Když si Zemanovi kritici vezmou dovolenou
Vojtěch SrnkaMiloš Zeman vystoupil na konferenci americké proizraelské lobbystické organizace AIPAC. Vůči prezidentovi kriticky naladěná média, která jinak sledují každý jeho krok, si ale asi zrovna vzala dovolenou.
Je opravdu obrovská škoda, že si jindy velmi aktivní a pohotoví kritici prezidenta Miloše Zemana zrovna včera vzali dovolenou. Český prezident se totiž vypravil na konferenci americké lobbystické organizace, která se nazývá AIPAC, a společně s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahu se stal jediným zahraničním státníkem v aktivní službě, který na ní vystoupil.
Proizraelská lobby je jednou z nejsilnějších sil tahající za nitky v pozadí americké politiky především díky obrovským finančním prostředkům, které k zajištění proizraelského postoje v rámci americké zahraniční politiky vydává. To také v roce 2013 v pořadu Head to Head potvrdil významný americký autor a trojnásobný držitel Pulitzerovy ceny Thomas Friedman.
Friedman popsal situaci, kdy v případě, že v některém z amerických volebních obvodů jeden kandidát má potvrzení AIPACu, že zastává dostatečně proizraelské postoje, a ten druhý ne, bude tomu s razítkem stačit provést tři telefonáty k tomu, aby získal dostatek peněz na svou kampaň. Ten bez razítka bude muset zvednout telefonní sluchátko padesáttisíckrát. Friedman samozřejmě přeháněl, ale princip působení organizace AIPAC v rámci americké politiky popsal jasně.
Zeman tak zaprvé vystoupil na konferenci organizace, která má minimálně velmi kontroverzní přístup k otázce demokracie, a především na ní pěl ódy na stát, jehož představitelé jsou v současné době předběžně prošetřováni Mezinárodním trestním soudem z válečných zločinů.
Toto vyšetřování se týká loňského dění v Pásmu Gazy, kdy za sebou izraelská armáda po padesáti dením řádění nechala 2205 mrtvých Palestinců, z toho 1483 civilistů, 18 000 zničených domů a 108 000 lidí bez domova. Tehdejší izraelské počínání za válečné zločiny označily známé mezinárodní lidskoprávní organizace Amnesty International, Human Rights Watch a také izraelská lidskoprávní organizace B’Tselem.
Palestinští představitelé, kteří o členství u Mezinárodního trestního soudu zažádali na začátku letošního roku, také chystají žalobu na Izrael kvůli osadnické politice. Jurisdikce Mezinárodního trestního soudu definuje jako válečný zločin přesun občanů okupující mocnosti na území, které okupuje. Současná izraelská vláda přitom podle údajů izraelské lidskoprávní organizace Peace Now od převzetí úřadu v březnu 2013 postavila každý měsíc na okupovaných územích 460 obydlí pro izraelské občany.
Vzhledem k tomu, že se Miloš Zeman setkal s předsedou vlády, která v intenzitě osadnické politiky láme rekordy, je opravdu velká škoda, že představitelé českých médií jeho americkou cestu více nereflektovali. Jeho vystoupení na konferenci AIPACu totiž nabízí nejen mnoho prostoru ke kritice, ale také pro v poslední době velmi oblíbenou činnost studia vlivu států, které na prezidentovo jednání mají nějaký vliv.
Situace, kdy na českého prezidenta má stát, jehož představitelé mohou brzy být označeni za válečné zločince Mezinárodním trestním soudem, takový vliv, že se sebere, odjede do Ameriky a zde tento stát vychvaluje, představuje opravdu zajímavý materiál ke studiu negativního vlivu na našeho prezidenta.
Opravdu je tak velká smůla, že si jindy velmi aktivní kritici Miloše Zemana zrovna včera vzali dovolenou a upozornění na tak důležité zjištění přenechali méně významným, navíc pouze internetovým médiím.
V případě akceptování veřejné a naprosto jednoznačné podpoy Izraele ze strany našeho prezidenta, když si Izrael v posledních mnoha letech počíná, tak jsi počíná, může se zdát, že ta kritika např. Ruska na Ukrajině za porušování MP je spíš projevem dost odporného cynismu, při kterém kterém dochází k využívání utrpení milionů Ukrajinců k prosazování nějakého světonázoru. A ne skutečným zájmem o mezinárodní právo.