Zastupitelstvo Pardubic rozhodlo na svém pravidelném zasedání v pondělí 30. března o tom, že Památník osvobození v Tyršových sadech připomínající vojáky Rudé armády bude odstraněn.

Jak připustil primátor města Martin Hradecký (ANO), vliv na rozhodnutí, kterým se zřejmě definitivně uzavírá několikaletý spor, měla čerstvá návštěva konvoje spojeneckých amerických dragounů ve městě.

„Prostě jsme si při společné návštěvě pivovaru s těmi milými skromnými kluky uvědomili, že jim dlužíme i něco víc než jen pár malých piv a mávání americkou vlajkou. Měli bychom konečně dát jasně najevo, že skutečnými osvoboditeli byli v květnu 1945 jen Američané. A to i tady v Pardubicích,“ dodal přesvědčeně současný nejvyšší představitel města.

O osudu pomníku se živě diskutovalo již před čtyřmi lety, kdy se plánoval jeho přesun. Názory odborné i laické veřejnosti byly tehdy různé, několik osobností včetně ředitele pardubického Státního okresního archivu a děkana Filosofické fakulty pardubické univerzity s přesunem nesouhlasilo s tím, že sovětská vojska měla bezesporu zásadní roli v osvobození východních Čech (a tím i Pardubic) od německé armády.

„Každý režim, který přesouval pomníky, dělal chybu,“ řekl na veřejné debatě k tématu historik z pardubické univerzity a dlouholetý ředitel Východočeského muzea František Šebek. Jiný z občanů v otevřeném dopise naopak připomínal temnou symboliku spojenou s pomníkem plánovaným již od konce 40. let, ale odhaleným po mnoha peripetiích teprve v roce 1957.

Veterán z druhé světové války v dopise určeném tehdejší primátorce varoval před tím, že snahy pomník odsunout a tím zneuctít památku statisíců vojáků padlých v boji za osvobození Československa jsou ve skutečnosti projevem hloupého antikomunismu a neonacistického myšlení.

Obyvatelé Pardubic po řadě diskusí nicméně v únoru 2011 na stránkách města a serveru iDNES.cz rozhodli, že se pomník ze svého původního místa stěhovat nebude.

↗

Pomník osvobození Rudou armádou v Pardubicích, o jehož stržení rozhodli zastupitelé města. Foto Archiv DR

Jak ale zdůrazňuje primátor města i další oslovení zástupci občanů, situace dnes je radikálně jiná než před čtyřmi lety, a s tím se logicky mění i pohled na to, co se dělo v roce 1945. Po Putinově anexi Krymu a hybridní válce vedené na východě Ukrajiny nelze nadále považovat vojáky Rudé armády za osvoboditele — krize jasně odhalila jejich skutečnou roli.

Boj proti stále slábnoucím a ustupujícím německým vojákům byl jen zástěrkou pro skutečné, okupační záměry rudoarmějců, vysvětluje radní za KDU-ČSL Karla Maříková. Přiznává, že v diskusi na zastupitelstvu měla zpočátku ke stržení pomníku výhrady, a to s ohledem na to, že prostí vojáci v sovětských uniformách nemohli za strategické představy svých velitelů.

„Kolegové mi ale vysvětlili, že jde o principiální otázku, a i sami padlí vojáci by nakonec museli souhlasit s tím, že si označení „osvoboditelé“ s ohledem na svou celkovou roli prostě nezaslouží,“ dodala sympatická zastupitelka.

Podle radního Jiřího Výrovce (ČSSD) byl nejlepší příležitostí k tomu kontroverzní pomník okupantů odstranit průjezd spojeneckého konvoje městem. „Pokud by bývalo bylo víc času, mohli jsme naplánovat pěknou akci pro lidi spojenou s prohlídkou vojenské techniky. A kdyby vyšlo i počasí… Škoda, že představitelé americké strany, u nichž jsme to předběžně sondovali, účast na slavnostním stržení pomníku z bezpečnostních důvodů předem odmítli,“ postěžoval si radní.

Pardubičtí zastupitelé se shodují v tom, že by byli rádi, kdyby jejich příklad inspiroval další obce. Zejména na severu a jihovýchodě Moravy, kde byly ke konci války aktivity okupační ruské armády nejsilnější, by to bylo velice zapotřebí. „Je třeba si uvědomit, že každý pietní akt u podobného pomníku nebo pamětní desky za účasti domácí páté kolony a užitečných idiotů je dnes voda na mlýn kremelské propagandy,“ varuje primátor města.

Pomohlo by zřízení zvláštní komise, která by vyhledávání a cílené zneškodňování těchto propagandistických výtvorů v různých obcích a regionech koordinovala. Fungovat by mohla pod záštitou předsedy Asociace krajů či snad ještě lépe samotného premiéra, shodli se zastupitelé.

Jediné, na čem zatím shoda nepanuje, je možnost nahrazení strženého pomníku rudoarmějců památníkem amerických vojáků sloužících v době studené války na západní hranici Československa, nebo stylizovanou hlavou dostihového koně v lehce nadživotní velikosti.