestovat jako "pražskou kavárnu"; anebo nám bude prostě a jednoduše nadávat do namyšlených intelektuálů.
    July 19, 2016 v 15.16
    Pane Rusku, ten text napsal Ivana Štampach pro mne
    a pro další lidi, kteří se hlásí k levici, a ke skupině pražských intelektuálů, zvaných "pražská kavárna", mají ambvalentní vztah. Vždy jsem se s nimi shodoval v postojích k menšinám, (nejen etnickým a sexuálním), zhruba i k EU, k sociálnímu útisku, k vládnoucímu establishmentu v posledních dvaceti letech a nyní zvláště pak k Miloši Zemanovi, ale dost jsem si zoufal nad jejich nekritickými postoji k Václavu Havlovi, k NATO, k bombardování Jugoslávie, k poměrům v Kosovu a k rozpoutání války v Iráku, v poslední době k Putinovi a k Majdanu. Díky Ivanu Štampachovi jsem si nyní uvědomil diferenciaci uvnitř tohoto společenství/nespolečenství a zařekl jsem se, že už je nebudu označovat pohradavým "pražská kavárna", nývrž že budu kritizovat konkrétní lidi za konkrétní postoje
    JK
    July 19, 2016 v 16.55
    Dobrý text
    I já se hlásím. Dobrý text.
    July 19, 2016 v 18.26
    Ivane,
    domnívám se (na rozdíl od Tomáše Tožičky a Petra Uhla), že ses nechal unést. Ondřej Císař užívá publicistický (a po mém soudu opravdu nešťastný a nevhodný, v tom s tebou souhlasím) termín "pražská kavárna" v jiném smyslu než Zeman, Okamura, Vandas a Bartoš. Publicismus "pražská kavárna" existoval dosti dlouho před tím, než se Zeman-prezident, Okamura, Vandas a Bartoš objevili v české politice a publicistice. Jeho primární význam nijak nesouvisí s postojem k uprchlíkům a k tomu, co velmi nepřesně nazýváme fašizací české společnosti, protože ten publicismus je starší než ona „fašizace“ a uprchlická vlna. Sám Ondřej Císař ostatně vzápětí ten publicismus překládá jako "kulturní elitu" - ta nepochybně existuje, a znovu, její existence a její diskursy nejsou primárně vázané na uprchlickou vlnu a věci s tím spojené. Já sám se tomu nešťastnému výrazu pražská kavárna, který může být velmi snadno chápán jako pejorativní označení, vyhýbám a píšu např. o "havlovské inteligenci", protože spíše než o kulturní elity obecně se jedná o kulturní inteligenci s jistým specifickým (ne)politickým postojem. A ty nejsi součástí toho segmentu společnosti, který se nešťastně označuje jako pražská kavárna, jenom proto, že máš stejný postoj k uprchlíkům a k menšinám, jako má havlovská inteligence. Za hlavní definiční znak havlovské inteligence bych považoval nadšený vztah k polistopadovému režimu a velký podíl na tvorbě jeho donedávna hegemonického diskursu – a v tomto nejdůležitějším punktu stojí levice, včetně levice liberální, v dosti ostré opozici proti havlovské inteligenci.

    Ondřejem Císařem tedy nejsi nikam „sešikován“, jak píšeš. A ještě obecněji, Ondřej Císař nerozděluje společnost na nějakou lepší a horší část, ale prostě popisuje faktické rozdělení společnosti, které tu je, a které se naplno vyjevilo v první přímé prezidentské volbě. A snaží se právě poodstoupit od hodnocení, které je označeno např. ve slově „lůza“, který používáš, a najít nějaké sociologické vysvětlení pro ono rozdělení společnosti. Že si ale zároveň nemyslí, že se nějak vznáší nad společností, přestože jako sociolog se od ní snaží poodstoupit, to ti, chápu-li tvůj text dobře, nevadí. A součástí tohoto jeho postoje je i to, že otevřeně říká, že do „pražské kavárny“ nepatří – tím se ale přece nijak nestaví za islamofobní a protiuprchlické postoje a neomlouvá je, prostě jen říká, že nepatří k segmentu s určitým celkovým politickým-nepolitickým postojem. Svým spravedlivým hněvem nad určitými postoji Zemanových voličů, o kterých (o voličích) Císař v rozhovoru mluví, podle mě právě znesnadňuješ debatu o situaci české společnosti – namísto té debaty zde budeme mít jakési manifestační přihlášení k liberálním postojům a odpor k neliberální lůze: ano, to je legitimní politický postoj, ale má-li být silně zdůrazňovanou součástí diskuse o rozdělení společnosti – o tu diskuzi, domnívám se, Ondřeji Císařovi jde – , tak tu diskusi zabíjí a to rozdělení zase jen posiluje. V této diskusi by přece nemělo jít o to, abychom se ujišťovali, jak liberální či humanistické jsou naše postoje, ale mnohem více o to, abychom se snažili pochopit, kde se to rozdělení společnosti vzalo, popřípadě co se s ním dá dělat.

    Snad bych ani nemusel na závěr dodávat, že ve skutečnosti jsou si tvé politické postoje a politické postoje Ondřeje Císaře asi velmi blízké, ale o to tu teď nejde…
    July 19, 2016 v 21.14
    Je Pražská kavárna rasa, národ nebo přesvědčení?
    Podle Jana Černého je to nevhodný název pro přesvědčení "havlistické inteligence". Podle čeho se příslušnost k ní pozná? Jsou to lidé, kteří s Havlem souhlasili ve všem, v tom nejdůležitějším a co to je? Je důležité to, v čem se havlisté liší od levice nebo od klausovské pravice? ľ

    Ondřej Císař o havlistech nemluví, mluví o politických a kulturních elitách a o Halíkovi, který pro něj "Ztělesňuje „pražskou kavárnu“ v popisném slova smyslu, kulturní elitu, která tím, co říká, přehlíží zbytek." Co to znamená "ztělesnovat"? V doslovném slova smyslu Halík patří k menšině v menšině. V menšině katolíků patří k liberální menšině katolíků. K "politické elitě", ke Klausovi a Zemanovi měl daleko blíže Duka.

    "Halík" v Císařově textu je jakýsi básnický obraz, synekdocha či metonymie. Výraz pocitu, ne sociologická analýza. Tu naznačuje, když mluví vítězech a poražených globalizace. To jsou ovšem stejná interpretační klišé, jaká se používají pro interpretaci britského referenda. Skutečná sociologická analýza používající definované pojmy tam není.
    July 19, 2016 v 22.36
    Petru Uhlovi – o Pražské kavárně
    Pokud máme jedno téma, tak se shodneme, nebo ne. To jsou dvě možnosti. Pokud jsou dvě témata, hned tu jsou 4 možnosti. A pokud 3 témata, je jich hned dokonce 8 – atd.

    vztah k Havlovi
    vztah k politice USA (Kosovo, Irák, Libye, Sýrie a další "vývoz" demokracie)
    vztah k Rusku
    vztah k Číně
    imigranti nás kulturně obohatí
    imigranti zajistí růst populace
    imigranti zde budou pracovat, až budeme v důchodu
    podpora sociálních otázek, např. podpora sociálního bydlení
    podpora Zemana nebo Schwarzenberga
    Zeman je primitiv
    Zeman reprezentuje hlupáky mimo Prahu
    Zamana platí Lukoil
    idea EU je krásná
    praktická realita EU je otřesná...

    A to jsem nezmínil minority, LGBT atd.

    Co tím chci říct? Že je dnes těžko poznat, kdo je "bratr v boji", protože je prakticky vyloučené, aby dva lidé měli zcela identickou množinu odpovědí byť jen na výše uvedené.

    Text pana Císaře mě oslovuje, text pana Štampacha reguje na termín "pražská kavárna" – připadne mi, že na politologa Císaře – tak "čtu" pana Štampacha já – spíše nadává. (Vsuvka pro pozorného čtenáře: na konci textu je použita ironie.)

    Mám stále pocit, že je zde jakási zbytečná úzkost a vážnost, kdy není možné termín "Pražská kavárna" použít. Otázka je proč. Jsem názoru, že je to proto, že má jasný obsah, který není pouze a jen lichotivý a ti, kdo se pak cítí být osloveni, jsou osobně uraženi. Což nesvědčí o nadhledu, který má mj. Petr Žantovský (odkaz dole).

    Přečetl jsem si původní text pana Císaře důkladně, jeho text je zajímavý a informačně bohatý, tedy podnětný.

    Navíc – upřímně – vůbec nechápu pana Štampacha, co mu na politologovi Císařovi tak vadí, protože (pokud vím, tak autor textu IŠ netrpí – zde doslova reprezentuje pražskou kavárnu – právě láskou ke zvolenému prezidentovi MZ), protože i politolog císař si mj. o Zemanovi t a k é nemyslí nic dobrého, viz třeba tato jeho věta:

    »Je velký problém mít v parlamentu nějakého Sládka nebo Konvičku s několika procenty? Já si to nemyslím, přestože by své hlouposti říkali do mikrofonu. Zdá se mi to lepší varianta, než když si takřka identický slovník osvojí nejen prezident, ale i řada politiků z politického mainstreamu.« Kde tedy přímo dává prezidenta na roveň Konvičkovi. To není lichotka.

    Tím i pan Císař nepřímo říká – mimochodem s tím já souhlasit nemohu, vy, pane Uhle i ostatní z kavárny s tím souhlasit budete – že je Zeman stejný primitiv, jako Konvička. // Když tedy pominu, že v řadě ohledů ohledně islámu p r o s t ě m ě l právě Martin Konvička pravdu, což by člověk na úrovni měl umětř přiznat. Ale možná máme rádi jen černou a jen bílou barvu..., víc, než "pravdu".

    Atd. Takže bychom mohli dlouze a zase a znovu marně diskutovat na téma Zeman, Schwarzenberg atd., přičemž bychom se z místa ani o píď nepohnuli.

    Stále dokola, stále zaseklí ve své nenávisti vůči Zemanovi. Stále bez pochopení, že nelze podporovat imigraci poté, co "náš" Západ vykopal válečnou sekeru. Protože část muslimů nás nenávidí doslova až za hrob. Snad, možná, dokonce i právem. A toto nejde bagatelizovat.

    - - -

    Našim problémem je určitá malost, nedostatek rytířských ctností, chybějící invence a trvalá zaujatost, vlastně trvalý pocit určité ideové nadřazenosti, který se proměňuje v nepřátelství a namyšlenost, někdy až pohrdavou poťouchlost.

    Zejména to poslední je problém. Na tisíc způsobů dokážeme zaobalit, když máme názor, jak je někdo jiný hloupý a malý a neetický, abychom z toho pak právě my vyšli lépe. Taková hra je to. A realita? Kde je realita? Kde je vědomě vytváření shody?

    Pokud bych chtěl pana Štampacha ještě dál kritizovat, tak jen a pouze proto, že právě od něj očekávám víc. Tedy v prvé řadě n a v á z á n í na to dobré, co pak Císař řekl. Nebo v jeho textu snad nic takového není?

    Obecně: Etika není o předlouhém mlžení a o schopnosti se nikdy se nevyjádřit zcela jasně a zřetelně. V prvé řadě by měl člověk umět sdělovat své názory, někdy je k tomu potřeba odvaha. Což je asi pro řadu lidí zřejmě problém, zejména tehdy, pokud na ně nahlíží v práci řada kolegů...

    - - -

    Pokud si přečteme původní text politologa Císaře, je v něm řada zajímavých pasáží. Nad kterými je možné přemýšlet a které člověka na cosi upozorní.

    Sousloví Pražská kavárna určitý obsah má, patří sem určití lidé, kteří se postupně myšlenkově vyvíjejí a (snad) i vzájemně obohacují – nebo se podporují ve své malosti, to také často (což se netýká jen kavárny, jistě) – někdy mají pravdy více, někdy méně. To je vše.

    Ostatně proč z toho dělat takovou vědu, proč být kvůli termínu "kavárna" hned tak osobně (zdá se) uražen. Petr Žantovský dokonce použil v této souvislosti i termín "něžnější":

    http://www.literarky.cz/politika/domaci/20977-praska-kavarna

    Ostatně jsem mile překvapen, že právě Petr Žantovský patří k velkým oblíbencům pražské kavárny. Vlastně tu není ani jeden den, kdy bych od nějakého kavárenského člena neviděl na video s ním nějaký zajímavý odkaz. Ale třeba zde už musím s kavárnou nesouhlasit. Tento pořad (ani Petr Žantovský) si tolik chvály prostě nezaslouží:

    https://www.youtube.com/watch?v=u6rE19W6T3k
    Souhlasím pane Černý.
    Jestli je Císařovo šermování s "pražskou kavárnou" nešťastné, Štampachova "lůza" není o nic lepší. Přitom jádro rozhovoru se týká hlubokého rozdělení společnosti o kterém tady na DR ve stejný den hovoří Švihlíková

    http://denikreferendum.cz/clanek/23395-jaka-je-skutecna-kondice-ceske-ekonomiky

    aniž by to vyvolalo jedinou podrážděnou reakci.
    Švihlíková mluví o establišmentu a antiestablišmentu.
    O situaci, kdy "antiestablišment" netvoří jen nějaká náckovská lůza, ale i spousty lidí, o kterých by si to nikdo nedovolil říct.

    Stačilo se ohradit mnohem věcněji -- vždyť třeba zde na DR, který snad lze považovat za jeden z hlasů pražské kavárny (proboha, neurážejte se hned všichni), hned druhý den po brexitu vyšel článek, který odsuzoval vydávání těch, kteří hlasovali pro Leave, za hlupáky nebo tupé xenofoby.
    Například.

    Místo toho tu máme intelektuálskou řezanici, kterou má drtivá většina lidí u zádele...................... jak poznamenal pan Rusek.
    July 20, 2016 v 7.38
    Myslím si, že není dobré mluvit ani o "pražské kavárně" ani o "lůze", ať už se tím myslí cokoli. Každý má totiž pod tím pojmem zažitou představu. Sám Ivan Štampach používání slova lůza nedávno odsoudil: http://denikreferendum.cz/clanek/13033-pane-kardinale-nejsme-luza
    Správně tehdy napsal : "Je mi zřejmé, že všichni, kdo ze sebe dokážeme vydolovat trochu dobré vůle, musíme hledat možnosti další cesty vpřed. Proto nad nikým není nutno předem lámat hůl. Je možný dialog a v něm vyjasňování pozic."
    + Další komentáře