Od otravy zhruba čtyřiceti kilometrů řeky Bečvy kyanidem uplynulo dnes, 30. října přesně čtyřicet dní. Navzdory tomu, že ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) pár dní po havárii — a současně pár dní před krajskými volbami — občanům sliboval, že viník bude „dopaden v řádu hodin“, kriminalisté ze Vsetína, kteří mají případ na starost, stále s žádným obviněním nepřišli.

Dozorující státní zástupce Petr Bareš ze vsetínského státního zastupitelství k tomu Deníku Referendum řekl: „Pořád doufáme, že pachatele odhalíme. Samozřejmě s tím, jak čas běží, se pravděpodobnost dopadení snižuje.“ Připustil jako možnost i to, že vyšetřování zůstane nakonec bez výsledku. Své dřívější vyjádření, že je „tak dvacetiprocentní šance na dopadení viníka“ označil v rozhovoru s DR za „úlet“.

Oficiální zdroje k případu zveřejnily dosud jen naprosté minimum informací. Policie 29. září na svém twitterovém účtu napsala: „Na případu masivního úhynu ryb v řece Bečvě stále pracujeme. V současné chvíli již víme, že vyústění kanálu, ze kterého se kyanid do Bečvy dostal, je v katastru obce Juřinka na Valašskomeziříčsku. Dále provádíme úkony trestního řízení s cílem případ co nejdříve objasnit.“

Richard Brabec pak o dva dny později na tiskové konferenci ministerstva a České inspekce životního prostředí doplnil: „Můžu říct, že smyčka se utahuje kolem areálu Tesla Rožnov, kolem kanálu, který odsud teče do Bečvy. Nebudu uvádět konkrétní jména, ale působí zde několik podniků, které podle našich informací nakládají s kyanidy.“

Verze s takzvaným rožnovským kanálem ovšem začala záhy dostávat trhliny. V médiích a na odborně zaměřených webech se objevilo několik textů, které ji výrazně zpochybňují. Pochybnosti vyjadřoval také jeden z prvních svědků havárie rybář Lukáš Gerla, který nás na základě našeho předchozího textu k otravě řeky Bečvy na místo pozval a nabídl se jako průvodce.

Je vyloučeno, aby zdrojem otravy Bečvy byl takzvaný rožnovský kanál

Pětatřicetiletý Lukáš Gerla je místní rybář z Choryně, který na řece rybaří od dětství a důkladně ji zná. V neděli 20. září se o havárii dozvěděl něco po jedenácté hodině. Byl zrovna na odchodu z návštěvy bývalého hospodáře místního rybářského svazu, mířil domů na oběd: „Pak přišel telefonát s informací, co se děje, a už jsem se po zbytek dne k obědu nedostal,“ glosuje. Na místě neštěstí byl mezi prvními.

Bezprostředně poté až do večera břehy Bečvy důkladně procházel a monitoroval, kde umírají ryby. Byl v kontaktu s dalšími rybáři, kteří byli ten den na řece. Situaci má zmapovanou do detailu. A jeho popis potvrzují další rybáři, s nimiž jsme mluvili.

Osobní návštěva otráveného úseku řeky poskytuje obrázek, který prakticky vyvrací oficiální verzi úřadů, podle níž se kyanid do řeky dostal z výpusti v katastru Juřinka ve Valašském Meziříčí. Tedy z kanálu, který do Juřinky vede ze vzdušnou čarou dvanáct a půl kilometru vzdáleného průmyslového areálu bývalé Tesly v Rožnově pod Radhoštěm.

Proč? Stručně řečeno: protože první mrtvé ryby byly zdokumentovány až zhruba tři kilometry dál po proudu řeky. Důvodů je ale více a postupně se k nim dostaneme. Základní popis situace přehledně zobrazuje následující infografika.

V Juřince v lokalitě pod mostem při pravém břehu se nacházejí přinejmenším další tři výpusti. Ta nejníže položená, jak je vidět z digitálních technických map, s nimiž pracují projektanti, ústí z valašskomeziříčské čistírny odpadních vod.

Dále se na břehu řeky v této lokalitě nachází chemická úpravna vod Deza plus její staré kalové laguny. V době naší návštěvy byla brána k nim otevřená, prostor nikdo nehlídal, a tak jsme si jej mohli i navzdory ceduli se zákazem vstupu prohlédnout. Staré usazeniny v lagunách odstraňuje bagr, patrně aby pak byly odvezeny k likvidaci ve spalovně. Toto místo už není v užívání a nejspíše nemá s otravou jak souviset.

Co je ale podstatné: v této části řeky v den havárie nikdo nepozoroval mrtvé ryby. Dokonce se zde některým rybářům onen den dařilo.

O šet set metrů dále po proudu řeky se na její levém břehu nachází soustava čtyř rybníčků, Tůně pod Juřinkou, které jsou napájeny náhonem z Bečvy. Ani zde v den havárie ryby neumíraly. Přitom je podle expertů, s nimiž jsme věc konzultovali, nepředstavitelné, že by se voda s kyanidem do tůní nedostala.

Tůně pod Juřinkou přiléhají k toku Bečvy mezi dvěma mohutnými jezy. U obou stojí cedule upozorňující na jejich smrtelnou nebezpečnost v důsledku válců, v nichž se točí voda. Co to znamená? Jakýkoli jed v řece by se v těchto místech dokonale a dlouho mísil. Právě zde by musela začít otrava postihující celou šíři toku řeky. Jenomže v neděli 20. září zde nikdo mrtvé ryby nepozoroval.

Další klíčový bod na řece přichází na úrovni obce Lhotka nad Bečvou, tedy kilometr a půl od našeho výchozího bodu v Juřince. Zde jsou na pravém břehu řeky dvě výpusti ve vzdálenosti dvě stě metrů od sebe. První a největší z nich, zamřížovaná, vede z Dezy. Na břehu řeky přímo nad ní se nacházejí laguny Dezy, které slouží k akumulaci vod z odtokového kanálu. Druhá výpusť patří k dešťové kanalizaci firmy Sonavox, která ovšem neprodukuje žádné technologické odpadní vody. Více z veřejných map nelze vyčíst.

O čtyři sta metrů níže je na pravém břehu poslední z výpustí, nad kterou ještě nikdo nepozoroval žádné mrtvé ryby. Kanál k této výpusti jsme nedohledali ani mezi splaškovými ani mezi dešťovými kanalizacemi v digitálních technických mapách a územním plánu obce, což může znamenat, že patří soukromému subjektu.

Teprve o dalších dvě stě metrů níže se nachází ostrůvek a peřeje, na kterých byly pozorovány první mrtvé ryby. A až o další půlkilometr dál je most a jez v Choryni, pod nímž 20. září 2020 nastala totální apokalypsa se stovkami otrávených ryb vyskakujícími ve smrtelných křečích na břeh.

Toto místo leží tři a půl kilometru po proudu od takzvaného rožnovského kanálu v Juřince. A je tedy nepředstavitelné, aby zdrojem otravy byl on.

Zdrojem otravy Bečvy reálně nemohl být jiný podnik nežli DEZA

Nejblíže místu otravy je vzdušnou čarou železniční překladiště Dezy ve Lhotce nad Bečvou. Při naší návštěvě zde stálo několik vlakových souprav s mnoha cisternami pronajatými chemičkou. Přiváží se tudy vstupní suroviny benzol a dehet, odváží se odtud produkce. Železnice ve Lhotce prochází dlouhodobě rekonstrukcí, jež možná zasahuje i do soustavy kanalizací.

Že by tu však něco vyteklo z vagónu, prosáklo do země a touto cestou se kyanid dostal do řeky, je nepravděpodobné. Kyanidy v Deze vznikají jednoduše řečeno jako odpadní látka. Možnost, že by se v této lokalitě nacházela pod zemí nějaká stará „kapsa“ s nahromaděným toxickým odpadem, kterou se podařilo při rekonstrukci narušit, je čistá spekulace.

Jsou zde mnohem logičtější spojení: Překladiště navazuje na areál Dezy v místech, kde má chemička svou čističku, z ní vede kanalizace přes zmíněné laguny do hlavní výpusti. Podle mapy se tu dříve také nacházela laguna, dnes je již podle leteckých snímků zarostlá.