„Toho člověka píše některý ze scenáristů Comebacku, když má špatnou náladu,“ napadlo mě v uplynulých týdnech nesčetněkrát, když jsem sledovala vystoupení hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka. „Bývali vtipnější, ale jejich hněv je strašný a účinný,“ pomyslím si, když na mě význam jeho slov dopadne jako hromada vepřovic. Argumentační i stylová ekvilibristika věrného ze Zemanových mužů totiž vždycky z koule, kterou při libovolné příležitosti vyrobí jeho nadřízený, úspěšně uhňácá krychli, jejíž další distribuci převezmou otrávení novináři.

Poslední spor pražské lumpenkavárny, týkající se mravní integrity novináře Ferdinanda Peroutky, však dotáhl výkon našeho nesourodého dua k hotovému tvaru. Na sociálních sítích se dočítám, že národ prý tahanice o vyčteninky ze starých časopisů nezajímají, jelikož — jak tvrdí tito znalci poměrů, shodou okolností též z Prahy — národ stojí o orbu, pívo a báťušku, co se nedá blamovat. Jak říká přítel Jakub: Inu, jak myslíte.

↗

Toho člověka musí psát někdo ze scenáristů Comebacku. Repro DR

Jeden z nejdůležitějších českých žurnalistů 20. století podle prezidenta Zemana napsal text, který však Peroutka podle žádného z věrohodných zdrojů nenapsal. Dále prý podpořil předválečný antisemitismus, jenž ve skutečnosti nepodpořil (naopak). A také měl být autorem citátu, jímž byl ve skutečnosti někdo jiný.