Opuštěná dělnická třída může stěží sympatizovat s uprchlíky

Aleš Půček

Dokud nepochopíme hlubší příčiny protiuprchlických nálad, budou naše snahy o budování solidární společnosti marné. Jedním z klíčových segmentů společnosti jsou v tomto smyslu dělníci.

V českých zemích nijak dramatická situace kolem uprchlické krize přinesla již řadu iracionálních argumentů a emocionálních výkřiků. Bez pochopení příčin, proč jednotlivé skupiny obyvatelstva zastávají v otázce přistěhovalců převážně negativní postoje, však zůstanou veškeré kampaně podporující solidaritu s imigranty jen intelektuální onanií s často kontraproduktivním účinkem. Výjimkou nejsou ani postoje zaměstnanců v dělnických profesích.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Po většinu minulého století, bylo dělnictvo progresivním představitelem boje za rozšiřování lidskoprávní agendy, který se do značné míry prolínal s jeho vlastním bojem za svá sociální práva. Proč je současná situace, kdy je svědkem postupného odbourávání vydobytých jistot sociálního státu tak diametrálně odlišná a v otázkách týkajících se lidských práv zastává převážně pasivní či rovnou konzervativní negativní postoje?

Jedním z hlavních důvodů je roztříštění dělnictva jako třídy a z toho plynoucí oslabení jeho pozic. Její jádro se posunulo z oblasti státních a průmyslových podniků, které umožňovaly účinnou vnitřní organizaci do oblasti služeb. Nejpočetnějšími představiteli dělnické třídy se tak stávají pracovníci v obchodních řetězcích, restauračních franšízách či logistických centrech.

Právě zaměstnanci v tomto sektoru přitom čelí nejhrubší formě vykořisťování. Klasicky je značná část pracovních sil najímána přes pracovní agentury na „dohodu o pracovní činnosti“, což umožňuje vytvářet tlak i na stálé zaměstnance. Všichni pak pracují za otřesných podmínek pod neustálým tlakem a hrozbou ztráty i těchto prachmizerně ceněných pozic. Vysoká fluktuace lidí přitom reálně brání účinnější organizaci na ochranu svých zájmů.

Po většinu minulého století, bylo dělnictvo progresivním představitelem boje za rozšiřování lidskoprávní agendy, který se do značné míry prolínal s jeho vlastním bojem za svá sociální práva. Ilustrace brazigrag.com

Početná, ale roztříštěná a pasivní dělnická třída se pak čím dál více stává marginální pro média, „levicové“ politiky a dokonce i pro oponenty z řad stoupenců Friedmanovi doktríny. Punc moderních a hlavních představitelů levice získává rozšiřující se sféra lidskoprávních neziskových organizací, přestože pro značnou část z nich stojí hájení sociálních jistot pracujících na okraji jejich zájmu, nezastávají-li vůči nim přímo negativní postoje. Lidskoprávní neziskové organizace tak pozice dělnické třídy často spíše oslabují. Pokladní ze supermarketu je pro média méně zajímavá než pohotoví facebookoví opinion makeři z neziskovek.

Četnost a vyznění zmínek v médiích potom akcentují i politici. Nic na tom nemění ani fakt, že navzdory dojmům vyvolávaným z velké části marketingovými agenturami hrají sociální sítě při celorepublikových politických kláních jen okrajovou roli. Všechny politické strany, které se na ně před volbami — ať již z finančních či trendových důvodů — primárně spoléhaly, pak ve volbách pohořely (Strana zelených a Piráti na Facebooku, ODS na Twitteru). Dynamika sociálních sítí tak přes svůj marginální dosah ještě ztěžuje již tak těžké postavení neorganizovaného dělnictva.

Shrneme-li to: Roztříštěná dělnická třída, která postupně přichází o své sociální jistoty, může jen stěží podporovat rozšiřování lidskoprávní agendy, která na sebe jakoby strhává veškerou pozornost médií a levicových politiků, a přitom neakcentuje její vlastní zájmy. Negativní vnímání imigrace tak není u příslušníků dělnické třídy povětšinou projevem hluboké xenofobie, jako spíše strachem z toho, že ve své současné těžké situaci zůstanou zcela osamoceni. Jen stěží mohou projevovat solidaritu ti, s nimiž nikdo navenek solidární není.

    Diskuse
    August 18, 2015 v 10.27
    Dělnická třída není roztříštěná, protože ji opustili intelektuálové, ale protože jí schází i vnitřní solidarita. Jak by mohla být potom solidární s uprchlíky.
    "Punc moderních a hlavních představitelů levice získává rozšiřující se sféra lidskoprávních neziskových organizací, přestože pro značnou část z nich stojí hájení sociálních jistot pracujících na okraji jejich zájmu, nezastávají-li vůči nim přímo negativní postoje."

    Nějaké doklady na podporu druhé poloviny té věty by se našly?
    MP
    August 18, 2015 v 11.10
    Ano,
    je třeba být solidární s dělníky a zaměstnanci. Ale zároveň neztrácet solidaritu s těmi ještě ubožejšími, tedy t.č. uprchlíky.
    Závěr je tedy dle mého mínění jediný: kritizovat kapitalismus a asociálnost neoliberalismu a současně nastolovat i širší lidskoprávní agendu. Jedno nemůže být důvěryhodné bez druhého.
    Jen tak lze doufat, že dělníci pochopí, že jejich nepřátelé nejsou imigranti, nýbrž někdo úplně jiný.
    August 18, 2015 v 12.19
    Já si myslím, pane Plevo, že dělníci na kritiku kapitalismu kašlou.
    Ale nevím, co konkrétně si představujete pod tím nastolováním širší lidskoprávní agendy a kdo ji bude nastolovat.
    PM
    August 18, 2015 v 13.28
    Zaměstnanecký údělu v dobách
    kdy jenajen jedinec zodpovídá za cenu své kůže na trhu vyžaduje nové formy solidarity, a navíc extra rezistentní vůči velmi agilní destrukci ze strany zaměstnavatelů.
    O konsekventní paralyzaci odborů neexistují jen historické doklady ...bych dodal.
    MP
    August 18, 2015 v 16.5
    P. Hájková,
    nějak jste zatrpkla...
    Dělníci a chudí a chudší lidé jsou přece velmi citelně a viditelně nespokojeni se svým postavením, jenomže si nedovedou jeho příčiny správně vysvětlit a hledají si náhradní terče: u nás to byli dlouho Romové (ti snad jediní na té nynější hysterii vydělávají:)), ale patří sem i to nediferencované nadávání na politiky a la "všichni jsou zkorumpovaní, všechny vyházet a pozavírat" atd.
    Zkrátka, kanály hněvu.
    Slovy Bělohradského je ale třeba se naučit hněvat na systém, ne na jeho oběti. Jinak budou slabí a ti nejslabší jedna skupina po druhé nemilosrdně likvidováni
    Jenže pozor, řešením není nahradit rasovou nenávist nenávistí třídní ve starém bolševickém smyslu, tedy hněv směřovat vůči kapitalistům a manažerům jakožto konkrétním jedincům, lidem atd. To bychom dopadli stejně katastrofálně jako ti komunisté v dějinách.
    Takže opakuji a zdůrazňuji: hněvat se na systém, ne na jiné lidi...
    August 18, 2015 v 16.36
    To by mě zajímalo, z čeho tak soudíte, pane Plevo, že jsem zatrpkla? Já jsem přece stále proti kapitalismu, aniž chci něco dělat proti konkrétním jedincům. Ale co dělat? Myslíte si, že na světě neprobíhají procesy, které jsou nezávislé na lidském vědomí? Umíte-li kapitalismus změnit v jiný systém, jsem pro. Všemi deseti.
    Já se tu jenom snažím realisticky popisovat, jak se to má s dělnickou třídou. Podle mě už žádná neexistuje. Dělníci samozřejmě existují, stejně jako chudí lidé. Já přece naprosto s vámi souhlasím, že "Dělníci a chudí a chudší lidé jsou přece velmi citelně a viditelně nespokojeni se svým postavením, jenomže si nedovedou jeho příčiny správně vysvětlit a hledají si náhradní terče".
    Jenom mě zajímá, jak je chcete přimět, aby se hněvali na systém, ne na uprchlíky nebo Romy. A jak dosáhnete toho, abychom ten systém společně změnili. To mě zajímá. Ne řeči, co by mělo jak být, ale způsob, jak změnit systém. A konec konců i lidi (aspoň některé), protože bez toho změna systému nebude možná.
    August 18, 2015 v 17.30
    Člověk si občas připadá,
    jako by diskutoval s telefonními automaty, které mu dokola opakují nahrané fráze:
    -musíme přijmout všechny emigranty, neboť jsme humanisté. Technickými a bezpečnostními problémy, které to obnáší, se nezabýváme, jsme humanisté, tyto věci jsou pod naši úroveň.
    - problémy místního obyvatelstva, bílého etnika, ať jsou jakkoliv tragické nás nezajímají, neboť tito si svoji životní situaci mohou zřejmě změnit sami, bez pomoci, nebo si za svou situaci mohou tím, že nejsou dostatečně uvědomělí, nevolí levici, málo za svou věc bojují, atd. Tohle vše neplatí ovšem pro migranty a Romy. Ti si za svoji situaci nemohou a za svoji věc bojovat nemusí. My to musíme dělat za ně.
    -kdo o těchto monotoních "pravdách" pochybuje, je rasista, aticiganista, v lepším případě zatrpklý.
    -to, že všichni s nadšením tyto "pravdy" nevítají není tím, že by se zdály nevěryhodné, nebo tím, že by jejich interpreti nedokázali o nich přesvědčit širokou veřejnost, ale stojí za tím čecháčkovství, Konvičkové a další nepřátele, včetně zřejmě i čtyř ročních období.
    Jak v takovém stylu debaty dosáhnout pokroku, je pro mě záhadou.
    ??
    August 18, 2015 v 17.48
    Doklad existuje p. Skabraha.
    Dokladem je treba fakt, ze vetsina teh o kterych pan Pucek pise volila a podporovala Schwanzerberga. Predsedu strany s asocialnim programem, ktera jde presne proti zajmum delniku a zamestnancu. Oni ti lide, kteri se ohaneji projekty , granty a fundraisingem patrne uz o lidech, kterym se rika delnici ani nevedi. Nebo muze byt vysvetleni v tom, ze se snazi vzdalit od te spiny obycejneho delnika , proto ti projektovi manazeri a vsechny ty anglismy, Zda se jim patrne, ze je to priblizuje k uspesnym vladnoucim elitam. Psychologii tohoto mysleni popisuje Naomi Kleinova v knize Bez loga.










    ??
    August 18, 2015 v 18.19
    Mate zvlastni zpusob mysleni p. Pleva, ale "sympaticky".
    "Takže opakuji a zdůrazňuji: hněvat se na systém, ne na jiné lidi.."

    Zacnem treba u otce vlasti. Karlik byl prece dobrak od kosti a k tomu zbozny. Ze nechal sem tam upalit nejakou tu stovku zidu za ziva. No byl to tenkrat takovy system. Dnes ma ten antisemita v Cechach universitu toho jmena. To mi pripomina, ze i Havel ma letiste jez nese jeho jmeno, coz je kouzlo nechteneho, vzhledem k jeho povesti humanitarniho bombardaka. No je to takovy system, kdy ti mocni bombarduji ty slabsi a Havel se prizpusobil. A co takhle Reinhard Heydrich. Jeho skvele osobni vlastnosti zli Cesi a Slovaci ocenili sprostou vrazdou. Byl to prece vynikajici sportovec, miloval vaznou hudbu a sam ji aktivne provozoval, byl skvely organizator a milujici manzel, ktery se nezenil pro penize. A ti Cesi misto aby nenavideli system, nenavideli konkretniho cloveka tak, ze ho dokonce zavrazdili.
    Tenhle Obama je taky hodny. Obcas sice podepise prikaz k bombardovani jineho statu, ale to musi, takovy je system. Ze nam tim do Evropy nazene miliony imigrantu za to on nemuze . To system. Jen u Putina je to jine, on muze za system. Putina je treba nenavidet a docilit aby system ovladl Jelcin 2. Pak budeme opet s klidnym svedomim nenavidet system.















    + Další komentáře