Hrr na Rusa aneb propagandistický guláš nadivoko

Jiří Karen

Jiří Karen komentuje debatu o dnešním Rusku a o konfliktech východní a západní civilizace, která uzavřela festival dokumentárních filmů Jeden svět v Ostravě. Beseda nabídla pouze jeden rozměr celé problematiky.

V pátek 20. března vyvrcholil ostravský festival dokumentárních filmů Jeden svět „aktuální debatou o dnešním Rusku a o konfliktech východní a západní civilizace“. Debatující panelisté, představeni jako lidé s „erudicí, se kterou se jen tak nesetkáváme“, byli česká disidentka a publicistka Petruška Šustrová, český novinář a disident Jan Urban a redaktorka zahraničního zpravodajství České televize Kateřina Procházková.

Možná je vhodné zmínit fakt, že minulý rok byl festival (na téma „práce“) ukončen debatou s Karlem Schwarzebergem, tedy člověkem, který v Nečasově vládě navrhl zákon, který byl později zrušen Ústavním soudem s tím, že naplňuje definici „nucených prací“.

Vzhledem k faktu, že pořádající organizace Člověk v tísni aspiruje na vzdělávání pedagogů a studentů v rámci kultivace veřejného diskurzu, rozhodl jsem se závěrečný večer festivalu navštívit a zjistit, jakým způsobem chtějí pracovníci největší české neziskovky „prasknout bubliny“, které si kolem sebe vytváříme.

Nutno přiznat, že jsem byl plný předsudků. Tak trochu jsem očekával, že se debata bude točit kolem nebezpečného Putina — Hitlera, kterému se spravedlivý lidskoprávní Západ musí postavit, aby zachránil svobodu světa. Jaká že vlastně je kvalifikace disidentů minulého režimu mluvit o současné geopolitické situaci?

Stálo mě hodně úsilí vyčistit své předsudky, abych nepřišel na diskuzi plný stereotypních škatulek. Nicméně, co následovalo, to bych si opravdu nevymyslel ani v té nejabsurdnější fantazii po koktejlu LSD. Debata byla uvedena melodickou energickou písní:

„Zase ruské tanky, stejně jako v Katyni 35, stejně jako v Berlíně 45, stejně jako v Budapešti 56, stejně jako v Praze 68, budou dobývat, dobývat, dobývat. Zase ty jejich levárny, zase tomu budou říkat osvobození, kolik jich zase zabijou, co všechno zase ukradnou. Kdo jiný než my, národ Komenského, je naučí, že na sousedy se jednou provždy tanky nejezdí. My nebudeme mlčet, až budou dobývat náš svět. Stejně jako v Katyni 35, stejně jako v Berlíně 45, stejně jako v Budapešti 56, stejně jako v Praze 68, stejně jako v Doněcku 2015 budou dobývat, dobývat, dobývat náš svět.“

Na chvíli se mi odlehlo, že si ze sebe Člověk v tísni dokáže udělat tak drsnou legraci, ale posléze vyšlo najevo, že alarmující popěvek je myšlen zcela vážně jako morální imperativ. Asi třicet lidí v sále, mladšího a středního věku — typově hipsteři, intelektuálové, učitelé a podobná sorta — jenom pokyvovali hlavami.

Tématem letošního filmového festivalu Jeden svět je praskání bublin. Foto jedensvet.cz

Petruška Šustrová začala debatu tím, že náhle zjišťujeme, že Rusko vyznává zcela neevropské ideje, neuznává mezinárodní dohody a že až budou ruské tanky v Košicích, tak se budeme divit. Redaktorka zahraničního zpravodajství České televize Kateřina Procházková dodala, že se obává ruských agentů a charakterizovala práci novináře jako „boj proti ruské propagandě“.

Jan Urban si přisadil s tím, že se naše civilizace chystá spáchat sebevraždu, protože nechceme vidět problém Ruska. Podle jeho názoru už dávno jsme válce. Pokud si toto nepřiznáme, budeme trpět. Následně obvinil Putina, že využívá Islámský stát a džihádisty ke svým cílům. Tečka.

Při vědomí problematičnosti vytrhávání z kontextu je, myslím, vhodné uvést některé výroky, které na debatě zazněly:

„Já s tou písní zcela souhlasím. Jediné, co mi tam chybělo, byla Osetie“ (Petruška Šustrová)

„Řada lidí chce bojovat proti americkému imperialismu, což považuji za příšerné.“ (Petruška Šustrová)

„Nejvíce je třeba se bát ovládání českých politických špiček ruskými tajnými službami — to je nejdůležitější.“ (Kateřina Procházková)

„Pořád mluvíme, že nás osvobodili Rusové. Není to pravda. Osvobodil nás Sovětský svaz. Jednalo se o okupaci.“ (Jan Urban)

„Kdyby se nenašla Ukrajina, tak by si Rusové našli jinou záminku.“ (Kateřina Procházková)

„Západ neumí s Rusy jednat, protože západní politici jsou na rozdíl od ruských zvyklí držet slovo.“ (Petruška Šustrová)

„Touha po zisku způsobuje rusofilství a servilitu Putinovi.“ (Kateřina Procházková)

„Společnosti v ekonomické krizi mají tendenci svést všechny problémy na vnějšího nepřítele.“ (o Rusku) (Petruška Šustrová)

„EU je zlým snem Ruska. Stalin nechal zemřít spoustu lidí. V naší společnosti nefunguje pud sebezáchovy, protože vnímáme KSČM jako normální politickou stranu.“ (Jan Urban)

„Naše civilizace páchá sebevraždu — všechno se redukuje na peníze.“ (Petruška Šustrová)

„U moci jsou agenti KGB“ (Kateřina Procházková)

„Zeman zapomíná na ty, zabité komunismem. To je, jako kdyby dával Putinovi klíče od Hradu.“ (Jan Urban)

„Neuvědomujeme si, jak podlá je Čína a Rusko. Stydím se za české politiky. Vždyť jsme byli nezávislí! Podporovali jsme Tibet přece.“ (Kateřina Procházková)

„Naše země potřebuje západní orientaci. Nechápu, proč někdo chce protestovat proti americkému konvoji. Vždyť to jsou vojáci NATO, naši vojáci! Mé hodnoty jsou totožné s hodnotami USA.“ (Petruška Šustrová)

„Z dohody TTIP nemám vůbec strach. Otevírá naopak velké možnosti.“ (Jan Urban)

„Ano, máte pravdu, že to USA po roce 89 trochu zvorali. Jediné ale, co jim vyčítám, že nezůstali v Iráku déle.“ (Jan Urban)

„Nechápu, proč se Češi pořád musí bát nějakých strašáků, jako je TTIP. Proč se obávat Washingtonu? Proč se obávat Moskvy? Ehm, teda Moskvy se musíme bát.“ (Kateřina Procházková)

„Studená válka nikdy neskončila, to říkám s odpovědností člověka, který vývoj v Rusku dlouhodobě sleduje.“ (Jan Urban)

„Hodnoty Západu jaké jsou? No, ehm. Svoboda slova a parlamentní demokracie přece.“ (Jan Urban)

„Západ chtěl budovat nový svět a lepší hodnoty.“ (Petruška Šustrová)

A na otázku, jestli náhodou nevytváříme vnějšího nepřítele z Ruska:

„Největším nepřítelem českého národa je český národ. A kromě toho sovětští vojáci páchali na našem území zvěrstva. Víte, kolik českých žen znásilnili?“ (Jan Urban)

Nafukování nebo praskání bublin?

Rozebírat tento propagandisticko-ideologický guláš zřejmě nemá větší smysl. Vypadá to, že se opravdu celá myšlenková hloubka lidskoprávního uvažování debatujících dá shrnout ve stylu „Zlý rarach tam Putin, dobrý Bajaja tu Západ, on nám chtít vzít svobodu, bu bu.“

Na druhou stranu je nutno přiznat, že spousta problematiky načrtnuté v debatě má reálný základ. V České republice opravdu existuje řada lidí, která trpí „rusofilstvím“, lidé, kteří jenom přehodili znaménka a vnímají ruský režim pozitivně. Rusko objektivně zbrojí, hraje vysokou geopolitickou hru a aktivuje jaderné arsenály.

Nicméně situace je složitá a jednorozměrné vidění rozhodně nepřispívá k dlouhodobému řešení situace. Západ se nachází v hluboké ekonomické krizi (možná systémové) a najednou se haraší zbraněmi a opět se vážně mluví o hrozbě války. Neviděli jsme to už náhodou někde?

Člověk v tísni se dlouhodobě věnuje osvětové činnosti (a to i na školách — například projektem Jeden svět na školách), vlivně působí ve veřejném prostoru a tím na sebe přebírá ohromnou odpovědnost. Nicméně svým zabřednutím v disidentských schématech a bitvách minulého století spíše přispívá k vymývání mozků a nafukování ideologických bublin, než k jejich prasknutí.

Spojit vyšumělý antikomunismus s démonizací Ruska se zdá být poněkud krkolomnou přesmyčkou. Něco ve stylu komunismus je teror, teror je v Rusku, v Rusku je tudíž komunismus, proti komunismu je třeba bojovat?

Ostatně, když člověk vidí disidenty, kdysi bezpochyby statečné a inteligentní lidi, kteří vytvářejí směšné ideologické konstrukce, přichází na něj smutek. Ono to totiž vypadá, že naši bojovníci s „ideologickým monopolem komunismu“ svůj boj bohužel už dávno prohráli. V záchvatu boje proti jednomu ideologickému monopolu beznadějně propadli balastu druhého.

Ale proč na to mají doplácet mladí lidé zajímající se o okolní svět? Představa, že by nějaký učitel na základě zvacího hromadného e-mailu přivedl na debatu své studenty, aby se dozvěděli něco důležitého o současné geopolitické situaci, je vyloženě děsivá.

Debatu zakončil moderátor Daniel Konczyna poměrně upřímně:

„Chtěli bychom vám ukázat, že žijete v jedné z nejlepších zemí na planetě. A proto vlastně děláme tento festival.“

Aha.

    Diskuse (67 příspěvků)
    Petr Jedlička, redaktor DR
    March 25, 2015 v 16.26
    Mi v posledních letech přišlo, že se Člověk v tísni na levici až moc démonizuje, neboť takové to ideo-propagační působení je pouze malou částí jeho aktivit, zatímco ve většinové části své agendy -- humanitárních a sociálních projektech -- postupuje příkladně.

    Ale jestli stále pořádává sedánky s takto jednobarevným složením a jestli autor reprodukuje věrně to, co tvořilo jádro debaty... pak je to skutečně hrůza.
    ??
    March 26, 2015 v 9.17
    "jestli autor reprodukuje věrně "
    Dovolim si v tomto pripade naprostou duveru k autorovi a pridam vlastni zkusexnost. S clovekem v tisni jsem definitivne skoncoval po precteni propagandistickeho blabolu "Myty o socialistickych casech"". Mne konkretne vytocila pasaz nadepsana "Dobry den soudruzko ucitelko " (str. 15). Cituji doslovne bez interpunkce : Typicka souska z vypraveni po dvaceti letech je takove zvlastni stvoreni. Na hlave ma pulmetrovou trvalou nebo rusky cop,ma chlupate ruce i nohy, silnejsi postavu, chodi nemozne oblecena." Tak sprostou urazku moji zeny jsem uz nezkousnul. Ostatne dalsi obsah je ze znacne casti podobny propagandisticky odpad . Ze tenhle skvar vysel na kridovem papire je podnet pro investigativni novinare, aby se dopidili kteri Pankovi kamaradi si namazali kapsu. Hluboce nemoralni je , ze to provadeji i za penize naivnich darcu, domnivajicich se, ze prispivaji na hladove cernousky. Inu "lesk a bida kurtizan".
    FO
    Filip Outrata, redaktor
    March 26, 2015 v 11.8
    Pane Kuchejdo,
    s podporou Člověka v tísni jsem po letech dárcovství skoncoval z podobných důvodů jaké popisujete. Jejich činnost je neoddělitelné spojení některých pozitivních aktivit a propagandy. Lépe je tedy nepodporovat je vůbec.
    Petr Uhl
    March 26, 2015 v 12.16
    Ano, Člověka v tísni podporovat nelze
    A dalo nám před deseti lety v Radě ČT hodně práce, než jsme dosáhli toho, že ČvT přestal požívat označení ČvT při ČT. Ta chyba byla od počátku, v založení novinářské agentury Jaromírem Štětinou, která zároveň distribuovala potřebnou pomoc a zároveň psala o poměrech v oné zemi, například v Rusku. To nikde není. ČvT prosazuje nepokrytě zájmy, o nichž si vláda USA myslí, že to jsou americké zájmy.

    Petruška Šustrová se účastnila roční nenásilné činnosti v Hnutí revoluční mládeže (1968-1969) a byla za to asi dva roky vězněna. HRM bylo krajně levicové, samozřejmě kritické k USA a k americkému imperialismu. Byla pak, už po své konverzi k politické pravici, mluvčí Charty 77 v roce 1985. Byla v nedávných letech členkou rady ÚSTR, kde se - kvůli jednání Pavla Žáčka zejména - zasloužila o změnu vedení a celkového zaměření ÚSTR, a to k lepšímu. Antikomunismus ji ale neopustil.

    I Jan Urban byl chartista a byl také členem Klubu za socialistickou přestavbu Obroda, kde se organizovali prakticky výlučně jen lidé, vyhození z KSČ a z práce apod. On sám v KSČ nebyl, ale bylo to případ jeho otce, dlouholetého čs. velvyslance v Helsinkách, kde Jan Urban studoval rusko-finské gymnázium. Proto mluví dobře rusky. Z úcty k otci vstoupil do Obrody i Jan Urban. V listopadu 89 byl politicky ještě normální.
    PM
    Petrasek Milan, penzista
    March 26, 2015 v 21.55
    Rád bych zažil pokus o oboustraně podnětnou rozpravu
    nad možnostmi, které ruská společenskopolitická a mocensko vojenská etika nabízí té naší defektní západní civilizaci.
    Nekonečné šarvátky mezi zastánci pronacionalismu. antikomunismu a anti........ nejsou víc, než doklad ideového burnout, ve kterém se ten náš neoliberální všední den odehrává.
    DU
    David Unger, psycholog
    March 27, 2015 v 18.49
    Co má společného kritika současného Ruska s antikomunismem?
    Moc nerozumím příspěvku pana Uhla. Souvisí nějak politická minulost Petrušky Šustrové a Jana Urbana s jejich současnými zahraničněpolitickými postoji?

    Jana Urbana oceňuji zejména pro to, že dokáže se kriticky postavit k tradičnímu česky nacionálnímu antiněmectví. Což mnozí čeští nacionální liberálové nedovedou.

    Kdo s kritiků této jednostrannosti mi dokáže, že tu jejich kritika není především v důsledku toho, že jsou protiruští a ne kvůli tomu, že by byli jednostranně nekritičtí?

    Problému takové kritiky, kterou sice respektuji jako legitimní, je to, že nezohledňuje současnou bezpečnostní realitu Evropy a ony kulturně-historické zkušenosti, které si kritici velmocenských choutek Ruska uvědomují. Meze této kritiky jsou právě v realitě, že opravdu největším nepřítelem českého národa je český národ, že ruští politici opravdu neumí držet slovo, že jsme byli fakticky okupováni Sovětským svazem a ruští vojáci tu páchali zvěrstva...

    No, kritizovat jednostrannost a černobílost formy vyjádření je to jediné, co s intelektuálním puncem můžeme vznést proti těm, kteří mají v něčem dost pravdu...
    Eva Hájková, penzistka
    March 27, 2015 v 19.48
    To se pane Ungere zeptejte oněch pravicových kritiků Ruska, proč si Rusko stále spojují s komunismem. Já taky nechápu souvislost Putina s komunismem, ale vím, že oni to tak prostě berou.
    DU
    David Unger, psycholog
    March 27, 2015 v 20.43
    Možná je to zrcadlově stejné i na levici
    Píšete "pravicoví kritici Ruska", paní Hájková. Jsou ale nějací levicoví kritici Ruska? Nebo pravicoví příznivci Ruska? Jistě že ano. Spíš to vnímám jako rozdělení na "my" a "oni". Potom protože ti pravicoví jsou v někoho očích "kritici Ruska", tak já budu jeho zastáncem. Ale je to zvláštní. Britské listy jsou levicové, ale dokážou být vůči Rusku kritičtí. Chápu ale, že marxisté-leninisté, včetně trockistů, mají i neuvědomovanou tendenci být proruští a věřit socialismus v nejslabším článku. I když ten socialismus v Rusku nikdy nebyl, není a zřejmě dlouho nebude. Zeptejte se socialistů v Polsku, Pobaltí nebo Finsku, co si o tom myslí...
    DU
    David Unger, psycholog
    March 27, 2015 v 20.45
    Táhneme na Rusa, nevíme proč,
    se zpívalo v letech 1914-1917, ale trochu nesmyslně. Tehdy bojovalo kulturně, průmyslově a sociálně vyspělé Rakousko-Uhersko (v čele se Zeměmi Koruny české) proti feudálnímu a všeobecně zaostalému carskému Rusku.
    Eva Hájková, penzistka
    March 27, 2015 v 20.53
    Například já jsem levicový kritik současného Ruska, i když to nedávám nijak hlasitě najevo. Možná proto mi to nikdo nebude věřit.
    Ale proč bych to vlastně měla dávat najevo?
    Vadí mi, jak jsme neustále tlačeni k následujícímu: Buď si vybereš Putina nebo Američany. Když si nevybereš Američany, hlasuješ automaticky pro Putina....
    + Další komentáře