Solárních panelů na střechách přibývá. Státní politice navzdory

Lucie Čejková

O fotovoltaiku má zájem stále více domácností. Obecní a komunitní projekty by se mohly stát součástí potřebné proměny české energetiky, od státu by však potřebovaly nejen dotace, ale i celkově příznivější prostředí a podmínky.

O podobných obrázcích si v českých zemích bohužel zatím můžeme jen nechat snít. Solární komunita v německém Freiburgu. Foto Andrewglaser, WmC
O podobných obrázcích si v českých zemích bohužel zatím můžeme jen nechat snít. Solární komunita v německém Freiburgu. Foto Andrewglaser, WmC

Kvůli práci strávil Jan Staněk dva a půl roku v průmyslem znečištěném Nankingu. Když se pak z jihovýchodní Číny vrátil domů na jih Moravy, rozhodl se změnit, jak s rodinou žijí. Po zkušenosti se špinavým prostředím v zahraničí chtěl životní prostředí zatěžovat co nejméně.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Zajištění nízkoemisní energie bral jako přirozenou součást. Začal se proto poohlížet po možnostech využití fotovoltaiky, ale tehdy v roce 2012 ještě chyběly například dostupné možnosti ukládání elektřiny získané ze Slunce do baterie.

O šest let později už se domluvil s dodavatelskou firmou. Po dalším půl roce vylaďování požadovaných parametrů, instalaci či zařizování připojení vlastní fotovoltaické elektrárny do sítě tak jeho spotřebiče začaly fungovat ze sluneční energie zachycené solárními panely.

„Ta fotovoltaika je něco, co mě hrozně baví,“ vypráví Jan Staněk nadšeně do telefonu. „Nebyl den, abych se nepodíval, jak nám to sluníčko svítí. Už je to zhruba tisíc dní, co fotovoltaiku máme, ale opravdu nebyl jediný den, abych se na to nepodíval a neměl z toho radost.“

Fotovoltaické panely na rovné střeše jeho rodinného domu teď domácnosti zajišťují elektřinu obvykle deset až jedenáct měsíců v roce. Tři čtvrtě roku z nich čerpá také většinu tepla pro nahřívání užitkové vody na sprchování.

Svůj zájem o energii ze Slunce a zkušenosti s ní sdílí s ostatními v internetových videích, která publikuje pod přezdívkou Electro Dad (Elektro táta). Vyhradil si na to jeden den z každého pracovního týdne. Vlastní údržba domácí fotovoltaiky ho však žádný čas nestojí.

„Zhruba pětkrát za tu dobu jsem na střechu vylezl a zametl jsem z panelů sníh, ale to jen proto, že jsem chtěl a věděl jsem, že bude azuro. Na panelech byl sníh, tak jsem chtěl, abychom vyráběli,“ popisuje s potěšením.

Na pořízení fotovoltaiky dostal od státu dotaci, zprovoznění solárních panelů ho tak vyšlo na zhruba tři až čtyři sta tisíc korun. I když byl v té době finančně dobře zajištěný, uznává, že to byl pro rodinný rozpočet vítaný bonus.

Zájem o využívání vlastní čisté energie v domácnostech podle Komory obnovitelných zdrojů energie v posledních letech stále roste. Vyčíst to lze právě z množství žádostí o dotace, kterých za poslední tři roky přibylo více než trojnásobně.

Lidé žijící v rodinných domech využívají nejčastěji právě možnost příspěvku na fotovoltaiku. Jen vloni přibylo ve srovnání s předloňskem na osmdesát procent žadatelů a také v předcházejících letech byl trend obdobný.

Potvrzují to i firmy, které solární systémy dodávají. „Loni bylo v České republice postaveno přibližně padesát megawattů nových zdrojů. Polovina z toho jsou instalace na rodinných domech,“ uvádí předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky Aleš Hradecký.

Solární elektrárnu provozuje podle přehledu Hnutí DUHA celkem sto šestnáct obcí či měst v České republice. Právě fotovoltaika mezi obecními obnovitelnými zdroji elektrické energie co do počtu jednoznačně převažuje — tvoří skoro tři čtvrtiny všech současných projektů. V množství instalovaného výkonu zaujímá druhé místo po biomase. Grafika Hnutí DUHA
Solární elektrárnu provozuje podle přehledu Hnutí DUHA celkem sto šestnáct obcí či měst v České republice. Právě fotovoltaika mezi obecními obnovitelnými zdroji elektrické energie co do počtu jednoznačně převažuje — tvoří skoro tři čtvrtiny všech současných projektů. V množství instalovaného výkonu zaujímá druhé místo po biomase. Grafika Hnutí DUHA

Sluneční energii využívají kromě domácností i některé obce a města. Například v Litoměřicích provozuje město hned několik fotovoltaických elektráren a v Brně plánují zastupitelé pokrýt solárními panely na stovku budov.

Vlastní projekty mají také menší obce. Třeba svazku čtyř vesnic kolem Dolní Lhoty na Zlínsku pomáhají solární panely ušetřit za provoz jejich společné čistírny odpadních vod.

„Ze zákona si ze stočného musíte vyhradit peníze na obnovu a rozvoj,“ popisuje předseda Svazku obcí aglomerace Dolní Lhota Karel Mozgva. „Tak jsme se rozhodli, že to účelně využijeme tímto způsobem. Abychom zlevnili provoz,“ dodává.

Během hovoru energicky vyjmenovává řadu opatření a částek, se kterými ve svazku pracují. Vysvětluje tím, že čistička má sice obrovskou spotřebu elektřiny. Částečně ji však pomáhá pokrýt právě vlastní fotovoltaika, a tak díky ní nemusí platit tak vysoké účty za odběr ze sítě.

„V létě nám to udělá tak deset, dvanáct tisíc korun. Teď za březen to třeba bylo osm tisíc. V zimě jsou samozřejmě panely někdy zapadané sněhem, takže to nevyrábí, ale za těch zhruba devět měsíců v roce, co to můžeme použít, se to dorovná,“ shrnuje objem ušetřených peněz Mozgva.

Problém první: chybějící legislativa

Oba zmíněné příklady využití fotovoltaiky spojuje to, že veškerou vyrobenou energii spotřebují přímo v místě, kde se vyrobí. Jan Staněk by přitom svoje přebytky rád sdílel třeba s rodiči, kteří bydlí zhruba kilometr a půl daleko, nebo se sousedy a přáteli v rámci obce. Decentralizované energetické komunity ale zatím v tuzemsku nemají nijak vstřícné podmínky.

„Z mé zkušenosti je problémem regulace. To znamená neadekvátní, nedostatečná a zastaralá legislativa,“ vyjmenovává Tomáš Jungwirth z Centra pro dopravu a energetiku. „Neříkám, že je nemožné energetickou komunitu vytvořit, ale vyžaduje to velkou investici času a peněz, aby se to podařilo,“ upřesňuje.

Změny by podle něj byly potřeba v podstatě na všech úrovních. Například Evropská unie už vlastní definici energetické komunity vytvořila, zatím ale není úplně jasné, co vše do ní lze a nelze počítat.

Přímo v České republice, kde stále převládá koncepce centralizované energetiky, by pak příznivější podmínky mohly vytvořit zásahy do energetického zákona i do dílčích předpisů a konkrétních vyhlášek a nařízení. „Myslím si, že nejdřív lze čekat změnu s novým energetickým zákonem, který by mohl platit, kdyby všechno šlo v pořádku, od roku 2023,“ předpokládá Jungwirth.

Problém druhý: rozdělení dotací

Přispět k větší otevřenosti pro nízkoemisní energetiku nejen v komunitních iniciativách, ale i v domácnostech a v lokálních projektech obecně by podle oslovených odborníků měla také revize celého obchodního modelu distributorů. Těm se se však z podstaty věci příliš nehodí, aby na trh vstupovali další aktéři.

Radek Orság, místopředseda Cechu akumulace a fotovoltaiky, pak dodává, že změny jsou nutné rovněž v technologické oblasti a v přerozdělování peněz. „Je nutné zajistit, aby v dotačních titulech jako je Nová zelená úsporám a Modernizační fond bylo dost prostředků na podporu domácností, obcí, malých a středních podnikatelů a firem,“ uvádí. Jen na rodinných domech by se totiž podle Cechu akumulace a fotovoltaiky dalo ročně nainstalovat až desetinásobné množství panelů, než jak je tomu v současnosti.

Slunce by tak elektřiny mohlo dodávat řádově víc. „I když zájem domácností i podnikatelů vyrábět si svou vlastní, čistou a levnou elektřinu roste velmi rychle, stále jsme jen na zlomku toho, jak vypadá trh — po přepočtu na počet obyvatel — v Polsku nebo Rakousku,“ srovnává situaci předseda cechu Aleš Hradecký.

Dotační programy konkrétně pro rodinné a bytové domy by podle výpočtů Komory obnovitelných zdrojů energie a Šance pro budovy potřebovaly pro správné fungování asi sedmdesát až osmdesát miliard korun do roku 2030. Ministerstvo životního prostředí má zatím vyhrazenou nižší částku.

„Oblast podpory fotovoltaiky pro domácnosti bedlivě sledujeme. Segment skutečně vykazuje výrazný meziroční růst, ovšem mění se také situace na trhu, do budoucna jsme tak připraveni na tuto dynamiku reagovat,“ ujišťuje Ondřej Charvát z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí.

Popisuje, že pro nejbližší roky bude k dispozici devatenáct miliard z Národního plánu obnovy a více než dvě miliardy ze státního rozpočtu. „V dalších letech bychom měli mít k dispozici minimálně čtyři miliardy korun na rok, které odpovídají zákonnému podílu ministerstva životního prostředí z výnosů dražeb emisních povolenek. Celkové očekávané zdroje programu by tak mohly celkem dosahovat téměř padesáti miliard korun,“ vypočítává.

Globální ceny elektřiny vyrobené ze Slunce dlouhodobě klesají, jak ukazuje žlutá křivka grafu. Od poloviny roku 2018 označené šipkou se fotovoltaika stala levnějším zdrojem než fosilní paliva — uhlí (černá) nebo fosilní plyn (šedá). Výhodnější je jen výroba elektrické energie z větrných elektráren (sytě modrá). Graf Bloomberg NEF
Globální ceny elektřiny vyrobené ze Slunce dlouhodobě klesají, jak ukazuje žlutá křivka grafu. Od poloviny roku 2018 označené šipkou se fotovoltaika stala levnějším zdrojem než fosilní paliva — uhlí (černá) nebo fosilní plyn (šedá). Výhodnější je jen výroba elektrické energie z větrných elektráren (sytě modrá). Graf Bloomberg NEF

Stát ovšem kromě domácností nabízí dotace i pro obecní či jiné malé elektrárny. O podporu nejen fotovoltaiky, ale i dalších obnovitelných zdrojů mohou žádat například v rámci takzvaného modernizačního fondu.

Kolem devadesáti procent z jeho prvního balíku si však tak jako tak rozdělí největší energetické firmy jako ČEZ, Sokolovská uhelná nebo Sev.en. Podle vyjádření Státního fondu životního prostředí pro Hospodářské noviny dostanou nejvíc peněz právě proto, že jsou jejich požadavky ve srovnání s menšími elektrárnami řádově vyšší objemem žádaných peněz.

Ondřej Charvát z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí v e-mailu pro Deník Referendum nicméně dodává, že v rámci modernizačního fondu jako celku by měl být poměr pro menší projekty nakonec příznivější. Slibuje, že „alespoň čtyřicet procent z celé alokace, téměř čtyřiadvacet miliard korun, bude určeno pro segment žadatelů mimo takzvané velké hráče na trhu s elektřinou.“

„Navíc byla do programu doplněna možnost jej každé tři roky aktualizovat dle aktuální situace, do budoucna tak není vyloučeno, že například poměr šedesát ku čtyřiceti, který nyní hovoří ve prospěch ‚velkých hráčů‘, bude upraven,“ popisuje Charvát.

Vlastní rozdělování podpory podle vysloveného zájmu však podle experta Hnutí DUHA pro obnovitelné zdroje energie Tomáše Jagoše tak jako tak příliš smysl nedává. Velké energetické firmy jsou podle něj oproti menším lokálním projektům na dotační výzvy pro obnovitelné zdroj energie nepoměrně lépe připraveny. Projekty mají nachystané i několik let dopředu a čekají jen na okamžik, kdy se pro ně výhodné výzvy otevřou.

Naopak obce a další žadatelé o podporu malých projektů prý často až teprve teď zjišťují, že vůbec nějaké peníze mohou dostat. „Nízký zájem vychází z toho, že se o tom stále neví. A ministerstvo životního prostředí v tomto ohledu nic moc nedělá,“ upozorňuje Jagoš. „Uvažovat jen podle aktuálního zájmu, kdy je jasné, že v popředí budou velké energetické firmy, je tak velice krátkozraké.“

Podle Hnutí DUHA by tak pomohlo, kdyby se objem fondu nedělil už předem na základ toho, jak velký subjekt žádost podává. „Nám by dávalo větší smysl, kdyby peníze byly pro všechny a byl tam jiný systém, než že se to na začátku rozdělí a řekne se, tohle je pro ty velké, do toho nikdo nemůže. A tady ten zbytek, to necháme těm malým,“ navrhuje.

Pře o podporu fotovoltaiky ve Sněmovně

Jaká bude další podpora pro obnovitelné zdroje energie, spoluurčí novela zákona o podporovaných zdrojích energie. Brzy by se jí měla zabývat Sněmovna. Energie ze Slunce v něm ale příliš prostoru nedostává.

Vláda už loni rozhodla, že již existující solární projekty dostanou po přijetí novely nejmenší možné výnosy. Na konci minulého měsíce pak Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny nepodpořil ani návrhy, které by umožnily systematicky podpořit nové fotovoltaické elektrárny.

Až se zákon dostane na plénum Sněmovny, některé opoziční strany do něj chtějí podporu solární energie prosadit. „Solární energetika, podobně jako ostatní obnovitelné zdroje energie, by měla být součástí zákona o jejich podpoře,“ říká předseda programové komise Starostů a nezávislých pro průmysl, energetiku, vědu a výzkum Miloslav Niče.

V rámci širších změn společně s Piráty pak zamýšlí pozměnit legislativu i technologické podmínky přenosové soustavy tak, aby se decentralizovaná energetika mohla začít rozvíjet. Usilovat by o to ale mohli až v případě, pokud by uspěli v podzimních volbách.

V aktuálně projednávaném zákoně by všechny obnovitelné zdroje energie včetně těch solárních chtěli i Piráti. „Jednoznačně budeme preferovat takové návrhy, které budou maximálně technologicky neutrální k jednotlivým druhům zdrojů a spravedlivé vůči provozovatelům,“ ujišťuje pirátský poslanec Petr Třešňák, který se energetikou zabývá.

Stručnou odpověď za TOP 09 dává i mluvčí strany Vladan Vaněk. „Větší podporu obnovitelné energie budeme projednávat na úrovni hospodářského výboru i v rámci koalice SPOLU. Cílem návrhů TOP 09 tedy má být celkově větší podpora OZE na všech úrovních,“ píše v e-mailu.

KDU-ČSL pak navrhuje vytvořit systém aukcí, který by byl technologicky neutrální a zahrnoval tak všechny dostupné zdroje čisté energie včetně těch fotovoltaických. Soudí, že by v jejich pojetí mohl fungovat i pro menší zájemce.

„Dosáhnou na něj také malé a střední výrobny, firmy, školy, úřady, obce nebo i rodinné domy. Ti všichni by mohli umístit solární panely na střechy svých nemovitostí a začít za předem jasně stanovených podmínek vyrábět solární energii,“ vysvětluje mluvčí KDU-ČSL Kateřina Procházková.

Novelu zákona o podporovaných zdrojích energie by měli poslanci ve druhém čtení projednat nejspíš ještě v průběhu dubna. Až po třetím čtení pak bude jasné, jestli Sněmovna přijme některý z návrhů na doplnění fotovoltaiky.

Byl by to alespoň dílčí krok k tomu, aby se podpořil pro klima zásadní rozvoj výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. České republice i zde v posledních letech ujíždí vlak.