Ferdinand Peroutka odpovídá: Všechno je možno, i cesty k nadvládě sprostoty

Jakub Patočka

K truchlivě trapnému představení Miloše Zemana a jeho mluvčího není mnoho co dodat. Lze je ale zkusit vzít i z dobrého konce: jako pobídku, abychom se vrátili k Peroutkovým textům či k jeho Přítomnosti: „Překvapení nejsou vyloučena.“

Takřka vše, co bylo zapotřebí říct k dalšímu truchlivě trapnému představení Miloše Zemana, napsal již v první reakci kolega Petr Zídek v Lidových novinách: český prezident přisoudil Ferdinandu Peroutkovi článek, který nenapsal, výrok, který nepronesl, a ještě ho smotal do jednoho klubka s Churchillem, jemuž rovněž přimyslel citát, a s Hamsunem, který naštěstí vyvázl bez citátu; to už by totiž naše zkřehlé diplomatické vztahy s Norskem nemusely unést.

Vedle Zídka se ozvalo Sdružení Ferdinanda Peroutky, které z celkem pochopitelných důvodů nemůže přejít fakt, že současný prezident označil jednoho z nejšlechetnějších českých demokratů za autora článku „Hitler je gentleman“. Když si trapasu začala všímat i další média, na Hradě se rozhodli reagovat.

Ze všech špatných možností si ovšem se spolehlivou předvídatelností vybrali tu nejhorší: pominuli fakt, že všechny tři citace jsou smyšlené, nadto v interpretaci překroucené, a teprve v této chvíli se zahloubali do archívů v touze vykutat něco, čím by původní tvrzení podpořili. Vítězoslavně se z nich vynořili s Peroutkovým textem Češi, Němci a židé z 22. února 1939, o němž tvrdí, že je antisemitský.

Všimněme si nejprve oné argumentační figury: hradní pán ve své typické blazeované blábolivosti pronese před mezinárodním publikem, že jedna z největších postav českého myšlení dvacátého století byla fascinována nacismem. Tuto tezi A doloží článkem B a citací C. V zápětí je usvědčen z toho, že článek B neexistuje a citaci C pronesl někdo jiný, a navíc v přesně opačném smyslu, než jak ji dnes vyložil. Co v takové situaci, je-li žádán o omluvu, udělá? Vytasí se s jinou tezí D — sláva, byl to aspoň antisemita! — a tu podpoří textem E. A tváří se, jako by se tím potvrzovala i teze A.

Snad i bývalý slovenský prezident Ivan Gašparovič, který údajně jednou utrousil: „To je jako když hrajete šachy, a najednou někdo vytáhne z rukávu eso,“ měl pořád ještě o pravidlech fair play přijatelnější představy nežli Miloš Zeman. Nebuďte překvapeni, usednete-li s českým prezidentem za šachovnici, pokud vám během hry vypíchne oko kordem a bude se přitom tvářit, že všechno probíhá úzkostlivě podle pravidel.

Diskutovat s ním opravdu nemá valného smyslu. Vyvrátíme-li jeho další tezi, může přijít s něčím úplně jiným: Peroutkovi by se daly například vytknout exilové neshody s Pavlem Tigridem, že schvaloval odsun Němců anebo třebas to, že byl břitkým kritikem kapitalismu, jak jsme před časem v Deníku Referendum připomenuli.

Jistě v Peroutkově textu z února 1939 jsou pasáže, které se z dnešního hlediska jeví jako povážlivé, nečtou se lehce. Nelze je ovšem chápat bez znalosti dobového kontextu a situace. Ač se tu a tam objeví úvaha, že se současné zdejší poměry sesouvají k čemusi, co připomíná předválečnou druhou republiku, pravda je taková, že všemožné současné nešvary takovým srovnáváním pořád ještě nemístně přeceňujeme.

Tehdy se snaha připodobnit vnitřní život okleštěné pomnichovské republiky nacistickému Německu, jemuž už byla beztak vydána na milost a nemilost, stala oficiální státní doktrínou. Spojovaly se v tom naděje, že se tak snad ještě podaří aspoň něco ze státní a národní nezávislosti udržet, nakonec vcelku rychle usvědčené z pošetilosti, s entusiasmem rozmanitých koutů tehdejšího politického provozu, které beztak přirozeně tíhly k národoveckému autoritářství.

Byla to doba, kdy demokracie v Evropě nebyla nijak samozřejmým politickým systémem, zvláště ve střední Evropě Masarykovo Československo se svou humanitně-demokratickou státní ideou působilo jako vyložený unikát. Jeho mnichovská porážka povzbudila všemožné temné elementy, příšery vylezly z děr. V článku Po česku, vydaném v Přítomnosti 30. listopadu 1938, Peroutka popisoval poměry tak, jako by už tehdy odpovídal Miloši Zemanovi:

„Zdálo se, že všechno je možno a že všechny dveře jsou otevřeny, i cesta k nadvládě sprostoty a libovůle. Viděli jsme střepy, ale nevěděli, kdo je slepí. Nebylo postavy dosti zavržené, aby nepovylezla a nezačala osnovat plány. Vyskytl se i český spisovatel vydávající se — stejným právem — za vlastence a za dramatika, který se odhodlal věnovat svou novou knihu Adolfu Hitlerovi.“ Tolik i k Zemanově představě, že Peroutka napsal článek Hitler je gentleman.

Otřesnou povahu poměrů druhé republiky navíc stupňoval fakt akutního vnějšího ohrožení, přičemž plný rozsah hrůznosti německého režimu ještě v té době nemohl být znám. Peroutka a další svobodomyslní demokraté se tedy pohybovali v jedné z nejhorších myslitelných situací: uvnitř sesouvajících se domácích poměrů, o nichž ovšem věděli, že jsou pořád ještě lepší nežli naplnění německé hrozby.

Tak je třeba číst i text Češi, Němci a židé, který teď vytáhli na Hradě. Pokud bychom srovnávali s dobovou produkcí a viděli věc v patřičném kontextu, ukázalo by se jasně, že se ve skutečnosti jedná o pokus hájit české židy. Peroutka se totiž vždy snažil psát tak, aby podle jeho psaní bylo možné dělat politiku, ze srdce se mu protivilo mudrování a moralizování, které nemohlo mít na reálnou podobu světa dopad.

Historik Jan Rataj ve své studii o mentalitě druhé republiky 1938—1939 sice v některých bodech Peroutku kritizuje, podle našeho soudu až přemrštěně, jeho Přítomnost ovšem charakterizuje takto: „Zvláštní místo v politickém myšlení druhé republiky zaujala liberální Peroutkova Přítomnost. Hlásala kontinuitní návaznost na první republiku. Odsuzovala excesy politického života druhé republiky a nihilistický přístup k dosavadním národním, státním a kulturním hodnotám. V dobovém sváru humanita či očistné násilí se bezvýhradně postavila na stranu lidskosti.“ Spolu s Peroutkou v tom tehdy stěžejní roli hrála Milena Jesenská, jejíž reportáže z té doby, sebrané v knize Nad naše síly, patří k tomu nejlepšímu, co bylo česky v tomto žánru vůbec kdy napsáno.

Ministr Bechyně, Peroutka a jeho druhá žena Marie u Čapků na Strži. Repro DR

V socialismu jest důkladná dávka reality

Celou patálii je ale možné vzít i z dobrého konce. Je svérázným stvrzením Peroutkovy novinářské velikosti, že se ještě po tři čtvrtě století jeho texty mohou stát předmětem vzrušených debat a politických sporů. A pokud to povede k tomu, že se aspoň někteří z účastníků současného veřejného dění, ponoří k Peroutkovi a jeho souputníkům pod povrch současné epizody, bude to nakonec Zemanovou paradoxní zásluhou.

Prvním a základním poučením, jež si lze z případu odnést už teď, je nutnost rozumět textům a činům v jejich historickém kontextu, nekompromitovat se účelovým vytrhováním pasáží a uplatňováním dobových kritérií. Peroutka byl rovněž, tak jako prakticky celý relevantní československý politický provoz po válcem příznivcem odsunu Němců. Ani ten dnes nelze hodnotit současnými kritérii, ani to nebylo selhání.

Jeho politické úvahy, stejně jako všech intelektuálů patřících k elitě meziválečné první republiky, má smysl studovat a promýšlet. V něčem řešili analogické problémy jako my dnes. Snem Masarykova Československa bylo nalézt cestu ke spojení demokracie a socialismu, vybudovat sociálně spravedlivou společnost, která by současně lidem přála jejich svobodu.

Peroutka a další příslušníci jeho generace se tohoto ideálu drželi celoživotně. Už v roce 1927 v Přítomnosti psal: „Je-li u nás strana, jíž upřímně přejeme všeho zdaru, pak jest to na prvním místě sociální demokracie.“ Podobné ilustrace skýtá celá jeho produkce v meziválečné Přítomnosti, vedle jeho třídílné úvahy Inteligence a kapitalismus z roku 1932, může posloužit i text Něco se děje z roku 1930, v němž mimo jiné psal: „V socialismu jest důkladná dávka reality a realistická demokracie nemůže jí nedbati.“

Peroutkovy poválečné úvahy z let 1945—1948 Tak, nebo Tak jsou cele prodchnuty snahou nalézt způsob, jak spojit demokracii a socialismus. A tento základní ideál neopustil ani v exilu.

Ve svém stěžejním poválečném díle, Demokratickém manifestu, v němž reagoval na situaci po krvavém potlačení maďarského povstání v roce 1956 mimo jiné píše: „Legitimita socialistické myšlenky v demokracii byla uznána vůlí mnoha milionů demokratických voličů. V devatenáctém století se demokracie mj. zakládala také na majetkových poměrech, a decentralizace majetku byla obranou proti libovůli vlád. Tato okolnost bude teprve prozkoumána. Politicky však ve dvacátém století stojí pro demokracii otázka tak, že by se vydávala ve zřejmé nebezpečí stát se menšinou, nebýt pevninou, ale ostrovem v nové době, kdyby dopustila vznik představy, že na jedné straně stojí demokracie, na druhé socialismus.“

Nepřekvapí, že Peroutka se stavěl v roce 1968 za československé politické obrození, doslova tehdy psal o československých „demokratických komunistech“ a přál zdejšímu snažení úspěch. Po roce 1989 se občas stával obětí pokusů překreslovat jeho obrázek tak, aby vyhovoval apartnímu vkusu protilevicové, protisocialistické dobové atmosféry. Zvlášť smutným příkladem v tomto směru je nepodařená Kosatíkova kniha o něm.

Peroutka je autorem, kterého nemá smysl uctívat bez znalosti jeho práce. A nemá ani tak velký smysl číst o něm jako číst jej. Co všechno třeba znamenají věty, které zaznamenala krátce před jeho smrtí jeho žena Slávka: „Mým životem prošly tři velmoci, nacisti, komunisti a Amerika. Všechny tři mi svým způsobem znemožnily práci.“?

Když před válkou nějaký komunista Peroutku napadal, že až se chopí moci nacisté, učiní vše pro to, aby se vyhnul represi, odpověděl mu se svým typickým suchým humorem: „Překvapení nejsou vyloučena.“ To platí dnes pro každého, kdo si najde cestu k jeho textům.

Ponoříme-li se do nich se snahou hledat v nich inspiraci pro naše dnešní počínání, zjistíme, že jako ústřední motiv se jimi vine snaha o syntézu mezi liberalismem a demokratickým socialismem, čili totéž, s čím přichází intelektuální guru části současné progresivní levice Slavoj Žižek jako se svou poslední královskou ideou.

Peroutku má smysl číst rovněž pro potěšení z krásy jazyka. Poznamenejme v dnešním kontextu, že možná ani není silnější česká protinacistická kniha nad jeho Oblak a valčík, o níž Josef Škvorecký napsal, že „bude na vahách české literatury vážit víc, mnohem, myslím, že nepoměrně víc, než mnohasvazkové sebrané spisy mnoha mužů a žen obdařených titulem Národní umělec, který si svým dílem nevyslouží“.

O Peroutkovi určitě platí, co sám pronesl na pohřbu svého přítele Rudolfa Jílovského: „Vidím naši skupinu, jak jsme sedávali na letním sídle Karla Čapka na zeleném trávníku pod vysokými vrbami, od potoka válo chladem a šaty našich žen byly bílé. A my jsme mysleli, že jsme věční. Ale nyní vím, že jsme byli malá skupina na dlani nemilosrdného času. Ale já věřím, že něco zbyde. Snažili jsme se, a jednoho dne národ bude obrozen také z našeho snažení.“

Pokud společnost připravíte o následováníhodné vzory, seberete jí dějiny a schopnost orientace v nich, nečekejte, že bude schopna správných rozhodnutí, neboť nebude ani s to posoudit, k čemu má směřovat. Vyvolávání protiislámských nálad, v jádru analogické s předválečným antisemitismem, pak bude možné obmyslně vydávat za cosi jako obranu proti nacismu, populisty zhlížející se v autoritářství za ochránce demokracie.

I to vše už tu ale bylo, i s tím se Peroutkova generace musela utkávat a také k tomu lze u ní čerpat poučení: „Když propagandista po dlouho dobu zacházel se slovy svým způsobem, důvěryhodnost slov mizí, řeč přestává být spolehlivým komunikačním prostředkem, společnost se rozdrobuje. Pod povrchem připraven číhá chaos. Úsilí demokracie, aby slovům byl vrácen počestný obsah, aby pojmy byly znovu jasně definovány, je víc než politický boj. To je zápas o to, aby zůstalo zachováno jedno z velkých dědictví po minulých generacích — spojení lidí slovy, která odpovídají skutečnosti,“ píše se v Demokratickém manifestu.

    Diskuse
    ON
    February 3, 2015 v 17.40
    Když jsem kdysi četl hodně Peroutku, od Budování státu až po Demokratický manifest, tak některé jeho články, či spíše jen věty a slova v onom smutném děsivém období druhé republiky ve mne vyvolávaly jakýsi ambivalentní dojem. Zkrátka se to nečte příliš dobře. Dýchá z toho smutek, bezvýchodnost, zakřiknutost, strašný defétismus. Starého dobrého masarykovského demokrata si tam člověk musí jaksi připomínat z toho předchozího a pozdějšího období. Nikdy jsem ale přitom neměl sebemenší dojem, že by Peroutka byl "fascinován nacismem".Ten chlap musel již ze samotné existence nacismu, kdy tenhle hnus spatřil světlo světa, trpět jako zvíře, ještě než ho poslali do koncentráku. Další tupý výkřik Zemana, kterým prokazuje, co je vlastně zač.
    ??
    February 3, 2015 v 19.35
    Otazka ?
    Pokud si budu myslet, ze prilis mnoho zidu ve vsech strukturach naseho statu neni dobre pro jeho zdravy vyvoj, jsem antisemita ? Dekuji za strucnou odpoved.
    February 3, 2015 v 19.40
    jak se vyhnout trapnosti
    Rozhodně jde o nepovedenou citaci, Zeman sám tvrdí že Peroutku má rád a kdyby to byla úmyslná provokace tak . dost absurdní. Rozhodně vytvořil prostor pro rozmazávání trapnosti.
    To je jako by zemanovi někdo vyčítal že vstoupil kdysi do KSČ. Nyní se ovšem v jeho článcích z dob druhé republiky budou přehrabovat nedovzdělanci, hrající si v teple u svých počítačů na hrdiny a vynášející .arogantní soudy
    A paradoxně tak ožívájí štvanice která nevnímá jeho pobyt v Dachau či jeho odmítnutí nabídky okupační vlády z roku 1942. A které chce tehdejší dobu poměřovat dneškem a tím útočit na údajnou idealizaci někoho ovšem rovněž z kultovních pozic.
    Tenhle test trapností je tak trochu testem imunity před blbostí. - obstát chce myslím hlavně klid a nadhled.,
    MK
    February 3, 2015 v 20.12
    Pane Kuchejdo,
    ano, jste.
    Rád jsem pomohl.
    ??
    February 3, 2015 v 20.44
    Dekuji p. Kolarik a prectete si prosim odkaz.
    Pak mi ovsem nezbyva nez konstatovat, ze Peroutka minimalne antisemitismus povazoval za omluvitelny, coz nejde uplne vyvratit. Ze Zeman provokuje rad je jasne. Ze pritom obcas rekne i pravdu je take jasne. Co je ale nad slunce jasnejsi je to, ze po prezidentskych volbach vznikla skupina lidi, kteri se rozhodli reagovat na Zemana pod heslem "cokoliv od teto chvile reknes, muze byt pouzito proti tobe". To je nechutne a domnivam se, ze mu to jen ziskava na popularite.

    Mimochodem lidi strasi nezamestnanost, exekuce a v sirsim okruhu nebezpeci krize a valky. Nejaky Peroutka je pravdepodobne 90% lidi ukradeny.

    http://www.pritomnost.cz/archiv/cz/1939/1939_22_2.pdf



    JD
    February 3, 2015 v 21.12
    Pane Kuchejdo,
    potvrzuje tedy text E tezi A?

    A co byste na tento text řekl, kdyby místo slova "žid" bylo slovo "muslim"?
    February 3, 2015 v 22.36
    Panu Michaeli Kolaříkovi, panu Pavlu Kuchejdovi a ostatním
    ale tím jste potvrdil, pane Kolaříku, že Peroutka se po Mnichovu 1939 mohl jevit jako antisemita, protože napsal

    " Musím učinit jedno přiznání: nemám žádného talentu k antisemitismu, ale při pohledu na bývalou německou literaturu několikrát jsem si pomyslil, že by ve mně mohlo vzniknout pokušení kulturního antisemitismu, kdyby, podobně jako tam, málo asimilovaní židé se zmocnili ducha naší literatury a našich novin a kdyby svými způsoby a svým myšlením zastírali naše způsoby vlastní a přehlušovali ráz myšlení našeho."

    Cituji podle článku Jana Čulíka v Britských listech
    http://www.blisty.cz/art/76336.html
    který Jan Čulík uzavírá:

    "Miloš Zeman si věci občas opravdu poplete, ale v tomto případě měl zjevně, navzdory svým nepřesnostem, v podstatě pravdu. Je pošetilé snažit se tvrdit opak, jen proto, protože snad chceme ze Zemana za každou cenu dělat blbce."
    MF
    February 3, 2015 v 23.04
    Trapné
    Trapné, jak pan Beránek a jistě mnozí další a další budou snažit vykroutit z toho, co je napsáno v onom článku Češi, Němci a židé.
    Samozřejmě, Zítek a celé to Peroutkovo sdružení (jejímž největším sponzorem je Společnost Lidové noviny - aj , jaká náhoda!) je teď za blbce, tak je potřeba vytáhnout veškerou intelektuální výřečnost spojenou s ironickými úšklebky, aby se z té špíny vybruslilo.

    MF
    February 3, 2015 v 23.12
    Panu Dolejšímu
    Třeba připomenout, kdo s tou štvanicí začal. Byly to přece Lidové novina, Zítek a další šaškové s tímto cirkusem spojení.
    Potřebovali novou protizemanovskou kauzu právě pro tento týden. Kdyby nezačali se svými hysterickými výkřiky, nikdo by si ničeho nevšiml, protože, jak správně pravil pan Kuchejda, to nikoho nezajímá.
    February 4, 2015 v 0.00
    M.Franěk
    protože nesporně nejste dislektik tak jste mohl snadno zjistit že téma opět MZ "otevřel" zcela sám a to svým "osvětimským" projevem (kde byl m.. problém už to jeho hurá tažení do války). Stačilo by málo omluvit se, že nedokážu citaci doložit
    Ale protože MZ asi neumí přiznat aspoň to že tou citací zjevně ulétl (nemluvě o difamačním kontextu) , tak dal signál různým chytrákům co ho reflexivně brání tu trapnost rozmazávat.bez ohledu na fakta... .
    Takže reakce p. Zídka, ale i příbuzných Peroutky je jen obrana před takovou agresivní idiocií a manipulací. Já se jim vůbec nedivím i když u některých to bude marné a marné a vlna debat zbavené obsahu se bude šířit a Zeman bude zase rozdělovat...
    Jistěže mají lidí většinou jiné starosti než intelektuální debaty o druhé republice ale podobné trapné úlety jsou fakt nedobrý signál a těžko se horšit že dotčení lidé využijí právo nemlčet.
    Jen doufám že tím nechce MZ záměrně zakrýt své absurdní vyjadřování na téma muslimů. Smutné přinejmenším že tu chybí nadhled a že navíc je každá jeho kritika fanklubem chápána jako osobní útok či štvanice, i když je třeba oprávněná.
    ??
    February 4, 2015 v 7.59
    "tak dal signál různým chytrákům co ho reflexivně brání tu trapnost rozmazávat.bez ohledu na fakta... ."
    "tak dal signál různým chytrákům co na nej reflexivne utoci tu trapnost rozmazávat.bez ohledu na fakta... ."
    Najdete deset rozdilu mezi temito dvema vyroky.

    A o to tu jde mily Watsone. Az nato, ze protizemanovska strana tak cini za absolutni podpory mainstremovych medii a coz je zajimave i za podpory USA. Ze jsou komuniste internacionaliste to vim. Ale ze KSCM uz neni orientovana na Moskvu ale na Washington, o tom Halo noviny jeste neinformovaly pane Dolejs.

    PM
    February 4, 2015 v 12.31
    Jde o svéráz zdejšího pojetí demokracie,
    který je dobový a odvislý od bystrosti ducha pozorovatele.
    Co se diagnózy fašizace společnosti dotejčí je provinčnost Zemana nezanedbatelně dominantní....bych ....l
    February 4, 2015 v 13.41
    P. Kuchejda
    já se rád držím věcně podstaty - a tak zvysoka kašlu na to co je mainstream či zda si někdo pěstuje ochranářské reflexy k svému ublíženému guru.Ani neřeším či je to jen nedomyšlené chytrolínství či provokace.
    Já vidím jediné - a to že MZ své citáty nedoložil což je vzhledem k jejich difamačnímu zarámování myslím velmi důležité. Takže tohle okřikování každé jeho kritiky nemám za moc bystré.
    On postoj k Peroutkovi není až taková marginalie. A vaše poznámka že kdo nevyje s vámi na stejný Měsíc je agent Washiongtonu je také pikantní...to už si připadám jak za starých časů.
    JP
    February 4, 2015 v 15.42
    Paní Švandové: "Mohl se jevit jako antisemita."
    Paní Švandová, Vám, Janu Čulíkovi a dalším různým současným levicovým čtenářům i publicistům, byla právě určena pasáž článku: "Prvním a základním poučením, jež si lze z případu odnést už teď, je nutnost rozumět textům a činům v jejich historickém kontextu, nekompromitovat se účelovým vytrhováním pasáží a uplatňováním dobových kritérií."

    V dobovém kontextu se Peroutkův text antisemitským jevit nemohl a také nejevil, neboť byl ve skutečnosti psán jako praktický pokus o ochranu českých židů. Tomu odpovídal celý tehdejší étos Přítomnosti.

    V atmosféře všeobecného a doslova před očima se stupňujícího antisemitismu volí Peroutka cestu vysvětlování, v čem je situace u nás odlišná od situace v Německu. Dnešním očím bez znalosti dobových reálií se to může jevit, jak píšete Vy, Čulík i někteří autoři zde v debatě, jenomže v kontextu tehdejší produkce to skutečně byl vcelku smělý pokus o obranu českých židů.

    Psaný v situaci kvapem se sesouvající politické situace (druhá republika netrvala ani půl roku a byla strašná, věci se měnily rychle a soustavně k horšímu), ale navíc i bez možnosti dohlížet a domýšlet následný vývoj, kterou dnes máme my: nemohl například tušit, zda se české prostředí neocitá ve sféře vlivu Třetí říše na generaci či na dvě.

    Je to tedy úplně přesně naopak, než jak tvrdí Jan Čulík vyznačující se vždy hotovými předpřipravenými soudy vyslovovanými bez znalosti kontextu a snahy mu porozumět, což se projevuje i pokud jde o jiné pasáže moderních českých dějin: Masaryk, beneš, odsun, Havel.

    Ještě jednou tedy: napadený článek byl pokusem, poměrně vynálezávým a smělým, české židy, mezi nimiž měl Peroutka ostaně i své různé nejbližší přátele, třeba Poláčka nebo Firta, chránit, nikoli projev antisemitismu.

    Analogicky Peroutkovy texty z let 1945 až 1948 by se zase politicky mohly jevit vlevo od politické pozice současné KSČM, což z něj ovšem nečiní komunistu; vlevo od současné KSČM byla mimochodem i Milada Horáková. Bylo to tím, že vždy psal v situaci takové, jaká byla a snažil se v ní z hlediska "ideálů humanitních" psát jak nejlépe to šlo, aby ji prospěl.

    A konečně: obvinění z toho, že text je projevem antisemitismus (není) je úplně jiného druhu než původní Zemanův závěr o vstřícnosti vůči nacismus a označení Hitlera za gentlemana. Hájit v celé této aféře Zemana je projevem úplného selhání rozumu.

    Celá epizoda tedy je jednak dokladem Zemanovy nutkavé lhavosti a jednak bohužel i mezí v politickém a historickém myšlení určité části naší levicové publicistiky i politiky. Naopak postoj Jiřího Dolejše pokládám v tomto kontextu za zvláště obdivuhodný.
    February 4, 2015 v 16.59
    Co takhle vše zjednodušit.
    Místo dlouhých okecávaček vždy napsat Ceterum censeo Zeman esse delendam a přidávat k tomu jen vykřičníky. Autory a podepsané to zbaví jejich trapnosti, když se proflákne, že se zase angažovali v účelovové aféře, která mířila na Zemana. Tak jako Právo, které si zadělalo na ostudu s "nechtěnými" postiženými, neboť vše je jen úplně jinak.
    Zůstala by hromada času na skutečné problémy. Není jich málo.
    MF
    February 4, 2015 v 17.24
    hysterie zemanofobů
    Jak vidím, zemanofobové jsou velice, převelice vzteklí, asi nepočítali, že si někdo dá práci s tím se do té Přítomnosti skutečně podívat, že tentokrát nepostačí jen prohlášení „odborníků“ z Lidovek a všichni zmlknou. Zídek v dnešních Lidovkách se už úplně hystericky zalyká (už mu nestačí jen lhář, ale musí být „superlhář“), zdejší zemanofobové pp. Patočka a Dolejš také ztratili poněkud svůj glanc.

    Prostě ten Peroutkův článek „Češi, Němci a židé existuje“ a je tam psáno to, co je psáno. A z ostatních článků v tom čísle se také člověku nedělá moc dobře. Může nás dojmout, jak jsou páni zemanofobové najednou opatrní, tolerantní a vyzývají vše bedlivě zvažovat, studovat dobový kontext, než vůbec je možné velmi opatrně vynést svůj soud. Aj, byl bych velmi rád, kdyby také tak bedlivě zvažovali výroky páně presidenta a hledali kontext, než začnou hystericky vykřikovat.

    Jaký je kontext Peroutkova článku: norimberské zákony, pogromy na Židy a blížící se holocaust.
    ??
    February 4, 2015 v 18.47
    To je jiste kouzlo nechteneho ze se stale vezete s mainstremem p. Dolejs.
    "A vaše poznámka že kdo nevyje s vámi na stejný Měsíc je agent Washiongtonu je také pikantní...to už si připadám jak za starých časů."

    Ja take p. Dolejs. Kdyz vidim tu jednotnou frontu proti Zemanovi (kdo nevyje s nami , vyje proti nam), tak mam pocit, ze zase bojujeme proti imperialismu. Hlavne tise uzivate poslanecky plat, ktery vam svymi hlasy zajistili stranicti duchodci, ale o nejake aktivite pro lidi ohrozene chudobou, exekucemi a bezdomovectvim neni slyset. Pak je nakonec i takova pochvala od Patocky dobra. Stavate se takovym ochocenym salonnim komunistou, ty ma kavarna rada.


    ??
    February 4, 2015 v 20.02
    Jakube, Jakube, Jakube co bude az mi tu nebudem...
    "nekompromitovat se uplatňováním dobových kritérií."

    Je zajimave, ze cim je udalost historicky vzdalenejsi, tim snadnejsi je neuplatnovani dobovych kriterii. Milujeme vnesene postavy antiky. To ze na ne drely miliony bezpravnych otroku, no nemuzeme uplatnovat dobova kriteria. Petrovi zvanemu Veliky se podarilo z Ruska vybudovat velmoc. Byl to tusim Puskin, kdo napsal, ze Petrohrad stoji zakladech z kosti muziku a druheho takoveho cara by Rusko neprezilo. Pro nas je Veliky, neuplatnujeme dobova kriteria. Stalin vybudoval ze zaostale zeme prumyslovou velmoc. To uz je historicky nedavno a museji nastoupit dobova kriteria. Byl totiz komunista a proto je dle dobovych kriterii zlocinec. Hitler no to je jasne. Svrzeni atomovych bomb na Japonsko. Podle dobovych kriterii to byl zlocin, jehoz cilem bylo prakticky na lidech vyzkouset atomovou bombu a varovat Stalina at si moc nevyskakuje. USA jsou dnes spojenci, takze dobova kriteria neuplatnime. Peroutka je nas svaty, ktereho vzyvame, proto dobova kriteria neuplatnime. Tenkrat proste stejne vetsina lidi zidy nemilovala, takze Peroutka se jen normalne dobove vyjadroval.
    Inu ta dobova kriteria byvaji jaksi vyberove pouzivana, podle toho komu ci cemu poslouzi. Musim ovsem pripustit, ze to delaji vsichni propagandiste bez rodilu rasy, politickeho presvedceni a nabozenstvi.

    "Je to tedy úplně přesně naopak, než jak tvrdí Jan Čulík"
    "Je to tedy úplně přesně naopak, než jak tvrdí Jakub Patocka"

    Je svoboda nazoru opravdu pozehnanim ?



    February 4, 2015 v 20.27
    Janu Patočkovi
    Děkuji za velice pěkný a informativní článek věnovaný z větší části památce vynikajícího člověka, novináře a demokrata Ferdinanda Peroutky.
    V předchozím vstupu jsem nereagoval na článek, ale na předchozí diskutéry. Neodolala jsem poukázat na skutečnost, že větu, kterou tu uvedl Pavel Kuchejda je běžné považovat za výraz antisemitizmu. Dobového antisemitizmu, podtrhuji dobového v Peroutkově případě, v tom se zcela spoléhám na Jana Čulíka a pokud mne s ním spojujete, je potěšení ovšem na mé straně.
    Nikdo dnes nemůže vědět, co si Peroutka skutečně myslel a jaké byly všechny jeho motivy, když psal článek Češi, Němci a židé. Přestože Zeman nepřesně citoval a přestože své příklady nevybral pečlivě, je zřejmé, co tím chtěl říci, totiž že intelektuálové, elita, či jak bychom dnes řekli ti, co nesli politickou odpovědnost, tváří v tvář fenoménu Hitler selhali. Je možné vůdčí osobnosti té doby vinit, že nebyli dost předvídaví? Ale ani to Zeman neudělal, neobvinil je, jen poukázal na jejich slepotu, jejich fascinaci kobrou hledící na zajíčka. Touto vstupní částí svého projevu ospravedlnil jádro projevu, svou výzvu k zákroku proti tomu, co je podle něj dnešním Hitlerem - výzvu k zákroku proti Islámskému státu. Kdy jindy upozornit na fascinující až paralyzující nebezpečí, než při připomínkách Osvětimy, toho důsledku předchozí slepoty.

    Když čtu Vaše plamenná slova namířená proti našemu prezidentovi, uvažuji, co tím vlastně sledujete? Je Vaším úmyslem, aby Miloš Zeman už dál prezidentem nebyl? Má snad abdikovat kvůli nenávistným reakcím, které se ozývají z podhradí? A co bude pak, až rozvášněné davy svrhnou našeho prezidenta jako svrhly prezidenta Janukoviče na Majdanu? Pro slova, na jejichž interpretaci se neshodnou ani odborníci mi připadá přehnané žádat jeho hlavu.
    Jestli si toto neuvědomujete, pak si prostě hrajete se sirkami.
    JD
    February 4, 2015 v 22.25
    Je mnoho lidí, kteří podepsali Antichartu ve snaze udržet si dobrou společenskou pozici, nebo dělali jiné úlitby režimu. Není to nic, na co by měli být hrdí, ale to ještě neznamená, že byli obdivovateli Marxe a Lenina.

    Miloš Zeman má pravdu, že "kouzlu" fašismu podlehli i výteční intelektuálové, ale pokud si za příklad vzal Peroutku, prostě střelil kozla.

    A to je celé, milé děti.
    February 5, 2015 v 7.10
    P.Kuchejda
    už jsme vám tu jednou řekl, že na vaši fobii z mainstreamu kašlu. Nemám potřebu jít ani s davem zemanofilů ani zemanofobů. Jejich plamennost působí tragikomicky a snaha umlčet jiný názor odpudivě. To pro mne není a nikdy nebude kritérium - důležitější než se lišit za každou cenu jsou fakta. A ta říkají že MZ nebyl schopen svá tvrzení doložit. Tečka.
    Jak s tím souvisí sociální situace důchodců . netuším a obávám se že ani vy.
    February 5, 2015 v 9.58
    Za nejhodnotnější příspěvek považuji příspěvek pani Švandové.
    Snad jej nepokazím, když k němu dodám, že je s podivem, že se k těmto hysterickým štvanicím na Zemana připojuje tolik intelektuálů a tolik lidí, kteří se přiklání k levici. Je to pro ně rudý hadr před očima, nic jiného a tím pádem podstatného, nejsou schopni vnímat. Je to posedlost. Ekonomické skupiny, které tyto štvanice rozpoutávají, se musí bohovsky bavit.
    A prosím netvrďte, že je rozpoutává Zeman sám. Ten ani kdyby nemukl a vznášel se volně v prostoru, jako plankton, by byl vinen. Neboť zlikvidoval podnikatelský projekt. Vyhrál volby.
    Pane Dolejši domnívám se, že víte, jak to pan Kuchejda myslí. On to jistě myslí tak, že by levicoví politici neměli hrát pravicové hry okolo Zemana, ale měli se věnovat těm, za které v parlamentech a senátech sedí. Řešit jejich sociální situaci. To co pálí. Ne blbinky, které vyčerpávají zbytečně jejich čas a energii. I když, jak píše paní Švandová, tohle už přestává být blbinkou. Tahle vyvolaná hysterie může taky špatně skončit.
    February 5, 2015 v 15.11
    lepší témata ? jsem pro
    Nevím co kdo míní, ale vidím co kdo píše - a ten kdo tu hraje nepovedené hry jako první je i MZ. A když při nich neříká ověřená fakta, není proč mu to proboha neříci. Snad tu nemáme nový kult osobnosti ?
    Nekritizovatelní mocnáči je něco co se snad vracet nemusí. Nemyslivé stádo které povinně tleská každému slovnímu pšouku nějaké celebrity přeci nemůže být ničím cílem.
    Když přijde MZ s něčím rozumným pokud jde o sociální situaci lidí, budu ho rád hájit. Místo toho se věnuje blbinkám jako punkové kapely, segregace handicapovaných a neumí zdá se ani moc citovat, za to urážet výborně.
    S hysterií koketuje ten co bezobsažně brnká na bezmyšlenkový a agresivní populismus a to je cesta k nahnědlým řvounům. .Tak co s tím chcete dělat - napíšete na Hrad aby konečně "otevíral" lepší témata a neplýtval energií?
    Já bych souhlasil všema deseti.
    HP
    February 5, 2015 v 16.51
    Ano paní Švandové a panu Ševčílovi
    Vyjádření prezidenta Zemana v Osvětimi o tom, že i velké osobnosti dokáží přiznat dočasné "okouzlení" charizmatickou osobnosti s diktátorskými sklony by mělo být správně medii interpretováno jako zdvižený prst prezidenta. - POZOR!
    V současnosti přece řada autorů varuje před "zhnědnutím" a často ve svých článcích vyjadřijí obavu ze směřování případného rozlícení zbídačovaných davů hledajích východisko.
    Takže je dobře propagovat kvalitu osobosti pana F. Peroutky, protože kladné postavy naší historie je třeba si připomínat a řada lidí mimo mediální branži se o F. Peroutkovi dozvídala málo, pokud se o jeho osobu přímo nezajímala.
    ALE. Než se přít o obsah a smysl textů z období obtížného pro naši zemi, užitečnější by bylo, kdyby se media začala podrobněji zabývat zdviženým prstem - smyslem prezidentovi poznámky a publikovala vysvětlení o tom, jak vznikají diktatury. Jak a proč se dostávali k moci různí diktátoři, v čem např. spočívala jejich přitažlivost pro publikum, popsala příčina a zákulisí jejich vzestupu a objektivně popsala důsledky jejich panování. Mělo by to vyznít jako varování lidem. V tom smyslu, že i na těch nejhorších zločincích se někdy dá najít jisté pozitivum, ale přitom je třeba vědět, že styl diktatury jednotlivce je v celém kontextu zpátečnický a velmi škodlivý. Příkladů se jistě najde mnoho. Nebo si myslíte, že dnešní zejména mladá generace to všechno ví - nebo si to najde na internetu?
    HP
    February 5, 2015 v 17.02
    Ano, pane Dolejší
    můj příspěvek výše je právě o těch "lepších tématech". Dokonce si myslím, že Vy jste možná ten pravý, kdo by se mohl zabývat osvětou a šířením infromací o vzniku diktátorských a fašistických vládních systémech a jejich společenských důsledcích. Prezident Zeman mnohdy svými zkratkovitými myšlenkami provokuje, ale vždy ví, o čem mluví. I když ten smysl nemusí být hned každému zřejmý a úspornost formulace může být riskantní.
    February 5, 2015 v 17.30
    pane Dolejši, souhlasit by se s vámi dalo všemi deseti,
    ovšem to bych vám musel dát za pravdu. Což se nestane. Neboť MZ nevyprodukuje ani zdaleka tolik hovadin, co jeho oponenti. Má ale smůlu v tom, že vyhrál volby, takže je každá z jeho nepovedených myšlenek uchopena, hystericky zveličena a neustále opakována na titulních stranách veřejného prostoru. Stará věc. Média udělají z pitomce genia a z genia pitomce.
    A když už MZ nic neřekne, tak se aféra prostě vyrobí. Tak jako v nyní často zmiňovaném pivovaře. Soudní lidé by měli holí hnát všechny ty, kteří pro své záměry zneužívají postižené. Ale soudnost je problémem levicové scény. Takže místo zdravého uvažování se levice zapojí do štvanice na MZ.
    S tou soudností levicových aktivistů je to problém. Jsou schopni, bez jakéhokoliv vzdělání ve specializovaných oborech, trvat na ničení léta budovaných a ověřených postupech s handicapovanými dětmi. Jsou schopni, opět bez relevatních znalostí přemlouvat matky k život ohrožujícím domácím porodům. Jsou, při své lásce k lidstvu, schopni podporovat náboženství, která jsou vůči nim velmi mírně řečeno netolerantní. Tak by se dalo dlouze pokračovat.
    Vykazují tím vším znaky spíše poblouzněnosti a tak je jim souzeno, že na demonstrace za "jejich" problémy chodí sami. prostě nejsou soudní.
    February 6, 2015 v 17.44
    Jan Čulík korigoval své názory
    Na Britských listech dnes vyšel článek Štefana Švece, který koriguje názory Jana Čulíka ohledně Peroutkova dobového antisemitizmu. Přiložen je i text Peroutkova článku Češi, Němci a židé. Je vidět, jak věta vytržená z kontextu má dokonce opačný význam než je smysl autorem v článku sdělovaný. Pokud z mých předchozích vstupů nebylo zřejmé, že Ferdinanda Peroutku naprosto nepokládám za člověka s antisemitskými názory, je to moje chyba, beru to zpět a omlouvám se za to.

    Článek Štefana Švece je stravitelný i pro obhájce Miloše Zemana a to proto, že je věcný a pokouší se objektivně pojmenovat problém s veřejnými prezidentovými projevy.

    Říká, že prezident metodicky nepřešel od teletextu k internetu a že nekonzultuje své názory na odborné problémy s odborníky. S tím není proč nesouhlasit. I mě se to tak někdy jeví. Ale pořád se mi to zdá lepší než kdyby prezident říkal jen klišé. Když ale něco poplete, omluvit by se měl. Budu se radovat, jestli nás ještě v této kauze překvapí.

    Dále Štefan Švec vytýká prezidentovi diletantství při řízení prezidentského úřadu. Říká, že tento úřad nefunguje jak má, neboť vyvolává skandály a neomlouvá se za chyby a nepřesnosti. Nechme stranou, nakolik jde o chyby skutečné a nakolik jsou vyvolávány uměle médii. Předešlá aféra s inkluzí rozhodně budí dojem aféry uměle vyvolané. Tam totiž taky šlo o slova vytržená z kontextu.

    Ale pořád tu zůstává ještě jeden velký, ba kardinální problém. Proč kritici prezidentovi nepřispějí radou, proč se mu nesnaží pomoci, ale hned po něm hází nenávistná slova. Takhle se chováme jen k lidem, které jsme předem odsoudili. Toto právě je neklamným znakem "honu na čarodějnice". A proti tomu protestuji, ať už je mi prezident Zeman sympatický, anebo není.
    February 6, 2015 v 23.16
    kriterium soudnosti a sebereflexe
    Možná proto že poradit nechce, že mu atrofovala schopnost naslouchat. nevím. Argument že jakkoliv kritika je dílem nepřátel je ale hloupý zjevně.
    V každém případě by měl mít ve svém okolí méně fanatických vyznavačů jeho všemohoucnosti a neomylnosti a více těch, kteří mají odvahu ho brzdit v úletech.
    Zlobit se že těch úletů oponenti využijí je už dost jalové.
    February 7, 2015 v 0.44
    víte, pane poslanče,
    tohle jakoby vzkazoval petrph, jeden z diskutérů na aktuálně cz, přímo ústavním čititelům jako jste Vy, no já vím, jste mezi nimi ten lepší, aspoň trochu tu s námi dole mluvíte ...

    "Jestli bych mohl kritiky pana Zemana o něco požádat, tak kdyby mohli podobnou odbornou kritiku kterou věnují každé větě jeho projevů věnovat rovněž i všem dalším projevům a hlavně zdůvodnění návrhů zákonů a dalších vládních nařízení všech dalších politiků a státních činitelů. Protože, jestli v nějakém projevu popletl pan Zeman citát nějakého myslitele tak je mi to srdečně jedno, protože tento projev nemá žádný další dopad, prostě to řekl, a tím to skončilo, ..." (a odborníci to uvedli na pravou míru, podotýká BŠ)

    "Ale jestli třeba guvernér ČNB podtrhne kurz koruny a sníží to hodnotu mých životních úspor, tak bych chtěl od těchto odborníků jasnou analýzu jeho vysvětlení-o tom jestli měl nebo neměl pravdu. Jestli dnes Senát navrhuje uzavření velkých obchodů, zase bych se od těchto odborníků dočetl skutečně objektivní zhodnocení nejen jaké to bude mít dopady-ale jestli je to skutečně nutné.Jestli snad stát začne provádět nepřátelskou politiku proti jinému státu, ať už formou ekonomických sankcí, dodávek zbraní tak bych zase chtěl od těchto odborníků přesnou analýzu toho jaký to bude mít na náš stát i jeho obyvatele dopad...(Jen upozornění-o tom nerozhoduje prezident Zeman ať si řekne v nějakém projevu cokoliv, ale vláda svými rozhodnutím)...
    Ale jestliže zůstanou pouze u hluboké kritiky projevů Zemana, tak asi nemá smysl ty jejich bláboly číst"

    http://blog.aktualne.cz/blogy/martin-jan-stransky.php?itemid=24633
    PM
    February 7, 2015 v 11.24
    Touha po nepříteli a připravenost k nesnášenlivosti má konjunkturu
    každý proti každému v boji za svou samolibou pravdu i v podobě libovolné magorie.
    Dostat se k tomu co je zapotřebí a čeho se nedostává - funkční demokratický režim, který plodí závazné a sjednocující bez násilí a vylučování - lze pouze izolací vlivu klausismu a jeho pohrobků.
    February 7, 2015 v 20.01
    snad nebudeme cejchovat kritiku
    víte, paní Švandová - určitě by bylo lepší si tyhle debaty ušetřit, trávit čas jinak, ale je to Zeman sám který se do nich žene jak buvol. Tohle má být ta jeho nová komunikační strategie?
    Vám nepřijde trapné že hradní kancelář už týden hledá údajný , zdroj citace kterou jejich šéf plácl v docela významném a sledovaném projevu ? Nešlo se tomu vyhnout?
    Takže místo mentorování co se smí a nesmí kritizovat by bylo lepší buď si projevy lépe připravit anebo se za chybku omluvit. To ještě nikomu velikosti neubralo. Okřikování druhých však asi není to pravé.
    Tak nebuďme tak hákliví a berme kritiku (je-li konkrétní a věcná) jako něco co patří k věci
    + Další komentáře