Příjezd amerického konvoje hýbe společností, v Praze proběhly první protesty
Vratislav Dostál, Petr JedličkaKonvoj Dragoon Ride překročil hranice v neděli, již sobotních akcí se ale zúčastnilo několik stovek odpůrců i příznivců Jízdy. Obě strany se přitom shodují, že jde tentokrát o víc než obyčejný průjezd aliančních vojáků.
Nezvyklou pozornost české společnosti budí již několik dní příjezd amerického vojenského konvoje Dragoon Ride (Dragounská jízda), který má projet Českou republikou během své demonstrativní cesty z Pobaltí na základnu v bavorském Vilsecku.
Hranice českých zemí překročil konvoj v neděli 29. března. Území republiky opustí ve středu 1. dubna. Již od čtvrtka 26. března se přitom proti Dragoon Ride protestuje.
První akce odpůrců konvoje byly spíše symbolické — ve čtvrtek zorganizovala ve Vyškově místní buňka KSČM společně s Alternativou zdola protest kvůli tomu, že právě ve Vyškově má část konvoje v noci z neděle na pondělí přespávat. V pátek se přibližně sedmdesát lidí zúčastnilo podobného protestu v Bohumíně.
První z významnějších akcí proběhla pak v sobotu na Václavské náměstí v Praze, kam na společné pozvání iniciativy Ne základnám, Humanistického hnutí, KSČM a Strany demokratického socialismu dorazilo několik stovek lidí.
„Kolona vojenské techniky dosahující délky dvou kilometrů (...) je demonstrací síly (...) Proti tomu protestujeme (...) Naše svrchované území České republiky není k tomu, aby sloužilo k demonstraci síly jakékoliv armády, a neexistují žádné závazky, které by ji vázaly své území k takové činnosti poskytovat,“ uvedli zástupci Ne základnám v tematickém prohlášení a doplnili:
„Propagace vojenské síly s přihlédnutím na současnou situaci v Evropě je válečnou propagandou, která je článkem 20 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech ze zákona zakázána. Protestujeme, aby byla porušována mezinárodní práva a jednalo se v rozporu se zákony.“
Podpůrné akce
V Praze v sobotu proběhly také první demonstrace stoupenců konvoje. Jedna se konala na Václavském náměstí opodál akce odpůrců. Účastníci obou srocení se částečně promísili a reportéři zaznamenali dílčí slovní potyčky.
Větší akce příznivců konvoje proběhla následně na pražském náměstí Míru. Srocení organizovala iniciativa známého (ex)šéfredakrota řady českých listů Pavla Šafra, která chce bránit odpůrcům konvoje v narušování jeho cesty, a to jak symbolickému, tak i faktickému.
Sobotní akci iniciativy pro konvoj navštívila řada osobností známých pravicově konzervativními názory jako Bohumil Doležal či Miroslav Kalousek. Celkově se jí zúčastnilo asi sto lidí.
Odpůrci Dragoon Ride chtěli v neděli „zablokovat“ konvoj v Harrachově, což se jim nepovedlo i proto, že příslušná kolona nabrala několikahodinové zpoždění a téměř nikomu se nechtělo v padajícím dešti se sněhem čekat. Pouze v Náchodě skočil konvoji do cesty národovecký aktivista Adam B. Bartoš, ihned ho ale odvedla policie.
Příznivci chtěli naopak konvoj na hraničních přechodech vítat a v posledku všude nad odpůrci převážili. Nejvíce se jich sešlo v Bohumíně a právě v Náchodě.
Na pondělní druhou hodinu odpolední je svolána demonstrace k hlavní bráně Ruzyňských kasáren, kde se budou američtí vojáci zrovna pohybovat. Příznivci současně připravují pražský průjezd takzvané čtvrté kolony, již má tvořit 50 až 60 historických vozidel.
V úterý se má pak část vojáků zúčastnit připomínky 70. výročí konce 2. světové války v Plzni. V Praze jsou plánovány dva oslavné koncerty a pro zájemce předvádění americké vojenské techniky.
Celkový přehled ohlášených akcí pro i proti a harmonogram pohybu konvoje je k vidění například zde.
Je to demonstrace, přiznávají všichni
Fakt, že se v případě Dragoon Ride jedná o více než o pouhý transit spojenců z NATO přes české území, nepopírají příznivci jízdy ani vojenští velitelé. Podle oficiálního komentáře mluvčích americké armády má akce názorně ujistit východoevropské spojence USA v NATO, že Spojeným státům záleží na jejich bezpečnosti a že jsou připraveni je podpořit. Podle ministra obrany Martina Stropnického má zase přesun „demonstrovat připravenost Aliance, její jednotu i vojenskou sílu“.
Od běžných transitů vojsk NATO, kterých jen loni projelo přes české území 131, se liší Dragoon Ride jednak svou záměrnou nápadností, relativně značnou délkou a doprovodným programem a dále také mezinárodním kontextem, v němž se odehrává.
Namísto obvyklé snahy konvojů NATO vzbuzovat co nejmenší pozornost, se totiž Dragoon Ride snaží o pravý opak. Cestu, jež by šla zvládnout za jeden den a po železnici, rozděluje do třídenní jízdy po nejfrekventovanějších silničních tazích: D1, D11 a R10. Naplánováno je také několik setkání s občany měst, jimiž konvoj projíždí. V Praze má v úterý proběhnout přímo i zmíněná „technická přehlídka“.
Čistě fakticky vzato přijíždí konvoj čítající 518 lidí a 118 vozidel v čele s osmnáctitunovými transportéry Stryker do České republiky ve třech kolonách. První překročila hranici v neděli v Bohumíně a zamířila přes Ostravu na Vyškov. Druhá přijela přes Náchod do Pardubic a třetí přes Harrachov do Liberce.
Vojáci tráví noc na armádních základnách v příslušných městech a v pondělí se přesunou do Prahy. Tam bude nocovat celá kolona společně v ruzyňských kasárnách.
V úterý se mají vojáci věnovat údržbě vozidel, vzpomínané „přehlídce“ a dalšímu programu. Ve středu potom zamíří postupně na Plzeň a dále na Rozvadov — opět v několika kolonách, avšak tentokrát po stejné trase.
Z hlediska mezinárodního kontextu si odpůrci i příznivci Dragoon Ride všímají, že jde o součást velkých aliančních manévrů Atlantic Resolve (Atlantické odhodlání). V rámci nich demonstrují zejména Američané podle odpůrců svoji vojenskou sílu a bojové odhodlání Rusku, podle příznivců pak potenciál a ochotu k obraně spojencům v ruském příhraničí.
Odpůrci argumentují, že Atlantic Resolve (a Dragoon Ride jako jeho součást) zvyšuje mezinárodní napětí i riziko střetu a nutí Rusko reagovat obdobně. Příznivci uvádějí, že hrozba, již Rusko představuje pro východní státy NATO, je reálná, že podobné demonstrace naopak ruským expanzivním tendencím brání a že v důsledku riziko války snižují.
Podle průzkumu agentury STEM/MARK pro Českou televizi nemá s průjezdem konvoje potíž 82 procent Čechů. Dvě třetiny dotázaných se pak domnívají, že jde o výraz spojenectví se zeměmi NATO.
Podle průzkumu agentury SANEP pro deník Blesk s průjezdem amerických sil souhlasí a nesouhlasí podobné procento Čechů — v obojím případě přibližně 46 procent. Zbytek dotázaných nemá na věc názor.
Právně-kompetenční spor
Aktuální spor kolem Dragoon Ride má ještě právně-kompetenční rovinu. Vláda Bohuslava Sobotky totiž akci schválila bez ohledu na mínění parlamentu, což dle ústavy může jen v případě „průjezdu“, nikoliv u „pobytu“ cizích vojsk. Že jde v případě Dragoon Ride z právního hlediska spíše o pobyt, argumentují zejména poslanci KSČM.
„Myslíme si, že nejde o přesun, kterých probíhají desítky ročně, ale o pobyt cizích vojsk na území České republiky,“ uvedl pro Deník Referendum předseda sněmovní frakce komunistů Pavel Kováčik.
„Úvaha vychází z toho, že příslušníci americké armády deklarují činnosti, které nejsou v příčinné souvislosti s přesunem, jako je tankování či nakládání techniky, ale naopak pořádají setkání s občany a podobně,“ doplnil.
KSČM chce kvůli věci interpelovat premiéra. Dle dalších vyjádření pak rovněž zvažuje, že se obrátí i na Ústavní soud.
