V sobotu večer se sečetly výsledky letošních řádných sněmovních voleb. Mandát v nich obhajovala pravicová vláda Petra Fialy (ODS), úspěch daný propadem rekordního množství hlasů z roku 2021 se jí však zopakovat nepodařilo a o většinu přišla. Vládní strany si sice většinu svých voličů udržely, vůči koncentrované opozici to však nyní nestačilo.

Jasným vítězem se naproti tomu stalo hnutí ANO bývalého premiéra, staronového vlastníka holdingu Agrofert Andreje Babiše, které bude moci složit vládu opřenou v nějaké podobě o krajní pravici: totiž o SPD a sněmovní nováčky z klausovského hnutí Motoristé sobě.

Ve velké povolební analýze rozebíráme relevantní rozměry, trendy a čísla z proběhlého zápasu o novou vládu.

1. Nečekaně silný triumf ANO

Babišovo hnutí ANO dosáhlo 34,51 procenta, zhruba o pět procent více, než mu předpovídaly zářijové předvolební průzkumy. Pro ANO jde o dosud nejlepší výsledek, překonávající necelý třicetiprocentní zisk z roku 2017. Procentuálně ani na mandáty však stále nejde o nejlepší výsledek v české historii — tím je výsledek ODS vedené tehdy Mirkem Topolánkem z roku 2006, kdy dosáhla na 35,38 procenta a jednaosmdesát mandátů, tedy ještě o jeden více, než má nyní ANO. Topolánka však Babiš — i s ohledem na vyšší volební účast — předstihl na celkový počet hlasů, celkem 1 940 507.

Hnutí zvítězilo po celé zemi vyjma Prahy, nejlepšího výsledku dosáhlo v Ústeckém kraji se 44,85 procenty, čtyřicetiprocentní hranici pak ANO přesáhlo ještě v Moravskoslezském a Karlovarském kraji. Podle odborníků je dobrý výsledek ANO úzce spojen s nečekaným oslabením SPD a propadákem uskupení STAČILO!, jež se vůbec nedostalo do sněmovny. Tento závěr potvrzuje téže volební analýza organizace PAQ Research.

„Tím hlavním důvodem velkého úspěchu ANO zřejmě bude, že Andrej Babiš v posledních dnech kampaně ve veřejném prostoru silně tlačil narativ, že potřebuje jednobarevnou vládu a ideálně zisk přes čtyřicet procent a že to je jediná šance, jak porazit Fialovu vládu,“ uvedl pro Deník Referendum politolog Michal Malý z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

„STAČILO! už trochu přestřelilo všemožnými hesly typu obnovení pohraniční stráže. SPD zase nemělo ve srovnání s ANO či Stačilo! nijak výraznou kampaň. Když tu shrnu, ANO se podařilo něco, čemu v politologii říkáme efekt vítěze — koncentrovalo u sebe hlasy těch, kteří chtěli volit protivládně, ale rozhodovali se až na poslední chvíli ohledně konkrétní strany,“ dodal Malý pro Deník Referendum.

2. ODS bez Stanjury a dalších starých tváří

Koalice SPOLU má celkem dvaapadesát mandátů, z toho sedmadvacet získala ODS — o osm méně než dosud — šestnáct, tedy o šest méně než dosud, si podrží lidovci, a devět mandátů má TOP 09.

V klubu občanských demokratů krom starých tváří, jako jsou předseda poslaneckého klubu a dlouholetý poslanec Marek Benda, dosavadní místopředseda sněmovny Jan Skopeček či středočeský poslanec Petr Bendl, zasedne opět také většina členů současné vlády — premiér Petr Fiala, ministryně obrany Jana Černochová, ministr dopravy Martin Kupka, ministr kultury Martin Baxa, ministryně spravedlnosti Eva Decroix a s druhým nejvyšším počtem preferenčních hlasů v zemi i někdejší Pirát, ministr zahraničí Jan Lipavský.

Poslancem se naopak v souladu se svou chronickou nepopularitou nestal ministr financí a první místopředseda ODS Zbyněk Stanjura, kterého v Moravskoslezském kraji, ačkoliv byl lídrem kandidátky SPOLU, na preferenční hlasy předstihli čtyři kandidáti za ním. Na úkor některých stávajících, převážně postarších, řadových poslanců se v některých regionech za ODS dostaly do sněmovny nové mladé tváře.

Jde o pětadvacetiletou Lucii Bartošovou, která v Libereckém kraji až z pátého místa přeskočila lídra kandidátky a poslance Petra Beitla, a sedmadvacetiletého Štěpána Slováka, který ve Zlínském kraji rovněž z pátého místa předstihl jedničku kandidátky a starostu Uherského Hradiště Stanislava Blahu. Novými poslanci ODS se potom stanou ještě politolog Petr Sokol nebo bývalý hejtman kraje Vysočina Vítězslav Schrek.

TOP 09, která bude nyní muset hledat svou další cestu poté, co Markéta Pekarová Adamová již do sněmovny nekandidovala a nebude obhajovat post předsedkyně, přitom viditelné nové poslanecké tváře nezískala. V Praze se nově poslancem TOP 09 stal někdejší europoslanec a náměstek primátora Jiří Pospíšil, který stranu již v letech 2017 až 2019 vedl, novou poslankyní TOP 09 se stala téže starostka Jeseníku Zdeňka Blišťanová. Mandáty pak obhájily i stávající nejvýraznější tváře, o nichž se spekuluje jako o nových potenciálních lídrech strany: ministr zdravotnictví Vlastimil Válek a královéhradecký poslanec Matěj Ondřej Havel.

3. Vyměnění lidovci

Lidovci získali stejně jako před čtyřmi lety silnější postavení na úkor svých koaličních partnerů ze SPOLU díky preferenčním hlasům jejich disciplinovaných kmenových voličů.

Lidovecké zastoupení také oslabilo o ostře konzervativní figury, jako byl předseda poslaneckého klubu Aleš Dufek, který již nekandidoval, nebo poslankyně Nina Nováková a Romana Bělohlávková, které na mandáty nedosáhly.

V Praze díky preferenčním hlasům obhájil svůj mandát Hayato Okamura kandidující až ze třináctého místa, v Jihočeském kraji se až ze sedmého místa do sněmovny dostal někdejší náměstek hejtmana František Talíř. Lidoveckými nováčky ve sněmovně budou také ředitel Biskupského gymnázia Hradec Králové Jiří Vojáček, starostka Orlického Podhůří a dcera někdejšího lidoveckého předsedy Josefa Luxe Marie Kršková, lidovecký místopředseda a dosavadní náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník a náměstek primátora Havířova Bohuslav Niemiec. Ti všichni se díky preferenčním hlasům stali poslanci na úkor kandidátů ODS, jimž by mandáty dle pořadí stanoveného kandidujícími subjekty náležely.

Krom nich se do sněmovny dostali nově také starostka Kravař a někdejší Miss ČR a Europe Monika Brzesková, starostka obce Hrušky a zastupitelka Jihomoravského kraje Jana Filipovičová a někdejší předseda Mladých křesťanských demokratů Benjamin Činčila. Poslancem se nově stal také ministr životního prostředí Petr Hladík. Ti všichni ve sněmovně zasednou vedle stávajícího předsedy a ministra zemědělství Marka Výborného, ministra práce Mariana Jurečky, dosavadního místopředsedy sněmovny Jana Bartoška a tří dalších poslanců, kteří obhájili mandát. Celkem však klub KDU-ČSL bude tvořit většina nováčků, tedy devět ze šestnácti poslanců.

4. Ženská revoluce u Pirátů

Piráti, kteří skončili na čtvrtém místě, vyšlou do sněmovny z drtivé většiny ženy. Z osmnácti pirátských mandátů připadne patnáct ženám, vesměs díky preferenčním hlasům voličů, kteří převážně mužské lídry kandidátek spojené s vedením Zdeňka Hřiba odsunuli mezi náhradníky.

V Praze voliči kromě předsedy a prvního náměstka primátora Hřiba a spolupředsedkyně Zelených Gabriely Svárovské vyslali za Piráty do sněmovny opět Olgu Richterovou a kromě nich dvaadvacetiletou místopředsedkyni Mladého Pirátstva Katerinu Demetrashvili. V Jihočeském kraji lídra Josefa Soumara předstihla z druhého místa architektka Veronika Kovářová, v Plzeňském kraji lídra a radního Plzně Daniela Kůse předběhla obdobně z druhého místa lékařka Eva Šrámková.

V Olomouckém kraji dle stejného vzorce prvního místopředsedu Pirátů a lídra kandidátky Martina Šmídu přeskočí ze druhého místa kandidující chemička Šárka Kučerová. Ve Zlínském kraji lídra Jiřího Knotka předstihla někdejší náměstkyně hejtmana Hana Ančincová a v Moravskoslezském kraji lídra a exposlance Lukáše Černohorského vyslaly mezi náhradníky spisovatelka a dvojka pirátské kandidátky Michaela Moricová a náměstkyně ostravského primátora Andrea Hoffmannová, která byla původně až na dvanáctém místě kandidátky.

V Ústeckém kraji se pirátskou poslankyní stane bývalá předsedkyně Mladého Pirátstva Kateřina Stojanová namísto lídra Lukáše Blažeje Chorovského. V Královéhradeckém kraji se ze třetího místa do sněmovny za Piráty dostala Jana Patková namísto lídra Pavla Bulíčka. V Pardubickém kraji naděje Mikuláše Ferjenčíka na návrat do sněmovny překazila sociální pracovnice Lenka Martínková Španihelová.

V Jihomoravském kraji místo lídra a podnikatele Michala Švagerky a dvojky brněnského zastupitele Marka Lahody ve sněmovně zasedne zastupitelka brněnské městské části Starý Lískovec Vendula Svobodová a zelená politička Irena Ferčíková Konečná.

Krom Hřiba Piráty budou zastupovat ve sněmovně už jen další dva muži, současný poslanec a bývalý ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš a člen Mladého Pirátstva, čtyřiadvacetiletý Samuel Volpe, oba zvolení ve Středočeském kraji.

5. … a komornější revoluce u STAN

V komornějším provedení podobná kroužkovací revoluce mladých žen proběhla také u Starostů a nezávislých, kteří skončili třetí se ziskem přes jedenáct procent, což odpovídá dvaadvaceti mandátům. Z nich třináct, tedy nadpoloviční většina, připadne ženám. Zčásti se jedná o současné poslankyně, které obhájily mandáty, zčásti o nové mladé tváře úspěšné díky preferenčním hlasům.

V Praze na preferenční hlasy mezi kandidáty STAN vyhrála předsedkyně pražské organizace Mladých Starostů, jedenadvacetiletá Julie Smejkalová až z devátého místa kandidátky. Stane se tak historicky nejmladší poslankyní. Spolu s lídrem kandidátky a náměstkem ministryně spravedlnosti Karlem Dvořákem a pedagožkou z Vysoké školy ekonomické Lucií Sedmihradskou nová mladá poslankyně nahradí stávající výrazné sněmovní tváře STAN z Prahy Jana Lacinu a Vladimíra Balaše, kteří své posty neobhájili.

Ve Středočeském kraji voliči Starostů do sněmovny vyslali až z šestého místa právničku iniciativy Pod svícnem věnující se boji proti domácímu násilí, sedmadvacetiletou Adrianu Chochelovou. V Pardubickém kraji stávajícího poslance a jedničku kandidátky Tomáše Dubského přeskočila čtyřiadvacetiletá studentka Anežka Nedomová až z šestého místa kandidátky. V Olomouckém kraji lídryni kandidátky a současnou poslankyni Hanu Naiclerovou předběhla předsedkyně Mladých Starostů a nezávislých Zdena Kašparová, a stane se tak poslankyní.

V Moravskoslezském kraji stávající poslankyni a jedničku kandidátky Michaelu Šebelovou doplní ještě šestadvacetiletá psycholožka Ester Weimerová, původně až devítka na místní kandidátce STAN. V Ústeckém kraji se poslancem za STAN stane třicetiletý starosta České Kamenice Jan Papajanovský, vykroužkovaný až z šestadvacátého místa, v Královéhradeckém kraji jednatřicetiletý starosta obce Tetín Matěj Hlavatý, který předběhl lídra kandidátky a předsedu poslaneckého klubu STAN Josefa Cogana.

„Jsem přesvědčen, že voliče STAN ovlivnila i akce Podpisovka. Lze říct, že volby se staly jakýmsi druhým kolem této akce a do velké míry obešly stranické sekretariáty na regionální úrovni, které si chtěly v průběhu času pohlídat skládání kandidátních listin. STAN se dále bude muset zamyslet nad tím, jak dostat do souladu svůj budoucí poslanecký klub a fungování strany,“ okomentoval smršť v poslaneckých řadách STAN politolog Aleš Michal z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy pro DR.

6. Neúspěch SPD a Okamurův bolehlav

SPD Tomia Okamury získala mnohem slabší výsledek, než bylo možné usuzovat na základě předvolebních průzkumů v září, které jí přisuzovaly kolem dvanácti procent. Nakonec Okamura získal 7,78 procenta a potvrdil se tak kontinuální pokles jeho hnutí v průběhu let, od prvního zisku 10,64 procenta z roku 2017 přes 9,56 procenta před čtyřmi roky. A i tohoto zisku dosáhl za cenu spojení s menšími stranami krajní pravice a se solitérem, nestranickým lídrem jihomoravské kandidátky SPD a někdejším děkanem Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze Miroslavem Ševčíkem.

Z patnácti poslanců SPD tak bude nominanty hnutí pouze jedenáct z nich — své mandáty obhájili krom předsedy Okamury také místopředseda Radim Fiala, poslanci Jaroslav Foldyna či Radek Koten a další, celkově jde však o citelné oslabení oproti dvaceti poslancům současným. Dva poslanci z klubu SPD budou vůbec poprvé zástupci vyhraněně ekonomicky i kulturně pravicové strany Svobodní, a sice jejich předseda Libor Vondráček a ekonomka Markéta Šichtařová. Další dva poslanci v klubu SPD budou také lídr PRO Jindřich Rajchl a předsedkyně Trikolory Zuzana Majerová.

Dá se tedy očekávat, že klub SPD bude méně konzistentní a méně stabilní: což je zvláště pozoruhodné s ohledem na to, že okamurovci budou síla, o niž se bude nejpravděpodobněji opírat nová Babišova vláda. Okamura přitom ve všech sněmovních obdobích ukázal, že má problém s drolením ve vlastním poslaneckém klubu i tehdy, když jej netvoří vícero stran: případ spektakulárního rozpadu Okamurovy první strany Úsvit je široce známý, od SPD dále v roce 2019 odešli tři poslanci v čele s Lubomírem Volným, roku 2022 se ve zlém rozešel s tehdejším europoslancem Hynkem Blaškem a letos v červenci zase jeho poslanecký klub opustil poslanec Jiří Kobza.

7. Motoristé na scénu

Do Poslanecké sněmovny nakonec přes původní vratkou pozici pronikli Motoristé sobě, uskupení kombinující sentiment po „staré, devadesátkové, skutečně pravicové“ pravici spojené s Václavem Klausem a euforii vlny pravicového populismu Donalda Trumpa s prostředím manosféry a charismatu neformálního lídra Filipa Turka. Tento svérázný automobilový závodník a influencer se z Evropského parlamentu po více než roce přesune do Poslanecké sněmovny, vedl totiž kandidátku Motoristů ve Středočeském kraji.

Krom něj byli za Motoristy zvoleni jejich předseda a mluvčí Institutu Václava Klause Petr Macinka, bývalý poslanec a předseda pražské ODS Boris Šťastný — někdejší klíčová postava pohybující se na pomezí politiky a netransparentního byznysu, bývalý ředitel státní příspěvkové organizace CERMAT Miroslav Krejčí, politický marketér Oto Klempíř, ekonom Vladimír Pikora, někdejší nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká a předseda mládežnické organizace Motor GEN Matěj Gregor.

Celkem mají Motoristé sobě třináct mandátů a představují naprosto nepostradatelnou sílu pro Andreje Babiše ke složení většiny. Velmi pravděpodobně se stanou přímou součástí budoucí vlády s deklarovaným cílem táhnout názorově přelétavého Babiše doprava.

Podporu Motoristé sobě brali spíše mimo velká města s nápadnou koncentrací v místech s vysokou zaměstnaností ve zdejších závodech vyrábějících osobní automobily — zejména Škoda v Mladé Boleslavi či u Rychnova nad Kněžnou.

8. STAČILO! pod pěti procenty

Do Poslanecké sněmovny se k všeobecnému překvapení nedostalo hnutí STAČILO! Dosáhlo pouze na 4,3 procenta a nedostalo se tak přes nutnou hranici pět procent hlasů. Uskupení KSČM, SOCDEM, ČSNS i nezávislých nacionalistů a covidových konspirátorů, které si říkalo „autentická, konzervativní“ či „vlastenecká“ levice, vedené europoslankyní Kateřinou Konečnou (KSČM) se původně chtělo stát juniorním partnerem Andreje Babiše v nové vládě.

Profilovalo se výrazně antisystémově, krom levicového ekonomického programu slibovalo referendum o vystoupení z EU a NATO, zákon proti „zahraničním agentům“ namířený na občanskou společnost, zestátnění veřejnoprávních médií nebo ukončení „zeleného šílenství“.

Experiment přes velké ambice a úspěchy v loňských evropských a krajských volbách nicméně povážlivě selhal a ani KSČM, ani SOCDEM se tak do Poslanecké sněmovny, z níž obě strany tradiční levice vypadly v roce 2021, nevrátí. S ohledem na preferenční voličské hlasování navíc uspěly spíše některé celebrity antisystémové scény, jako je influencerka Petra Rédová Fajmonová v Jihomoravském kraji nebo domobranec Marek Obrtel v Olomouckém kraji.

Podle politoložky Daniely Ostré je příčinou neúspěchu STAČILO! kombinace vícero faktorů. „Jednak se pravděpodobně Andreji Babišovi podařilo v posledních dnech přesvědčit voliče STAČILO! a zřejmě i SPD, že je pro ně ANO jistější volba. Mohly mu v tom pomoci dvě poslední předvolební TV debaty, kde sám zosobňoval opozici vůči Fialovi,“ řekla Deníku Referendum politoložka z Filozofické fakulty Univerzity Palackého.

„Voličský přínos Jany Maláčové a Lubomíra Zaorálka byl mizivý. Voliči SOCDEM se rozhodli pro jiné varianty. Pro mne osobně tohle nebylo překvapení, protože sociální demokracie disponovala daty, které rozdíl mezi voličem Stačilo! a voličem SOCDEM jasně popsaly,“ uvedla dále Ostrá.

9. Zelení po patnácti letech zpět

Po patnácti letech se do české Poslanecké sněmovny vrací Zelení a země se tak přibližuje západním zemím či Polsku, kde jsou parlamentní zelené strany pravidlem. Zisk dvou zelených mandátů se podařil díky dílčí spolupráci s Piráty, jejichž kandidátky Zelení v některých krajích doplnili. Novému vedení zvolenému loni v listopadu se tak kritizovaná strategie spolupráce s Piráty vyplatila.

V Praze se zelenou poslankyní stala spolupředsedkyně strany a diplomatka Gabriela Svárovská, která získala 17 177 preferenčních hlasů a po poslankyni Olze Richterové a pirátském předsedovi Zdeňku Hřibovi se stala třetí nejkroužkovanější pirátskou kandidátkou v hlavním městě, ačkoliv figurovala až na dvanáctém místě. Předstihla tak třeba ekonoma Libora Duška nebo pražského radního pro majetek Adama Zábranského.

Druhou českou zelenou poslankyní je Irena Ferčíková Konečná, která získala 7 656 preferenčních hlasů ve svém domovském Jihomoravském kraji. Byla tak zde druhou neúspěšnější po Vendule Svobodové (Piráti), obě předstihly lídra kandidátky a podnikatele Michala Švagerku i dvojku a brněnského zastupitele Marka Lahodu.

Česká republika dosud neměla Zelené ve sněmovně od roku 2010, kdy se strana znovu nedostala do sněmovny. Tam pronikla samostatně poprvé se šesti poslanci v roce 2006, tehdy vedená Martinem Bursíkem. Záhy vstoupila s lidovci a občanskými demokraty do vlády Mirka Topolánka (ODS), ještě během volebního období se však její klub štěpil. Od roku 2022 byli Zelení kompletně mimoparlamentní strana, když jejich poslední senátor Petr Orel neobhájil mandát.

10. Vysoká účast jako faktor

Volební účast letos činila 68,95 procenta, což je další nárůst oproti účasti před čtyřmi lety, kdy byla 65,43 procenta, a oproti roku 2017, kdy činila 60,84 procenta. Letos tak byla účast třetí nejvyšší v historii samostatné České republiky, byť stále nedosáhla hodnot z devadesátých let. Ve volbách z let 1996 a 1998 byla účast vyšší než sedmdesát procent.

Z okresů byla letos nejnižší účast na Mostecku v severních Čechách, kde se k volbám dostavilo pouze 57,8 procenta voličů, naopak nejvyšší byla v okrese Praha-Západ ve Středočeském kraji, kde účast dosáhla 75,95 procenta. Obecně se potvrdil trend z dřívějších voleb, že slabší volební účast — stejně jako podpora antisystémových a pravicově populistických uskupení — se pojí s vnějšími a vnitřními periferiemi: především se projevila v bývalých sudetských regionech při hranicích s Německem a Rakouskem, na severu Moravy a ve Slezsku.

Analýza organizace PAQ Research poukázala na to, že volební účast nejvíce narostla v méně socioekonomicky rozvinutých regionech. Právě tato mobilizace periferií byla výrazným předpokladem úspěchu hnutí ANO.

11. Historicky nejvíce žen

Zastoupení žen je v nové Poslanecké sněmovně rekordní. Hned dva kluby budou většinově ženské: již zmíněný klub Pirátů a Zelených s patnácti ženami z osmnácti a dále klub STAN se třinácti ženami z dvaadvaceti. U Pirátů tak tvoří ženy přes 80 procent klubu, u STAN necelých šedesát procent. Ostatní sněmovní uskupení se tomu ani zdaleka neblíží: nad třicet procent mají zastoupení žen pouze společný klub SPD, Svobodných, PRO a Trikolory, kde je jich třetina.

ANO má zastoupení žen v novém klubu čtvrtinové, strany koalice SPOLU každá zhruba pětinové. Nejslabší zastoupení žen v souladu se slabým zastoupením na kandidátkách mají Motoristé sobě, mezi zvolenými jsou pouze dvě poslankyně ze třinácti. Celkově bude v nové sněmovně třetina žen, což představuje vzestupný trend: v minulém volebním období šlo o pětadvacet procent, předtím něco málo přes pětinu.