Ono je to jednoduché. Znám ho jako své boty. On by se strašně rád zapsal do dějin jako Churchill či De Gaulle. Protože jim ale nesahá po kotníky, natož v mírových dobách, potřebuje k tomu velkou válku – z Hradu hnát šiky do vítězných bitev (a na jatka). Myslí si, že tím dospěje do jejich velikosti a pak mu budou stavět pomníky. „Zemanův kanál“ (tedy kanál Dunaj – Odra – Labe) nemá zjevně šanci, a tak to zkouší jinak. To, co navrhl, bez projednání s vládou a zřejmě ani s nikým soudným z vojenských kruhů, je patologický nesmysl (bez ohledu na to, že legitimizace jakékoli akce proti IS by měla být opravdu posvěcena nejlépe OSN…, ale to je v tomto kontextu spíše banalita). Zeman nebyl nikdy příliš soudný, ale nyní už začíná opravdu blbnout a je nebezpečný. Zjevně zcela ztratil schopnost zvažovat důsledky svých činů a jsou mu úplně jedno. Zítra bez uzardění překryje tento žvást jiným, důležité je být vidět a provokovat. V této zemi je stále dost těch, kteří jsou schopni mu to baštit. I kdyby byla příští volební účast v prezidentské volbě třicetiprocentní, tak tihle jej půjdou znovu podpořit, jen ta jeho voličská fronta dost zhnědne. A komici Kmoníček a Ovčáček vždy patolízalsky přiskočí, aby těm, kteří alespoň trochu myslí, vysvětlili, jak to vlastně prezident správně myslel. Bez vážnějšího úspěchu, pánové. Nejnechutnější na tom je, že Zeman pro tohle své další trapné zviditelnění zneužil tak smutné výročí a jinak důstojnou akci za uctění obětí holocaustu. Ovšem je třeba natvrdo říci, že téma holocaustu je už dlouhou dobu, bohužel, zneužíváno k nejrůznějším politickým blbostem a špinavostem.