Při jednání o přijetí uprchlíků ze Sýrie do České republiky jsme mohli slyšet hlavně o rizicích, souvisejících s pronikáním extremistů za hranice českého státu. Naopak chyběla možnost dozvědět se více o Syřanech, kteří v České republice již žijí.

V rámci výzkumu pro mou diplomovou práci jsem zjišťovala, kolik u nás Syřanů žije, proč do České republiky přišli, jaké mají vzdělání nebo jaké si našli uplatnění. Zajímalo mě také, jak jsou s konfliktem v Sýrii provázaní a jak tento konflikt ovlivňuje jejich život.

Informace, které jsem získala, říkají o Syřanech něco jiného, než se může na první dojem zdát, a vykreslují krajanské prostředí, jaké mohou případní uprchlíci ze Sýrie očekávat.

Mýtus první: Českou republiku zaplavují vlny Syřanů

Patnáct syrských dětí z uprchlických táborů v Jordánsku, o jejichž přijetí se od minulého roku mluví, by zdaleka nebyly prvními Syřany, kteří kdy na české území vstoupili. Stovky Syřanů zde žijí již z časů spolupráce ideologicky spřáteleného československého a syrského režimu - Syřané sem přicházeli za prací i vzděláním. Právě ti (se svými potomky) tu tvoří nejpočetnější syrskou skupinu.

Sami o sobě mluví jako o Čecho-Syřanech a většina z nich tu žije dlouhodobě. Přibližně dvě až tři stovky těch, kteří se přestěhovali v letech před začátkem konfliktu zpátky do Sýrie, se vrátily kvůli zhoršené bezpečnostní situaci v minulých letech zpět do České republiky.

Celková populace Syřanů v českých zemích se odhaduje na 2500 osob. To je 0,024% populace České republiky. Z nich má většina české občanství, 926 osob má povolený trvalý či dlouhodobý pobyt za účelem studia či práce, nebo jsou v režimu azylu nebo jiné formy mezinárodní ochrany.

Žadatelů o mezinárodní ochranu jsou ale jen desítky, zejména proto, že jako cílovou zemi volí Českou republiku doposud hlavně ti, kteří zde již mají v rodinu nebo známé.

Jen pro srovnání: na konci dubna 2015 žilo v České republice 104 379 Ukrajinců, 98 164 Slováků nebo 56 610 Vietnamců.

Mýtus druhý: Syřané jsou nevzdělaní jedinci, kteří tu nemají práci

Většinu Syřanů v českých zemích by bylo možné socioekonomicky zařadit mezi střední třídu. Do České republiky se dostávají spíše zástupci vzdělanější vrstvy s jistějším finančním zázemím.

Pro nejchudší vrstvy jsou změna bydliště i cesta do Evropy finančně náročnou záležitostí. Chudší míří do uprchlických táborů, volí nebezpečnou cestu přes Turecko či Středozemní moře anebo se z nich stávají vnitřně vysídlené osoby uvnitř Sýrie.

Čecho-Syřané, kteří studovali v České republice a ovládají jazyk, čelí při hledání zaměstnání podobným výzvám jako občané českého původu. Čecho-Syřané a Syřané, kteří nově imigrují do České republiky, usilují o to, aby se co nejdříve po svém příchodu osamostatnili a mohli se zapojit do pracovního či studijního procesu: nově příchozí Syřané ověřují své diplomy, případně se rekvalifikují.

Ti, kteří si zde nemohou najít práci, volí proaktivní způsob řešení této situace a stěhují se za prací dál na západ, například do Německa a Velké Británie. Podle respondentů mého výzkumu si ale většina Syřanů v České republice zaměstnání najde, případně se věnuje samostatně výdělečné činnosti, například provozují restaurační zařízení, zaměřují se na zahraniční obchod nebo pracují v IT oborech. Respondenti jsou příjemci sociální podpory v míře, která koresponduje s celou populací.

V českých zemích působí několik syrských lékařů, a to jak v nemocnicích, tak v samostatné praxi. MUDr. Hassan Mezian je od roku 2012 senátorem za ČSSD pro region Litoměřicka, Roudnicka a Slánska.

Většina Syřanů žijících na českém území se domluví česky. Ti z nich, kteří přišli do České republiky až během současného konfliktu, se v jazykových kurzech rychle zlepšují. Z mapování Syřanů v Brně jsem zjistila, že nejrozšířenějším jazykem po arabštině, kterou Syřané vesměs ovládají, je angličtina, kterou mluví 78 % z nich. Češtinu ovládá 71 % respondentů.

Mýtus třetí: Všichni Syřané jsou muslimové

Často přehlížíme náboženskou diverzitu syrské populace. Ne všichni Syřané jsou muslimové. Před konfliktem byla syrská populace tvořena z 87 % muslimy (74 % byli sunnité, zbylou část tvořili alavité, ismailité a šiíté), 10 % bylo křesťanů a 3 % drúzů.

Podobné rozvrstvení můžeme předpokládat i u syrských obyvatel na našem území. V rámci veřejných aktivit, organizovaných spolky, ve kterých se sdružují Syřané, se zapojilo i několik křesťanů, alavitů i drúzů a rovněž početná skupina ateistů.

Mýtus čtvrtý: Syřané nemají s našimi hodnotami nic společného

Díky jednomu z českých rodičů či dalším příbuzným se většina Syřanů setkává s českou kulturou od dětství. Žadatelé o mezinárodní ochranu s jiným prostředím počítají a zohledňují jej při svém rozhodování o přesídlení. Sekularizace Sýrie ve druhé polovině 20. století navíc rozvolnila tradiční blízkovýchodní společenské zřízení a vedla k liberalizaci každodenních poměrů.

Sýrie byla navíc multináboženskou společností (vedle sunnitů tu žila také početná křesťanská menšina a příslušníci dalších vyznání, jako jsou drúzové a alevité). „Muslim ze Sýrie, to je něco jiného než z Íránu a Jemenu. Já žasnu, když slyším, ať jdou lidé ze Sýrie do některých arabských zemí, že jsou jim kulturně bližší. To není pravda, protože pro většinu Syřanů je to tady kulturně bližší než v Saúdské Arábii,“ komentuje situaci jeden z respondentů mého výzkumu.

Mýtus pátý: Syřané v České republice se podílí na konfliktu v Sýrii

Do konfliktu v Sýrii se „čeští Syřané“ zapojují pouze nepřímo. Neúčastní se humanitární pomoci v místech postižených konfliktem a už vůbec neparticipují na ozbrojených skupinách.