Naše americká armáda
Vojtěch SrnkaPoté, co se zdiskreditoval odpůrce konvoje amerických vojáků Jiří Vyvadil, už nic nebránilo tomu pojmout příjezd těchto vojenských sil jako vítací akci. Vojtěch Srnka navrhuje, co dělat, kdyby nás mrzelo, že zase odjedou.
Jak už to v naší zemi extrémů bývá, nepostavil se do čela naprosto legitimních protestů proti celorepublikovému turné amerických obrněných vozidel nikdo jiný než Jiří Vyvadil. Ten se z nich zas pokusil udělat propagační akci ruské armády, čímž jim jakoukoli legitimitu úspěšně sebral.
Proti Vyvadilovi se nicméně postavil jeho proamerický klon Pavel Šafr a vyhlásil, že jak jemu, tak jeho táboru zabrání obtěžovat americký konvoj i za cenu nasazení vlastního těla. Mnozí se rázem začali těšit na veřejnou rekonstrukci fackovací scény z filmu Slunce, seno a pár facek na polích podél trasy průjezdu amerického konvoje.
Jenže pak Vyvadil na sociálních sítích odpravil po protestech proti konvoji i sám sebe a o diskreditaci zbytku odpůrců se postarala česká média osvědčenými označeními za bolševiky, zrádce nebo nepřátele demokracie. A z facek sešlo.
Nadále už tak vůbec nic nebránilo dojemné vítací akci. Pavel Šafr vyhrál bez boje. Jeho jedinou ztrátou se stal zablokovaný facebookový profil, kterou ale šikovně využil, a ze svého profilu udělal prvního čechoamerického mučedníka — Johna Palacha. Sám se pak za oslavného jásotu všech významnějších českých médií postavil do čela celé akce.
Ta následně označila dostatečné vyjádření podpory projíždějícím amerických vojákům za zkoušku naši společnosti a frekvenci mávání praporem z hvězd a pruhů stanovila jako měřítko, podle kterého se na konci určí, jak dobrými spojenci jsme.
chci se Vás zcela vážně zeptat, jakou představu máte Vy, když používáte podmiňovací způsob coby - kdyby.
Jak by to podle Vás mělo být "správně"?
(Zajímala by mne Vaše představa budoucnosti, ne že se nemělo stát, co se stalo)
Jinak ale myslím, že je třeba ctít spojenecké závazky, ale zároveň zůstat kritický a ostražitý vůči americké zahraniční politice a samozřejmě respektovat kritiky.
Od Vyvadila a A.B.Bartoše asi žádnou sebereflexi čekat nelze, ale KSČM "vyběhla na polouček" a přestala se chovat pragmaticky, což ji možná bude časem mrzet. Pragmaticky se ovšem zachoval Miloš Zeman, jehož tajným snem asi bude ofciální přijetí americkým prezidentem.
V názvu článku mně chybí jedno slovo. Naše americká SPOJENECKÁ armáda. To, že je tento (raději už říkám zdejší) stát členem NATO, se autor neobtěžoval zmínit.
Pokud bychom tu chtěli mít nějaké vojáky natrvalo, je přeci vhodnější vsadit na ruskou spolehlivou zkušenost než na americkou nejistotu. Ruská spolehlivost v okupaci zdejšího středoevropského státu je ovšem podmíněna tím, že středoevropské státy nebudou společně v žádné federaci a že Německo bude vojensky poměrně slabé. V opačném případě v Rusku bude dříve revoluce než jejich armáda překročí Karpaty. Zatím je tedy konstelace pro ruskou okupaci vhodná, važme si jí, uchovávejme ji a nekomplikujme si to nějakou podporou našich "papírových" spojenců. Jsme přece Češi a nadávat budeme stejně, až "nám zase nepomůžou". Proč bychom tedy někomu pomáhali my?