Od otravy zhruba čtyřiceti kilometrů řeky Bečvy kyanidem uplynulo dnes, 30. října přesně čtyřicet dní. Navzdory tomu, že ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) pár dní po havárii — a současně pár dní před krajskými volbami — občanům sliboval, že viník bude „dopaden v řádu hodin“, kriminalisté ze Vsetína, kteří mají případ na starost, stále s žádným obviněním nepřišli.

Dozorující státní zástupce Petr Bareš ze vsetínského státního zastupitelství k tomu Deníku Referendum řekl: „Pořád doufáme, že pachatele odhalíme. Samozřejmě s tím, jak čas běží, se pravděpodobnost dopadení snižuje.“ Připustil jako možnost i to, že vyšetřování zůstane nakonec bez výsledku. Své dřívější vyjádření, že je „tak dvacetiprocentní šance na dopadení viníka“ označil v rozhovoru s DR za „úlet“.

Oficiální zdroje k případu zveřejnily dosud jen naprosté minimum informací. Policie 29. září na svém twitterovém účtu napsala: „Na případu masivního úhynu ryb v řece Bečvě stále pracujeme. V současné chvíli již víme, že vyústění kanálu, ze kterého se kyanid do Bečvy dostal, je v katastru obce Juřinka na Valašskomeziříčsku. Dále provádíme úkony trestního řízení s cílem případ co nejdříve objasnit.“

Richard Brabec pak o dva dny později na tiskové konferenci ministerstva a České inspekce životního prostředí doplnil: „Můžu říct, že smyčka se utahuje kolem areálu Tesla Rožnov, kolem kanálu, který odsud teče do Bečvy. Nebudu uvádět konkrétní jména, ale působí zde několik podniků, které podle našich informací nakládají s kyanidy.“

Verze s takzvaným rožnovským kanálem ovšem začala záhy dostávat trhliny. V médiích a na odborně zaměřených webech se objevilo několik textů, které ji výrazně zpochybňují. Pochybnosti vyjadřoval také jeden z prvních svědků havárie rybář Lukáš Gerla, který nás na základě našeho předchozího textu k otravě řeky Bečvy na místo pozval a nabídl se jako průvodce.

Je vyloučeno, aby zdrojem otravy Bečvy byl takzvaný rožnovský kanál

Pětatřicetiletý Lukáš Gerla je místní rybář z Choryně, který na řece rybaří od dětství a důkladně ji zná. V neděli 20. září se o havárii dozvěděl něco po jedenácté hodině. Byl zrovna na odchodu z návštěvy bývalého hospodáře místního rybářského svazu, mířil domů na oběd: „Pak přišel telefonát s informací, co se děje, a už jsem se po zbytek dne k obědu nedostal,“ glosuje. Na místě neštěstí byl mezi prvními.

Bezprostředně poté až do večera břehy Bečvy důkladně procházel a monitoroval, kde umírají ryby. Byl v kontaktu s dalšími rybáři, kteří byli ten den na řece. Situaci má zmapovanou do detailu. A jeho popis potvrzují další rybáři, s nimiž jsme mluvili.

Osobní návštěva otráveného úseku řeky poskytuje obrázek, který prakticky vyvrací oficiální verzi úřadů, podle níž se kyanid do řeky dostal z výpusti v katastru Juřinka ve Valašském Meziříčí. Tedy z kanálu, který do Juřinky vede ze vzdušnou čarou dvanáct a půl kilometru vzdáleného průmyslového areálu bývalé Tesly v Rožnově pod Radhoštěm.

Proč? Stručně řečeno: protože první mrtvé ryby byly zdokumentovány až zhruba tři kilometry dál po proudu řeky. Důvodů je ale více a postupně se k nim dostaneme. Základní popis situace přehledně zobrazuje následující infografika.

V Juřince v lokalitě pod mostem při pravém břehu se nacházejí přinejmenším další tři výpusti. Ta nejníže položená, jak je vidět z digitálních technických map, s nimiž pracují projektanti, ústí z valašskomeziříčské čistírny odpadních vod.

Dále se na břehu řeky v této lokalitě nachází chemická úpravna vod Deza plus její staré kalové laguny. V době naší návštěvy byla brána k nim otevřená, prostor nikdo nehlídal, a tak jsme si jej mohli i navzdory ceduli se zákazem vstupu prohlédnout. Staré usazeniny v lagunách odstraňuje bagr, patrně aby pak byly odvezeny k likvidaci ve spalovně. Toto místo už není v užívání a nejspíše nemá s otravou jak souviset.

Co je ale podstatné: v této části řeky v den havárie nikdo nepozoroval mrtvé ryby. Dokonce se zde některým rybářům onen den dařilo.

O šet set metrů dále po proudu řeky se na její levém břehu nachází soustava čtyř rybníčků, Tůně pod Juřinkou, které jsou napájeny náhonem z Bečvy. Ani zde v den havárie ryby neumíraly. Přitom je podle expertů, s nimiž jsme věc konzultovali, nepředstavitelné, že by se voda s kyanidem do tůní nedostala.

Tůně pod Juřinkou přiléhají k toku Bečvy mezi dvěma mohutnými jezy. U obou stojí cedule upozorňující na jejich smrtelnou nebezpečnost v důsledku válců, v nichž se točí voda. Co to znamená? Jakýkoli jed v řece by se v těchto místech dokonale a dlouho mísil. Právě zde by musela začít otrava postihující celou šíři toku řeky. Jenomže v neděli 20. září zde nikdo mrtvé ryby nepozoroval.

Další klíčový bod na řece přichází na úrovni obce Lhotka nad Bečvou, tedy kilometr a půl od našeho výchozího bodu v Juřince. Zde jsou na pravém břehu řeky dvě výpusti ve vzdálenosti dvě stě metrů od sebe. První a největší z nich, zamřížovaná, vede z Dezy. Na břehu řeky přímo nad ní se nacházejí laguny Dezy, které slouží k akumulaci vod z odtokového kanálu. Druhá výpusť patří k dešťové kanalizaci firmy Sonavox, která ovšem neprodukuje žádné technologické odpadní vody. Více z veřejných map nelze vyčíst.

O čtyři sta metrů níže je na pravém břehu poslední z výpustí, nad kterou ještě nikdo nepozoroval žádné mrtvé ryby. Kanál k této výpusti jsme nedohledali ani mezi splaškovými ani mezi dešťovými kanalizacemi v digitálních technických mapách a územním plánu obce, což může znamenat, že patří soukromému subjektu.

Teprve o dalších dvě stě metrů níže se nachází ostrůvek a peřeje, na kterých byly pozorovány první mrtvé ryby. A až o další půlkilometr dál je most a jez v Choryni, pod nímž 20. září 2020 nastala totální apokalypsa se stovkami otrávených ryb vyskakujícími ve smrtelných křečích na břeh.

Toto místo leží tři a půl kilometru po proudu od takzvaného rožnovského kanálu v Juřince. A je tedy nepředstavitelné, aby zdrojem otravy byl on.

Zdrojem otravy Bečvy reálně nemohl být jiný podnik nežli DEZA

Nejblíže místu otravy je vzdušnou čarou železniční překladiště Dezy ve Lhotce nad Bečvou. Při naší návštěvě zde stálo několik vlakových souprav s mnoha cisternami pronajatými chemičkou. Přiváží se tudy vstupní suroviny benzol a dehet, odváží se odtud produkce. Železnice ve Lhotce prochází dlouhodobě rekonstrukcí, jež možná zasahuje i do soustavy kanalizací.

Že by tu však něco vyteklo z vagónu, prosáklo do země a touto cestou se kyanid dostal do řeky, je nepravděpodobné. Kyanidy v Deze vznikají jednoduše řečeno jako odpadní látka. Možnost, že by se v této lokalitě nacházela pod zemí nějaká stará „kapsa“ s nahromaděným toxickým odpadem, kterou se podařilo při rekonstrukci narušit, je čistá spekulace.

Jsou zde mnohem logičtější spojení: Překladiště navazuje na areál Dezy v místech, kde má chemička svou čističku, z ní vede kanalizace přes zmíněné laguny do hlavní výpusti. Podle mapy se tu dříve také nacházela laguna, dnes je již podle leteckých snímků zarostlá.

Co víme dále: Deza měla podle integrovaného povolení letos ke konci června definitivně spustit novou biologickou čističku odpadních vod. Nestalo se tak a teprve 20. května byl zahájen zkušební provoz, který potrvá minimálně rok a půl. Za pozornost stojí, že podle expertů na podobné provozy právě „zajíždění“ nových technologií je nejčastějším obdobím havárií; stejně tak jako se havárie nejčastěji stávají v neděli.

Nicméně i na úseku Bečvy na úrovni výpusti z Dezy, lagun a čističky odpadních vod závodu rybáři v den havárie pozorovali živé ryby. Pod lávkou, která zde přes řeku vede, žije podle Lukáše Gerly osmdesáticentimetrová štika, jež tu byla pozorována i v den havárie a také v dalších dnech po ní.

O něco dál po proudu za lávkou rybařil 20. září kolem poledne známý Lukáše Gerly, který mu později napsal sms zprávu: „…já jsem ten den shodou okolností chytal (na jámě pod lavkou) a otrava začala až níž. Ta výpusť z Rožnova je blbost… Kolega rybář Petr.“

Co to znamená, pokud jde o možný zdroj otravy? Důkladně se působením kyanidů v prostředí i otázkou kyanidů v Deze zabýval ve dvou textech biochemik Marek Petřivalský z Palackého univerzity v Olomouci. V rozhovoru s Deníkem Referendum vysvětlil, že existují komplexní a jednoduché kyanidy.

Rozdíl mezi nimi je zhruba takový, že ty jednoduché by ve vodě zabíjely hned, u těch komplexních by mohlo trvat déle, než by nastala reakce — tedy otrava ryb a dalších organizmů. O jaký typ kyanidů šlo, nevíme, protože úřady vše tají.

Deníku Referendum Marek Petřivalský ale sdělil, že si nedovede představit, jak by mohly kyanidy začít působit až po třech a půl kilometrech, na kterých jsou dva masivní jezy, a ještě se vyhnout tůním pod Juřinkou — pokud by skutečně vytekly z výpusti z bývalého areálu Tesly Rožnov. Variantu, že by mohly začít působit třeba kilometr za místem, odkud se do řeky dostaly, už ale za vyloučenou nepokládá.

Abychom si to tedy shrnuli. V místech otravy existuje jeden jediný průmyslový zdroj kyanidů. Navíc zde má svou výpusť. Oficiální verze, s níž přišli ministr Richard Brabec a Česká inspekce životního prostředí, je přitom z více zde uvedených důvodů prakticky vyloučena.

Podezření vůči Deze prohlubují nevěrohodné reakce úřadů

Česká inspekce životního prostředí i ministr životního prostředí Brabec Dezu opakovaně hájili způsobem, který vzbuzuje podezření, že na počátku stálo rozhodnutí firmu z holdingu Agrofert premiéra Babiše „z problému za každou cenu vysekat“. Argumentace inspekce od počátku zněla, že pod výpustí z Dezy byly pozorovány živé ryby. To ale platí i pro výpusť z rožnovského areálu. Jak to, že v jejím případě tento argument neměl hrát roli, kdežto v případě Dezy ano?

Dozorující státní zástupce Petr Bareš Deníku Referendu sdělil, že existuje více vyšetřovacích verzí. Pokud je to pravda, proč jedinou z nich, která se oficiální cestou z policie dostala ven, je stále jen rožnovský kanál?

Proč, když všechny ostatní informace policie tají, právě tuto vypustila ven? A dále, proč na přímou otázku, zda je mezi firmami, které policie vyšetřuje, i Deza, státní zástupce kategoricky odsekl: „Bez komentáře. Nebudu říkat, v jakých firmách se úkony prováděly.“

Máme tedy čtyřicet dní po havárii a více informací nesdělují ani policie, ani další instituce jako Česká inspekce životního prostředí, Povodí Moravy či odbor životního prostředí Valašské Meziříčí s odkazem na probíhající vyšetřování. Mluvčí inspekce Radka Nastoupilová Deníku Referendum už 25. září řekla, že na informace související s kyanidem v Bečvě je uvaleno embargo. Totéž řekl ředitel inspekce Erik Geuss senátorce Jitce Seitlové (KDU-ČSL), která případ sleduje, s tím, že o embargu rozhodl ministr vnitra Jan Hamáček.

Ten ale Deníku Referendum v pondělí 26. října v sms zprávě napsal, že nic takového neudělal: „To je samozřejmě nesmysl, nic takového ani udělat nemohu a pokud pan Geuss takovéto informace šíří, budu po něm požadovat vysvětlení. Pravda je taková, že věc šetří Policie ČR a právo na poskytování informací si vyhradil dozorující státní zástupce JUDr. Petr Bareš.“

Petr Bareš s tím ale nesouhlasí: „My jsme žádné embargo nedali. Ale v každém případě nehodláme podávat informace,“ řekl DR. Věc se má tedy tak, že embargo buďto nikdo nevydal, nebo se k jeho vydání nikdo nehlásí, ale všichni jej důsledně dodržují a vyšetřování případu je obehnáno zdí mlčenlivosti. Veřejný a mediální dohled nad vyšetřováním je pak podle Petra Bareše nežádoucí: „Na veřejnou kontrolu nad přípravným řízením zapomeňte. To je blbost.“

Analýza bentosu mohla viníka odhalit v řádu hodin

Jedna ze základních otázek, které jsme si v souvislosti s kauzou kyanidy v Bečvě položili, zní, zda byla havárie vyšetřována důsledně. Tedy zda bylo uděláno vše pro to, aby byl viník skutečně v řádu hodin odhalen. Byly zajištěny potřebné důkazy?

Ryby v Bečvě zabil kyanid, který jednorázově vytekl z jednoho konkrétního zdroje. Nejde o „pokažený kohoutek“, z nějž kyanid kape doteď. Toxický mrak, který tak ve vodě vznikl, se pohyboval s proudem řeky dál a postupně se nařeďoval. Tok řeky ale nelze zastavit, takže doslova s každou vteřinou se vzorky odběru vody stávají méně průkaznými pro přesné zmapování místa, kudy kyanid tekl.

Řeka je ale složitější ekosystém. O pohybu kyanidového mraku vypovídá tedy také to, kde umíraly ryby. Jenomže i těla otrávených ryb odnáší proud, takže i jejich výskyt může podávat zkreslující informace — navíc do místa, kde kyanid původně tekl, s čerstvou vodou mohou připlout živé ryby. Údaje o lokalitách s nalezenými mrtvými rybami tak mohou do jisté míry zkreslovat skutečnou trasu kyanidového mraku. V neděli 20. září měla Bečva příliš malý průtok na to, aby mrtvé ryby odnesla tři a půl kilometru po proudu.

Daleko nejpřesnější — podle hydrobiologů dokonce velice přesný — obrázek o tom, kudy jed v řece tekl, může vykreslit stav takzvaného bentosu. Zoobentos a fytobentos jsou řasy a drobní živočichové na vodním dně a kamenech. Na rozdíl od ryb se ve vodě prakticky nepohybují, voda je nikam neunáší.

I tento drobný život ale kyanidu podléhá. Současně trvá delší dobu, než se bentos poté, co jej kyanid vyhladí, vrátí do původního stavu. Právě proto může podrobná analýza stavu bentosu bezprostředně po havárii stanovit poměrně přesně trasu kyanidového mraku.

S jakými dalšími důkazy lze ve vyšetřování otravy řeky Bečvy pracovat? Budou to jistě protokoly z měření odpadních vod, které si provádějí samy podniky. Budou to výslechy zaměstnanců, kteří měli osudnou neděli službu. Dále by to mohly být také záznamy z průmyslových kamer a jiné interní záznamy jako pracovní knihy a podobně.

Tedy typy důkazů, které lze v rámci zahlazování stop buďto zničit, nebo upravit k žádoucímu stavu. A to je důležitá okolnost, neboť — jak už jsme napsali v předešlém textu — víme celkem s jistotou, že ten, kdo havárii zavinil, se snažil situaci řešit neutralizací kyanidů chlorem.

Ať už chtěl primárně předejít ještě větším škodám, nebo spíše zametat stopy, v každém případě se nepřiznal a po celou dobu dělá jistě vše pro to, aby nebyl odhalen. Můžeme si tudíž představit, že likviduje další důkazy.

A tím se vracíme zpět k analýze bentosu. Ta by měla být — na základě konzultací s množstvím odborníků z oboru hydrobiologie a dalších přírodovědných oborů — jediným nezničitelným empirickým důkazem, který bylo možné zajistit. To se ale bohužel nestalo.

Nepodchycené důkazy: šlendrián, nebo záměr?

Havárii takového rozsahu, jaká nastala 20. září na řece Bečvě, řeší podle vodního zákona několik institucí: složky integrovaného záchranného systému, v tomto případě hasiči a policie. Dále správce toku, zde Povodí Moravy, Česká inspekce životního prostředí a příslušný vodoprávní úřad, tedy odbor životního prostředí Valašské Meziříčí.

Mezi uvedenými institucemi zejména Povodí Moravy, Česká inspekce životního prostředí a dále také hasiči a odbor životního prostředí jsou vybaveni kapacitami k analýze vzorků vody a bentosu. Nelze ovšem říct, že jsou v tom plnohodnotně zastupitelní. Nejlepší dispozice co do laboratoře a specializovaných odborníků má Povodí Moravy. Právě tato instituce mohla a měla zajistit klíčové důkazy o trase kyanidu v Bečvě.

Vzhledem k informační hrázi, která případ obestírá, si chtěl Deník Referendum alespoň zmapovat činnost uvedených složek v hodinách a dnech následujících po havárii 20. září. Požádali jsme si o informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Zajímalo nás, kde a kdy odebíraly jednotlivé instituce vzorky k analýze, a jaké jsou jejich výsledky.

Ptali jsme se inspekce životního prostředí: ředitelství plus olomouckého a brněnského inspektorátu, které se tu oba angažovaly, Povodí Moravy a odboru životního prostředí Valašského Meziříčí. Všechny úřady kromě brněnského inspektorátu, který dosud ani neodpověděl, žádost o poskytnutí informací zamítly. Informace nám nicméně poskytl pracovník povodí, který si nepřeje být z obav o svůj zaměstnanecký poměr jmenován.

Povodí Moravy mohlo a mělo situaci monitorovat po chemické a biologické stránce. Tu chemickou ale v prvních dnech nechalo na hasičích. Až s odstupem několika dní začali pracovníci odebírat vzorky vody na různých místech — podle našeho informátora ale nedostatečně. I biologické zkoumání započalo povodí pozdě.

Ještě během havárie v neděli 20. září byl slunečný den a řeka měla malý průtok. V pondělí v rámci krizového opatření popustilo Povodí Moravy vodu z nádrže Bystřička, aby se kyanidy v řece naředily. Následující víkend přišly silné srážky. Hladina vody v řece stoupla.

V důsledku silného průtoku řeky o deštivém víkendu nebylo možné vzorky bentosu prakticky odebírat. A co je hlavní, řeka se „propláchla“ a urychlil se přenos organizmů. Jinými slovy: Povodí Moravy podle všeho promeškalo šanci jednat včas. A to po celých pět pracovních dnů. Vzorky, které odebralo až po „velké vodě“, s více než týdenním odstupem, už nemohly přinést žádné hodnotné informace.

Jediný, kdo bentos analyzoval ještě před příchodem velkých dešťů, tedy před víkendem následujícím po havárii, konkrétně ve čtvrtek 24. září, byl Ústav biologie obratlovců při akademii věd. Vzorky ale jeho pracovníci odebírali čistě z vědeckého zájmu, a nikoli na všech místech, které by mohly reálný zdroj znečištění stanovit.

Akademici Deníku Referendum potvrdili, že porovnávali odběry z místa pod soutokem vsetínské a rožnovské Bečvy, tedy v místě bezpečně nad otravou kyanidem, a v Hustopečích nad Bečvou, tedy v místě, kde otrava působila. Zjistili, že mezi oběma vzorky je zásadní rozdíl, tedy že kyanid se na stavu bentosu podepsal významně.

Po víkendu s „velkou vodou“ bentos analyzoval také hydrobiolog Martin Rulík z Univerzity Palackého v Olomouci, jehož na místo přizvali místní ochránci přírody. Rulík v rozhovoru s DR konstatoval, že už mezi oběma typy vzorků bentosu podstatný rozdíl nezjistil.

Jinými slovy: po deštivém víkendu už bentos nemohl poskytnout správný obrázek trasy kyanidu. Příležitost promeškána. Nabízí se otázka: Stalo se to záměrně, nebo se jednalo jen o šlendrián?

Náš zdroj z Povodí Moravy k tomu říká: „Po bitvě je sice každý generálem, ale měl se jednoznačně udělat takzvaný průzkumný monitoring s cílem dohledat stopy. To znamená vyrazit na místo a sesbírat vzorky všude, kde to jen jde. S nimi pak pokračovat do laboratoře. Takto to ale neproběhlo. Reakce byla pozoruhodně laxní.“ Důkazy smyla voda.

Důkazy shromažďovala Česká inspekce životního prostředí

Verzi s rožnovským kanálem nevěří nikdo ze zasvěcených, s nimiž jsme mluvili. „Celé to prostě nesedí,“ shrnul své dojmy ve stručnosti jednatel moravskoslezského rybářského svazu Rostislav Trybuček. „Až v té řece nebudou žádné ryby, budou mít chemičky jednodušší život. Nikdo si na pohled nevšimne, když zas do řeky něco vypustí,“ dodal ještě sarkasticky. Z postupu složek státní správy je zklamaný.

Jeden z hlavních důvodů, proč se pozornost neupřela na Dezu dříve a proč se dosud operuje s verzí takzvaného rožnovského kanálu, spočívá v okolnosti, že všechny instituce směřují pozornost zpravodajských médií tímto směrem. A pro novináře zpravodajství, kteří pochopitelně nemají takto komplexní vhled do situace, je obtížné si představit, že by se takové množství institucí státu — Česká inspekce životního prostředí, Povodí Moravy, policie, státní zastupitelství, město Valašské Meziříčí — v souhře podílelo na zakrývání skutečnosti.

Především je třeba podotknout, že v České republice disponuje možnostmi něco takového zorganizovat snad jen konglomerát Agrofertu a politického hnutí ANO. Už dříve jsme prokázali, že Česká inspekce životního prostředí toleruje porušování zákonů firmami z holdingu úřadujícího českého premiéra. A to bylo v době, kdy byl Andrej Babiš teprve ministrem financí a předsedou strany, která byla menším koaličním partnerem. I v případě otrávené Bečvy vše nasvědčuje tomu, že sbírání důkazů o havárii řídila právě inspekce, v níž ministr Brabec krátce po svém nástupu do funkce provedl čistku příliš svědomitých pracovníků.

Oldřich Havelka, ředitel firmy Energoaqua, která spravuje areál rožnovské Tesly a která je čistírnou chemických odpadních vod všech firem z areálu, Deníku Referendum řekl, že vzorek vody, který nasměroval vyšetřování k takzvanému rožnovskému kanálu, zajistila Česká inspekce životního prostředí. Vzorek měl po analýze v laboratoři o něco přesahovat zákonnou normu pro kyanidy.

„Když jsem se inspektora Víta Špačka ptal, zda inspekce odebírala a měřila vzorky stejným způsobem také u Dezy, odpověděl mi, že k tomu nebyl důvod, protože u výpusti z Dezy přece plavaly živé ryby,“ komentuje Oldřich Havelka. Co na tom, že u výpusti z Tesly plavaly živé ryby rovněž. Dále Oldřich Havelka popsal, že policie důkladně vyslýchala obsluhu čističky Energoaqua. „My ale nemáme, co skrývat. A policie nás z ničeho neusvědčila,“ říká.

Právní kroky Deníku Referendum

Pokud by byla viníkem havárie Deza, k čemuž jasně směřují poznatky z terénu i snaha všech úřadů odklánět od ní pozornost a nezajistit potřebné důkazy včas, kolik lidí by o tom muselo vědět? V Deze může jít o velmi malý okruh: směnu, která v osudnou neděli pracovala, případně pár dalších kolegů, kteří si sečetli jedna a jedna. Ostatní zaměstnanci spíš tuší, že bude lepší do ničeho „nestrkat nos“ a hledět si své práce.

Město Valašské Meziříčí ovládané politickým hnutí ANO se aktivně snažilo od havárie odpoutávat pozornost. Tiskové zprávy města z daného období na konci září skýtají výmluvný obrázek. Podle informací DR město varovalo před koupáním v řece až čtyři dny po havárii, ve čtvrtek. O to bizarnější je, jak město nafukovalo podle všeho vcelku neškodný únik do Bečvy ve středu 28. října, kde navzdory ilustrační fotografii ČTK nebyly žádné mrtvé ryby.

Je snadno představitelné, že vůči všem ostatním institucím mohla Česká inspekce životního prostředí předstírat, že má šetření pod kontrolou. Lze takto vysvětlit nečinnost Povodí Moravy? Vysvětlilo by to i dosavadní postup Policie České republiky… Proč by přece měla důvod podezírat Českou inspekci životního prostředí z toho, že pozornost vyšetřování odvádí nesprávným směrem?

Deník Referendum pokládá svá zjištění za natolik alarmující, že jsme se rozhodli podniknout několik právních kroků. Za prvé budeme podáváním dalších žádostí a žalobami pokračovat ve vymáhání informací, které jsou nám všemi orgány veřejné správy podle našeho mínění odpírány protiprávně.

Podle stanoviska právního zástupce DR advokáta Antonína Továrka uvedené informace nelze chápat jako informace o probíhajícím trestním řízení nebo týkající se trestního řízení. „Jde o informace o činnosti správních orgánů na úseku životního prostředí a skutečnost, že o tytéž vzorky projevila zájem policie, z nich nečiní informace o trestním řízení,“ uvedl.

Po konzultaci se svým právním zástupcem Deník Referendum podává rovněž dvě trestní oznámení. Za prvé pro podezření ze spáchání trestného činu obecného ohrožení, a to minimálně v nedbalostní formě. K druhému trestnímu oznámení advokát Antonín Továrek říká: „Pokud by se ukázalo, že státní orgány cíleně bojkotují vyšetření úniku jedu do řeky a pachateli díky tomu vznikne prospěch, mám za to, že je naplněna skutková podstata trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby nebo přinejmenším maření úkolu úřední osoby z nedbalosti.“

Máte-li další podrobnosti k případu, můžete se s nimi obrátit na náš zabezpečený mail: zuzana.vlasata@protonmail.com, jpatocka@protonmail.ch.