Za Jiřím Kubičkou

Filip Outrata

Psycholog a rodinný terapeut, člověk se zájmem o historii a veřejné dění, přemýšlivý autor a zaujatý diskutér, kterému byla nade vše protivná povrchnost a černobílá hodnocení. Tím vším byl Jiří Kubička (1952—2019).

Ve věku 67 let zemřel dlouholetý autor a podporovatel Deníku Referendum, psycholog Jiří Kubička. Vystudoval psychologii na FF UK, pracoval ve Výzkumném ústavu psychiatrickém, na Dětské psychiatrické klinice v Motole, po roce 1994 působil jako vedoucí Oddělení psychologie a psychoterapie Všeobecné fakultní nemocnice, od roku 2008 pracoval v Denním sanatoriu Horní Palata.

Věnoval se zejména rodinné terapii, od 90. let se účastnil práce výcvikového týmu Institutu rodinné terapie Praha, působil jako supervizor začínajících terapeutů. Byl členem odborných terapeutických společností, také jednu dobu šéfredaktorem časopisu Kontext věnovaného rodinné terapii, který vycházel od poloviny 80. let. Byl spoluautorem knihy rozhovorů Vidět věci jinak (s Š. Gjuričovou a J. Špitzem) a knihy Rodinná terapie: systemické a narativní přístupy (s Š. Gjuričovou).

↗
„Dialog není nikdy luxusem, který si nemůžeme dovolit,“ napsal Jiří Kubička v jednom ze svých textů. Foto Lukáš Kuta

Vždy se zajímal o politiku a veřejné dění, aktivně prožíval rok 1989. V posledních letech života se jeho zájem o veřejné dění soustředil na velmi aktivní podílení se na životě Deníku Referendum jako názorové platformy, které si velmi vážil a cítil se v ní doma.

×
Filip Outrata
Domov → Sloupek
19. června 2019 v 8.17
Související
Jiří Kubička Je xenofobie nemoc?
Jiří Kubička Síla konspiračních teorií
Jiří Kubička Východ a Západ v české a německé lidové písni
Jiří Kubička Konkurenční boj na základní škole
Jiří Kubička Žádný soud rodiče společné zodpovědnosti nezbaví
Jiří Kubička Slon v obýváku
Jiří Kubička Tradice je jako kotva, ale loď nemá jen stát v přístavu
Jiří Kubička Černobílý pohled Petra Uhla
Jiří Kubička Média podávají zkreslující obraz duševních chorob
Jiří Kubička Proč jsou domácí úkoly nutné?
Jiří Kubička Potíže s identitou
Jiří Kubička Hloubení příkopů
Jiří Kubička Malý historický kvíz

Nejčtenější Nejdiskutovanější
24 hod týden měsíc

Zkopírovat odkaz Vytisknout
Diskuse
Eva Hájková, penzistka
June 19, 2019 v 9.19
Děkuji panu Outratovi za toto ohlédnutí. Pan Kubička začal psát do Deníku Referendum asi o rok později než já, tedy v roce 2012. Byl to, myslím, aspoň podle představy, kterou jsem si o něm utvořila, jemný, tichý a kultivovaný člověk. Ale nechyběl mu ani smysl pro humor, jak nám ukázal třeba ve svém článku Východ a Západ v české a německé lidové písni. Byl racionalista, který netíhne ani k náboženství ani k metafyzice. Racionální argumenty, včetně uvedení informačních zdrojů, požadoval i od spoludiskutujících. Zpočátku mě to několikrát vyvedlo z míry. Měl ovšem pochopení také pro lidi, kteří myslí trochu jinak než vědecky a racionálně. Snažil se porozumět každému. Myslím, že ho všichni zdejší autoři a všichni diskutující zajímali jako lidé, jako osobnosti. Vím, že rozuměl taky mému dlouhému a složitému hledání a pak nalezení cesty k víře. Velmi mě potěšilo jeho vyjádření k mému článku Cesta křesťana, který vyšel letos v lednu. Jak jsem se dověděla od jeho paní, věnoval Deníku Referendum mimořádný zájem. Měl ho prostě rád. Bude mi tady v diskusích chybět.
MŠ
Martin Šimsa, filosof
June 19, 2019 v 9.35
Děkuji za pěkný nekrolog
Je mi to moc líto. Pana Kubičku jsem bohužel nikdy nepotkal, ale v diskusích zde na DR jsem se s ním shodoval v mnohem větší míře než s kýmkoliv jiným. To samozřejmě není žádné solidní kritérium pro hodnocení a posuzování partnera v dialogu, ale moc jsem si vážil toho, jak byl pan Kubička věcný, vtipný, empatický, vzdělaný s vysokou kulturou argumentativního dialogu. Bude mi zde moc chybět. Čest jeho památce!
MP
Martin Profant
June 19, 2019 v 10.09
Příliš si odchodem pospíšil,
Šťastnou cestu.
HZ
Pan Kubička mi bude chybět. Svůj bílý klobouk bohužel odhodil v dál, ale v mé paměti zůstává grácie jeho komentů.
Ivan Štampach, religionista
June 19, 2019 v 21.17
Mír jeho duši
Osobně jsem ho znal málo, naživo jsem ho viděl asi jen jednou, při návštěvě u nich. Pozvala mne paní Kubíčkoviá, se kterou sdílíme základní duchovní orientaci, debatujeme o tom písemně a čas od času i osobně. Sleduji se zájmem a respektem i její fotografickou tvorbu.

Setkával jsem se Jiřím Kubíčkovi jako s publicistou, hlavně tady v Deníku Referendum. Díky za jeho snahu o nepředpojatost a věcnost. Vím o jeho terapeutické práci.

Milan Balabán se vyslovil, že život nedokáže zvítězit nad smrtí, ale nedopřeje smrti vítězství. Ať tento paradox platí i o zesnulém bratru Jiřím.
AZ
Alena Zemančíková
June 20, 2019 v 11.44
JIří Kubička byl pro mě díky svým příspěvkům laskavou, spravedlivou a často i vtipnou autoritou. Jeho tón byl ve spodní linii přátelský, vyvolával ve mně pocit, jako bychom se znali, byl mi oporou, byť na dálku a osobně jsme se neznali. Mnohokrát jsem si ve vztahu k němu říkala, že kdyby mi bylo v životě opravdu nejhůř, vím, že je jeden člověk, který by pomohl ( mám na mysli duševní stav, pochopitelně). Jako diskutující měl na DR v podstatě status autora, diskuse posouval, obohacoval o možnosti jiných pohledů na věc. Bude mi strašně chybět. Pro mě patří mezi lidi, kteří jsou nenahraditelní. Měl s námi ještě zůstat, škoda, že nemohl.
VP
Václav Pospíšil, důchodce atd.
June 20, 2019 v 21.27
Škoda, že jsem neměl příležitost pana Kubičku blíž poznat. Tak až na věčnosti.