Největší zbraň, kterou tu Putin má
Vojtěch SrnkaProtagonisté českého boje za dobro se sice zaštiťují bojem proti porušování mezinárodního práva, anexím, válečným zločinům nebo lživé propagandě, jenže ho aplikují pouze na vybrané státy, čímž postrádají jakoukoli důvěryhodnost.
Boj v naší společnosti za prosazení těch opravdu nejlepších hodnot nabírá na obrátkách. Jeho pravidla jsou jasná. Boj za dobro podle nich musí obnášet boj proti porušování mezinárodního práva, anexím, válečným zločinům nebo také proti lživé propagandě.
Jako první se do boje za dobro před několika týdny vydal komentátor Práva Alexandr Mitrofanov označením prorusky smýšlejících obyvatel České republiky za krysy. Na něj navázal komentátor Lidových novin Jan Macháček, který přišel s iniciativou prověřovat akademiky s jinými než prozápadními názory Radou obrany státu — orgán, který existoval v době normalizace.
Férové je uznat, že Macháček snad myslel Bezpečnostní radu státu, která Radu obrany státu nahradila. Horší je, že svůj boj za dobro i nadále stupňoval a do svého komentáře napsal nic méně odporného než „Rus lže běžně ve všední den i v neděli, když to potřebuje, i jen tak pro potěšení či zábavu.“
Pozadu nezůstal ani historik Martin C. Putna, když v pořadu České televize označil lidi šířící kremelskou propagandu za zrádce a navrhl, aby byli postaveni před soud. V souvislosti s jeho rozhovorem je třeba si připomenout jednu větu, která se stala velmi důležitou pro vývoj celého světa ve 21. století.
„Irácký režim a jeho zbraně hromadného ničení představují jasnou hrozbu pro světovou bezpečnost,“ stálo v Dopise osmi, pod který se podepsal také bývalý český prezident Václav Havel. Právě tato věta představuje výborné shrnutí propagandistické lži, která měla legitimizovat nelegální invazi do Iráku.
Tato invaze vedla ke smrti půl milionu lidí. Nazval podle pravidel boje za dobro Martin C. Putna Václava Havla zrádcem nebo posílal ho snad před soud? Ne, raději sepsal jeho téměř čtyřsetstránkový duchovní portrét.
Víme, proč Němci běželi před 70 lety se raději vzdát Američanům a Britům na západě?
Po roce 1989 jsme se rozhodli a zavázali se ke spojenectví v Severoatlantické alianci. Měli bychom vědět, kdo jsou naši spojenci, byť nikdy nebudou ideální, víme však, že jsou velmi rozmanití a různorodí. Nejsou to totiž jen Američané, ale i Francouzi, Němci, Norové, Turci a zejména Litevci, Lotyši, Estonci, Rumuni a Poláci. Ti jsou teď první a druzí "na raně".
Dovedou si někteří rusofilové, kteří podle logiky "Američané někdy lhali taky, Rusové lžou téměř stále, proto je musíme podpořit...", vůbec představit, jak před našimi spojenci vypadáme, když nezkousneme ani převoz vojenského kontingentu ve dvou dnech přes naše území? Co budeme dělat, až ruský medvěd napadne naše přátelé v Pobaltí? Budeme dále pokračovat v tak trochu falešných historických reminiscencích o tom, jak nás Spojenci před tři čtvrtě stoletím zradili? Komu to vlastně chceme teď oplácet?
Nevytýkám autorovi, že se snaží, aby osten jeho kritiky zasáhl vždy někoho jiného jen ne toho, kdo podle vlastních slov nařídil anexi Krymu. Spíš bych byl rád, kdyby Vojtěch Srnka v tuto chvíli napsal, kam až sahá jeho pochopení pro ruský zábor. Stačí mi slovní popis, která území může šéf Kremlu odebrat ze svrchovanosti vlád států, jež jsou členy OSN, aniž by on změnil svou rétoriku, a naopak v případě kterých udělá když ne gesto Čapkovy Matky, tedy aspoň gesto Piláta.
můžete mi vysvětlit, jak jste z článku A. Mitrofanova "Krysí ráj na dohled?" (http://www.novinky.cz/komentare/362585-ocima-sasi-mitrofanova-krysi-raj-je-na-dohled.html) vydedukoval Vaší větu: "Jako první se do boje za dobro před několika týdny vydal komentátor Práva Alexandr Mitrofanov označením prorusky smýšlejících obyvatel České republiky za krysy". Pokud tohle věrohodně nevysvětlíte, je Váš pokus tepat rusofobii, resp. jednostrannosti ve jméno jednoho či druhého Dobra, řečeno korektně, marnost nad marnost.
Ze závěru článku "Krvelačných hlodavců je ve společnosti menšina. Stále hlasitěji ale dávají najevo naději, že už je na dohled krysí ráj, který popsala cestovatelka Sandra Krištofová takto: „Jsou všude a jsou jich tisíce. Lezou po tepaných mřížích, vykukují z každé díry v mramorových zdech či podlahách, šplhají po schodištích. Při pohledu na ně i člověk, kterého hlodavci neděsí, lehce pobledne.“" je to naprosto zřejmé.
Jak si ho vykládáte vy?
http://cermanjaroslav.blog.respekt.ihned.cz/c1-63730200-jak-jsem-s-jirim-vyvadilem-blokoval-americky-konvoj
Emotivní vyjádření Alexandra Mitrofanova Vojtěchu Srnkovi vadí, u proruských serverů mu přijde, že "jejich informace mohou sice být nepravdivé, ale na nedostatečně informovaného člověka mohou přesto působit přívětivěji". Co je přívětivé, je asi otázka vkusu.
Ale dovedl by u Mitrofanova najít text, kde je tak groteskně mimo realitu jako například dva přední komentátoři, na které se proruské servery odvolávají? Myslím Jana Petránka a Jana Schneidera.
"Velezkušený novinář" Jan Petránek nás v době, kdy už každému, kdo měl všech pět pohromadě, bylo jasné, že ruští vojáci Krym obsazují a Rusko ho bude anektovat, uklidňoval takto:
http://www.parlamentnilisty.cz/arena/politologove/Valka-Novinarsky-kmet-Jan-Petranek-vnasi-svou-zkusenost-do-udalosti-na-Ukrajine-305996
Jeho tehdejší názor protiruští váleční štváči vyvracet nemusí, to za ně udělal Putin. Dnes už ovšem Petránek netvrdí, že Rusko žádné vojenské akce nezamýšlel, ale to, že chudákovi Putinovi nic jiného než Krym obsadit nezbylo.
Tady nastupuje „bezpečnostní analytik“, Jan Schneider, který sice nedovede najít ve Wikipedii, jak funguje pasivní radiolokátor Tamara, ale za to ví, že USA začaly budovat námořní základnu na Krymu tím, že si US Navy dala inzerát na rekonstrukci školy za 200-500 tisíc dolarů. Podrobně viz diskusi k dřívějšímu článku Vojtěcha Srnky http://denikreferendum.cz/clanek/19892-smutna-debata-o-ukrajine
Za hlavní vadu české debaty o ukrajinské krizi a zahraniční politice obecně považuji to, že nás zahraničí zajímá jen jako plátno, kam se dají promítat malicherné domácí spory. Díky tomu jde stranou veškerá kritičnost ve vyhodnocování důvěryhodnosti zdrojů, důležité jsou jen emoce.
Největší zbraní ruské propagandy u nás je to, že se může spolehnout na sebezahleděnost české společnosti. Doufejme, že se nám zase jednou nepřipomene, že mimo hranice ČR je opravdu zahraničí, pro které nejsme moc důležití, ne jenom nějaký fantom.
A stejně tak je smutné, jak nebetyčně dvojí metr a dvojí morálku mnozí používají. Když srovnáme postup Putina na Krymu a postup Netanjahua v Gaze a na Západním břehu, tak - nic naplat - Putin z toho vychází jako gentleman. A právě tato falešná dvojí morálka připravila česká mainstreamová média o důvěru u velké části veřejnosti a právě tato dvojí morálka se bohužel uhnízdila i v myslích mnohých diskutujících i na tomto serveru.
Bravo. To je analytická práce, jak se patří.
Za poslední čtvrt rok vyšly v DR jen asi dva články, které jsou skutečně o Rusku, oba od Petra Jedličky. Buhví jestli nějaké Rusko vůbec existuje.
http://denikreferendum.cz/clanek/19190-rusko-proti-ceske-levici